Štítek ‘Lucy’

Detailní pohled na Měsíc od sondy Lucy

Když jsme Vám minulý týden přinesli článek se dvěma fotkami Země od sondy Lucy, mohli někteří z vás získat dojem, že to nebylo nic moc. Leckdo dokonce mohl začít pochybovat o kvalitách optiky na sondě. A to by byla škoda! Dnes se proto vrátíme k fotkám, které tato americká sonda pořídila 16. října, kdy prováděla gravitační manévr u Země. Změny budou hned tři – centrem pozornosti jednak nebude Země, ale Měsíc a navíc se můžete těšit výrazně podrobnější snímky, které pořídila jiná kamera. Jako náhledový obrázek dnešního článku jsme použili fotku oblasti uprostřed přivrácené polokoule Měsíce, která vznikla jen 6,5 hodiny poté, co sonda provedla první ze tří gravitačních manévrů u Země. Snímek vznikl v době, kdy se sonda nacházela mezi Zemí a Měsícem zhruba 260 000 kilometrů od Měsíce. Zachytila tak našeho souputníka ve zhruba stejné perspektivě, kterou znají pozemští pozorovatelé.

Sonda Lucy vyfotila Zemi

Americká sonda Lucy pořídila 15. října snímek, jehož výřez vidíte jako náhledový snímek tohoto článku. Šlo o součást kalibrační sekvence a tento konkrétní obrázek vznikl ve vzdálenosti 620 000 kilometrů. Za zmínku jistě stojí skutečnost, že se v horní části snímku Země nachází etiopská oblast Hadar, kde byla nalezena 3,2 milionu let stará kostra předchůdce člověka, po které dostala sonda Lucy své jméno. Sonda samotná je prvním vyslancem lidstva k trojským planetkám Jupiteru, což jsou také populace dávných fosilií – ukrývají totiž materiál z doby vzniku naší soustavy. Tyto planetky obíhají kolem Slunce po stejná dráze jako Jupiter – jen letí buďto před ním, nebo za ním. K dosažení těchto planetek sonda Lucy potřebuje upravit svou dráhu, k čemuž využije i tři gravitační manévry u Země, které ji pomohou dostat se k těmto záhadným objektům.

Sondu Lucy čeká gravitační manévr u Země

V neděli 16. října ve 13:04 SELČ se americká sonda Lucy, první vyslanec lidstva k trojským planetkám Jupiteru, prosmýkne kolem Země ve vzdálenosti 350 kilometrů nad povrchem. Tímto průletem, který nastane na 1. výročí startu mise, získá Lucy část energie, kterou potřebuje k cestě vstříc zatím nikdy neprozkoumané skupině planetek. Tzv. Trojáni jsou planetky obíhající na dráze kolem Slunce, které jsou zachyceny ve skupinách buďto před nebo za planetou Jupiter. Sonda Lucy má za sebou první z 12 let své mise. Průlet kolem země ji umístí na dráhu s dobou oběhu 2 roky a po této době se opět vrátí k Zemi pro další gravitační pomoc.

Panel sondy Lucy je už téměř kompletně rozevřen

Skoro před měsícem jsme se v článku věnovali tomu, jak pokročily snahy o rozevření jednoho fotovoltaického panelu sondy Lucy. Je tedy čas na aktualizaci. Šestého května totiž začal postupný proces, který trval až do 16. června. Tým postupoval opatrně a aktivoval oba motory jen na krátkou dobu, aby mohl pečlivě sledovat reakce konstrukce. Výsledky jsou potěšující – už před měsícem jsme psali, že se panel podařilo výrazně rozevřít a nyní je situace ještě lepší. Aktuální odhady rozveřenosti panelu se pohybují mezi hodnotami 353 a 357 stupňů (z celkových 360°, jelikož je panel kruhový). Panel je díky tomu pod mnohem větším pnutím, což jej výrazně více zpevňuje. Pozemní tým si je stále více jistý, že panel v současném stavu napnutí a stabilizace úspěšně splní požadavky mise.

Lucy navštíví i další planetku

V době, kdy sonda Lucy startovala, se hovořilo o tom, že při své jedinečné misi proletí kolem sedmi tzv. trojánů (planetek, které letí před a za Jupiterem) a jednu planetku z Hlavního pásu. To však už neplatí. Ukázalo se, že Polymele, jedna z planetek, kolem kterých Lucy proletí, má menšího kolegu. Vědci objevili malý měsíček planetky Polymele během březnových pozemských pozorování jevu, při kterém Polymele na kratičkou chvilku přešla před hvězdou a na okamžik zastínila její svit. Běžně se totiž planetka v teleskopech jeví jako bod, ovšem při podobném přechodu je možné lépe určit její tvar. Právě proto se vědecký tým sondy Lucy věnoval tomuto pozorování velkou pozornost.

Lucy pokračuje v rozevírání panelu

Jeden ze dvou rozkládacích fotovoltaických panelů sondy Lucy.

Před několika týdny jsme psali o tom, že se experti agentury NASA rozhodli dokončit rozevírání fotovoltaického panelu sondy Lucy, který se po startu otevřel pouze částečně a nezaaretoval se v kompletně otevřené poloze. NASA nyní oznámila, že je zhruba v polovině tohoto několikafázového procesu. 9. května sonda dostala pokyn, aby současně aktivovala primární i záložní vinutí motoru, což mělo vytvořit větší točivý moment. Vše fungovalo správně a došlo k navinutí části volného lanka, které se stará o rozevření panelu. Po několika krátkých aktivacích (aby se motor nepřehřál) byl pokus přerušen, aby bylo možné analyzovat výsledky. Data ukázala, že proces otevírání probíhal podobně jako při pozemních testech. Tým tak mohl přistoupit ke druhé fázi svého snažení. Analýza totiž také ukázala, že zbývá navinout ještě část lanka.

Sonda Lucy natočila zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce, ke kterému došlo v noci z 15. na 16. května zaujalo mnoho lidí, ale jelikož šlo o astronomický jev, bylo to mimo naše kosmonautické zaměření. Dnes se však k této události vrátíme, protože ačkoliv fotek a videí ze zatmění bylo mnoho, žádný pozorovatel nemohl nasnímat tento jev z úhlu, z jakého jej viděla sonda Lucy. Ta se totiž v době zatmění nacházela ve vzdálenosti zhruba 100 milionů kilometrů od Země – to pro lepší představu zhruba odpovídá 2/3 vzdálenosti Země od Slunce. Sonda využila svou nejpodrobnější kameru L’LORRI, která je vybavena teleobjektivem, aby zaznamenala, jak naše planeta vrhla na Měsíc svůj stín.

NASA zkusí srovnat panel sondy Lucy

18. dubna se experti z NASA rozhodli, že ve svých snahách o dokončení vyklopení nezaaretovaného fotovoltaického panelu sondy Lucy udělají další krok. Sonda Lucy získává elektrickou energii ze dvou velkých fotovoltaických panelů, které byly navrženy, aby se po startu rozložily a ve finální pozici zaaretovaly. Jeden z těchto vějířovitých panelů se otevřel podle plánu, ovšem ten druhý se zastavil těsně před dokončením celého procesu. Experti proto začali celou situaci analyzovat – posuzovali chování tohoto konkrétního panelu, ale prováděli také zkoušky na pozemním hardwaru. Podařilo se jim tak získat mnoho cenných informací. Vědí tak, že panel je téměř kompletně rozevřen. Plně rozložený panel by tvořil kruh, tedy 360°, ale tento panel je rozevřen na přibližně 345°. To sice stačí na dodávku dostatečného množství energie pro sondu, ale tým má obavy, aby se panel nepoškodil, pokud by v současné konfiguraci sonda prováděly motorické manévry.

Sonda Lucy otestovala své kamery

14. února americká sonda Lucy pořídila sérii kalibračních snímků pomocí čtyř kamer pracujících ve viditelné části spektra. Sonda, která zažívá první měsíce své dlouhé cesty k takzvaným Trojánům, tedy udělala důležitý krok vstříc vědecké fázi své mise. První testovací snímky však vznikly už v listopadu 2021, jen pár týdnů po startu sondy, ke kterému došlo 16. října 2021. Ovšem zmíněné únorové testy byly mnohem rozsáhlejší. Sonda použila plošinu Instrument Pointing Platform k pohybu vědeckých přístrojů a zamířila s nimi na 11 různých hvězdných polí, aby se otestovala citlivost a celkově chování kamer. Inženýry také zajímala přesnost, s jakou je sonda schopna zamířit na definovaný cíl.

Jaký byl rok 2021? (Nepilotovaná kosmonautika)

Náš program přelomu roku je u svého konce. Po shrnutí událostí, které nás čekají v roce 2022, rekapitulaci událostí pilotované kosmonautiky i statistik našeho portálu přichází čas na poslední článek. Ten dnešní se bude zabývat zhodnocením roku 2021 na poli nepilotované kosmonautiky. Nejprve si zopakujeme ty nejdůležitější momenty uplynulých 12 měsíců a poté se zaměříme na statistiky startů, které proběhly právě ve skončeném roce. Není potřeba chodit kolem horké kaše – rok 2021 doslova překypoval starty, ostatně jen v prosinci proběhlo na celém světě 23 pokusů o dosažení oběžné dráhy!