sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-57)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

SES

Společnost SES se sídlem v Lucembursku uvedla, že se rozhodla zredukovat své představenstvo z 11 na devět členů a zároveň navrhla dva nové ředitele s rozsáhlými zkušenostmi s vedením americké národní bezpečnosti a obrany.

NASA

V prohlášení ze 14. března agentura NASA uvedla, že administrativa Bílého domu poskytla agentuře týdenní prodloužení termínu k předložení plánu reorganizace a snížení pracovní síly agentury.

Constellr

Německý startup Constellr zveřejnil 17. března snímky z družice Skybee-1, první družice v konstelaci termálního zobrazování. S daty Skybee-1 vytvořil Constellr podrobnou mapu distribuce tepla pro budovy, parky a vodní cesty v Tokiu.

Tianwen-3

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) zveřejnil 11. března oznámení o příležitostech, které oficiálně otevřelo misi Tianwen-3 mezinárodní spolupráci. Tianwen-3 si klade za cíl shromáždit vzorky z Marsu a vůbec poprvé je doručit na Zemi.

Isar Aerospace

Společnost Isar Aerospace 12. března oznámila, že podepsala smlouvu na vynesení dvou družic pro program agentury Arctic Ocean Surveillance (AOS) v roce 2028. Start rakety Spectrum na sluneční synchronní dráhu se uskuteční z kosmodromu Andøya.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: slunce

Mise EZIE bude hledat magnetické stopy polárních září

Když na obloze září polární záře, tak vysoko nad polárními oblastmi planety Země protékají horními vrstvami atmosféry intenzivní elektrické proudy zvané elektrojety. Tyto aurorální elektrojety posílají kolem pólů každou sekundu přibližně milion ampérů elektrického proudu. Mohou vytvářet jedny z největších magnetických poruch na Zemi a rychlé změny proudů mohou vést k takovým jevům, jako jsou výpadky proudu. V březnu NASA plánuje vynést misi EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer), jejímž cílem je zjistit více o těchto silných proudech v naději, že se nakonec podaří zmírnit dopady takového vesmírného počasí na lidi na Zemi.

Mise PUNCH přinese revoluci v pohledu na sluneční vítr

Země je ponořena do materiálu, který proudí ze Slunce. Tento proud, který se označuje jako sluneční vítr, omývá okolí naší planety a způsobuje jasné polární záře, ovlivňuje ale i fungování družic, či zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Má dokonce vliv i na pozemní infrastrukturu. Americká mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) bude první, která nasnímá sluneční korónu (vnější atmosféru Slunce) společně se slunečním větrem. Bude tak možné lépe porozumět Slunci, slunečnímu větru a Zemi, jakožto jednomu propojenému systému.

Předstartovní zkouška fotovoltaických panelů mise PUNCH

Technici, kteří mají na starost přípravu mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere), úspěšně vyklopili a otestovali fotovoltaické panely sond. Ke zkoušce došlo v čisté místnosti firmy Astrotech na Vandenbergově základně v Kalifornii, odkud má mise příští měsíc odstartovat. Testované panely jsou nezbytné pro napájení palubních systémů i vědeckých přístrojů. Jejich zkouška představuje další milník v přípravě mise PUNCH pro studium toho, jak vnější atmosféra Slunce přechází do slunečního větru. Zkouška proběhla v čisté místnosti, aby se zabránilo kontaminaci citlivého vybavení.

Sondy pro studium sluneční koróny čeká předstartovní příprava

18. ledna dorazily na Vandenbergovu základnu čtyři malé družice z mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere), kde je v areálu firmy Astrotech čeká závěrečné zpracování před startem. Mise PUNCH bude sdíleným nákladem při vynášení kosmického teleskopu SPHEREx. Jejich společný start na Falconu 9 z kalifornské rampy SLC-4E je momentálně plánován nejdříve na konec února. V rámci předstartovních příprav experti otestují fotovoltaické panely každé malé družice, než dojde k jejich připojení k adaptéru nákladu, aby mohly být nakonec uzavřeny do aerodynamického krytu Falconu 9.

Jaký byl rok 2024? (Nepilotovaná kosmonautika)

Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.

Vánoční rekord Parker Solar Probe

Americká sonda Parker Solar Probe má za úkol se téměř dotknout Slunce. Sonda, která při průletu slaboučkou vnější atmosférou naší hvězdy dosahuje vůči Slunci rychlosti až 692 000 km/h, musí čelit teplotám až 982 °C. Kontaktní průzkum této oblasti, takzvané koróny, pomáhá vědcům lépe porozumět procesům, které ovlivňují naši nejbližší hvězdu. 24. prosince sonda opět přepsala tabulky historických rekordů, protože se ze všech lidmi vyrobených objektů přiblížila ke Slunci nejvíce. Od svého startu v roce 2018 sonda krouží kolem Slunce a postupně se k němu přibližuje stále více, k čemuž jí posloužily gravitační manévry kolem Venuše, které upravovaly její dráhu kolem Slunce. Tyto průlety však také umožnily vědecký průzkum Venuše. Jeden z přístrojů na palubě sondy pořizoval snímky planety ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra, což vědcům přineslo nový způsob, jak prohlédnout skrz hustou oblačnost, která halí tuto planetu. Experti tak mohli nahlédnout až k povrchu, což bylo dříve možné pouze s pomocí radaru a infračervených měření. Poslední plánovaný průlet kolem Venuše nastal 6. listopadu 2024 a navedl sondu na dráhu, na které

Pět kosmických záhad, které pomůže vyřešit Proba-3

Mise Proba-3 od Evropské kosmické agentury je známá tím, že bude vytvářet umělá zatmění Slunce tím, že navede dvě družice do letu ve velmi přesné formaci při vzájemné vzdálenosti zhruba 150 metrů. Až po dobu šesti hodin bude možné sledovat slabou atmosféru Slunce, takzvanou korónu, v těžko pozorovatelné oblasti mezi okrajem slunečního disku a vzdáleností 1,4 milionu kilometrů nad jeho povrchem. Tato nová metoda kombinující dvojici družic a jedinečnou protáhlou dráhu kolem Země umožní této misi provádět důležitou vědu, odhalovat tajemství Slunce, kosmického počasí i zemských radiačních pásů.

Parker Solar Probe naposledy prosvištěla kolem Venuše

Včera, tedy 6. listopadu, provedla americká sonda Parker Solar Probe svůj poslední gravitační manévr u Venuše, v jehož rámci prolétla 376 kilometrů nad povrchem planety. Tento průlet upravil trajektorii sondy na její konečnou konfiguraci. Dráha Parker Solar Probe kolem Slunce tak má nejnižší bod (perihel) v nevídané blízkosti od Slunce – pouhých 6,1 milionů kilometrů. Při prvním průletu perihelem na této nové dráze, ke kterému dojde mimochodem letos 24. prosince, se Parker Solar Probe opět postará o posunutí svých rekordů. Už teď jí bezkonkurečně patří titul pro lidský výtvor, který se dokázal přiblížit ke Slunci na nejmenší vzdálenost.

Koronograf CODEX dorazil na ISS

Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS byl při zásobovací misi CRS-31 dopraven také vědecký přístroj CODEX (Coronal Diagnostic Experiment), který by měl odhalit nové detaily o slunečním větru – včetně jeho původu a evoluce. CODEX bude z nehermetizovaného nákladového prostoru Dragonu 2 vyložen robotickým manipulátorem a stejným způsobem proběhne i jeho instalace na vnější plášť stanice. CODEX je sluneční koronograf, což znamená, že bude blokovat jasný svit z povrchu našeho Slunce, aby lépe viděl detaily ve vnější atmosféře Slunce, tedy koróně.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.