Štítek ‘Gaia’

Top 5 fyzikálních observatoří současnosti

Zatímco před týdnem jsme dopodrobna rozebrali již nefunkční observatoře z pohledu jejich významu pro fyziku, dnes se v našem miniseriálu posuneme více do současnosti. Zaměříme se totiž na sondy a teleskopy, které jsou v současnosti stále v provozu. Některé z nich fungují již poměrně dlouhou dobu, zatímco jiné jsou v kosmickém prostoru poměrně čerstvě, společné ovšem mají to, že již dnes významně prohlubují naše znalosti o vesmíru.

Gaia – nová data, nové objevy, nové naděje

Gaia

Astrometrie, tedy obor zkoumající pozice a pohyby hvězd i dalších nebeských těles je jedním z nejstarších a nejdůležitějších odvětví astronomie. Není proto divu, že tato oblast brzy zaujala i vědce podílející se na kosmickém výzkumu. První idea astrometrické družice pochází již z roku 1967, na start mise Hipparcos jsme si však museli počkat až do roku 1989. Po skončení činnosti této velmi úspěšné observatoře přesunula značná část vědců podílejících se na této misi svůj zájem k novému projektu, sondě, která později získala jméno Gaia.

Shawova cena za astronomii pro hlavní vědce projektů Hipparcos a Gaia

Rozhodnutí o udílení Shawovy ceny bylo učiněno v roce 2002 v Hong Kongu. Ocenění mělo sloužit jako jakási východní protiváha Nobelovy ceny a bylo pojmenováno po hongkongském filantropu Run Run Shawovi (1907-2014). Cena se udílí jednotlivcům, kteří jsou v současné době aktivní ve svých oborech a v nedávné době dosáhli vynikajících výsledků nebo významně přispěli k akademickému a vědeckému výzkumu a aplikacím nebo těm, kteří ve svém oboru dosáhli excelence.

Gaia uvolnila další balík dat

Pohyb hvězd na okraji naší galaxie v sobě nese náznaky významných změn, které v historii potkaly Mléčnou dráhu. To je pouze jeden z několika fascinujících poznatků, které se v poslední době objevily ve formě vědeckých studií. Všechny přitom vycházely ze třetího balíčku údajů EDR3 (Early third Data Release) z evropské sondy Gaia, které jsou nyní veřejně dostupné. Astronomové z Konsorcia pro zpracování a analýzu dat z družice Gaia DPAC (Data Processing and Analysis Consortium) získali důkazy o historii Mléčné dráhy tím, že studovali hvězdy v takzvaném anticentru, tedy na opačné straně oblohy než kde se nachází střed naší galaxie.

Rok 2019 z pohledu ESA

Evropská kosmická agentura zažila úspěšný rok 2019. O mnoha jejích projektech jsme se zmínili v dnešním celkovém rekapitulačním článku, ale jelikož ESA k této příležitosti vydala povedené video, přinášíme Vám jej ještě v samostatném krátkém článku. Na co se můžete těšit? Vstup družice Aeolus do služby a zahájení historicky prvního specializovaného měření proudění vzduchu pomocí laseru a Dopplerova jevu, úspěšné fungování družic z programu Copernicus, dokončení stavby Sentinelu 6, pokrok ve vývoji nových raket – Vega a Ariane 6, dokončení přenosové sítě EDRS, Luca Parmitano na velitelem expedice na ISS, oprava AMS-02, nová data z teleskopu Gaia, vypuštění teleskopu Cheops pro studium známých exoplanet, dokončení stavby Solar Orbiteru, objevy využívající data ze sondy Rosetta, nebo na úspěšné jednání Space19+.

Gaia provedla výraznou změnu dráhy

V úterý 16. července si svět připomínal 50. výročí startu mise Apollo 11 a v záplavě historických článků tak mohla zapadnout jedna aktuální zpráva. Právě v tento den vydalo pozemní řídící středisko evropské sondy Gaia pokyn ke korekci oběžné dráhy. Teď si možná říkáte, proč píšeme o změně oběžné dráhy – vždyť manévry jsou přirozenou součástí všech misí a kdybychom měli psát o každé změně dráhy, nedělali bychom nic jiného a den by se musel nejméně zdvojnásobit. Máte samozřejmě pravdu – tento konkrétní manévr byl ale výjimečný. Gaia je v kosmickém prostoru od prosince 2013 a aktuální manévr byl ze všech jejích dosavadních vůbec největší.

Gaia spojila vědu s uměním

Evropská kosmická observatoř Gaia mapuje pozici miliardy hvězd v naší Galaxii, což je její hlavní úkol. Kromě toho však zvládá zaznamenat i mnohem bližší kosmická tělesa, takže velmi často zachytí i planetky obíhající kolem Slunce. Dnes Vám přinášíme obrázek, na kterém jsou zachyceny dráhy více než 14 000 známých asteroidů. Tyto vyobrazené dráhy jsou založeny na údajích, které pochází z druhé várky dat teleskopu Gaia, která byla zveřejněna v roce 2018. Většina planetek patří do tzv. Hlavního pásu (vyobrazeny jsou v jasně červených a oranžových odstínech), které se nachází mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Tmavě červená barva pak patří Trojánům Jupiteru. Kombinace barev zachycující vědecké objevy má navíc i podobu moderního umění.

Evropská kosmonautika v roce 2018

S blížícím se koncem roku zcela logicky roste počet rekapitulací a hodnocení. Ani kosmonautika tomuto trendu neuniká a také na našem webu na konci prosince nacházíte častěji než obvykle články věnované hodnocením končícího roku. Dnes Vám přinášíme video z produkce Evropské kosmické agentury, která se v něm ohlíží za svými největšími úspěchy v roce 2018. Čeká nás třeba vypuštění družic Sentinel 3B, Aeolus, či Metop-C, dokončení stavby systému Galileo, desáté výročí modulu Columbus, pobyt Alexandra Gersta na ISS, nebo práce na servisním modulu Orionu, vypuštění mise BepiColombo, či uvolnění balíku informací z mise Gaia.

Gaia přežila Drakonidy

Sonda byla v době průletu skrz dva husté proudy meteorického roje otočena slunečním štítem ve směru přilétávajících částic a přerušila vědecké pozorování. 14. října 8:15

Kosmotýdeník 314 (17.9. – 23.9.)

Kosmotýdeník je tu od toho, aby vám nabídl souhrn událostí uplynulého týdne, které jsme vám předaly, ale také těch, na které nezbylo místo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na velmi zajímavý objev astrometrické družice Gaia, z jejíchž dat se dalo vypátrat, že před stovkami milionů let došlo v naší galaxii ke kolizi. V dalších tématech se podíváme na možnost, že by Rusko odstoupili z projektu mezinárodní stanice u Měsíce, anebo na výsadek na asteroid Ryugu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.