sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vedoucí pracovník společnosti SpaceX potvrdil, že příští let rakety Starship ponese její první náklady určené k umístění na oběžnou dráhu. Tím se otevře cesta k vývoji systémů pro přímé připojení zařízení k družicové síti (direct-to-device) a datových center na oběžné dráze.
Dva běloruští občané a litevská společnost, kterou ovládali, byli odsouzeni za podvodné získání finančních prostředků z Evropské unie určených na vývoj přijímačů družicové navigace s vysokou přesností.
Společnost Arianespace 9. září oznámila objednávku na dalších 10 startů rakety Ariane 6, zatímco pokračují jednání o zvýšení frekvence startů této nosné rakety.
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vloni na jaře došlo k mimořádné události. Do České republiky poprvé přiletěl speciálně upravený Airbus A310 s přídomkem Zero-G. Tento letoun poprvé umožnil nad územím ČR simulovat podmínky kosmického letu při snížené gravitaci a mikrogravitaci na palubě letadla s velkým průměrem trupu. Letu se tehdy zúčastnilo 26 mladých lidí z celé ČR, kteří si odnesli skvělé zážitky a později se stali ambasadory projektu Česká cesta do vesmíru. Jelikož se akce setkala s velkým úspěchem, rozhodli se organizátoři vybrat další posádku. Ano, speciálně upravený Airbus A310 Zero-G se vrátí do ČR příští rok v dubnu, aby umožnil dalším mladým lidem okusit ten nepopsatelný pocit, který většina světové populace nikdy nezažije. Alespoň trochu se tak budou moci přiblížit tomu, co zažívají astronauti. A kdo ví, třeba právě tento zážitek někoho inspiruje k tomu, aby svou profesní budoucnost spojil s technickými obory.
7. červenec roku 2026 si bez přehánění zaslouží označení Den brněnských družic. V 9:12 SELČ onoho dne odstartovala z Vandenbergovy základny raketa Falcon 9, která v rámci sdílené mise Transporter-17 vynesla 81 družic včetně dvou postavených v Brně. Šlo o CubeSat Kostka od studentského týmu YSpace z Vysokého učení technického v Brně a slovenský CubeSat Marina, který sestavila brněnská společnost Spacemanic. V ten samý den odpoledne byl na hvězdárně a planetáriu Brno představen projekt družice BRNOSat, která se má na oběžnou dráhu vydat v příštím roce. Co bude úkolem této nové brněnské družice? Má umožnit studentům získat praktické zkušenosti, které uplatní při práci ve vědě i průmyslu. Astronomům nabídne ultrafialový dalekohled, který by mohl pomoci s výzkumem exoplanet. Družice zároveň poslouží jako chytrá testovací základna pro zkoušky chytrého spínače či speciálního těsnění. Brněnská hvězdárna a její „Kontaktní centrum pro mimozemské civilizace“ připravuje různé popularizační akce pro veřejnost zaměřené právě na družici BRNOSat. Podíl Brna v názvu není jen tak sám o sobě. Stavbu družice obstará brněnská firma Spacemanic, experimenty dodají brněnské vysoké školy a město Brno do projektu
Na tuhle zprávu jsme čekali od chvíle, kdy se Aleš Svoboda na podzim 2022 dostal do záložního oddílu astronautů Evropské kosmické agentury. Připravovali jsme se na to, ale pořád jsme museli zachovávat nadhled a objektivitu kruté reality – Aleš neměl svůj kosmický let vůbec jistý. Mnoho lidí muselo za poslední roky přiložit ruku k dílu, aby se včera (8. června) sjeli do pražského planetária vrcholní představitelé české vlády i několik astronautů, aby několika stovkám novinářů i hostů z kosmického oboru oznámili, že Evropská kosmická agentura podepsala s americkou společností Vast dohodu o realizaci české orbitální mise, která bude součástí první komerční astronautické mise společnosti Vast k Mezinárodní kosmické stanici. Česká republika tak učinila zásadní krok směrem k historicky první pilotované výpravě samostatné České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici.
Do České republiky už příští týden dorazí jedinečná populárně-vzdělávací atrakce zaměřená na studenty i další zájemce o kosmonautiku z řad veřejnosti. SpaceBuzz, tahač s 18 metrů dlouhou zjednodušenou maketou rakety, má svou první zastávku naplánovanou na 18. května v Brně na Moravském náměstí, kde se chystá i rozsáhlý doprovodný program. Zájemcům z bran bude SpaceBuzz k dispozici i o den později, 19. května, ale už bez doprovodného programu. Následně se celá atrakce přesune do Znojma (20. května), Hodonína (21. května), Ždánic (22. května) a Slavkova u Brna (23. května), kde se chystá víkendová akce pro veřejnost. Další týden bude následovat severní Morava – Krnov (25. května), kde proběhne také tisková konference, Bruntál (26. května), Havířov (27. května), Nový Jičín (28. května), Dolní Vítkovice (29.–30. května), kde bude k dispozici školní program + velká veřejná akce, Dětský den. Těšit se ale mohou i zájemci v Plzeňském kraji (1.–2. června v Plzni pro veřejnost + školy, velká veřejná akce a tisková konference 1. června, dál Tachov (3. června), Přeštice (4. června), Domažlice (5. června) a Klatovy (6. června) – víkendová akce pro veřejnost), či Středočeském kraji (Praha bude v období 7.–10. června, kdy proběhne velká veřejná akce + tisková
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na bezpečnost a jednoho z mála opravdu „fyzických“ tréninků, který simuluje omezení práce ve skafandru.
Dnes tu máme pozvánku na jednu zajímavou akci pro studenty, která se uskuteční 29. dubna v Brně. Konferenci BRNO SPACE STUDENT CONFERENCE 2026 společně pořádají Mendelova univerzita v Brně, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně. Cílem akce je ukázat mladým lidem, že rozličné oblasti kosmického výzkumu, aplikací a technologií jsou dynamicky se rozvíjející směry. Je to patrné nejen ve výzkumu a vývoji technologií, ale ve stále větším rozsahu využití družicových dat a kosmických technologií ve všech oblastech běžného života. Tři největší brněnské univerzity proto spojily síly se sdružením kosmických firem Brno Space Cluster a dalšími partnery, aby mohla vzniknout platforma pro vzájemné setkávání, poznávání a spolupráci nejen univerzitních studentských týmů, ale také mezi nimi a komerčním sektorem a dalšími partnery, kteří kosmické aplikace v různých podobách využívají.
Týden šest třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre byl kombinací teorie, aplikací a reálného kontaktu s tím, jak se kosmické mise skutečně připravují a realizují. Program se tentokrát výrazně opřel o oblast pozorování Země a zároveň nás na pár dní vytrhl z Kolína nad Rýnem směrem do technologického centra European Space Research and Technology Centre v nizozemském Noordwijku. Začátek týdne patřil základům, které jsou sice „učebnicové“, ale dávají pilotovaným kosmickým letům zajímavý kontext. Přednáška o Slunci jako nejbližší hvězdě nebyla jen o astronomii, ale hlavně o pochopení zdroje energie, který ovlivňuje jak provoz satelitů, tak prostředí, ve kterém se pohybujeme na oběžné dráze. Na to navázal úvod do dálkového průzkumu Země a přehled programů a aplikací. Tohle je oblast, která dnes stojí na pomezí vědy, byznysu a bezpečnosti. Od monitoringu klimatu přes zemědělství až po krizové řízení. Data z oběžné dráhy jsou jedním z klíčových vstupů pro rozhodování na Zemi. V úterý se to propojilo s provozem ISS. Jak se Earth Observation integruje do každodenní práce posádky, jaké jsou limity, jak se plánují experimenty a snímkování. Do
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie, meteorologie a atmosférických věd, doplněný o další kontakt s rolí EUROCOM. V pondělí jsme začali evolucí Země a vulkanismem. Nešlo o klasickou „školní“ geologii, ale o souvislosti, které mají reálný dopad na kosmické operace a pozorování Země z oběžné dráhy. Odpoledne navázala tektonika a topografie, tedy jak číst strukturu povrchu planety a chápat, co se vlastně se Zemí děje a co vidíme z orbity. Součástí dne byl i úvod do role EUROCOM, což je spojovací článek mezi posádkou a řídicím střediskem Col-CC, které řídí činnost evropského modulu Columbus. Komunikace je tady přesně definovaná, stručná a bez velkého prostoru pro improvizaci. Přestože řídící středisko Col-CC je poblíž Mnichova, konzole EUROCOM se nachází v EAC v Kolíně nad Rýnem a je s Mnichovem spojena optickým kabelem. Úterý bylo věnované vnitřní struktuře Země a magnetickému poli. Seismologie a struktura planetárního nitra dávají kontext pro pochopení magnetického pole, které má přímý vliv na radiační prostředí na nízké oběžné dráze. Témata jako
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi. Program byl tentokrát méně fragmentovaný a více „učebnový”.
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru, který je standardní součástí požadavků NASA a ESA, a jehož cílem je posoudit mentální zdraví astronauta. Odpoledne následoval druhý ponor se systémem SSDS. Nejprve proběhlo zopakování základních dovedností v malé hloubce, následně pokračoval výcvik přibližně v deseti metrech. Obsahově šlo o standardní procedury známé z rekreačního potápění, jako je kontrola vztlaku, řešení simulovaných problémů a práce s výstrojí, ale v odlišné konfiguraci. Používá se celoobličejová maska, záložní tlaková láhev a přívodní šňůra, která zajišťuje nepřetržitý přísun dýchací směsi a současně i komunikaci s povrchem. Důraz je kladen na přesné dodržování postupů a schopnost řešit situace bez ztráty kontroly nad okolním prostředím.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
