Štítek ‘RS-25’

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2022 a výhled na rok 2023)

Mohutná raketa se odlepila od Země 16. listopadu 2022 v 7:44 hodin středoevropského času. O hodinu a půl později už byl Orion na cestě k Měsíci. Po pěti dnech letu byl při blízkém průletu ve vzdálenosti 130 kilometrů od Měsíce zbrzděn zážehem hlavního motoru a 25. listopadu byl dalším motorickým manévrem naveden na vysokou oběžnou dráhu Měsíce. Na ní se dostal až do vzdálenosti 432 200 kilometrů od Země, téměř o sedmdesát tisíc kilometrů dál, než byl samotný Měsíc. I druhá polovina cesty se obešla bez závažnějších problémů. Orion opustil oběžnou dráhu Měsíce 1. prosince a druhý blízký průlet jej 5. prosince navedl zpět k Zemi. Návratová kabina po rekordní misi, při které urazila více než dva a čtvrt milionu kilometrů, bezpečně přistála 11. prosince v 18:40 SEČ do vod Tichého oceánu, západně od Baja California.

Gateway (prosinec 2022)

V listopadovém dílu jsme přinesli fotografie z výroby modulů PPE, HALO a I-HAB pro připravovanou kosmickou stanici Gateway. Čtvrtým modulem má být evropský tankovací modul ERM (ESPRIT Refueling Module). Na vizualizaci vidíme současnou představu jeho vnitřního uspořádání. Velká část prostoru má být vyčleněna pro skladování nákladu. Nepřehlédnutelná jsou velká okna po obvodu modulu, určená pro pozorování Měsíce a Země.

Kosmotýdeník 535 (12.12. – 18.12.)

Další týden je za námi a před vámi je čerstvé a aktuální vydání dalšího pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky posledního týdne. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměřil na předběžné závěry a výsledky z testu mise DART, která se cíleně srazila s planetkou Dimorphos. V dalších tématech se podíváme na první test nově vyrobeného motoru RS-25, či na start čínské rakety CZ-11. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vylepšení stanoviště pro testy motorů RS-25

Na Stennisově středisku došlo k vylepšení kriticky důležitého systému, který je potřebný ke zkouškám raketových motorů RS-25 pro raketu SLS, která bude v rámci programu Artemis vynášet mise k Měsíci. Inženýři z testovacího stanoviště Freda Haiseho dokončili testy vylepšeného systému pro vektorování tahu TVC (thrust vector). Tento systém slouží k naklápění raketového motoru RS-25 během zkoušek. Takzvaný „gimbaling“ označuje pohyb motoru o pár stupňů ve dvou kruhových směrech, jehož účelem je měnit směr působícího tahu zažehnutého motoru, což při ostré misi pomůže raketě SLS „zatáčet“ a korigovat tak dráhu letu. V praxi se používají dva hydraulické pohyblivé prvky, které tlačí a tahají motor, který se má vychýlit o pár stupňů. Provedená vylepšení měla za úkol zrychlit pohyb těchto pohyblivých prvků při návratu nakloněného motoru do základní pozice, při které motor míří kolmo dolů.

Gateway (květen 2022)

Na náhledové fotografii k dnešnímu článku je maketa modulu HALO připravované kosmické stanice Gateway. Maketa bude po dokončení používána pro trénink astronautů v Johnsonově vesmírném středisku NASA. Modul HALO konstrukčně vychází z nákladní kosmické lodi Cygnus. S průměrem modulu 3,07 metru proto astronauti už mají letové zkušenosti, HALO však bude protažený na délku sedmi metrů. Na začátku našeho seriálu měla být prvním pilotovaným letem Orionu ke stanici Gateway mise Artemis 3. Časem se však plán mise změnil a prioritu dostal pilotovaný let na Měsíc. Protože Gateway v té době ještě nemá být na oběžné dráze Měsíce, bylo rozhodnuto připojit Orion přímo k lunárnímu landeru. Přesto přípravy mise v seriálu nadále sledujeme. Návštěva Gateway tak čeká až posádku mise Artemis 4. Minulý díl se zabýval hlavně finančními záležitostmi, čtenáři však měli příležitost zhlédnout i fotografie z výroby Orionů pro Artemis 3 a Artemis 4.

Gateway (leden 2022)

Program Apollo byl v době studené války jedním z největších počinů lidstva v jeho historii. Současně však předběhl svoji dobu. Po splnění politického úkolu porazit Sovětský svaz a jako první otisknout podrážky bot na Měsíci se záhy stal rozpočtově neudržitelným. Celý program stál po zohlednění inflace 200 miliard dnešních dolarů. Celkem se v rámci programu v průběhu šesti pilotovaných výsadků procházelo po Měsíci všehovšudy dvanáct lidí. Od doby, kdy se astronauti před téměř padesáti lety naposledy procházeli po povrchu Měsíce, prošel robotický průzkum kosmických těles desetiletími technologického pokroku a vědeckých objevů. Vedoucí pozice v kosmonautice však bývá všeobecně spojována s pilotovanou kosmonautikou.

Testy pro výrobu nových motorů RS-25

První čtyři starty rakety SLS využijí šestnáct modernizovaných motorů RS-25, které dříve poháněly americké raketoplány. Pro budoucí starty však NASA společně s hlavním dodavatelem (firmou Aerojet Rocketdyne) mění metody výroby hlavních dílů těchto motorů. Inženýři a technici vyrábí některé z těchto dílů pomocí nových pokročilých metod, které zvyšují spolehlivost a zároveň snižují náklady a zkracují výrobní čas. Na Stennisovo středisko dorazil 25. října první tzv. powerhead vyrobený firmou Aerojet Rocketdyne. Zde bude zařízení usazeno do motoru určeného k letové certifikaci. Tento motor byl speciálně postaven k testům nově navržených dílů pro motory, které budou pohánět rakety SLS po misi Artemis IV.

Kosmotýdeník 437 (25.1. – 31.1.)

Máme za sebou další týden plný kosmonautiky a je tak ideální čas na čtyř sté třicáté sedmé vydání Kosmotýdeníku, které vám opět shrne to nejzajímavější, co kosmonautika přinesla v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na nácvik krizového přistání lodi Starliner, nevynecháme ani dění kolem prototypů Starship. Budeme se také věnovat oznámení o opakování statického zážehu centrálního stupně SLS a zapomenuto nebude ani na tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Úspěšný zážeh motoru RS-25

Na Stennisově středisku proběhl 500 sekund dlouhý statický zážeh motoru RS-25, který má vyzkoušet možnosti naklánění. 29. ledna 0:55

Gateway (prosinec 2020)

Vizualizace zárodku stanice Gateway.

V posledních čtyřech odstavcích minulého dílu jsme se pokusili o odhad vlivu příštího amerického prezidenta na pilotované průzkumné lety NASA. K vyjmenovaným faktorům, které mohou mít vliv na případnou úpravu strategického směru pro NASA, je nutno přidat i současné čínské kroky směřující k zintenzivnění průzkumu Měsíce. Ty jsou reprezentovány nejen chystaným čtvrtým krokem v čínském programu nepilotovaného průzkumu Měsíce, který bude spočívat v průzkumu zdrojů v oblasti jižního pólu a možností jejich využití, ale i letošním zkušebním nepilotovaným kosmickým letem lunární verze nové čínské kosmické lodi XZF-SC a vývojem nové „rakety 921“ využívající technologie současné nejsilnější čínské rakety CZ-5. Představitelé čínské kosmonautiky se rozhodli nečekat na dokončení technologicky, finančně a časově náročné rakety CZ-9 a nejnovější vize by mohla vést k přistání čínské posádky na Měsíci v roce 2030. V zájmu udržení kroku se světovými velmocemi učinil stejný krok i Roskosmos. Protože těžká raketa Jenisej sklouzne do 30. let, zahrnuje koncept pilotované mise k Měsíci pro druhou polovinu 20. let raketu Angara A5M s kosmickou lodí Orel a raketu Angara A5V s urychlovacím stupněm.