Štítek ‘ISRO’

Kosmotýdeník 532 (21.11. – 27.11.)

Dalších sedm dní je za námi a je proto nejvyšší čas se podívat na to, co nám za ten týden přinesla kosmonautika. Na pozadí stále probíhající mise Artemis I, kde loď Orion úspěšně přelétá na retrográdní dráhu kolem Měsíce, se děly i další zajímavé věci. Například v hlavním tématu se věnujeme indickému startu rakety PSLV, při kterém byla vynesena zajímavá družice. V dalších tématech se podíváme například na vrtulníček Ingenuity a jeho další let, start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon a nevynecháme ani Aleše Svobodu – prvního Čecha, který se dostal do výběru astronautů ESA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: OneWeb obnovuje budování konstelace

Poté, co začal válečný konflikt na Ukrajině, byly přerušeny všechny starty raket Sojuz s družicemi pro firmu OneWeb, která se snaží vybudovat konstelaci družic zajišťující připojení k internetu. Po tomto oznámeném zrušení všech naplánovaných startů Sojuzů, se firma ocitla bez nosiče, který její družice vynášel na oběžnou dráhu a několik měsíců tak nebyla vynesena jediná jejich várka. Nyní ale toto období končí, jelikož firma si sjednala náhradu u Indické kosmické agentury a k vynesení družic bude použita raketa GSLV Mk III. Jde o středně silnou raketu a na oběžnou dráhu dokáže dopravit 10 tun nákladu.

ŽIVĚ A ČESKY: Očekávaný start SSLV je tu!

Indická kosmická agentura (ISRO) se poprvé chystá vypustit menší raketu, která dokáže na nízkou oběžnou dráhu Země umístit menší družice. Nosná raketa SSLV (Small Satellite Launch Vehicle) odstartuje 7. srpna v 5:48 SELČ z první startovací rampy vesmírného střediska Satish Dhawan ve Šríharikotě v Ándhrapradéši (FLP- First launch pad). Nosič SSLV je navržen na vynášení mini, mikro nebo nano družic o hmotnosti od 10 do cca 500 kg, které je schopen dopravit na nízkou oběžnou dráhu (LEO) do výšky 500 km od Země. S délkou pouhých 34 metrů je SSLV nejmenší a nejlehčí raketou ISRO. Je znatelně kratší, než nejvyužívanější indická nosná raketa současnosti – PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle), která na výšku měří 44 metrů. Je také ale štíhlejší než její kolegyně. Průměr SSLV je 2 metry. (U PSLV jsou to metry téměř 3. Konkrétně 2,8 m). Tento start je již dlouho očekáván a v neděli brzy ráno se snad již konečně dočkáme premiéry, u které můžete být s námi.

Kosmotýdeník 511 (27.6. – 3.7.)

Další týden je za námi a tentokrát to byl opravdu napěchovaný kosmický týden! Například jsme se dočkali celé řady kosmických startů a tomu budou odpovídat i témata článku. Kosmotýdeník vám jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které těchto sedm dní přineslo. Hlavním tématem bude tentokrát start indické rakety PSLV v nejlehčí verzi, která vynesla řadu zajímavých nákladů. Budeme se také věnovat start Atlasu V, přípravě nosiče Super Heavy Starship, či startu Launcher One. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Indický rakeťák Kailasavadivoo Sivan (1. díl)

Kailasavadivoo Sivan, znám spíše jako K. Sivan, vstoupil do řad Indické kosmické agentury ISRO už v roce 1982, a po téměř 36 letech se stal i jejím ředitelem. Převzal otěže po A.S. Kiran Kumarrovi 15. ledna 2018. Původně na 3 roky, ale v prosinci 2020 mu vláda prodloužila funkční období o jeden rok, do ledna 2022. Po čtyřech letech ve funkci odešel a předal své předsednictví, ve kterém ho nahradil S. Somanath. Jaké bylo uplynulé období ISRO pod vedením tohoto muže, který raketám a kosmonautice zasvětil celý svůj život? Řada věcí se povedla, a naopak došlo i na nezdary. Není od věci si udělat bilanci a ohlédnout se zpět za významnou osobností indické kosmonautiky. 

Kosmotýdeník 492 (14.2. – 20.2.)

Jako každý týden vám i toto nedělní poledne přináší dávku nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na start indické rakety PSLV-XL, který přerušil dlouhý startovní půst, který Indie poslední měsíce zažívala. Podíváme se také na nově připravovaný skafandr společnosti SpaceX, na instalaci vědeckého přístroje do sondy JUICE, anebo na start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: První indický start tohoto roku

Zítra (pondělí 14. února) se v 01:29 SEČ dočkáme po mnoha měsících dalšího kosmického startu Indie. Z kosmodromu Šríharikota odstartuje čtyřstupňová nosná raketa PSLV-XL s šesti pomocnými motory. Na retrográdní SSO oběžnou dráhu s výškou 529 km a sklonem 97,51° budou vypuštěny tři družice. Hlavním nákladem je 1710kg indická družice EOS-04 aka RISAT-1A. Jedná se o radarovou družici pro pozorování Země vybavenou radarem se syntetickou aperturou pracujícím v pásmu C (5,35 GHz). RISAT-1A doplní menší radarové družice řady RISAT-2B a optické Resourcesat a Cartosat.

Kosmotýdeník 465 (9.8. – 15.8.)

Další týden utekl jako voda a k obědu vám připlulo čerstvé vydání přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma přípravu americké mise DART, jejíž temný název napovídá, jaký bude její osud. Sonda je již osazena dvěma podstatnými technologiemi, jejichž instalace probíhala v posledních dnech. Těšit se můžete také na informace o osudu nosiče Super Heavy B-3, pohled pod pokličku firmy RocketLab, či zprávy o selhání indické rakety GSLV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Druhý letošní indický start

Ve čtvrtek ve 2:13 SELČ má odstartovat raketa GSLV s družicí GISAT-1 pro pozorování Země. Agentura ISRO nabízí přímý přenos. 1. srpna 21:56

Americko-indická družice zacílená na přírodní katastrofy

Umělecká představa družice NISAR

Jejím úkolem bude vyhledávat potenciální přírodní rizika a pomoci vědcům změřit, jak tající pozemní ledovce ovlivňují výšku mořské hladiny – družice NISAR se nyní dostává do výrobní fáze. V čisté místnosti kalifornské JPL začíná vznikat družice, která bude mít rozměry jako SUV. Důležité je, že dostane největší odraznou anténu, jakou kdy měla nějaká mise od NASA. Projekt NISAR je společným dílem zmíněné agentury NASA a jejího indického protějšku, agentury ISRO. Družice by měla sledovat drobné změny zemského povrchu a vyhledávat varovné známky blížících se vulkanických erupcí. Kromě toho také pomůže sledovat zásoby podpovrchové vody, monitorovat rychlost tání ledovců, které souvisí se vzestupem hladin, ale také zjistí změny v rozložení vegetace po celém světě. Sledování takových změn na téměř celém světě zatím ještě nikdy dříve neproběhlo s takovou úrovní časového a prostorového rozlišení, jaké nabídne právě NISAR.