Štítek ‘Psyche’

Laserový experiment na Deep Space Network

Hybridní anténa sítě Deep Space Network (DSN), schopná přijímat jak rádiové frekvence, tak i optické signály infračerveného laseru, dokázala zachytit a dekódovat laserovou zprávu ze zařízení DSOC, která se nachází na sondě Psyche. Tento experiment ukazuje možnosti dalšího vývoje antén sítě DSN, přes které s pomocí rádiových vln komunikují kosmické sondy. Ukázalo se, že by existující technologii bylo možné dodatečně využít i pro optickou (nebo chcete-li laserovou) komunikaci. Nahuštěním více dat do přenosu otevře laserová komunikace nové možnosti průzkumu a zároveň podpoří síť DSN při rostoucí poptávce po ní.

Vesmírné výzvy – Prosinec 2023

VV_2023_12

Prosincové Vesmírné výzvy zahájíme misí USSF-52 (OTV-7). Vstříc ISS vyrazí nákladní loď Progress MS-25. Podíváme se na start mise Project 425 F1. Po rubrice krátkých zpráv, zvaných Kosmonautika v kostce, budeme sledovat zahájení mise SARah 2 a 3. V další reportáži nás čekají aktivace a zkoušky systémů sondy Psyche. Závěr bude patřit přípravám na třetí integrovaný let sestavy SuperHeavy a Starship. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Jaký byl rok 2023? (Nepilotovaná kosmonautika)

Dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz přivítal v roce 2024. O tom, že nás v tomto roce čeká řada úžasných kosmonautických událostí, není potřeba dlouze diskutovat. Ostatně stačí se podívat na naše nedávné články, které se věnovaly očekávaným událostem v nepilotované i pilotované kosmonautice roku 2024. Dnes se však naopak otočíme zpět a podíváme se na to, jaký byl rok 2023. Také tentokrát začneme kosmonautikou nepilotovanou a zítra si posvítíme na kosmonautiku pilotovanou. V obou směrech byl totiž právě skončený rok velmi bohatý.

Ultra-HD video přenesené laserem z hlubšího vesmíru

11. prosince dokázal technologický demonstrátor laserové komunikace agentury NASA přenést video v UHD rozlišení na vzdálenost 31 milionů kilometrů (cca 80× vzdálenost Měsíce od Země). Tento milník je součástí technologické demonstrace, která má streamováním objemově náročného videa z hlubšího vesmíru demonstrovat možnosti, které by laserová komunikace nabízela robotickým i pilotovaným misím, které opustí nízkou oběžnou dráhu Země. „Tento úspěch podtrhuje naše odhodlání posouvat vpřed optickou komunikaci jakožto klíčový prvek pro splnění budoucích přenosových potřeb,“ shrnula zástupkyně administrátora NASA, Pam Melroy a dodala: „Rozšíření přenosové kapacity je nezbytné pro dosažení našich budoucích průzkumných i vědeckých cílů. Těšíme se na pokračování pokroků této technologie a transformaci toho, jak komunikujeme při budoucích meziplanetárních misích.“

První snímek od sondy Psyche

4. prosince pořídila americká sonda Psyche své první fotografie. V době, kdy se dočkala milníku zvaného první světlo (first light), byla od Země vzdálená 26 milionů kilometrů. tento milník byl jedním z mnoha, které inženýři potřebují dokončit, než sonda dorazí ke svému cíli – kovové planetce 16 Psyche. Sonda by měla k této planetce obíhající kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem přiletět v roce 2029. Psyche byla vynesena 13. října raketou Falcon Heavy z floridské rampy 39A. Několik hodin po startu sonda vstoupila do fáze prvotních kontrol systémů, která má trvat zhruba 100 dní. V této fázi inženýři testují palubní přístroje a systémy, aby si ověřili, že fungují správně. Právě zkouška kamer byla posledním krokem, který měl být v této fázi dokončen.

Vesmírné výzvy – Říjen 2023

VV_2023_10

V říjnu jsme sledovali důležité kosmické události, včetně úspěšného startu sondy Psyche, problémů s únikem chladiva z modulu Nauka, ruské kosmické vycházky a startu mise Shenzhou 17. Dále jsme se dozvěděli o aktuálním dění v kosmonautice, návratu lodi Shenzhou 16 a testu záchranného systému lodi Gaganyaan za letu. Předběžná analýza vzorků z planetky Bennu, testy na základně Starbase a úspěšné vynesení družic Project Kuiper uzavírají aktuální Vesmírné výzvy. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Výročí Deep Space 1

Dne 24. října uplynulo 25 let od startu mise Deep Space 1 k asteroidu 9969 Braille. Mise testovala dvanáct nových technologií, například iontový motor. DS1 byl technologickým předchůdcem misí Dawn a Psyche. 25. října 6:00

Kosmotýdeník 578 (9.10. – 15.10.)

Další týden utekl jako voda a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Tentokrát si Kosmotýdeník jako hlavní téma vzal přípravu na příval obrovského množství dat, které bude produkovat dalekohled nazvaný Nancy Grace Roman Space Telescope. V dalších tématech se podíváme na rekordní lety malého vrtulníčku Ingenuity, který stále úspěšně pracuje na Marsu, anebo vám nabídneme nechat si vynést CubeSat v rámci mise Artemis II. Nepřijdete ani o běžné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Psyche: Návštěva kovového světa

V dobách, kdy byla naše Sluneční soustava ještě velmi mladá, neexistovala žádná Země, ani jiné planety. Kolem relativně mladého Slunce kroužil pouze difuzní disk plynu a prachu, ne nepodobný tomu, co dnes pozorujeme v některých mlhovinách. Během několika milionů let se tento rozvířený mrak prvotního materiálu zhroutil vlastní gravitací a vytvořil stovky nebo možná tisíce malých planetek. Některé z těchto planetesimál, jak je astronomové nazývají, narostly do průměru stovek kilometrů, když ve vířící sluneční mlhovině nabalovaly další prach a plyn. Jakmile dosáhli určité velikosti, teplo z rozpadu radioaktivních prvků uvězněných uvnitř zvýšilo teplotu natolik, že roztavilo jejich vnitřek. Hustší složky této taveniny – železo a další kovy se usadily ve středu a nechaly lehčí silikáty putovat k povrchu. Tyto lehčí materiály se nakonec ochladily a vytvořily pláště ze silikátové horniny kolem těžkých kovových jader. Tímto způsobem bylo hluboko uvnitř těchto planetesimál uvězněno obrovské množství železa a slitin niklu, navždy skryto přímému zkoumání.

ŽIVĚ A ČESKY: Mise sondy Psyche začíná!

Již zítra, tedy ve čtvrtek 12. října nás čeká dlouho očekávaný a také poměrně dlouho odkládaný start Falconu Heavy, jenž se v této chvíli tyčí na startovní rampě LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Pod svým aerodynamickým krytem ukrývá sondu Psyche, která má za cíl prozkoumat stejnojmennou planetku. Ta je zajímavá především tím, že je z většiny tvořena kovem, konkrétně niklem a železem. Její rozměry jsou 279 × 232 × 189 kilometrů a vědci předpokládají, že by se mohlo jednat o odhalené jádro protoplanety. Podle aktuálního plánu by měla sonda k planetce dorazit v roce 2029 a pomocí čtyř svých hlavních přístrojů zkoumat potenciální magnetické pole, pořizovat snímky povrchu a provádět analýzu neutronů a gama záření. Sonda Psyche měla odstartovat již v červenci minulého roku, ale softwarové problémy vedly ke zdržení mise. I tentokrát se oba urychlovací stupně Falconu Heavy, které poletí počtvrté, pokusí o přistání na pevninských přistávacích plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň bude opět zahozen.