Štítek ‘Chandra’

Webb a Chandra –⁠ nejstarší supermasivní černá díra

Supermasivní černá díra ve středu vzdáleného kvasaru a kolem ní akreční disk, který kvasar samotný pohání.

Webbův dalekohled už si za svou krátkou dobu činnosti připsal mnoho pozoruhodných objevů. Od nesmírně zajímavých spekter exoplanet přes zajímavé informace o Sluneční soustavě a hvězdách v naší Galaxii až po zkoumání vzdálenějšího vesmíru. Už se například podařilo pozorovat zajímavé gravitační čočky ve vzdálenostech miliard světelných let, extrémně vzdálené, ba dokonce rekordní galaxie či mimořádně vzdálené kvasary. Dnes se však podíváme na neobvyklé pozorování jedné černé díry, kterou JWST pozoroval společně s rentgenovým teleskopem Chandra, jenž už létá v kosmickém prostoru téměř čtvrt století a za tu dobu má na kontě stovky význačných objevů. Zmíněné pozorování černé díry patří mezi ně, neboť se jedná o rekordně vzdálenou supermasivní černou díru.

Omezení rozpočtu NASA pro astrofyziku

Astrofyzická divize NASA ohlásila škrty v rozpočtu pro provoz vesmírného teleskopu a observatoře Hubble a Chandra. Důvodem je snižování nákladů NASA podle nové legislativy omezující diskreční výdaje na rok 2024, mimo obranu. 15. října 10:00

Top 5 fyziků, po nichž se jmenují kosmické sondy

Minulým dílem seriálu TOP5 jsme definitivně opustili téma fyzikálních kosmických observatoří, které jsme prozkoumali ze všech stran a úhlů. V dnešním díle se zaměříme na něco, čemu vědci někdy napůl žertem říkají dědkologie. Podíváme se totiž na nejvýznamnější světové fyziky, po nichž se jmenují některé kosmické sondy či observatoře. Samozřejmě si povíme něco i k těmto samotným kosmickým misím, ale to jen velmi stručně, dnes budeme probírat hlavně osobnosti a životy pěti velmi uznávaných a pro historii vědy důležitých fyziků.

Když legendární teleskopy spojí své síly

Na našem webu pravidelně vychází seriál S Webem za hlubokým nebem, ve kterém máte možnost seznámit se s nejnovějšími pozorováními a objevy nové vlajkové lodě kosmické astronomie. V dnešním článku si ale ukážeme něco trochu jiného – čtyři snímky, ve kterých se kombinují pozorování Webbova teleskopu se snímky z kosmické observatoře Chandra. Těšit se můžete na dvě galaxie, mlhovinu a hvězdokupu. V každém snímku se kombinují snímky vysokoenergetického rentgenového záření z teleskopu Chandra s infračervenými pozorováními od Webba. Důležité je, že oba tyto typy záření jsou pro lidské oko neviditelné.

Magnetary a kosmický výzkum

Umělecká představa magnetaru, který uvolňuje radiový záblesk.

Nedávný článek jsme věnovali neutronovým hvězdám, především pak takzvaným pulsarům, které jsou samy o sobě velmi zajímavé, jelikož nabízí i několik možností praktického využití. Dnes se podíváme na možná ještě zajímavější objekty, kterými jsou magnetary. Jak už asi tušíte z názvu, jedná se o objekty s velmi silným magnetickým polem. Také magnetary jsou z pohledu fyziky mimořádně pozoruhodnými objekty. Nejprve si ale stručně zopakujme pár základních informací z minula.

Kosmonautika pomáhá – od hlubokého vesmíru k nádorům

V našem neoficiálním a nepravidelném seriálu se věnujeme konkrétním příkladům, kdy se technologie vyvinutá pro kosmonautiku uplatnila i mimo tento obor a našla praktické uplatnění, které pomáhá lidem v běžném životě. Dnes se podíváme na vylepšenou verzi zařízení, které umožňuje vědcům studovat horkou hmotu v pozůstatcích vybuchlých hvězd, nebo ve vzdálených kupách galaxií, která je nyní dostupná i pro běžné pozemšťany. NASA financovala vývoj zahnutých mikrokanálových desek (curved microchannel plates), které umožňují rychlejší a přesnější práci než tradiční ploché mikrokanálové desky používané v celé řadě kosmických přístrojů. Jedná se například o analyzátory částic plazmatu, hmotnostní spektrometry, nebo třeba přístroj High Resolution Camera (HRC) na rentgenovém teleskopu Chandra, který zachytává informace o složení vzdálených vybuchlých hvězd.

IXPE pomohl odhalit záhadu pozůstatku supernovy

Vůbec poprvé se astronomům podařilo změřit a zmapovat polarizované rentgenové záření z pozůstatku vybuchlé hvězdy. Použili k tomu kosmický teleskop IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), který byl vypuštěn 9. prosince 2021. Jedná se o společný projekt NASA a italské kosmické agentury, který se jako první teleskop v historii zaměřuje na měření polarizace rentgenového záření s takto vysokou úrovní citlivosti a ostrosti. Poznatky, které vzešly z pozorování pozůstatku hvězdy označovaného jako Cassiopeia A, vrhají nové světlo na podstatu fungování mladých pozůstatků supernov, které urychlují částice na rychlosti blízké rychlosti světla.

Objekty nafocené JWST pohledem teleskopu Chandra

V létě letošního roku se laická i odborná veřejnost poprvé dočkaly zveřejnění prvních vědeckých pozorování z Teleskopu Jamese Webba, který tak vstoupil do vědecké služby. Prakticky okamžitě tyto nádherné fotografie zaplavily nejen online prostor, ale i titulní strany a hlavní vysílací časy tradičních médií. Webbův teleskop je sice jednoznačně nejdokonalejší kosmickou observatoří, ale na výzkum rozhodně není sám. Od začátku se při jeho vývoji počítalo s tím, že jeho výstupy budou kombinovány s dříve nasbíranými daty z jiných observatoří – ať už v kosmickém prostoru, nebo na Zemi. Dnes se podíváme na to, jak vypadají známé infračervené snímky z Webbova teleskopu, když je zkombinujeme s rentgenovým pohledem americké kosmické observatoře Chandra. Podobné kombinace jednoznačně podtrhují schopnosti obou observatoří, které se při spojení ještě zlepšují.

Top 5 fyzikálních observatoří současnosti

Fermiho gama observatoř

Zatímco před týdnem jsme dopodrobna rozebrali již nefunkční observatoře z pohledu jejich významu pro fyziku, dnes se v našem miniseriálu posuneme více do současnosti. Zaměříme se totiž na sondy a teleskopy, které jsou v současnosti stále v provozu. Některé z nich fungují již poměrně dlouhou dobu, zatímco jiné jsou v kosmickém prostoru poměrně čerstvě, společné ovšem mají to, že již dnes významně prohlubují naše znalosti o vesmíru.

Nový objev rentgenové observatoře Chandra

Astronomové pomocí družice Chandra objevili jednu z nejmenších známých supermasivních černých děr o hmotnosti 200 000 Sluncí. Nachází se v galaxii Markarian 462 (souhvězdí Honicích psů). 14. ledna 0:30