Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vloni v srpnu prolétla evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) kolem Měsíce. Primárně šlo o gravitační manévr věnovaný úpravě dráhy sondy, ale palubní vědecké přístroje tohoto průletu využily ke sběru dat. Třeba radar RIME (Radar for Icy Moon Exploration) poslouchal odrazy rádiových vln, aby odhalil výšku lunárního terénu. Níže přiložené obrázky srovnávají vůbec první „radargram“ z RIME s výškovým modelem vytvořeným s pomocí přístroje LOLA (Lunar Orbiter Laser Altimeter) na americké sondě LRO. Jasně růžová až žlutá čára, která se klikatí přes tmavě fialové pozadí, vyznačuje výšku povrchu Měsíce v době, kdy RIME prolétal přímo nad ním. Hrboly a poklesy v těchto datech RIME jasně odpovídají výšce terénu na výškové mapě z LOLA.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.
Že Vám název našeho dnešního článku nedává smysl? Samozřejmě, o obyvatelnosti naší planety nemůže být sporu. Kvůli tomu přece nepotřebujeme kosmické sondy! Ono je to ale celé trochu jinak. Když evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) prolétávala 20. srpna kolem naší planety, měla zapnuté některé palubní přístroje a přitom se jí podařilo v atmosféře naší planety objevit chemické sloučeniny, které jsou nezbytné pro život, jak jej známe. Tento průlet poskytl možnost otestovat a zkalibrovat palubní přístroje v kosmickém prostředí a prověřit, že jsou připraveny na svou práci u Jupiteru.
Srpen byl ve znamení rozhodování o tom, kdy a čím vůbec poletí zpět na Zemi astronauti Sunita Williams a Barry Wilmore. Kromě tohoto rébusu nabídnou Vesmírné výzvy i gravitační dvojprak sondy JUICE, starty nákladních lodí Cygnus NG-21 a Progress MS-28 a také neúspěšné přistání prvního stupně Falconu 9 po hodně dlouhé době. Dále se můžeme těšit na starty družic WorldView Legion, Transporter-11 a ASBM. Na závěr nás čeká představení třetí generace raketových motorů Raptor. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Říká se, že ve vesmíru nikdo neuslyší váš křik. V kosmickém prostoru sice zvukové vlny nefungují, ale fyzika zná mnoho jiných druhů vlnění. Když 20. srpna prolétla evropská sonda JUICE kolem naší planety, dostala se k ní na vzdálenost pouhých 6840 kilometrů. Důvodem tohoto průletu byla změna rychlosti a směru sondy kolem Slunce při její cestě k Jupiteru. Evropská kosmická agentura této příležitosti využila také k aktivaci palubních přístrojů na JUICE. To dalo vědcům možnost poprvé sbírat data z této sondy o nějaké planetě z kosmického prostoru, což pomůže s kalibrací přístrojů i ověřením, že instrumenty jsou plně připraveny na přílet k Jupiteru.
Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si sice jako hlavní téma vybral průlet sondy Juice kolem Měsíce a Země, ale budeme se věnovat i palčivějším událostem. Ať už půjde o postupující přípravy na start mise Polaris Dawn, tak zejména rozhodnutí NASA o tom, že Starliner poletí od stanice bez posádky. V dalších tématech se můžete těšit i na přípravu prvního letu rakety New Glenn a pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) vypuštěná vloni v dubnu, která má studovat ledové měsíce planety Jupiter, se na přelomu 19. a 20. srpna vrátí k Zemi. Operátoři v pozemním středisku pečlivě naplánovali její dráhu tak, aby se stala první sondou v historii, které provede gravitační manévr u Měsíce a hned poté i u Země samotné. 19. srpna ve 23:16 SELČ proletí 700 kilometrů od Měsíce a skoro přesně o 24 hodin později, 20. srpna ve 23:57 SELČ se dostane k Zemi na 6 807 km. Při průletu dojde k úpravě oběžné dráhy sondy kolem Slunce. JUICE se totiž má k Jupiteru dostat „zkratkou“, která vede kolem Venuše. A právě kvůli navedení sondy k Venuši je tento manévr určen. Evropská kosmická agentura vypracovala přehledný souhrn základních informací o této události, který najdete přeložený v tomto článku.
Evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) odstartovala vloni 14. dubna na osmiletou výpravu k největší planetě Sluneční soustavy. Na této cestě musí provést několik gravitačních manévrů, při kterých využije gravitace planet, aby snížila spotřebu pohonných látek, které potřebuje k vykonání této expedice. Mezi 19. a 20. srpnem sonda JUICE provede první z těchto manévrů. Tento gravitační manévr bude premiérou pro JUICE, ale samotná agentura ESA už takových manévrů provedla mnoho. Přesto však tento manévr bude první nejen pro agenturu samotnou, ale bude prvním svého druhu v celé historii kosmonautiky u jakékoliv sondy.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz přivítal v roce 2024. O tom, že nás v tomto roce čeká řada úžasných kosmonautických událostí, není potřeba dlouze diskutovat. Ostatně stačí se podívat na naše nedávné články, které se věnovaly očekávaným událostem v nepilotované i pilotované kosmonautice roku 2024. Dnes se však naopak otočíme zpět a podíváme se na to, jaký byl rok 2023. Také tentokrát začneme kosmonautikou nepilotovanou a zítra si posvítíme na kosmonautiku pilotovanou. V obou směrech byl totiž právě skončený rok velmi bohatý.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
