Planet Labs
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Experiment ACES (Atomic Clock Ensemble in Space, špičkové evropské zařízení pro měření času, je již nainstalován na vnější plášť evropského modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanici. Náhledový snímek dnešního článku pořídila kamera na vnějším plášti stanice po instalaci experimentu. Na ISS je celá řada kamer, které již 25 let dokumentují činnosti na oběžné dráze a poskytují v reálném čase pohledy na činnosti, jako byla tato. Jde o vzácné a pozoruhodné pohledy z kosmického prostoru. 25. dubna se kanadská robotická paže postarala o jemné vyjmutí ACES z nehermetizovaného nákladového prostoru (trunku) kosmické lodi Dragon 2 a poté jej usadila na externí modul Columbus, konkrétně na jeho konstrukci Columbus External Payload Facility. ACES se tak usadil vedle hlídače bouří, experimentu ASIM (Atmospheric-Space Interactions Monitor) na straně směřující k Zemi. Zatímco bude ISS 16× denně obíhat okolo Země, bude se ACES spojovat s pozemskými atomovými hodinami. Experiment ACES vyvinula Evropská kosmická agentura ve spolupráci s průmyslovými firmami, v jejichž čele stojí společnost Airbus. V jeho útrobách najdeme nejpřesnější atomové hodiny, jaké kdy byly vyslány do kosmického prostoru:
O návrhu Bílého domu na rozpočet NASA pro fiskální rok 2026 jsme na našem webu psali. Návrh počítá se snížením rozpočtu NASA o přibližně jednu čtvrtinu a dosáhnout toho chce (mimo jiné) razantními škrty ve vědeckých programech. V mnoha případech se přitom nejedná jen o americké projekty, ale o programy mezinárodní. Pokud by byly tyto body návrhu schváleny, mělo by to negativní vliv i na ostatní kosmické agentury. Týká se to především Evropské kosmické agentury, která se v minulých letech dostala do velmi úzké spolupráce s NASA. Aktuální škrty však toto partnerství ohrožují a k situaci se tak vyjádřil i nejvyšší zástupce ESA, její generální ředitel, Josef Aschbacher.
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po řadě dlouhých odkladů mohla odstartovat už dnes. V dalších tématech nás čeká zhodnocení příprav na druhý let rakety New Glenn, test vylepšeného evropského motoru na tuhé pohonné látky a ohlédneme se i za startem čínské mise ShenZhou 20. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Už podle názvu dnešního článku jste pravděpodobně poznali, že se dnes budeme bavit o Hubbleově kosmickém dalekohledu, který byl právě na den přesně před 35 roky vypuštěn z paluby raketoplánu při misi STS-31. Ovšem spíše, než o samotném teleskopu si řekneme něco o zajímavých fotografiích, které pořídil. Když mě totiž Dušan Majer oslovil, zda bych napsal tento článek, uvědomil jsem si, že jediný způsob, jak to udělat v takto krátkém čase je nepouštět se do historie či technických popisů, ale představit si právě některé zajímavé fotografie teleskopem pořízené.
Agentura AfSA (African Space Agency) je druhou regionální kosmickou agenturou po evropské agentuře ESA. Její vývoj začal již v roce 2015 a o rok později Komise Africké unie přijala africkou kosmickou politiku a strategii. Nově zformovaná agentura sdružuje 55 členských států Africké unie a jejím cílem je koordinovat a implementovat africké kosmické ambice. Její centrála se nachází v Káhiře, přičemž tato volba nebyla náhodná. Egypt se v roce 1998 stal prvním africkým státem, který měl družici na oběžné dráze. Od té doby mělo 63 vlastních družice na oběžné dráze dalších 18 afrických států a mnoho afrických států realizovalo vlastní vesmírné programy ve prospěch svých obyvatel. AfSA si klade za cíl využít kosmický výzkum a technologie k socio-ekonomickému rozvoji Afriky, propagaci společného výzkumu a mírovému průzkumu vesmíru.
Jak jsme si řekli už v článku vydaném předevčírem, v rámci nákladní mise CRS-32 doveze nákladní kosmická loď Dragon 2 na Mezinárodní kosmickou stanici také evropský experiment ACES (Atomic Clock Ensemble in Space). Dnes se proto na tohle zajímavé zařízení, které bude usazeno na vnějším plášti evropského modulu Columbus, podíváme podrobněji. Vytvořením „sítě hodin“ má ACES propojit své vlastní nástroje pro vysoce přesné měření času s nejpřesnějšími hodinami na Zemi, aby bylo možné jejich údaje porovnávat za účelem měření plynutí času.
Evropská mise Biomass má 29. dubna odstartovat z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně a nyní prošla dalším důležitým milníkem. Družice je nyní již uzavřena v ochranném aerodynamickém krytu rakety Vega-C. Biomass, na kterou teď už nevidíme, je tak prakticky připravena na svou cestu na oběžnou dráhu. Po jejím dosažení má tento nejnovější člen projektu Earth Explorer poskytovat cenné informace o zdraví a dynamice lesů na celém světě. Odhalí totiž, jak se lesy mění v průběhu času a především zlepší chápání vědců, jakou roli hrají lesy v globálním uhlíkovém cyklu.
32. zásobovací mise od firmy SpaceX k Mezinárodní kosmické stanici by měla odstartovat z Kennedyho kosmického střediska 21. dubna okolo 10:00 SELČ. Na palubě bude celá řada zajímavých nákladů včetně experimentu, zda reakce rostlinné DNA v kosmickém prostředí odpovídají lidskému stárnutí a nemocem. Další experiment se zaměří na přesné měření účinků gravitace na čas. Dnes si tyto zajímavé experimenty popíšeme.
Inženýři z Evropské kosmické agentury, konkrétně z jejího oddělení pro Radiofrekvenční vybavení a technologie, úspěšně otestovali nový koncept pro tzv. rádiový beamforming. Jedná se o prototyp, který byl vyvinut v Mikrovlnné laboratoři agentury ESA a nyní je již patentován. Prototyp, který byl testován v Anténní laboratoři agentury ESA, demonstruje nový způsob řízení rádiových signálů v anténní soustavě tak, aby bylo možné zaměřit více paprsků do požadovaných směrů, a to s použitím mnohem menšího počtu komponent než u tradičních systémů s podobnými schopnostmi.
Další týden se nezadržitelně blíží ke svému konci, ale ještě než z něj uplynou i poslední hodiny, je čas se na chvilku zastavit a zrekapitulovat si, jaký byl. V tradičním čase nedělního oběda Vám proto přinášíme již 656. díl seriálu Kosmotýdeník, který shrne jednak informace, které jsme Vám v průběhu týdne přinesli, ale také informace, na které se zatím nedostalo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na Mars za vozítkem Perseverance, ale řeč bude i o odloženém startu Atlasu V nebo o rampě pro SuperHeavy Starship na Floridě. Pohodlně se proto usaďte, přejeme Vám příjemné čtení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
