Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přesně před 365 dny, tedy 21. června 2024 v 0:10 SEĽČ, vyšel na našem webu článek Česká cesta do vesmíru začíná. O den dříve se totiž do Prahy na Fyzikální ústav AV ČR sjeli zástupci médií, hvězdáren, planetárií, ale i vysokých škol, akademických institucí, politického života, či soukromých firem podnikajících v kosmonautice. Ti všichni byli svědky několikahodinového programu plného proslovů a panelových diskusí na téma budoucnosti českého kosmického průmyslu, či významu letů do kosmického prostoru pro ekonomický rozvoj státu i pro technické vzdělávání mladé generace. Na akci byl představen projekt Česká cesta do vesmíru, který má podpořit aktivity kosmického průmyslu v ČR, posílit zájem o technické vzdělávání mladé generace a vrcholem by měl být let občana České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici. Rok je za námi a proto přichází čas podívat se, co se stihlo udělat a co nás ještě čeká. 18. června večer se proto do Prahy opět sjeli zástupci hvězdáren, planetárií, kosmických firem i vysokých škol, aby v nově zrekonstruovaném planetáriu sledovali shrnutí prvního ročníku projektu v rámci akce Přes oblaka ke hvězdám.
Projekt s názvem „Česká cesta do vesmíru“ už nejspíš znáte – byl vyhlášen zhruba před rokem a jeho cílem je podpořit český kosmický průmysl i technické vzdělávání mladé generace. Vyvrcholením celého snažení má být národní mise České republiky, v jejímž rámci se na Mezinárodní kosmickou stanici vydá první občan České republiky. Významnou roli v projektu hraje také popularizace kosmonautiky – široká veřejnost má mít možnost vidět, že česká kosmonautika skutečně existuje a že na ni můžeme být hrdí. Dnes v 8:30 proto ve Valdštejnské zahradě v Praze proběhlo slavnostní zahájení výstavy, která nese příznačný název „Česká cesta do vesmíru“.
Na včerejším jednání byl vládě předložen návrh ministra dopravy pojmenovaný „Mise českého astronauta na Mezinárodní kosmickou stanici a kroky k maximálnímu využití příležitostí, které tato mise představuje pro rozvoj českého průmyslu, vědy a společnosti“. Národní mise Aleše Svobody na ISS se tak dostala do klíčové fáze. Poté, co byl koncem dubna představen plán experimentů, zbývalo ještě rozhodnout o financích. 21. května vláda návrh schválila se změnou, která však nemá na samotnou realizaci projektu vliv. Možnost, že poprvé v historii samostatné České republiky (a celkově podruhé) dočkáme vlastního občana na oběžné dráze, se tak velmi výrazně přiblížila. Cesta však ještě ani zdaleka nekončí.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Společnost Stellar Exploration uspěla s projektem STREAM od agentury ESA, jehož cílem je vývoj elektrického palivového čerpadla pro budoucí evropské mise. Česká technologická firma zaměřená mimo jiné na vývoj pohonných systémů pro kosmické aplikace, uspěla ve výběrovém řízení Evropské kosmické agentury (ESA) a stala se hlavním řešitelem projektu STREAM. V jeho rámci dojde k vývoji elektricky poháněného palivového čerpadla, které bude sloužit jako klíčový prvek pohonných systémů budoucích evropských kosmických projektů včetně infrastruktury kosmické dopravy.
Projekt Česká cesta do vesmíru si lidé povětšinou spojují s plánem vyslat občana České republiky na národní misi na Mezinárodní kosmické stanici. Celý projekt má však mnohem více úrovní, přínosů a významů, mezi kterými se zmiňuje především podpora českého kosmického průmyslu a popularizační činnost mezi mladou generací. Ostatně právě do poslední jmenované kategorie patří i největší zatím realizovaná akce z projektu Česká cesta do vesmíru a sice studentský let Zero G ve speciálně upraveném letadle. Dnes Vás ale seznámíme s jiným projektem, který sice také cílí na mladou generaci, ale je teprve na svém začátku a zájemci se tak stále mohou hlásit. Podnikatelský inkubátor ESA BIC Czech Republic, jehož operátorem je agentura CzechInvest, ve spolupráci s filmovým festivalem Future Gate a Českou cestou do vesmíru vyhlašuje filmovou soutěž s názvem „Mise Film“, která má za cíl přiblížit fascinaci vesmírem mladým lidem zcela novou formou.
Tým tvořený studenty Střední průmyslové školy ve Frýdku-Místku vyhrál národní finále soutěže CanSat 2025, kterou pořádá Evropská kosmická agentura (ESA). Postavili funkční minidružici o velikosti nápojové plechovky, která přečkala svůj let, ale také sbírala a analyzovala vědecká data. Studenti tak přesvědčili odbornou porotu o své technické kvalitě i originalitě. Soutěž CanSat simuluje reálnou misi do kosmického prostoru, jen v menším měřítku. Týmy studentů mají za úkol navrhnout, sestavit a otestovat funkční systémy družice, která se vejde do objemu standardní plechovky.
Experiment ACES (Atomic Clock Ensemble in Space, špičkové evropské zařízení pro měření času, je již nainstalován na vnější plášť evropského modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanici. Náhledový snímek dnešního článku pořídila kamera na vnějším plášti stanice po instalaci experimentu. Na ISS je celá řada kamer, které již 25 let dokumentují činnosti na oběžné dráze a poskytují v reálném čase pohledy na činnosti, jako byla tato. Jde o vzácné a pozoruhodné pohledy z kosmického prostoru. 25. dubna se kanadská robotická paže postarala o jemné vyjmutí ACES z nehermetizovaného nákladového prostoru (trunku) kosmické lodi Dragon 2 a poté jej usadila na externí modul Columbus, konkrétně na jeho konstrukci Columbus External Payload Facility. ACES se tak usadil vedle hlídače bouří, experimentu ASIM (Atmospheric-Space Interactions Monitor) na straně směřující k Zemi. Zatímco bude ISS 16× denně obíhat okolo Země, bude se ACES spojovat s pozemskými atomovými hodinami. Experiment ACES vyvinula Evropská kosmická agentura ve spolupráci s průmyslovými firmami, v jejichž čele stojí společnost Airbus. V jeho útrobách najdeme nejpřesnější atomové hodiny, jaké kdy byly vyslány do kosmického prostoru:
Pokud jste žili v domněnkách, že se český kosmický průmysl zaměřuje pouze na CubeSaty a další drobné systémy, které můžete snadno položit na stůl, dnešní článek Vás zřejmě dost překvapí. V čisté místnosti firmy S.A.B. Aerospace v areálu brněnského VUT totiž z kompozitních panelů složili strukturální kostru evropské družice ROSE-L (Radar Observing System for Europe in L-band). Tato konstrukce je vysoká lehce přes pět metrů a váží okolo půl tuny. Rozměrově se jedná o největší kus hardwaru pro kosmickou misi, který byl kdy v České republice postaven.
Už několik měsíců se intenzivně hovoří o zájmu České republiky vyslat na Mezinárodní kosmickou stanici na krátkodobou národní misi zástupce našeho státu. Taková mise by měla významný vliv na český kosmický výzkum, který se promítá do celé řady oborů, ale i na popularizaci vědy a techniky mezi veřejností s důrazem na mladou generaci. Nezbytnou součástí takové mise jsou proto i správně vybrané vědecké experimenty, které by Aleš Svoboda na Mezinárodní kosmické stanici prováděl. Po pečlivém výběru ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo jejich výběr a do konce minulého týdne zašle tento seznam do Evropské kosmické agentury i se řadou doplňujících instrukcí, co je potřeba změnit / ověřit / dořešit / zmenšit / zjednodušit a v některý případech zcela vypustit – typicky z důvodu omezených kapacit laboratorního vybavení na ISS, kde některé přístroje jsou rezervovány i na pět let dopředu, tedy až do konce životnosti stanice, případně kvůli celkové váze či objemu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
