27. října 2020 
Po COVIDové odmlce zahájí ISRO startem PSLV 49 s misí RISAT 2BR2: NET 6. listopadu 09:30 UTC z kosmodromu Šríhirakota. 27. října 8:45
Štítek ‘ISRO’
Indové trénují v Rusku
Čtyři indičtí kandidáti na kosmonauty, vojenští piloti, zahájili v Gagarinově centru roční výcvik na svou misi v lodi Gaganján – NET prosinec 2021. 12. února 14:50
Jaký byl rok 2019?
Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Alexandr Skvorcov, Alexej Ovčinin, Andrew Morgan, Arianespace, Arrokoth, Bennu, Beresheet, Chandrayaan-2, Chang'e 4, Christina Hammock-Koch, Čína, Crew Dragon, David Saint-Jacques, ESA, EVA, Falcon 9, Fedor, Hayabusa 2, Hazza Ali Abdan Khalfan Al Mansouri, Hyperbola 1, InSight, ISRO, ISS, JAXA, Jessica Meir, Jielong-1, Luca Parmitano, Mars, Měsíc, NASA, New Horizons, Oleg Kononěnko, Oleg Skripočka, OneSpace OS-M1, OneWeb, Orion, OSIRIS-REX, Parker Solar Probe, planetka, Rusko, Ryugu, SLS, Sojuz, SpaceX, Starhopper, Starliner, Starlink, Starship, Tyler "Nick" Hague, Vega Indie vynesla snímkovací družici a 9 spolucestujících
Již padesátá raketa PSLV vynesla dnes v 10:55 SEČ z kosmodromu Šríharikota několik družic. Šestnáct a půl minuty později se na nízké oběžné dráze oddělila družice RISAT-2BR1, což je radarová snímkovací družice určená pro indickou armádu. Radarové snímkování má velkou výhodu – poskytují spolehlivé údaje bez ohledu na denní dobu nebo na počasí. Jedná se již o druhého zástupce systému RISAT-2B, který postupně nahrazuje dřívější radarové systémy. První družice označovaná jako RISAT-2B byla vypuštěna v květnu. Aktuální RISAT-2BR1 vypadá téměř identicky, ale jelikož váží 628 kg, je výrazně těžší.
Trosky landeru Vikram
Indický lunární lander mířil začátkem září na hladkou pláň místní vysočiny zhruba 600 kilometrů od jižního pólu Měsíce. Indická agentura ISRO však s ním během sestupu ztratila kontakt. I tak to byl pro indii úspěch – od přistání ji dělil jen malý kousek. Tým kolem americké sondy LRO, konkrétně lidé spravující kameru LROC, zveřejnili 26. září první mozaiku snímků místa dopadu, která vznikla 17. září. Mozaiku si stáhlo mnoho lidí, kteří na ní hledali trosky indického landeru. Odborníky od LRO kontaktoval i Šanmuga Subramanian, který oznámil identifikaci trosek. Po prověření tohoto tipu mohl tým od kamery LROC potvrdit, že jde opravdu o pozůstatky landeru Vikram – použili k tomu porovnání snímků daného místa před dopadem a po něm.
Vikram zahájil přistávání na Měsíci
Lander indické sondy Čandraján 2 provedl dnes ve 3:20 UTC první 4 sec. deorbitující zážeh. Nyní je na cirkumlunární dráze 104 × 128 km. 3. září 9:25
Pátá lunární korekce dráhy Čandrajánu 2
Indická sonda provedla dnes poslední úpravu své dráhy kolem Měsíce na 119 x 127 km. Zítra se očekává oddělení landeru Vikram. 1. září 19:15
Poslední zážeh Čandrajánu-2 u Země
Dvacetiminutový zážeh proběhl včera večer a sonda je na cestě (apogeum 408370 km) k Měsíci, kde má 19. srpna vstoupit na lunární orbitu 149 x 19008 km. 14. srpna 6:45
Chandrayaan-2 nebyla po startu na očekávané dráze
Včerejší start indické lunární mise Chandrayaan-2 dopadl dobře – nejsilnější indická raketa GSLV Mk III umístila náklad na oběžnou dráhu a separace nákladu od horního stupně proběhla úspěšně. Během přímého přenosu jsme ale viděli záběry na monitory, na kterých se dalo jasně rozeznat, že graf veličin reálného letu se v závěrečné fázi lehce odchýlil od plánované křivky. Na postartovní konferenci oznámil šéf agentury ISRO, že horní stupeň hořel až do spálení všech pohonných látek a sonda se tak dostala na oběžnou dráhu o 6 000 kilometrů vyšší, než se čekalo, takže při cestě k Měsíci ušetří palivo. Jak se ale ukázalo, celá situace byla ve skutečnosti zajímavější. V tomto krátkém článku si ukážeme, na jakou dráhu se sonda dostala, ale i to, jaký bude její další harmonogram.
Indie vynesla radarovou družici
Indie usiluje o vylepšení svých průzkumných možností a součástí této snahy bylo i středeční vypuštění družice RISAT-2B, která je určena k radarovému průzkumu. Start proběhl z tradiční indické kosmické bašty – Satish Dhawan Space Centre alias kosmodromu Šríharikota. Jako nosič posloužila raketa PSLV, která startovala v době místního úsvitu v 5:00, přičemž ve střední Evropě byly dvě hodiny v noci. Od startu do oddělení družice uplynulo patnáct a půl minuty. V dnešním článku se podíváme nejen na start samotný, ale i na úlohu družice v indické průzkumné síti.
Nahrávání ...