Štítek ‘Ariane 5’

Vesmírné výzvy – červenec 2023

VV_2023_07

Na úvod červencových Vesmírných výzev se podíváme na start teleskopu Euclid, pak se rozloučíme s Ariane 5 reportáží z jejího posledního startu. Následují záznamy startů družice Jupiter-3, jež míří na geostacionární dráhu a indické sondy Chandrayaan-3, která vyrazí směrem k Měsíci. Dále se podíváme na pokus o záchranu rakety Electron. Zdokumentujeme dění na Starbase. V samotném závěru nás čeká start šesti misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Kosmotýdeník 564 (3.7. – 9.7.)

Další týden utekl jako voda a za ním připlulo nové vydání pravidelného týdenního přehledu nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu věnuje poslednímu startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5, jejíž 27 úspěšných let služby si krátce zrekapitulujeme. V dalších tématech se budeme věnovat třeba nácviku vyzvednutí návratového pouzdra z mise OSIRIS-REx či aktuálnímu budování rampy na Boca Chica a přípravě na druhý orbitální let systému Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední Ariane 5 uzavírá službu skvělé rakety

Je tomu opravdu tak. Po sto šestnácti startech, které raketa Ariane 5 absolvovala, je 6. července 2023 na řadě vůbec poslední start této krásné a velmi úspěšné evropské rakety. Ze všech sto šestnácti startů potkalo Ariane 5 pouze pět selhání a z toho tři jsou brána jako částečná selhání. Úplná selhání má tak Ariane 5 na kontě pouze dvě, a jde tak vskutku o famózní výkon. Za svou službu také vynášela spoustu zajímavých misí, například Rosettu, Planck, zásobovací lodě ATV, Teleskop Jamese Webba a další. Ariane 5 za svou službu odvedla opravdu velké množství práce především vynášením telekomunikačních družic na geostacionární oběžnou dráhu a ani při posledním startu tomu nebude jinak.

Kosmotýdeník 561 (12.6. – 18.6.)

Aleš Svoboda

Další týden utekl jako voda a pro vás je nyní připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu tentokrát Kosmotýdeník přinese nečekané oznámení o možnosti využít služeb společnosti Axiom pro let českého člena záložního týmu astronautů ESA Aleše Svobody. Využije Česká republika tuto možnost a naplní místní vědecké instituce a firmy vědecký čas mise? V dalších tématech se podíváme na odložení posledního startu evropské rakety Ariane 5 či na dění na Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Ariane 5 vynáší evropskou sondu JUICE

Již 13. dubna by měla z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Ariane 5 a pod svým aerodynamickým krytem bude ukrývat evropskou vědeckou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Její mise je zkoumat tři Jupiterovy měsíce, kterými jsou Ganymed, Callisto a Europa u nichž je předpoklad, že pod svým povrchem ukrývají kapalnou vodu. K Jupiteru JUICE dorazí v červenci roku 2031, v roce 2034 vstoupí sonda na oběžnou dráhu kolem Ganymedu a stane se první sondou, která bude obíhat jiný měsíc než Měsíc Země. Vědecká fáze mise se nyní odhaduje na čtyři roky. U takto významné události pro Vás samozřejmě máme připravený česky komentovaný přenos. 

Kosmotýdeník 544 (13.2. – 19.2)

Progress MS-21

Další týden utekl jako voda a před vámi je připraveno aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších zpráv, které se staly v kosmonautice. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal odlet poškozené nákladní lodi Progress MS-21 od Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se podíváme na výrobu prvních modulů komerční stanice Axiom, anebo přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: První Meteosat třetí generace startuje

S třetí generací družic Meteosat vstupujeme do nové éry sledování počasí. Evropské družice z této řady posunou sběr dat pro meteorology na novou úroveň – oproti druhé generaci nabídnou výrazně přesnější měření, protože se jednak zkrátí doba mezi pořízením dvou snímků, ale zlepší se také prostorové rozlišení. Experti tak budou moci lépe pozorovat i drobnější útvary, nebo krátkodobé jevy. Úplnou novinkou pak je sledovač blesků, který bude monitorovat tisíce elektrických výbojů v zemské atmosféře. Družice MTG-I1 však na raketě Ariane 5 nepoletí sama. Společnost jí budou dělat dvě telekomunikační družice Galaxy 35 a 36. Startovní okno se otevírá dnes ve 21:30. Právě na živě a česky komentovaný přenos z tohoto startu bychom Vás nyní chtěli pozvat.

Kosmotýdeník 534 (5.12. – 11.12.)

Dalších sedm dní uteklo a Česká republika už během krátké doby získala druhého možného kandidáta, který se možná podívá do kosmického prostoru! My si však shrneme i řadu dalších událostí, které týden přinesl. V hlavním tématu se podíváme na poslední pohled na družici Meteosat třetí generace, která má naději být revolucí pro předpověď počasí. V dalších tématech se zaměříme na start čínské rakety z oceánské lodi, či dohodu ESANASA o vynesení vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Arianespace chystá třetí letošní start

6. září ve 23:45 SELČ se otevírá startovní okno pro raketu Ariane 5, které zůstává otevřené přes naši půlnoc a zavírá se až ve středu v 0:51 SELČ. Poměrně nezvyklé je, že Ariane 5 tentokrát neponese dvě telekomunikační družice, jak bývá běžné, ale pouze jednu – EUTELSAT KONNECT VHTS. Tato necelých 6,5 tuny těžká družice by měla pokrývat především oblast Evropy, které nabídne vysokorychlostní připojení k internetu. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme na našem komentovaném vysílání z tohoto startu.

Statistika startů (první polovina roku 2022)

První polovina roku 2022 je za námi a tak tu pro Vás máme připravený shrnující článek startů první poloviny tohoto roku. Letošní rok má velmi dobře nakročeno k novému rekordu co se počtu startů týká. Za první půlrok tzn. od 1. ledna do 30. června, se letos uskutečnilo celkem 72 startů. Při přepočítání se tak dá zjistit, že kadence startů první poloviny roku vychází na jeden start za dva a půl dne. Zatím tak vypadá, že by tento rok mohl překonat rekord v počtu vypuštěných orbitálních raket, který je aktuálně z minulého roku nastaven na 145. Do naší statistiky se nezapočítávají suborbitální starty.