sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (O3b mPower 11-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Adrianos Golemis

První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.

U.S. Space Command

Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.

Pixxel

Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.

Pandora

První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

ESA Greenlights

Evropská kosmická agentura (ESA) dala zelenou dvěma novým misím programu Scout – HiBiDiS a SOVA-S. Za jejich vývoj budou odpovídat italská společnost SITAEL a česká firma OHB Czechspace. Obě mise musí být od schválení připraveny ke startu během tří let, přičemž jejich rozpočet nesmí překročit 35 milionů eur.

Program Prodex agentury ESA slaví 40. narozeniny

Vypuštění mise 4DSpace-Daedalus je nejnovějším úspěchem podpořeným programem Prodex Evropské kosmické agentury, který umožňuje vysoce schopným výzkumným institucím účastnit se evropských vědeckých kosmických aktivit a misí. „ESA momentálně vede přes 400 kontraktů s instituty a průmyslovými firmami v rámci programu Prodex, programu pro vývoj vědeckých experimentů. Prodex podporuje průmyslový vývoj vysoce sofistikovaných vědeckých přístrojů a experimentů v oblastech vědy, pozorování Země a mikrogravitace pro vědecké mise ESA, jako jsou Smile, Plato, Comet Interceptor, EnVision, LISA, ExoMars, NewAthena, Arrakihs, a pro mise mimo rámec ESA, jako jsou CLPS, Solar-C a Polar-2. Vyvíjíme také přístrojové vybavení a experimenty pro Mezinárodní vesmírnou stanici,“ pochlubil se Michel Lazerges, který v agentuře ESA vede program Prodex.

Prototyp francouzského skafandru dorazil na ISS

Prototyp evropského skafandru pro použití v útrobách kosmické lodi / stanice (IVA = intravehicular activity) vyvinutý v rámci programu zahájeného agenturou CNES dorazil na Mezinárodní kosmickou stanici v kosmické lodi Dragon 2. Oblek bude na stanici testovat francouzská astronautka Sophie Adenot. Projekt EuroSuit byl zahájen v prosinci 2023 v rámci národního programu Spaceship FR, jehož cílem bylo posílení vývoje klíčových technologií potřebných pro budoucí pilotované výpravy mimo nízkou oběžnou dráhu Země.

OHB Space UK zahajuje práci na evropské sondě EnVision k Venuši

Německá společnost OHB podepsala dohodu s Thales Alenia Space na výrobu, integraci a testy sondy EnVision pro Evropskou kosmickou agenturu. Vývoj mise EnVision vede společnost Thales Alenia Space na základě zakázky v hodnotě 367 milionů eur, která jí byla přidělena v únoru 2025. ESA věří, že prostřednictvím EnVision získá zevrubný přehled o Venuši. Podle agentury má tato mise prozkoumat planetu „od vnitřního jádra po horní atmosféru, charakterizovat interakci mezi jejími různými obálkami – atmosférou povrchem/podpovrchem a vnitřní strukturou.“

ESA zahájila vývoj náhrad podílu NASA na misi LISA

Evropská kosmická agentura se pustila do procesu, který má u mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) zmírnit dopady toho, že Bílý dům i ve druhém roce po sobě v návrhu rozpočtu NASA počítá s eliminací většiny plánované podpory americké agentury. Jedna z těchto snah o omezení dopadů byla formalizována 5. května, když ESA přidělila kontrakt za 26,1 milionů Eur firmě Thales Alenia Space za vývoj teleskopů mise. Celkem budou misi LISA tvořit tři navzájem spolupracující sondy, které mají detekovat gravitační vlny z významných kosmických událostí, jako jsou srážky černých děr. Když ESA misi začátkem roku 2024 přijala, očekávalo se, že NASA poskytne část palubních subsystémů včetně laserových systémů, teleskopů a zařízení pro redukci rušení elektromagnetickými náboji.

Bude mít ESA pilotovanou loď

Čas na evropskou pilotovanou loď

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na sítí Linkedin zveřejnil 18. května status, který mluví o nutnosti začít s projekty evropské pilotované kosmonautiky. Je to natolik zajímavé čtení, že jsme vám jej přeložili a jeho plné znění najdete níže v tomto článku. ESA dlouhodobě spoléhala na partnerství, pokud jde o pilotované lety. Nyní se ukazuje, že závislost na partnerech v kritických a strategických odvětvích – kterým pilotovaná kosmonautika rozhodně je, není ideální. O evropské pilotované lodi se mluví už nějakou dobu, ale až nástup nového amerického prezident a změny v NASA, vytvořily podmínky, které mnohé evropské politiky a národy nutí změnit dosavadní směřování.

ŽIVĚ A ČESKY: Evropsko-čínská mise SMILE pro výzkum interakce Země a Slunce

Spolupráce kosmických agentur je dnes naprosto běžnou součástí kosmonautiky. Zatímco některá partnerství jsou zcela běžná, třeba Evropa + Spojené státy, jiné spolupráce jsou, diplomaticky řečeno, neobvyklé. Vzpomeňme si třeba na loňský start americko-indické mise NiSAR. Na startovní rampě kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně dnes stojí raketa Vega-C, která pod svým aerodynamickým krytem urývá sondu SMILE, společné dílo Evropy a Číny. Jejím úkolem bude pořizovat během 40 hodin při každém oběhu první snímky zemské magnetosféry v pásmu měkkého rentgenového záření a ultrafialového záření. Na základě naměřený údajů vědci zjistí, jakými způsoby reaguje pozemské magnetosféra na neustálý proud slunečního větru, či jak se na celém procesu podílejí výrony koronální hmoty.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.