sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Quindar, startup se sídlem v Denveru specializující se na satelitní pozemní systémy, oznámila, že podepsala dohodu se společností Portal Space Systems o poskytování služeb řízení misí pro nadcházející mise zahrnující manévrovatelná kosmickélá zařízení.
Úřadující ředitel Agentury pro rozvoj vesmíru Gurpartap Sandhoo byl jmenován do dvojí role, v níž dohlíží jak na agenturu, tak na nový úřad pro nákupy družic pro varování před raketami pro americké vesmírné síly.
Poskytovatel meteorologických informací Tomorrow.io získal 35 milionů dolarů v posledním kole financování, čímž se celková částka zvýšila na 210 milionů dolarů. Finance budou použity na urychlení vývoje konstelace nové generace pro sběr atmosférických dat.
Společnost Astrolab 18. května oznámila, že dosáhla čtyř dohod se středisky NASA o přepravě užitečného zatížení na svém roveru FLEX Lunar Innovation Platform (FLIP), který by měl být vypuštěn na přistávacím modulu Griffin-1 společnosti Astrobotic koncem tohoto roku.
Čínská společnost Zenk Space získala 180 milionů juanů před plánovaným červnovým debutem své rakety Zhihang-1, která používá jako palivo kerolox.
Společnost Virgin Galactic 14. května oznámila, že je technicky i finančně na dobré cestě k zahájení komerčních letů své suborbitální kosmické lodi nové generace do konce roku.
NASA zveřejnila finální žádost o návrhy na telekomunikační systém pro Mars a potvrdila požadavky, které omezují společnosti, jež se o něj mohou ucházet.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Northrop Grumman kontrakt v hodnotě 398 milionů dolarů na stavbu prototypu komunikační družice určeného k demonstraci technologií proti rušení vojenských operací.
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na Mars, kde ve svém průzkumu už pátým rokem pokračuje vozítko Perseverance. Dále nás čeká průlet sondy Psyche kolem Marsu, start zásobovací mise CRS-34 či testy nově připravované rakety Neutron od společnosti Rocket Lab. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat přípravě sondy Psyche na gravitační manévr u Marsu. Bude to nejen urychlovací průlet, ale také skvělá příležitost otestovat systémy sondy. V dalších tématech nás čeká zprovoznění testovací makety landeru Blue Moon Mk2 od Blue Origin a také příprava rover VIPER, který by měl příští rok zamířit na jižní pól Měsíce. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, v poslední době přitahuje značnou pozornost nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Není se co divit, vždyť jde teprve o třetí potvrzený objekt, který do Sluneční soustavy přiletěl z mezihvězdného prostoru. Po internetu se sice šíří i fantastické a šokující, avšak nepodložené animace a prohlášení, ale je potřeba si zachovat zdravý úsudek. I když jsme se tomuto tělesu věnovali před pár dny v článku o jeho pozorování evropskou sondou TGO u Marsu, dnes se k 3I/ATLAS opět vracíme. Se svou porcí nových snímků se totiž pochlubila také agentura NASA. Fotky byly prezentovány na tiskové konferenci, která proběhla 19. listopadu pozdě večer našeho času. Snímky mezihvězdné komety pořídilo celkem 12 sond NASA, což je velmi užitečné. Pozorováním stejného objektu z tolika míst mají vědci možnost prostudovat všemožné způsoby, kterými se 3I/ATLAS liší od klasických komet, které vznikly v naší Sluneční soustavě. Vědci tak získávají nový pohled na to, jak se složení jiných hvězdných systémů liší od toho našeho.
Americká sonda Psyche přešla 16. června opět do stavu plného provozu svého pohonného systému. Iontové motory i celý systém se po nedávném přepnutí na záložní přívodní potrubí chovají podle očekávání. Pohonný systém bude mezi nynějškem a listopadem pracovat po celkovou dobu tří měsíců, aby se sonda udržela na dráze, která ji ve výsledku zavede k planetce Psyche bohaté na kovy. Fungování čtveřice iontových motorů muselo být začátkem dubna pozastaveno kvůli vyšetřování nečekaného poklesu tlaku na primárním přívodním potrubí xenonu. Díky zevrubné analýze a zkouškám se týmu expertů podařilo zúžit okruh podezřelých součástek, až nakonec zůstala v jejich hledáčku jediná – ventil na primárním potrubí, který měl zřejmě poruchu. Přechod na záložní přívodní potrubí koncem května obnovilo plnou funkčnost pohonného systému.
Inženýři zodpovědní za americkou kosmickou sondu Psyche našli řešení, které má vyřešit nedávno zaznamenaný pokles tlaku v pohonném systému sondy. Nyní se jim podařilo úspěšně přejít na záložní přívodní větev, která funguje podle očekávání. Sonda Psyche je vybavena dvojicí masivních fotovoltaických panelů, které vyrábějí elektřinu. Ta pak (mimo jiné) slouží k ionizaci xenonu, který je pak vyvrhován z iontových motorů, takže sonda postupně upravuje svou rychlost a tedy i oběžnou dráhu. Tým se začátkem dubna rozhodl pozastavit práci čtyř iontových motorů, aby prozkoumal nečekaný pokles tlaku v přívodním potrubí.
Inženýři z mise Psyche se snaží zjistit, co způsobilo nedávný pokles tlaku v okruhu přívodu pracovní látky do pohonného systému. Sonda Psyche spoléhá na iontový pohon, který na čtyřech iontových motorech využívá elektrickou energii ke generování tahu tím, že vyvrhují nabité ionty xenonu. Sonda Psyche zahájila své motorické manévry v květnu 2024. 1. dubna 2025 byl zaznamenán pokles tlaku v přívodním potrubí xenonu z původních 248 kPa na 179,3 kPa. Sonda samotná na tuto mimořádnou situaci zareagovala přesně tak, jak měla. Poté, co zjistila anomálii, deaktivovala své motory a čeká na vyřešení situace.
Americký technologický demonstrátor DSOC (Deep Space Optical Communications) opět posunul rekord laserové komunikace. Dokázal totiž přenést data pomocí laserového signálu ze Země na sondu Psyche, která byla v té době vzdálená 460 milionů kilometrů. To odpovídá vzdálenosti mezi Zemí a Marsem, když jsou obě planety navzájem nejdál. Krátce po dosažení tohoto milníku, ke kterému došlo už 29. července, zakončil technologický demonstrátor první fázi svého provozu, která probíhala od 13. října loňského roku, kdy Psyche odstartovala.
Americká sonda Psyche úspěšně prošla šest měsíců trvající kontrolou technického stavu a ukázalo se, že je po startu v naprostém pořádku a nic ji nemusí omezovat. Experti zodpovědní za její řízení již aktivovali futuristicky vyhlížející iontové motory, které vydávají lehce namodralou záři. Tento pohon bude v zápřahu téměř nepřetržitě, když se bude sonda pohybovat v hlubokém vesmíru. Sonda Psyche se na svou cestu z Kennedyho střediska vydala 13. října loňského roku na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Nosič udělil sondě dostatečnou rychlost a ta se tak dostala na dráhu okolo Slunce, která zasahovala až za oběžnou dráhu Marsu.
Zařízení DSOC (Deep Space Optical Communications), technologický experiment umístěný na sondě Psyche, opět posouvá možnosti laserové komunikace. To ale není zdaleka vše. Vůbec poprvé se totiž tento experiment spojil s klasickým komunikačním systémem sondy a přenesl na Zemi inženýrská data o Psyche. DSOC tak dělá svým tvůrcům radost, když láme jeden milník a rekord za druhým. Sonda Psyche není závislá na laserovém přenosu, k obousměrné komunikaci se Zemí totiž využívá primárně rádiový systém. To, že se ale podařilo přenést laserem kopii inženýrských dat na vzdálenost 226 milionů kilometrů (cca 1,5 násobek vzdálenosti Země od Slunce), je úctyhodný.
Hybridní anténa sítě Deep Space Network (DSN), schopná přijímat jak rádiové frekvence, tak i optické signály infračerveného laseru, dokázala zachytit a dekódovat laserovou zprávu ze zařízení DSOC, která se nachází na sondě Psyche. Tento experiment ukazuje možnosti dalšího vývoje antén sítě DSN, přes které s pomocí rádiových vln komunikují kosmické sondy. Ukázalo se, že by existující technologii bylo možné dodatečně využít i pro optickou (nebo chcete-li laserovou) komunikaci. Nahuštěním více dat do přenosu otevře laserová komunikace nové možnosti průzkumu a zároveň podpoří síť DSN při rostoucí poptávce po ní.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
