Štítek ‘Webb’

Vyvrátil Webbův dalekohled teorii velkého třesku?

Na snímku je oblast oblohy, jak se vyjádřil Bill Nelson, šéf NASA, velká asi jako zrnko písku, když jej podržíme na natažené ruce. Přesto je zde nepřeberné množství velmi vzdálených galaxií. A gravitace těchto galaxií zobrazuje ještě mnohem starší světlo galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku. Credit: NASA/ESA, zdroj: nasa.gov

V úterý 12. července jsme se konečně dočkali. Americký prezident Joe Biden zveřejnil první fotografii pořízenou Webbovým dalekohledem. O den později došlo k uvolnění dalších čtyř snímků, v odborné komunitě však vyvolal největší poprask první snímek hlubokého pole na pozadí bližší čočkující kupy galaxií. K tomu došlo až o pár dní později, když vyšlo najevo, že astronomové na snímku rozpoznali několik desítek raných galaxií s neobvykle vysokým rudým posuvem. Posléze vědci odhalili další detekce ještě vzdálenějších galaxií, u nichž se navíc ukázalo, že jsou vyvinuté více než by v tak mladém vesmíru mělo být možné. Zvláště v alternativních kruzích se proto začaly objevovat senzační zprávy, které hlásaly, že Webbův dalekohled vyvrátil teorii velkého třesku. Je tomu ale skutečně tak? 

S Webbem za hlubokým nebem – 2. díl

V premiérovém dílu našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem jsme si představili první várku zajímavých snímků a vědeckých dat z největšího současného dalekohledu pracujícího v kosmickém prostoru. Většina pozorovaných objektů z premiérového dílu se nacházela na jižní hvězdné obloze. V aktuálním pokračování se více zaměříme i na severní hvězdnou oblohu, kde se rovněž nachází množství cílů vhodných pro pozorování. Čeká nás dnes několik galaxií, hvězd a protohvězd, začneme ale u extrémně vzdálených objektů raného vesmíru.

Vesmírná technika: První kosmické dalekohledy

VT_2021_53

V současné době všichni s napětím sledujeme (zatím bezproblémový) let Dalekohledu Jamese Webba do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Je tedy vhodný čas připomenout si, jak vlastně před několika desítkami let začala celá bohatá historie astronomických dalekohledů v kosmickém prostoru. Leckoho asi překvapí, že první studie na toto téma se objevila už v roce 1946. Na realizaci prvních skutečných strojů si však lidstvo muselo počkat ještě zhruba dvacet let.

Vesmírné výzvy – říjen 2021

VV_2021_10

V říjnu se vydala do kosmu čínská posádka v lodi Šenčou 13. Předtím se ale podíváme na start sondy Lucy a jeden cenný náklad, který dorazil po vodě na kosmodrom Kourou. Nebylo jím nic menšího než teleskop J. Webba. Výměnu ruských pilotovaných lodí u ISS shrnou reportáže o startu Sojuzu MS-19 a přistání Sojuzu MS-18. Pak se nás čeká neúspěšný start korejského nosiče Nuri. Progress MS-18 se vydá k ISS v předposlední reportáži a na závěr škrtneme o práh kosmického prostoru v lodi New Shepard na misi NS-18. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba a fyzikální výzkum

Dlouho očekávaný a mnohokrát odložený start vesmírného dalekohledu Jamese Webba se nyní plánuje na 18. prosince 2021. Jak všichni doufáme, jde snad o termín konečný a věříme, že vzlet na raketě Ariane 5 bude úspěšný. Astrofyzikové konečně dostanou do rukou nejpokročilejší vesmírnou observatoř, ne nadarmo označovanou za vlajkovou loď astronomie příštího desetiletí. Většinu článku, které jste o tomto pozoruhodném projektu četli na našem webu se týkala technických a konstrukčních aspektů, odkladů startu, testování či ekonomického pozadí, méně jste se však dočetli o neméně zajímavém aspektu – o tom vědeckém. Webbův teleskop, nástupce velmi úspěšného Hubbleova dalekohledu, by měl totiž změnit náš pohled na mnoho otázek kosmologie, astrofyziky i astronomie, proto si dnes představíme možnosti dalekohledu a oblasti výzkumu, jimž by se měl zejména věnovat.

Kosmotýdeník 278 (8.1. – 14.1.)

Máme za sebou druhý týden roku 2018 a z pohledu kosmonautiky to bylo neuvěřitelně našlápnutých sedm dní plný různých událostí. O mnohých z nich jsme vás již podrobně informovali, na řádcích Kosmotýdeníku se však podíváme na mnoho dalších. Například, co za úkoly má družice Arkyd-6 společnosti Planetary Resources. Podíváme se také na Mars, kde byly před týdnem nalezeny podezřelé kameny a nyní se zdá, že už známe důvody podivných tvarů, které na nich byly detekovány. Čeká nás i výlet do Číny a do Mohavské pouště. Zkrátka vám přeji příjemné čtení a pěknou neděli.

JWST – skratka, ktorá zmení náš pohľad na vesmír

Detailný popis cesty JWST na obežnú dráhu okolo bodu L2 v sústave Slnko-Zem

Životnosť Hubblovho vesmírneho teleskopu sa postupne kráti. Američania už raketoplány poslali do dôchodku a Ďalšia servisná misia teda nepripadá do úvahy. No nemusíme byť smutní. Stroj, ktorý tu bol už od roku 1990 každú chvíľu prestane fungovať, ale už sa pripravuje jeho nástupca. Bude ním infračervený Vesmírny teleskop Jamesa Webba. So zrkadlom s priemerom 6,5 metrov bude zároveň aj jednoznačne najsilnejším teleskopom, akým ľudstvo v dobe vypustenia bude disponovať. V roku 2018 sa teda konečne dočkáme pokroku v oblasti astronómie.

Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi …

Kontrola zrcadla pro JWST

Ten den začal v Goddard SpaceFlight Center v Marylandu jako každý jiný. Přesto všichni cítili, že se blíží něco velkého. Do tohoto střediska, které spadá pod NASA totiž měla dorazit vzácná zásilka – první dvě dokončená zrcadla nástupce Hubbleova kosmického teleskopu, tedy Dalekohledu Jamese Webba. 17. září je vyexpedovala firma Ball Aerospace a nyní se konečně všichni dočkali. Bylo to vůbec poprvé, kdy NASA přijala zrcadla pro tento nový dalekohled. Jedná se o významný krok k realizaci této mise, která se má v příštím desetiletí stát vlajkovou lodí NASA.