Články autora 'Tomáš Přibyl':

Opakovaně použitelná raketa Saturn V

„Kdyby byl mezi čtenáři zájem, je to na samostatný článek.“ Tuto poznámku jsem schoval do textu Musk představuje opakovaně použitelnou raketu: deset let poté. Zhruba půltucet zájemců reagoval v diskusi kladně, a tak jsme se rozhodli článek spáchat. Pokud jste byli v oné mlčící většině zájem nemající, klidně následující řádky přeskočte, čas věnujte něčemu užitečnějšímu a na plnohodnotný článek si počkejte minimálně do dnešního odpoledne.  Saturnu V se dodnes právem přezdívá „král mezi raketami“. Může přijít cokoliv dalšího, ale Saturn V bude navždy první a navždy jen jeden. Ve své době představoval neskutečné technické, technologické či organizační vzepětí, jakému se dodnes v kosmonautice nic nevyrovnalo a zřejmě už nikdy nevyrovná.

Musk představuje opakovaně použitelnou raketu: deset let poté

Byl to jen jeden z mnoha projevů, jakých National Press Club ve Washintonu D.C. každý rok zažívá desítky. Tento ale navždy změnil tvář světové kosmonautiky – nejen v USA, ale i v Rusku, Číně, Japonsku, Evropě… U státních i soukromých subjektů. Elon Musk v projevu poprvé oznámil, že se chystá vyvinout opakovaně použitelnou raketu. Stalo se tak před deseti lety, 29. září 2011. „Plně znovupoužitelná raketa by dramaticky snížila cenu vynášení nákladu a lidí do vesmíru, což by učinilo průzkum a kolonizaci dalších světů mnohem dostupnější,“ uvedl Musk ve svém vystoupení. Netajil se ovšem pochybnostmi: „Uvidíme, jestli to bude fungovat. A pokud to fungovat bude, bude to opravdu velké.“

Top 5: soukromé firmy, které si na vesmíru vylámaly zuby

Koncept OTRAG

OneWeb, Blue Origin, Astra, Virgin Galactic, Relativity Space, Astra Space… Jo, a málem bychom zapomněli na SpaceX. To jsou ambiciózní kosmické firmy, které dnes v menší či větší míře udávají podobu a tempo kosmonautice. Nebylo tomu tak ale vždy. Ještě před deseti lety v této oblasti platil bonmot: „Víte, jak se stát kosmickým milionářem? Buďte nejprve miliardářem, pak rozjeďte svůj kosmický program…“ Bylo to samozřejmě řečeno s mírnou nadsázkou, mnohé „vesmírné“ aktivity jsou už desítky let velmi ziskové. Jen ta nejviditelnější část – doprava na oběžnou dráhu – mezi ně dlouho nepatřila (pro úplnost: představuje jen asi 4 procenta výdajů na kosmonautiku). Ne že by nápadů nebo investorů bylo málo. Nápady tu byly, peníze taky, technologie nebo trh možná též. Ale nikdy se nepodařilo dát dohromady všechny ingredience najednou.

TOP 5: Moduly, které na ISS nedostaly příležitost

Jedna ze zamýšlených podob ISS

Připojení modulu Nauka bylo první zásadní změnou ve vzhledu ISS po mnoha letech. Z tohoto úhlu pohledu by se stanice mohla zdát jako nesmírně statické těleso. Nebylo tomu tak vždy: ISS svoji zamýšlenou podobu mnohokrát změnila, v nejednom případě dokonce „za pochodu“ – po zahájení výstavby. Dnes se podíváme na pětici modulů, se kterými bylo pro ISS vážně uvažováno. V některých případech se dokonce „stříhal plech“ a došlo k výrobě letového hardware. Všechny moduly ale mají jedno společné: nikdy se na oběžnou dráhu nevydaly.

Malý průvodce podpisy čínských kosmonautů

Ve čtvrtek 29. dubna odstartuje raketa CZ-5B, která na oběžnou dráhu dopraví první modul Tianhe nové čínské kosmické stanice. Její budování proběhne v následujícím půldruhém roce a vyžádá si celkem jedenáct startů, z toho čtyři pilotované. Na čínské poměry tempo nevídané: vždyť svůj první pilotovaný let uskutečnila před osmnácti lety, v roce 2003, a za tuto dobu realizovala přesně šest pilotovaných lodí! V říjnu 2003 se vydal na oběžnou dráhu první čínský kosmonaut Yang Liwei. V dalších letech jej v lodích „Made in China“ následovalo deset dalších mužů a žen. Jejich podpisy se staly vítaným oživením mnoha sbírek – a také raritou, která svou exotičností přitahuje pozornost nesběratelů. Otázku „Jak ty podpisy poznáte?“ slyšel snad každý sběratel. Odpověď na ni je přitom jednoduchá: s problémem se jde vypořádat úplně stejně jako dosud s podpisy japonských kosmonautů (dosud dvanáct), nebo jak si američtí sběratelé poradili s podpisy ruských kosmonautů. Azbuka je totiž pro ně stejně srozumitelná jako pro nás různé verze „rozsypaného čaje“ z Asie.

Kosmonaut Georgij Beregovoj by měl dnes sto let: nikdo dříve narozený se do vesmíru nevydal

Když se řekne „první kosmonaut světa“, automaticky nám naskakuje odpověď Jurij Alexejevič Gagarin. Ale otázka „kdo byl prvním narozeným člověkem, který se později vydal do vesmíru“ už je trochu záludnější. Odpověď zní: Georgij Timofejevič Beregovoj. Právě dnes by se dožil sta let. Ano, je to tak: nikdo dříve narozený, než Georgij Beregovoj se totiž do vesmíru nevydal. Seznam dvanácti „nejdříve narozených“ kosmonautů totiž vypadá následovně:

Columbia? První raketoplán se mohl jmenovat Kitty Hawk, Polaris nebo Huron

Před čtyřiceti lety odstartoval raketoplán Columbia. Ale mohl se taky jmenovat Liberty. Nebo Marco Polo. Nebo Constellation. Nebo taky úplně jinak. Byl to každopádně tehdejší prezident USA Richard Nixon, který v roce 1972 rozhodl, že se nově vyvíjené kosmické raketoplány nebudou nijak jmenovat. Prostě půjde o program Space Shuttle. Na stole měl přitom návrh na názvy Pegasus, Hermes, Astroplane, Skylark a Space Clipper. První čtyři předložila NASA, pátý doplnili zaměstnanci Bílého domu. Nixon všechny odmítl a nechal kosmický raketoplán prostě kosmickým raketoplánem. Předchozí americké pilotované lodě dostaly jména Mercury, Gemini a Apollo, takže to byl odklon od zavedených pořádků.

A vítězem se stává… Jurij Gagarin!

Jméno „Jurij Gagarin“ zůstane navždy zapsáno v kronice lidstva v kolonce „první člověk ve vesmíru“. Nechybělo ale mnoho a mohlo na jeho místě stát jméno amerického astronauta Alana Sheparda. Proč souboj o toto historické prvenství dopadl tak, jak dopadl, a co ho rozhodlo?

Rychle a špinavě do vesmíru

Ve Spojených státech letectvo logicky předpokládalo, že dobytí vesmíru se stane jeho doménou. Počítalo se s letadly pohybujícími se rychleji a výše, postupně až na oběžnou dráhu. A pak tu byla agentura NACA (National Advisory Committee for Aeronautics) založená v roce 1915. Její vedení nechtělo hrát druhé housle, a tak se v listopadu 1957 rozhodlo „jednat hned, abychom nebyli opominuti na poli výzkumu kosmických letů“. Bylo to pragmatické rozhodnutí, které nakonec vedlo ke vzniku NASA.

Šťastné, veselé a kosmické! Do třetice…

Dva roky jsou tomu již, co jsme vydali článek „Šťastné, veselé a kosmické!“. Na něj loni volně navázal text „Šťastné, veselé a kosmické! Už zase…“ Letos tedy tuto trilogii vonící jehličím a prskavkami naplňujeme. Aneb opět přinášíme několik nových námětů, co bychom si měli přát (nejen) pod vánoční stromeček. Jinak se samozřejmě můžete inspirovat i minulými díly „seriálu“. Stejně jako loni a předloni budeme rádi, když se v diskusi nebo jinak podělíte o další nápady. Nikde není psáno, že z trilogie nemůže vzniknout tetralogie.

TOP 5: nákladní lodě, které nikdy náklad nesvezly (a už nesvezou)

V srpnu 2006 oznámila NASA, že pro komerční dopravu nákladů na ISS vybrala dvojici firem: SpaceX a Kistler Rocketplane. Zatímco první z nich se stala skutečnou hvězdou na kosmickém nebi, druhá skončila v propadlišti dějin. Není to ale jediný projekt nákladní lodi, který sliboval změnu ve způsobu zásobování ISS – a který nakonec nikdy neopustil rýsovací prkna konstruktérů.