Štítek ‘ESA’

Fotovoltaické články na dietě

Když jde o fotovoltaické články pro kosmické mise, většinou se jedná o plátky germania. V rámci Programu pro obecnou podporu technologií GSTP (General Support Technology Programme) od agentury ESA se objevil projekt, který si klade smělý cíl – snížit spotřebu tohoto drahého prvku, recyklovat jej a získat tak mnohem tenčí, lehčí a levnější fotovoltaické články pro kosmické mise. První kroky k tomuto cíli již probíhají. V rámci zkoušek se ověřuje postup, v rámci kterého se používá germaniový povrchový podklad. Ten je ošetřen tak, že pod ním vzniká dutina. Jakmile na tomto substrátu vyroste fotovolatický článek, umožní tato 0,001 milimetru silná mezera jednoduché odstranění všeho, co je nad ní.

ESA podepsala kontrakt na první stažení z oběžné dráhy

Smlouva za 86 milionů Euro byla podepsána mezi Evropskou kosmickou agenturou ESA a švýcarským start-upem ClearSpace SA. Kontrakt je to vpravdě unikátní. Jedná se o vůbec první stažení neaktivního kosmického objektu z oběžné dráhy. Výsledkem této dohody má být velký vrchol v roce 2025. Firma ClearSpace má vypustit svou premiérovou misi ClearSpace-1. V jejím rámci se družice přiblíží k horní části družicového adaptéru Vespa (Vega Secondary Payload Adapter), který používají malé rakety Vega. Ale jen u samotného přiblížení nezůstane. ClearSpace-1 má adaptér Vespa zachytit a stáhnout do atmosféry. Tento konkrétní exemplář adaptéru Vespa se nachází už od roku 2013 na dráze ve výšce 801 – 664 kilometrů.

Udělejte si svůj vlastní marsovský rover pro děti

Evropské vozítko Rosalind Franklin dostalo mladšího brášku – hračku pojmenovanou ExoMy. Evropská kosmická agentura dala volně ke stažení nejen nákresy, ale i software pro výrobu zmenšené (a zjednodušené) verze marsovského vozítka. Svou vlastní hračku můžete mít také  – stačí 3D vytisknout dílky, sestavit je a pak případně doladit programové vybavení. Šestikolový model marsovského roveru ExoMy navrhli odborníci z Planetary Robotics Laboratory, která spadá pod ESA. Tito lidé se zaměřují na vývoj pohyblivých platforem a navigačních systémů, které se mohou využít u evropských planetárních misí.

Kosmotýdeník 428 (23.11. – 29.11.)

Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které se staly v uplynulých sedmi dnech, opět přichází v pravé nedělní poledne. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na zajímavý evropský projekt, který vznikl ve spolupráci ESA a soukromé firmy a jeho produktem je přístroj na výrobu kyslíku z měsíčního regolitu. Velmi nadějný výzkum by mohl zásadně zlepšit dostupnost této cenné komodity budoucím astronautům na Měsíci. Budeme se však věnovat i pěstování ředkviček na Mezinárodní kosmické stanici, či skvělým záběrům z mise Return to sender rakety Electron. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Mapa lodního provozu z malé evropské družice

Úctyhodných 57 000 přijatých zpráv jen za prvních 24 hodin provozu – takový nástup do služby čekal malou evropskou družici ESAIL, jejímž úkolem je sledovat pomocí pokročilých algoritmů pohyb lodí po moři. Malá, ale šikovná družice vznikla jako společný projekt, který má pomoci evropským a kanadským kosmickým firmám uspět na globálním telekomunikačním trhu. Družice se na oběžnou dráhu dostala 2. září na palubě rakety Vega, která díky brněnskému dispenzeru zvládla vynést 53 družic. Nyní má ESAIL za sebou první fázi aktivace a uvádění do provozu.

Gateway pomůže s předpovědí kosmického počasí

Co děláte jako jednu z prvních věcí, když plánujete výlet? Ať už míříte kamkoliv, zajímá Vás, jaké tam bude v době Vaší přítomnosti počasí a tyto informace si vyhledáváte. Astronautům v rámci programu Artemis podobnou předpověď zajistí dva vědecké systémy na stanici Gateway – americký HERMES a evropská ERSA. Je tu však jeden podstatný rozdíl. Zatímco na Zemi pod pojmem počasí chápeme oblačnost, dešťové, či sněhové srážky a vítr, kosmonauty v kosmickém prostoru zajímají nabité subatomární částice a elektromagnetická pole šířící se velkou rychlostí naší soustavou.

Kosmotýdeník 427 (16.11. – 22.11.)

Dva starty Falconu 9, nevydařený start rakety Vega, připojení první operační mise lodi Crew DragonISS, přistání prvního stupně Electronu… to byl týden! Pojďte si nyní v pravidelném Kosmotýdeníku shrnout nejen tyto velké události, ale podívat se i na něco jiného. Hlavním tématem bude tentokrát evropská komunikační síť, která se připravuje na zvýšený zájem o lety k Měsíci a tím pádem vyšší nároky na komunikační síť. Podíváme se však také na řadu pěkných fotografií z aktuálních misí a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Sentinel 6A je volný

Raketa Falcon 9 splnila svůj úkol a vypustil náklad na správné dráze. 21. listopadu 19:50

ŽIVĚ A ČESKY: Sentinel 6A změří mořskou hladinu

12. června 2019 – to je datum, kdy z kalifornské rampy SLC-4E odstartoval Falcon 9 se třemi družicemi Radarsat. Od té doby všechny Falcony startovaly z Floridy. Nyní se však téměř po roce a půl Falcon vrací na Vandenbergovu základnu. V sobotu večer (v 18:17 SEČ) má odsud vynést evropsko-americkou družici Sentinel 6A. Jejím úkolem bude navázat na několik desítek let dlouhou sérii přesných měření výšky mořské hladiny, aby mohli vědci lépe porozumět procesům klimatických změn. Lákadlem je také použití zbrusu nového prvního stupně nosné rakety, který se pokusí o přistání na pevnině. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho přenosu.

Testy padáků pro ExoMars pokračují

Velikost prvků mise ExoMars.

Systém padáků, který pomůže vozítku Rosalind Franklin a přistávací platformě Kozáček dosednout na Mars, dokončil plnorozměrové výškové zkušební shozy. Při nich se využily předesignované systémy, které se musely změnit po neúspěšných loňských testech. Tentokrát už vytažení padáků i zpomalení zátěže probíhalo podle očekávání. Testovací maketa měkce dosedla a padáky byly zachráněny pro následnou inspekci. Ta odhalila, že přesto došlo k poškození vrchlíku, což může naznačovat, že by se týmy měly ještě zaměřit na časnou fázi nalévání vzduchu do padáku.