Evropská sonda JUICE vstoupila do závěrečné fáze vývoje. Dokončený letový hardware se nyní přesouvá do francouzského Toulouse, konkrétně do firmy Airbus Defence & Space, kde podstoupí důkladné zkoušky. Sonda již byla plně sestavena, takže zmíněné testy proběhnou v kompletní letové konfiguraci. Start JUICE se totiž nezadržitelně blíží. Z evropského kosmodromu v Kourou ve Francoizské Guyaně by měla na svou cestu vyrazit už v dubnu roku 2023.
Jako každý týden vám i toto nedělní poledne přináší dávku nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na start indické rakety PSLV-XL, který přerušil dlouhý startovní půst, který Indie poslední měsíce zažívala. Podíváme se také na nově připravovaný skafandr společnosti SpaceX, na instalaci vědeckého přístroje do sondy JUICE, anebo na start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Crew Dragon, EOS-4, EVA, ISRO, Jared Isaacman, JUICE, JWST, Kosmotýdeník, NASA, PSLV-XL, SpaceX, VZLUSAT-2 Sonda v areálu firmy Airbus podstoupí závěrečné zkoušky před odesláním na kosmodrom. 12. srpna 10:45
Evropská sonda JUICE, která poletí k Jupiteru, úspěšně zvládla měsíc dlouhý pobyt v podmínkách podobných kosmickému prostředí. Sonda byla umístěn do největší vakuové komory v Evropě, která se jmenuje LSS (Large Space Simulator). Tato komora je deset metrů široká, patnáct metrů vysoká a nachází se v nizozemském středisku ESTEC, což je samo o sobě největší evropské středisko určené k testování kosmické techniky. Letový kus sondy JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) byl vystaven vakuu, které má tlak miliardkrát menší než je standardní tlak na hladině moře. Sonda také zažívala výrazné teplotní extrémy, které zažije při své cestě k Jupiteru (od horkých 250 °C do mrazivých -180 °C).
Evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) se přesunula do testovací komory LSS (Large Space Simulator) v testovacím středisku Evropské kosmické agentury, aby podstoupila zevrubné environmentální zkoušky v širokém spektru teplot. Od chvíle, kdy sonda v dubnu dorazila do střediska ESTEC (European Space Research and Technology Centre), musela podstoupit celou řadu úkolů, než mohla přijít řada právě na environmentální testy. Za všechny činnosti můžeme jmenovat například aplikaci vícevrstvé tepelné izolace, nebo zkoušku vyklopení středněziskové antény. Jakmile se za sondou hermeticky uzavřely masivní dveře komory LSS, bylo jasné, že zde JUICE stráví několik týdnů. Během nich bude ve vakuu vystavena vysokým i nízkým teplotám hned v několika cyklech. Ověří se tak, že sonda ve zdraví vydrží svou cestu Sluneční soustavou – při ní totiž zažije u Venuše teploty až 250 °C a naopak u Jupiteru na ni bude čekat mráz – 180 °C.
O tom, že evropská sonda JUICE pro průzkum Jupiteru dostala 10,6 metru dlouhé rameno, jsme na našem webu psali už v polovině března. Dnes se k tomuto tématu vracíme, abychom jej rozebrali podrobněji. Na webu ESA se totiž na tuto operaci zaměřil další díl seriálu, který postupně mapuje stavbu této zajímavé sondy. Ale nebude zde řeč pouze o ramenu. V uplynulých měsících splnil vývoj sondy JUICE hned několik důležitých milníků. Inženýři integrovali na sondu zmíněné rameno, dále připojili mnoho přístrojů a také velká vysokozisková anténa už dorazila a podstoupila důkladné vibrační zkoušky, které ověřují, zda hardware přečká podmínky při startu.
Evropská sonda JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) prošla dalším důležitým milníkem. Inženýři firmy Airbus v jejich středisku pro integraci družic v německém Friedrichshafenu připojili k tělu sondy MAGBOOM – rameno, které nese magnetometr. Konkrétně se jedná o pět magneticky citlivých senzorů, které je potřeba držet v dostatečné vzdálenosti od těla sondy kvůli minimalizaci rušení jejich měření. Senzory jsou součástí přístrojů J-MAG a RPWI (Radio and Plasma Wave Investigation). J-MAG je sestava magnetometrů, které mají studovat magnetosféru Jupiteru a její interakci s největšími měsíci – Europou, Callisto a hlavně Ganymedem, který má vlastní magnetické pole. RPWI pak prozkoumá emise radiových vln a plazmatické prostředí v okolí Jupiteru a jeho měsíců.
Společnost Thales Alenia Space dokončila stavbu vysokoziskové antény HGA (High-Gain Antenna) pro sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) a letový hardware byl předán firmě Airbus Defence & Space, která je hlavním kontraktorem pro výrobní fázi této mise. Navzdory pandemii koronaviru se technikům a inženýrům podařilo uskutečnit kritické operace při dodržení všech zdravotnických a bezpečnostních opatření. Anténa HGA má průměr 2,54 metru a dokáže pracovat v pásmech X i Ka. Právě přes ni se budou na Zemi odesílat nasbírané údaje, ale kromě toho poslouží i jako vědecký přístroj pro rádiová měření. Sluší se ještě poznamenat, že pro firmu Thales Alenia Space to nebyla žádná nová práce – společnost už má na svém kontě hned několik vysokoziskových antén, které se využily u takových misí jako je Cassini, BepiColombi, či ExoMars – do budoucna pak taková anténa bude i na teleskopu Euclid.
Všech deset letových kusů segmentů fotovoltaických panelů pro evropskou vědeckou sondu JUICE dorazilo do nizozemského areálu firmy Airbus Defence and Space, kde proběhne jejich společná integrace. Právě fotovoltaické panely, jejichž celková plocha dosahuje 86 metrů čtverečních, budou představovat klíčový díl celé sondy – ta bude díky nim získávat elektrickou energii k provozu dalších systémů včetně vědeckých přístrojů. Samotné segmenty fotovoltaických panelů pro JUICE mají rozměry 2,5 × 3,5 metru a tvoří je uhlíkovým vláknem zesílené desky s šestihrannými „plástvemi“.
Minulý pátek jsme Vám přinesli první díl minisérie věnované představení alespoň některých českých kosmických projektů. Také dnes budeme v tomto tématu pokračovat a přineseme Vám další informace od zástupců Akademie věd, kteří 10. září vystoupili na pražské výstavě Cosmos Discovery v rámci tiskové konference věnované novým exemplářům, které souvisí s českým podílem na kosmických projektech. Stejně jako minule bych chtěl už na začátku zdůraznit, že se rozhodně nejedná o všechny projekty, na kterých se ČR podílí, existují i další. Máme tedy být rozhodně na co hrdí.
Rubrika Ostatní Štítky: Česká republika, České stopy v kosmonautice, ESA, ExoMars, ExoMars 2022, JUICE, WAM 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
23. května 2022 
