Štítek ‘JUICE’

Jaký byl rok 2023? (Nepilotovaná kosmonautika)

Dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz přivítal v roce 2024. O tom, že nás v tomto roce čeká řada úžasných kosmonautických událostí, není potřeba dlouze diskutovat. Ostatně stačí se podívat na naše nedávné články, které se věnovaly očekávaným událostem v nepilotované i pilotované kosmonautice roku 2024. Dnes se však naopak otočíme zpět a podíváme se na to, jaký byl rok 2023. Také tentokrát začneme kosmonautikou nepilotovanou a zítra si posvítíme na kosmonautiku pilotovanou. V obou směrech byl totiž právě skončený rok velmi bohatý.

Na co se těšit v roce 2024? (Bezpilotní kosmonautika)

Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Proč trvá sondě JUICE cesta k Jupiteru tak dlouho?

Vizualizace sondy JUICE.

Země a Jupiter se k sobě mohou přiblížit na minimální vzdálenost zhruba 600 milionů kilometrů. V době, kdy vzniká tento článek, už uplynulo více než 5 měsíců od startu evropské sondy JUICE, která k Jupiteru míří. Ačkoliv však sonda urazila vesmírem již vzdálenost 370 milionů kilometrů, má za sebou pouhých 5 % celé cesty. Proč jí to trvá tak dlouho? Odpověď spočívá v mnoha faktorech, které mají experti na letovou dynamiku z řídícího střediska agentury ESA v malíčku. Mají k dispozici údaje k množství pohonných látek, které využije nosná raketa, o hmotnosti sondy, ale třeba také o postavení planet v naší soustavě. Na základě těchto (a mnoha dalších) informací experti navrhují cestu sondy. Laikům může svět orbitální mechaniky připadat neintuitivní, ale s trochou trpělivosti a hodně plánováním tento obor umožňuje jen s trochou pohonných látek udělat hodně vědy, což si dnes popíšeme v článku, který vyšel na webu agentury ESA.

Top 5 firem v českém kosmickém průmyslu

Týden uběhl a my Vám přinášíme další díl prázdninového seriálu TOP 5. Minulý díl zhodnotil Top 5 momentů Starbase. Dnešním tématem bude Top 5 firem v českém kosmickém průmyslu. Kosmický průmysl je velmi rychle rostoucí odvětví a Česko není výjimkou. Některé firmy se tak dostávají k čím dál zajímavějším projektům a jejich činnost se vyplatí sledovat. V článku se nacházejí firmy, u kterých by mohlo být sporné, zda je lze označit za skutečně české, a tak článek pojednává o firmách, jež se v našem průmyslu pohybují. Výběr těch pěti byl zároveň velmi obtížný. V České republice počet hráčů v tomto odvětví roste a perspektivních, zajímavých firem s ambiciózními projekty je celá řada. Proto se do výběru jen těsně nedostaly firmy jako: esc Aerospace, TRL Space, Zaitra či VZLÚ. I přesto je třeba při čtení článku brát v potaz, že se jedná o velmi subjektivní záležitost a ne každý musí s podobou žebříčku ze sta procent souhlasit.

Jak probíhalo řešení problému antény radaru RIME

Když se krátce po startu evropské sondy JUICE objevily informace, že se nedaří vyklopit anténu jejího palubního radaru RIME, mnoha lidem zatrnulo. Tým inženýrů čelil velké výzvě – porozumět závadě a pokusit se ji vyřešit. V sázce bylo hodně – budeme mít možnost nahlédnout do nitra jupiterových měsíců nebo ne. Evropská kosmická agentura nyní na svém webu vydala podrobný článek, který se tématu věnuje a nabízí pohled na řešení celé situace z pohledu konkrétních lidí, kteří na nelehkém řešení pracovali. Nabízí tedy jedinečný pohled za oponu. Všichni už sice víme, jak to dopadlo, ale jistě nezaškodí si celý případ zopakovat i s osobními zážitky přímých účastníků.

Kosmotýdeník 556 (8.5. – 14.5.)

Haven-1

Neděle je tady a rovnou i čas oběda! Ideální chvíle si zakousnout pořádnou porci informací o kosmonautice, shrnující nejzajímavější události minulého týdne. Kosmotýdeník vám tentokrát jako hlavní chod naservíruje informace o chystané komerční kosmické stanici Haven-1, která se tento týden objevila jako blesk z čistého nebe a společnost VAST plánuje, že ji vynese možná už v roce 2025! Dokonce má objednané dva starty raket Falcon 9. Tento hutný hlavní chod můžete zajíst zprávou o současných aktivitách společnosti ULA a přípravách na poslední starty monstrózních raket Delta IV Heavy. Jako sladká tečka na vás pak čeká očekávané vyklopení 16 metrů dlouhé antény radaru RIME sondy JUICE. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Anténa RIME na Juice vyklopena

ESA posílá dobré zprávy. Anténa RIME (Radar for Icy Moons Explorer) se nechtěla uvolnit z úchytu. Nyní je volná a správně se rozložila. Na mechanismu rozkládání se podílela česká firma Frentech Aerospace. 12. května 20:22

Ochutnávka prvních dat z JUICE

Evropská sonda JUICE zaznamenala první data o magnetickém poli, která byla pořízena při rozkládání 10,6 metrů dlouhého ramene magnetometru. Sonda byla vypuštěná 14. dubna, přičemž v rámci fáze uvádění do provozu na ni v nejbližších měsících čeká vyklápění antén a ramen, ale i aktivace senzorů a vědeckých přístrojů, přičemž se vše bude pečlivě sledovat. Rameno magnetometru J-MAG bylo vyklopeno 21. dubna, když se sonda JUICE nacházela přibližně 1,7 milionu kilometrů od Země. Data z přístroje jasně ukazují, kdy k tomuto vyklopení došlo. Níže vložený graf ukazuje intenzitu magnetického pole ze dvou senzorů, které vytvořily červenou a tyrkysovou linku. Před vyklopením byly obě linky rovné, ale během vyklápění se začaly vlnit.  Oba senzory se nachází na vzdálenějším konci ramene a dělí je vzdálenost zhruba 3 metry. Popisky OBS a IBS ukazují, zda jde o vnější (outboard = OBS), či vnitřní (inboard = IBS) senzory. To znamená, že senzory OBS jsou umístěny blíže ke konci ramene.

Vesmírné výzvy – duben 2023

VV_2023_04

Největší událostí dubnové kosmonautiky byl bezesporu start Super Heavy Starship. Věnuje se mu první reportáž těchto Vesmírných výzev. Dále nás čeká jedno evropské želízko v ohni a sice sonda JUICE, která se vydala směrem k Jupiteru. Pak se podíváme na bohužel neúspěšné přistání lunárního landeru HAKUTO-R. Následovat bude představení posádky mise Artemis II. Na ISS se uskutečnily dvě vesmírné procházky, jedna ruská a jedna americko-arabská. Další reportáže ukáží starty misí Tranche 0 L1, Intelsat 40e, O3b mPOWER, Transporter 7 a dvou Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Kosmotýdeník 554 (24.4. – 30.4.)

Danuri

Tento týden mnozí ještě prožívali dozvuky letu první sestavy Super Heavy Starship, ale i tento týden byl napěchovaný významnými milníky. Kosmotýdeník vám opět shrne ty nejzajímavější kosmonautické události. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme na Měsíc, kde na palubě korejské sondy Danuri pořizuje snímky šikovná kamera ShadowCam, aby připravila data pro přistání posádky mise Artemis III. V dalších tématech se podíváme na neúspěch mise HAKUTO-R či první EVA astronauta ze Spojených arabských emirátů. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.