Štítek ‘Proba-3’

Tříosý gyroskop z Česka poletí na letošní evropské misi Proba-3

Tomáš Neužil představuje tříosý MEMS gyroskop společnosti Honeywell z Brna. Foto: Martin Gembec

Revoluční mise Evropské vesmírné agentury (ESA) Proba-3 ponese na své palubě také přístroj vyvinutý v Brně v centrále Honeywell. Měli jsme příležitost se osobně seznámit s vývojáři i samotným inženýrským modelem tříosého MEMS gyroskopu, jehož letový exemplář je již připraven k cestě do kosmu. Velmi přesný gyroskop je nezbytnou součástí této mise, která má ambici vyrobit ve vesmíru umělé zatmění Slunce. […]

Proba-3 finišuje přípravu

Mise Proba-3

Díky schopnosti letět ve formaci s milimetrovou přesností má dvojice družic, které tvoří evropskou misi Proba-3, bude možné dosáhnout něčeho, co zatím nebylo pro kosmické mise možné – vytvořit jednou platformou stín, který přesně zakryje z pohledu druhé družice Slunce, aby bylo možné po delší dobu pozorovat velmi slabou atmosféru naší životodárné hvězdy. Ještě než se tato dvojice sond společně vydá do kosmického prostoru, dostali vědci, kteří budou využívat pozorování mise Proba-3, možnost prohlédnout si obě družice na vlastní oči. Členové tohoto týmu otestují hardware vyvinutý pro tuto misi během skutečného pozemského zatmění Slunce, ke kterému dojde v dubnu v Severní Americe.

Na co se těšit v roce 2024? (Bezpilotní kosmonautika)

Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Proba-3 využije k přesnému zarovnání jasné body

Mise Proba-3

Dvojice družic má v rámci mise Proba-3 provádět let ve formaci s přesností na milimetr. Jenže k dosažení takového úkolu musí jedna družice neustále sledovat tu druhou – ať už je přesvětlena slunečním svitem, nebo se koupe v černočerné tmě. Za tímto účelem připravili inženýři zařízení pro vizuální detekci, kterou si dnes ukážeme. Ta však nebude jediným prostředkem pro určení vzájemné polohy a vzdálenosti. Mise využije také rádiové spojení, data z navigačních družic a laserový dálkoměr. Dnes se zaměříme pouze na vizuální detekci, ke které se sáhne, pokud budou od sebe obě družice maximálně 250 metrů. Světla z LED diod na družici – koronografu (viz animace níže) budou zachycena kamerami na družici – stínítku. Kamera tak bude moci jejich jas zachytit oproti tmavému okolí.

Dvojice družic Proba-3 je plně integrována

Mise Proba-3

Dvojice družic, které na oběžné dráze v rámci mise Proba-3 poletí v přesné formaci, jsou již dokončeny. Všechny palubní přístroje a senzory, které jim umožní vůči sobě manévrovat s milimetrovou přesností již byly integrovány na jejich paluby. Obě družice jsou také již zabaleny do mnohovrstvé izolace a připraveny na zkoušky v simulovaném kosmickém prostředí. Družice se momentálně nachází proti sobe v čisté místnosti firmy Redwire Space (dříve QinetiQ Space) v belgickém Kruibeke. Při příležitosti jejich integrace zástupci projektu Proba-3 přizvali k návštěvě areálu delegace z Belgie a Španělska.

Kosmický hardware se dá testovat i na chodbě

Umělecká představa mise Proba-3 -dvě družice budou vzdálené zhruba 144 metrů a jedna bude dělat druhé umělé zatmění Slunce.

Nejdelší chodba na největším středisku Evropské kosmické agentury se proměnila v testovací místo, kde se ověřovaly technologie pro jednu z nejzajímavějších misí, které ESA chystá – Proba-3. Dvě družice, které budou tvořit tuto misi, se srovnají tak, aby jedna vrhala na druhou stín. Druhá družice díky tomu bude moci spatřit vnitřní vrstvy sluneční atmosféry. Jenže takto přesný let ve formaci může být realizován jen s pomocí senzorového systému, který je založen na vizuálním kontaktu. Jen tehdy se může jedna družice aktivně zaměřit na druhou. Dvojice sond v rámci mise Proba-3 poletí ve vzdálenosti 144 metrů, což umožní pozorovat korónu. Kromě toho se ale počítá s manévry pro změnu formace, které mohou změnit vzájemnou vzdálenost až na 25, či naopak na 250 metrů.

ESA bude studovat Slunce i nadále

Solar Orbiter si nyní právem užívá svého „místa na slunci“ titulků všech možných zpravodajských portálů. A je to zároveň dobrá možnost ukázat, že Evropská kosmická agentura bude se zkoumáním Slunce pokračovat i nadále. Dnes si posvítíme hned na další připravovanou evropskou misi, která se zaměří na naši životodárnou hvězdu. Zajímavé přitom je, že se nebude jednat o jedinou sondu, ale o dva spolupracující objekty. V rámci mise Proba-3 mají tyto dva objekty letět ve formaci a vytvářet tak umělá zatmění Slunce. Vědcům se tak otevře čistý výhled na slabou atmosféru Slunce – budou moci nahlédnout do míst, kde probíhají magnetické erupce a kde teploty dosahují milionů stupňů Celsia.

Umělé zatmění Slunce? Žádný problém!

Snad nikomu, kdo se aspoň občas podívá na dění na internetu, nemohlo ujít, že včera zažili obyvatelé Spojených států zatmění Slunce. My u tohoto tématu zůstaneme, ale jen částečně. Podíváme se na projekt evropské sondy Proba-3, jejíž dvoudílná konstrukce jí umožní zastínit Slunce až na několik hodin! Pokud se tento princip osvědčí, mohl by otevřít dveře do nové etapy astronomických pozorování, ale i kosmonautiky jako takové. Technologický demonstrátor by měl do vesmíru vyrazit už v roce 2020. Z těchto umělých zatmění sice nebudou mít pozemští pozorovatelé nic, zato pro vědce půjde o mimořádně cennou sklizeň.

Proba-3 v roce 2020

Evropská mise Proba-3, na jejíž hlavní vědecké aparatuře ASPIICS se podílejí české vědecké i průmyslové organizace by měla odstartovat na konci roku 2020. Zdroj: Michal Václavík (CSO) 3. července 18:39