Štítek ‘Chandra’

Top 5 fyzikálních observatoří současnosti

Zatímco před týdnem jsme dopodrobna rozebrali již nefunkční observatoře z pohledu jejich významu pro fyziku, dnes se v našem miniseriálu posuneme více do současnosti. Zaměříme se totiž na sondy a teleskopy, které jsou v současnosti stále v provozu. Některé z nich fungují již poměrně dlouhou dobu, zatímco jiné jsou v kosmickém prostoru poměrně čerstvě, společné ovšem mají to, že již dnes významně prohlubují naše znalosti o vesmíru.

Nový objev rentgenové observatoře Chandra

Astronomové pomocí družice Chandra objevili jednu z nejmenších známých supermasivních černých děr o hmotnosti 200 000 Sluncí. Nachází se v galaxii Markarian 462 (souhvězdí Honicích psů). 14. ledna 0:30

První planeta mimo Mléčnou dráhu?

M51-ULS-1b, téměř nezapamatovatelné jméno, ovšem s nezanedbatelným potenciálem změnit historii vědy. To je první vážný kandidát na extrasolární planetu mimo naši vlastní Galaxii. Nachází se, jak už napovídá název, v galaxii M51 (též vírová galaxie) v souhvězdí Honicích psů, vzdálené od nás 28 milionů světelných let. Zařazení do Messierova katalogu není náhoda, právě tento francouzský astronom ji v roce 1773 objevil. Dnes jde o častý cíl pozorování amatérských astronomů, neboť M51 lze snadno pozorovat i v menších astronomických dalekohledech.

Kandidát na exoplanetu v galaxii M51

Astrofyzici z USA objevili pomocí rentgenové observatoře Chandra kandidáta na první planetu mimo Mléčnou dráhu. 28. října 17:00

Steven Weinberg (1933-2021)

V pátek 23. července dorazila z USA zpráva, která zarmoutila celý vědecký svět. Zemřel Steven Weinberg, jeden z nejvýznamnějších fyziků 20. století, spoluautor teorie elektroslabého sjednocení, jednoho z nejdůležitějších výsledků v dějinách fyziky. Proslul také jako průkopník nových metod v kvantové teorii pole i pokusů o kvantování gravitace, předpověď axionů, propagátor teorie velkého třesku, skvělý učitel a popularizátor vědy. Současně šlo o jednoho z posledních velikánů, kteří dokončovali standardní model částicové fyziky. Připomeňme si dnes tuto superstar světové vědy s brilantní myslí i originálními a mnohdy neotřelými názory trochu blíže.

„Slavná“ černá díra opět ve středu pozornosti

Titulní obrázek dnešního článku znáte asi všichni. Mediálním světem vloni v dubnu rezonovala historicky první fotografie černé díry. Náš web se tomuto tématu nevěnoval z logického důvodu – ono historické pozorování provedla soustava pozemských radioteleskopů Event Horizon Telescope (EHT). Jelikož se náš web věnuje kosmonautice, nejednalo se o téma z našeho tématického okruhu. Nyní se však díváte na článek, který se této mediálně známé černé díře věnuje. Řeč ale nebude o slavné fotografii, to bychom přišli hodně pozdě s křížkem po funusu. Ano, hádáte správně, černá díra v galaxii M87 se dočkala dalšího objevu a tentokrát jej má na svém kontě kosmická observatoř.

Dnešní výročí: Chandra 20 let v kosmu

Veleúspěšná rentgenová observatoř Chandra se na oběžnou dráhu vydala při misi raketoplánu Columbia STS-93. 23. července 8:00

Chandra opět aktivní

Rentgenová observatoř Chandra se po selhání gyroskopu vrátila zpět k vědecké práci. Zdroj 23. října 18:58

Chandra bude v pořádku

Inženýři odhalili příčinu přechodu do bezpečného režimu (jeden z gyroskopů) a vrátili teleskop do běžného stavu. Vědecká pozorování začnou příští týden. 15. října 17:25

Chandra v nouzovém režimu

10. října zhruba v 15:55 SELČ přešla americká kosmická observatoř Chandra do krizového režimu. Teleskop, který sleduje vesmír v rentgenovém spektru se dostal do stavu, kdy veškeré kritické systémy přešly na udržovací úroveň a aktivovaly se záložní systémy. Řídící počítač zorientoval teleskop tak, aby solární panely mířily přímo ke Slunci pro maximalizaci generované elektrické energie a přitom aby optika teleskopu hleděla pryč od naší mateřské hvězdy. Dosavadní analýza naznačuje, že přechod do krizového režimu proběhl podle plánu, které jsou pro podobné situace vytvářeny.