České stopy v kosmonautice – ExoMars a JUICE

Sonda Juice se vydá zkoumat Jupiter a jeho měsíce

Minulý pátek jsme Vám přinesli první díl minisérie věnované představení alespoň některých českých kosmických projektů. Také dnes budeme v tomto tématu pokračovat a přineseme Vám další informace od zástupců Akademie věd, kteří 10. září vystoupili na pražské výstavě Cosmos Discovery v rámci tiskové konference věnované novým exemplářům, které souvisí s českým podílem na kosmických projektech. Stejně jako minule bych chtěl už na začátku zdůraznit, že se rozhodně nejedná o všechny projekty, na kterých se ČR podílí, existují i další. Máme tedy být rozhodně na co hrdí.

ŽIVĚ A ČESKY: Dvanáctá porce ostrých Starlinků

V uplynulých dnech jsme neměli mnoho příležitostí ke sledování komentovaných přenosů, ale to by se mohlo dnes večer změnit. Na čtvrtečních 20:19 našeho času totiž SpaceX chystá start své rakety Falcon 9. Po vzletu z rampy 39A nás čeká přistání prvního stupně (mimochodem použitého potřetí) na mořské plošině a zřejmě proběhne i pokus o záchranu aerodynamického krytu – jedna jeho polovina přitom vůbec poprvé zažije svůj již třetí let. Na oběžnou dráhu míří dalších 60 družic Starlink, které pokryjí svět vysokorychlostním a spolehlivým připojením k internetu.

Mise Hera míří k výrobě – podílí se i ČR!

Evropská kosmická agentura uzavřela 15. září kontrakt za 129,4 milionů Euro, který pokrývá detailní návrh, výrobu a zkoušky projektu Hera – první evropské mise zaměřenou na planetární obranu. Ambiciózní mise představuje evropský podíl na mezinárodní misi, která má vyzkoušet změnu dráhy planetky. Kromě toho se však Hera zaměří i na dlouhodobý průzkum dvojplanetky Didymos – Dimorphos. Hera pojmenovaná po řecké bohyni manželství má společně s americkou misí DART (Double Asteroid Redirect Test), prvním lidským výtvorem, který se přiblíží k dvojplanetce, což je málo prozkoumaná kategorie kosmických objektů, do které spadá zhruba 15 % všech známých planetek.

Výzkum na ISS: Biologie, fyzika a pilotáž robotů

Vědecká činnost na ISS je nikdy nekončící proces. Členové 63. expedice se 15. září věnovali celé řadě úkolů, které se týkají právě výzkumu – od servisování vědeckých přístrojů, přes aktualizace softwaru, který řídí pokročilý výzkum až po zkoušky zdravotní formy nebo obecnou údržbu laboratoří. Ještě než si jednotlivé body popíšeme podrobněji, musím jako obvykle upozornit, že články v této sérii nemají za úkol přinést kompletní přehled všech vědeckých experimentů, které na ISS probíhají. Jde spíše o výběr zajímavých momentů.

Gateway (září 2020)

Ilustrace zárodku stanice Gateway – modulů PPE a HALO

Malá obyvatelná základna obíhající kolem Měsíce, určená k podpoře každoroční delší lidské přítomnosti než během programu Apollo. Příležitost naučit se žít v podmínkách velké vzdálenosti od Země. Základna obsahující systémy s vysokou schopností autonomní činnosti. Platforma, která má poskytovat technickou podporu pro pilotovaná přistání na povrchu Měsíce. Místo, kde má kotvit opakovaně použitelný lunární lander. S poukazem na tyto zásadní rozdíly od velké, nepřetržitě obydlené Mezinárodní kosmické stanice se NASA snaží držet odstup od zařazení Gateway do kategorie „kosmická stanice“.

Vydejte se Do kosmu krok za krokem!

obálka knihy Do kosmu krok za krokem

Mnohý čtenář našeho blogu se jistě pozastaví nad poněkud neobvyklým jevem v nadpisu tohoto článku. Velké písmeno uprostřed věty se zdá být jasným překlepem, nicméně v tomto konkrétním případě tomu tak není. Rádi bychom totiž tímto způsobem upozornili na novou knihu, jejímž autorem je jeden z redaktorů tohoto portálu. Ono dílko dostalo název „Do kosmu krok za krokem“ a na pultech knihkupectví (a jak doufáme, také v knihovničkách kosmofandů) se s ní bude možné setkat od čtvrtka 17. září. Michael Voplatka touto prvotinou vstupuje do klubu knižních psavců, který se kolem Kosmonautixu v průběhu posledních let vytvořil. Pro koho je jeho dílo určeno a co v něm lze najít?

Blíží se dokončení Starship SN8

Dění na texaské základně Boca Chica nabírá obrátky a je čas si zrekapitulovat aktuální dění. K tomu se perfektně hodí článek od amerického webu nasaspaceflight. Starship SN8 by se měla stát dalším prototypem, který čeká testovací let. Elon Musk, šéf a hlavní designér SpaceX, potvrdil harmonogram zkoušek tohoto stroje, který dostane tři motory Raptor, aerodynamickou špičku a ovládatelné plochy. Novinky tak navazují na již dříve oznámený plán provést se Starship SN5 a SN6 několik menších skoků. Každý z těchto prototypů už má za sebou let do 150 metrů a nejdříve v říjnu bychom se měli dočkat letu SN8 do zhruba 18 kilometrů.

Nová mise pro studium kosmického počasí

NASA zahájí formulaci nové mise, která by měla studovat vyšší vrstvy zemské atmosféry – dynamické rozhraní naší planety s kosmickým prostorem. Tato oblast se neustále mění – zespoda ji ovlivňuje atmosférické počasí, shora zase počasí kosmické ve formě plazmatu a energie ze Slunce. Nová mise by měla jako první poskytnout systematické studium této oblasti v našem bezprostředním okolí. Vědci by tak měli získat data, která pomohou lépe porozumět jevům v této lokalitě a věří, že díky tomu budou schopni lépe předvídat, jak se bude tato oblast vyvíjet.

Projekt Janus – výzva pro malé družice

Mise, která má studovat vznik a vývoj malých planetek, získala od NASA oficiální povolení k postupu do další fáze vývoje. 3. září se projekt Janus dočkal významného milníku – program, který počítá s vypuštěním dvou malých družic prošel přes Klíčový rozhodovací moment-C. Jedná se vůbec o prvního zástupce programu SIMPLEx-2 (Small Innovative Missions for Planetary Exploration), který se dostal takto daleko. Další dva koncepty rozvíjené v rámci SIMPLEx-2, tedy EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers) a Lunar Trailblazer jsou stále ve formulační fázi. V případě Lunar Trailblazer by měl Klíčový rozhodovací moment-C přijít letos v listopadu, u mise EscaPADE pak příští rok v dubnu.

Stavba třetího evropského servisního modulu

Evropská kosmická agentura představila v minulých dnech několik snímků, které zachycují stavbu již třetího exempláře servisního modulu pro americkou kosmickou loď Orion. Tento kousek je určen pro misi Artemis III, při které by se měli lidé vrátit na Měsíc. Na snímcích můžeme dobře vidět základní kostru modulu, která se nachází v italském Turíně – konkrétně pak ve zdejším výrobním závodu firmy Thales Alenia Space. Samotná stavba základní nosné konstrukce tohoto servisního modulu, která jako páteř zajistí pevnost sestavy při startu, je již prakticky dokončena.