Štítek ‘CNES’

Dohoda o modernizaci evropského kosmodromu

Pohled na kosmodrom v Kourou získaný družicí Sentinel-2A 6. března 2017. Přibližně 15 kilometrů severozápadně od hlavního města lze v levém horním rohu obrázku vidět prostory evropského kosmodromu. Družice Sentinel-2A byla vypuštěna v noci ze 6. na 7. března 2017 spolu se svým „dvojčetem“, družicí Sentinel-2B.

Evropská brána do kosmického prostoru má zajištěnou budoucnost. Evropská agentura ESA a Francouzská kosmická agentura CNES totiž koncem roku 2020 uzavřely dohodu, která se týká provozu, ale také postupné modernizace kosmodromu CSG (Centre Spatial Guyanais) ve Francouzské Guyaně. Dohoda, která potvrzuje, že se na údržbě, provozu a modernizaci kosmodromu bude podílet Evropská kosmická agentura, platí do roku 2024. Na setkání rady ESA 16. prosince byl totiž podepsán dokument: „Údržba vzletového kosmického střediska v Guyaně v provozním stavu pro období 2020–24, včetně obnovovacích činností základních systémů“. Za ESA dokument podepsal její ředitel, Jan Wörner, za agenturu CNES pak její prezident, Jean-Yves Le Gall.

ŽIVĚ: Poslední start roku 2020

Včera jsme Vás informovali o posledním letošním čínském startu a dnes přijde na řadu ten úplně poslední. Na kosmodromu CSG u města Kourou ve Francouzské Guyaně na svůj start čeká raketa Sojuz ST-A s horním stupněm Fregat-M. Nákladem je francouzská armádní družice CSO-2 (Composante Spatiale Optique) určená ke snímkování ve vysokém rozlišení ve viditelném světle. Družice CSO mají nahradit starší pozorovací družice Helios 2. Výroba dvou družic CSO stála 795 milionů Euro a dohoda obsahovala možnost rozšíření systému o třetí družici. Společnost Astrium poskytla družicovou platformu s avionikou a byla zodpovědná za integraci, testy a dodání družice agentuře CNES. Společnost Thales Alenia Space dodala optické snímkovací zařízení s velmi vysokým rozlišením.

Nádrž pro Themis už stojí!

Raketa Ariane 6 ještě ani nevzlétla, a už se v Evropě chystá její nástupce. Za tímto účelem vznikla pracovní skupina ArianeWorks, srovnatelná například s obdobným projektem Skunk Works z USA, který vytvořil jedno z nejkultovnějších letadel světa SR-71 Blackbird. Nově vzniklá pracovní skupina by měla urychlit vznik opětovně použitelného nosiče a je třeba říct, že první výsledky už skutečně mají. Nyní se ArianeWorks zaměřuje na stavbu prototypu Themis, který bude osazen třemi raketovými motory na metan a odzkouší potřebné technologie pro vzlet a přistání raketového stupně, podobným způsobem jako v současnosti létají rakety Falcon 9. První krokem je stavba a vývoj trupu s nádržemi a následné zkoušky.

Úsvit nových evropských nosičů?

Před necelým rokem jsem sepsal článek, ve kterém byly mimo jiné shrnuty plány ESA, respektive francouzského Národního centra kosmického výzkumu (CNES), které se týkaly i připravovaných raketových nosičů a demonstrátorů. Jeden z ředitelů CNES, jenž má na starosti raketové nosiče – Jean-Marc Astorg, nyní tyto plány aktualizoval a přidal podrobnější informace o tom, jak chce Evropa dosáhnout dalšího snížení nákladů, a to až o polovinu v porovnání s aktuálními propočty na provoz rakety Ariane-6. Navíc se zdá, že se významně mění také rétorika. CNES zcela otevřeně přijal přístup „design-to-cost“ inspirovaný SpaceX a nejen to, potvrdil zahájení příprav na opakovanou použitelnost v první fázi, která povede přes koncept k velmi podobné raketě jako je Falcon 9.

Svět nad planetou (62. díl)

Logo agentury CNES

Francouzi měli v rámci sovětského a posléze ruského pilotovaného kosmického programu svým způsobem výsadní postavení. V roce 1982 se stal prvním západoevropským občanem ve vesmíru Jean-Loup Chrétien. Ten samý Chrétien se o šest let později stal také prvním občanem jiné země než SSSR a USA, který vystoupil do volného prostoru. V rámci smlouvy s ruskou stranou z roku 1992 měli Francouzi zajištěna křesla v Sojuzech zhruba ve dvouletých intervalech – o takových podmínkách si jiné státy mohly nechat jen zdát. Na druhou stranu je pravdou, že tyto lety Francouzi museli velmi štědře platit. Pro Rusy byly lety cizích státních příslušníků a zahraničních experimentů stéblem, které drželo pilotovaný program nad vodou. Financování bylo v té době na tak katastrofální úrovni, že na provoz stanice bylo vyděleno jen asi 10 % potřebných prostředků, zbytek (tedy spíše drtivá většina) financí byla získávána právě díky letům zahraničních kosmonautů. Podle všeho byla situace tak zoufalá, že nebýt programu Shuttle-Mir, ESA a Francouzů, byl by Mir dávno zakonzervován a opuštěn, dost možná dokonce definitivně. V srpnu 1996 na stanici dorazil další finanční „záchranný kruh“ v osobě Claudie André-Deshays, kterou už pozorný čtenář zná. Její mise nesla název „Cassiopée“.

FROG: první krok k znovupoužitelnosti

CNES testuje malý VTVL demonstrátor k rozvinutí algoritmů potřebných pro opětovně použitelný nosič. 2. listopadu 19:48

Kontrakt pro Airbus

Společnost pro CNES postaví 4 snímkovací družice, které poletí v roce 2022 na raketě Vega-C. 12. července 21:20

PLD Space bude startovat z Kourou

Podle tvítu @JmAstrog z francouzského CNES byla předběžná dohoda pro španělský mikronosič Miura 5 podepsána během konference eucass 2019. 3. července 12:55

Rover na měsíci Marsu

Japonská mise MMX k marsovským měsícům v r. 2024 bude doplněna roverem ve spolupráci s Německem a Francií. Cíl bude určen později. 22. června 1:05

Francie se připojí k programu Artemis

Stane se tak podle dohody podepsané mezi NASA a CNES na Mezinárodní pařížské letecké show. ESA bude rozhodovat o své účasti v listopadu v Seville. 21. června 21:05