Štítek ‘Česká republika’

Česká kosmická mise SLAVIA

O tom, že se v České republice pracuje na skvělých kosmických projektech, nemůže být sporu. České firmy i akademická pracoviště se podílí na celé řadě významných mezinárodních projektů. Nyní však přichází čas posunout se na další úroveň. Česká republika se dočká svého prvního projektu, který spadá do Národního kosmického plánu. Evropská kosmická agentura totiž k realizaci doporučila projekt SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications). Jeho potenciál není malý, protože by mohl položit základy pro budoucí těžbu planetek. Konkrétně půjde o dvě družice s hmotností 20 kilogramů. Každá z nich bude mít na palubě tři přístroje, které budou studovat hlavně úlomky planetek (resp. meziplanetární hmoty obecně), které vstupují do naší atmosféry.

Češi testují díl pro Ariane 6

Na podzim roku 2018 jsme vydali krátký článek věnovaný tomu, že Výzkumný a zkušební letecký ústav bude testovat spodní nosnou konstrukci pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky rakety Ariane 6. Po necelých třech letech se k tématu vracíme, jelikož testy tuhosti a nosnosti už ve speciálně vybudovaném zkušebním zařízení probíhají. Na spodní nosnou konstrukci jsou kladeny velké nároky. Jednak na ní před startem raketa sedí a přenáší se na ni tedy celá hmotnost nosiče. Po startu pak musí zvládnout přenést tah pomocného stupně na centrální stupeň. „Proto musí být spodní nosná konstrukce extrémně odolná, aby unesla hmotnost celé rakety. Jedná se tedy o velmi důležitý konstrukční prvek z hlediska statické únosnosti,“ uvádí VZLÚ ve své zprávě. Ariane 6 může startovat ve dvou verzích – slabší variantě 62 se dvěma pomocnými stupni nebo silnější verzi 64 se čtyřmi. Obě varianty budou vysoké 63 metrů, přičemž ta silnější verze bude vážit 860 tun. A kdo by si myslel, že testy jsou jediná česká stopa u tohoto dílu, ten by se mýlil. Jeho návrh sice zajistila MT Aerospace Augsburg, ale výroba už proběhla v Klatovech ve firmě ATC Space.

Více než 22 000 přihlášek na evropské kosmonauty

Evropská kosmická agentura ESA dnes oznámila předběžné počty osob, které zareagovaly na výzvu stát se novým astronautem nebo astronautkou ESA. Výzva byla otevřena od 31. března do 18. června a hlásit se mohli zájemci ze všech 22 členských států ESA a tří spolupracujících států. Poprvé v historii našeho členství v Evropské kosmické agentuře se tak mohli do výzvy zapojit i občané České republiky. Celkem ESA obdržela 22 589 přihlášek a aktivní byli občané všech 25 relevantních států. Největší počty přihlášek celkem logicky dorazily ze silných států jako je Francie, Německo, Velká Británie, Španělsko či Itálie. Z České republiky bylo odesláno 202 žádostí a na post astronauta, resp. astronautky ESA se hlásí 165 mužů a 37 žen. Procentuální podíl zastoupení žen je podobný průměru za všech 25 států, který je 24 %.

VZLUSAT-2 změnil poskytovatele služeb

Původně měl český CubeSat VZLUSAT-2 letět na oběžnou dráhu už začátkem letošního roku na Falconu 9 při sdílené misi Transporter 1 s desítkami dalších malých družic. Jenže nakonec neletěl. Za všechno mohly administrativní nedostatky. Nikoliv však na české straně, ale u společnosti Momentus. Ta v celé věci působí v pozici poskytovatele letových služeb. Stručně a zjednodušeně řečeno – jedná se o prostředníka mezi SpaceX a výrobci družic. Pro misi Transporter 1 však společnost Momentus nezískala od federálního úřadu FAA povolení k vynesení svého zařízení, které mělo uvolnit několik CubeSatů včetně VZLUSAT-2. Chyby se stávají, ale jelikož SpaceX do budoucna plánuje další podobné mise, nebylo nic ztraceno – český CubeSat měl letět letos v létě na další sdílené misi. Jenže nepoletí. Společnost Momentus opět nezískala povolení od FAA.

Další česká stopa na Ariane 6

Chystanou novou evropskou raketu Ariane 6 již na počítačových vizualizacích zdobí česká vlaječka, která by měla být i na letových kusech. A rozhodně tam patří, protože české firmy nehrají při jejím vývoji druhé housle. Třeba klatovská firma ATC Space navazuje na výrobu dílů pro Ariane 5 a pro chystanou šestku připraví každý rok desítky sestav obrub urychlovacích motorů P120C. Tyto obruby představují nosný prvek urychlovacího motoru o průměru 3,4 metru. Výzkumný a zkušební letecký ústav v Letňanech zase dostal za úkol důkladně otestovat díly. Jak je vidět, Česká republika si svou vlaječku na raketě opravdu zaslouží a nyní nás potěšila další zpráva. Do tohoto klubu se totiž přidává i brněnská SAB Aerospace.

ŽIVĚ A ČESKY: TARANIS a Crew Dragon

Pokud jste již dohnali spánkový deficit způsobený dnešním ponocováním kvůli startu Falconu 9 s lodí Crew Dragon na misi Crew-1, pak je to jen dobře. Noc na úterý totiž bude ještě náročnější. Čekají nás totiž hned dva komentované přenosy. Ten první se bude věnovat pokusu o start malé evropské rakety Vega, která by měla ve 2:52 SEČ vynést dvě družice. Nás extrémně zajímá především francouzská TARANIS k výzkumu nadoblačných blesků a dalších podobných jevů. Na jejím vývoji se totiž podíleli i čeští odborníci. Ale pak si ale neužijeme klidný spánek – kolem 5:00 se totiž má k Mezinárodní kosmické stanici připojit pilotovaná loď Crew Dragon. Obě události Vám přineseme v rámci našich komentovaných přenosů.

Největší český festival kosmických aktivit bude online

V minulých dvou letech se na podzim uskutečnil veřejností oblíbený festival Czech Space Week. Také letos měl proběhnout v klasické formě, leč aktuální omezení spojená s pandemií COVID-19 udělala čáru přes rozpočet. Organizátoři, tedy agentura CzechInvest a Ministerstvo dopravy společně s dalšími partnery proto rozhodli, že se tato akce uskuteční online. Jelikož je portál Kosmonautix hrdým mediálním partnerem této akce, rádi bychom Vás informovali o široké nabídce programů, ve které si to své najde asi opravdu každý – od studentů až po zástupce soukromých firem. Od 6. do 14. listopadu 2020 proběhnou přednášky, panelové diskuse a živé přenosy, v rámci kterých společně oslavíme kosmické úspěchy České republiky a veřejnost se bude moci seznámit s novinkami na poli vědeckého výzkumu a kosmického průmyslu.

České stopy v kosmonautice – Dozimetrie

V uplynulých dílech naší minisérie jsme se věnovali různým kosmickým projektům, na kterých se Česká republika podílí. Nejedná se o přehled všech českých aktivit – je to pouze jakýsi výběr zajímavých projektů s českou účastí, které byly představeny v polovině září na (dnes již uzavřené) výstavě Cosmos Discovery v Praze. Dnešní díl naváže na ty předchozí, přesto se bude v něčem lišit. Nebude v něm řeč o jednom konkrétním projektu, ale spíše o celém vědním oboru. Ačkoliv se o tom málo ví, tak právě dozimetrie dělá českým pracovištím v kosmonautice velmi dobré jméno. Zaslouží si tedy samostatnou zmínku v naší minisérii.

Třetí český CubeSat se chystá na start

Prvním českým CubeSatem se stal VZLUSat-1, který 23. června 2017 vynesla indická raketa PSLV na polární oběžnou dráhu Země ve výšce 505 kilometrů. Druhý český CubeSat – Lucky 7 od SkyFox Labs – vynesla 5. července 2019 ruská raketa Sojuz 2.1b na heliosynchronní dráhu s výškou 530 km a sklonem 97,5°. Nyní se na svůj start chystá i třetí český zástupce těchto malých a stále populárnějších družic. VZLUSat-2 připravuje (stejně jako u prvního českého CubeSatu) Výzkumný a zkušební letecký ústav a k jeho vynesení by měl sloužit Falcon 9 od firmy SpaceX.

České stopy v kosmonautice – LISA

V rámci naší minisérie, která vzniká z materiálů pořízených na výstavě Cosmos Discovery v Praze u příležitosti nových exponátů českých příspěvků do kosmonautiky, jsme se už zaměřili na program Vesmír pro lidstvo, ukázali jsme si účast českých expertů na vědeckých misích JUICE a ExoMars, TARANIS a Solar orbiter. Dnes se však podíváme do opravdu vzdálené budoucnosti – tedy alespoň z hlediska reálné kosmonautiky. Představíme si evropský projekt LISA, na kterém má Česká republika také podíl a který má startovat v roce 2034. Jen stěží byste na našem webu hledali článek o termínově vzdálenější misi. Tuto nevýhodu však projekt LISA nahrazuje mimořádnou atraktivitou – má totiž studovat fenomén, který lidstvo s jistotou potvrdilo teprve před pár lety – gravitační vlny.