Štítek ‘ESA’

Úhybný manévr Sentinelu 1B

Evropská družice musela v noci na dnešek provést korekční zážeh, aby se vyhnula hrozící srážce s úlomkem z kolize družic Iridium a Cosmos. 2. října 21:55

Merkur na dohled!

Evropsko-japonská mise k Merkuru provede již brzy svůj první ze šesti průletů kolem této planety. Ty jsou potřebné k tomu, aby mohlo koncem roku 2025 dojít ke vstupu sond na oběžnou dráhu Merkuru. Není to tak dávno, co sestava v srpnu prolétla podruhé a naposledy kolem Venuše. Nyní se již vědci a inženýři chystají na první průlet kolem Merkuru – k maximálnímu přiblížení má dojít 2. října v 1:34 SELČ. Sestava se prosmýkne pouhých 200 kilometrů nad povrchem planety a palubní přístroje pořídí fotografie a vědecká data, která poskytnou vědcům toužebně očekávanou ochutnávku toho, na co se mohou těšit při hlavní misi.

Příprava na družici CHIME

CHIME

Jelikož se protipandemická opatření začínají pomalu uvolňovat, mohli vědci z Evropy a USA konečně provést zkoušky, které mají ověřit, že nová družice z programu Copernicus nazvaná CHIME (Copernicus Hyperspectral Imaging Mission for the Environment) bude dodávat nejlepší možná data co nejdříve poté, co dosáhne oběžné dráhy. Tato nová mise je vyvíjena tak, aby podpořila směřování EU v oblasti hospodaření s přírodními zdroji a v konečném důsledku přispěla k řešení celosvětového problému potravinové zabezpečenosti. CHIME je jednou ze šesti nových misí, které připravují EU a ESA za účelem rozšířit a doplnit aktuální flotilu družic Sentinel v programu Copernicus. Družice Sentinel plní celou řadu úkolů programu Copernicus – zaměřují se třeba na rozvoj měst, potravinové zabezpečení, vzestup hladin moří, ubývání polárního ledu, přírodní katastrofy a klimatické změny celkově.

Americký laser pro misi LISA

K tomu, abyste mohli detekovat největší kosmické kolize, potřebujete dost času, trpělivosti a spolehlivé lasery. V květnu proto NASA společně se zástupci průmyslových partnerů doručila Evropské kosmické agentuře první prototyp laseru pro mimořádnou misi LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Tento unikátní přístroj je navržen k detekci droboučkého vlnění gravitačního pole, které způsobuje třeba splynutí neutronových hvězd, černých děr a supermasivních černých děr ve vesmíru. Vývoj laserového vysílač pro misi LISA vede Anthony Yu z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.

Teleskop Jamese Webba na kosmodrom popluje, ale proč?

Dlouho očekávaný dalekohled Jamese Webba své poslední dny stráví na cestách. Transport tak choulostivého nákladu, je totiž velmi složitá operace, která vyžadovala dlouhé a pečlivé plánování. Poté co teleskop úspěšně absolvoval všechny pozemní zkoušky, započala příprava na odeslání na francouzský kosmodrom Kourou, kde se z rampy ELA-3 18. prosince 2021 snad vydá do kosmu. 

Kombinované testy pro Ariane 6

Na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně začal soubor kombinovaných testů věnovaných premiérovému letu Ariane 6, zástupci nové generace evropských raket. Tento první test má potvrdit, že provozní, elektrické a mechanické vybavení potřebné k integraci horní části nosiče, splňuje předem dané požadavky. Procesy se testují za podmínek odpovídajících přípravě skutečného kosmického letu. Přípravy začaly už letos v květnu, kdy proběhla kampaň snížení rizik u mechanických činností. Významným krokem samotných zkoušek bylo například testovací uzavření obou polovin aerodynamického krytu kolem simulovaného nákladu. Aerodynamický kryt vyrobený švýcarskou firmou Ruag Space měří na výšku 20 metrů a jeho průměr je 5,4 metru. Jeho úkolem je chránit náklad před tepelným, akustickým a aerodynamickým namáháním během vzestupné fáze letu.

Příprava na evropské marsovské vrtání

Dvojče evropského vozítka Rosalind Franklin nikdy (na rozdíl od letového kusu) neopustí Zemi, přesto se mu nyní podařil velký úspěch. Rover provedl vrt do hloubky 1,7 metru, kde odebral vzorky. Bylo tak dosaženo mnohem větší hloubky, než o jakou se pokusil kterýkoliv marsovský rover v historii. Zkušební odběr materiálu z tvrdého kamene a doručení tohoto vzorku do laboratoře ve vozítku představuje důležitý milník v rámci příprav mise ExoMars 2022. „Dlouho očekávaný úspěch vrtačky pro ExoMars na Zemi by byl na Marsu významným prvenstvím,“ potvrzuje David Parker, ředitel pilotovaného a robotického průzkumného programu ESA. Nejhlubší vrt, jaký lidstvo doposud provedlo na rudé planetě totiž dosahuje hloubky zhruba 7 centimetrů.

První krok k lunární komunikační síti

Agentura ESA oznámila podpis kontraktu s firmou SSTL (Surrey Satellite Technology Ltd). ESA se tak stane hlavním zákazníkem jejich technologie Lunar Pathfinder, která má startovat v roce 2024 a měla by poskytnout komunikační služby v okolí Měsíce. Na další roky se chystá realizace velkého množství misí k Měsíci, přičemž do mnoha z nich je zapojena agentura ESA. Nejde přitom jen o program Artemis, ale i komerční lunární landery, ruské mise Luna 25 a 27, nebo budoucí velký evropský lander EL3. Lunar Pathfinder je prvním krokem agentury ESA k odvážné vizi Moonlight, v rámci které má vzniknout síť komunikačních a retranslačních družic, které by sloužily uživatelům po celém světě. Takové družice by také mohly poskytnout navigační data pro lunární průzkum – podobně, jako dnes používáme na Zemi GPS či Galileo.

Upřesněný harmonogram letů Crew Dragonů pro NASA

NASASpaceX se společně dohodly na aktualizovaném harmonogramů letů lodí Crew Dragon, které zajišťují rotaci posádek na ISS. Nejbližší plánovaná mise je Crew-3, jejíž start by měl přijít 31. října. Hned v první polovině listopadu bychom se měli dočkat návratu lodi Crew Dragon z mise Crew-2. Mise Crew-3 bude (jak již číslo napovídá) třetí rotací posádek na ISS s použitím amerických raket a lodí startujících z území USA, půjde také o čtvrtý pilotovaný let Crew Dragonu s astronauty k ISS, pokud počítáme také testovací misi DM-2 v roce 2020. Crew-3 tak naváže na mise Crew-1 z přelomu let 2020 a 2021 a probíhající Crew-2, jejíž posádka je členem 65. dlouhodobé expedice na ISS.

18. prosinec 2021 – termín startu JWST

Kosmické agentury ESANASA společně s firmou Arianespace oznámily, že termínem pro start rakety Ariane 5 na misi VA256 bude 18. prosinec. Nepůjde o nic menšího, než o vlajkovou loď astronomie příštích let, tedy Dalekohled Jamese Webba. Třetí start rakety Ariane 5 v letošním roce vyrazí ze stejného místa jako všechny předchozí – z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně. Důležité milníky v rámci přípravy na start buďto již byly splněny, nebo se nezadržitelně blíží. Jde třeba o závěrečný analytický přezkum startu mise, převoz částí nosné rakety Ariane 5 z kontinentální Evropy na kosmodrom nebo naplánovaný převoz Webbova teleskopu do Francouzské Guyany, ke kterému by mělo dojít koncem září.