Štítek ‘Česká republika’

Kosmotýdeník 616 (1. 7. – 7. 7.)

První týden druhého pololetí roku 2024 pomalu spěje ke svému konci. Po dvou svátečních dnech tu máme neděli a čas oběda. Je tedy čas na 616. díl našeho tradičního seriálu, ve kterém si připomeneme důležité události končícího týdne, na které se v našich článcích nedostalo, ale také si zrekapitulujeme články, které na našem webu vyšly. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku se dnes podíváme na celkově pátý let rakety Alpha od firmy Firefly Aerospace, která při minulých startech nebyla zrovna spolehlivá. Kromě toho bude řeč také o přípravách mise Polaris Dawn, nebo o malém milníku v budování sítě Starlink.

I vy můžete navrhnout experiment pro BRNOSat

Nadpis tohoto článku nelže. Skutečně každý z Vás může navrhnout přístroj, který jednou může pracovat na oběžné dráze. Své návrhy mohou posílat jednotlivci i skupiny, mladí i staří, studenti i pracující, amatéři i profesionálové. Do vesmíru samozřejmě nepoletí všechny předložené návrhy, selekci provede odborná porota. Na koho se usměje štěstěna, ten bude moci říkat, že jeho přístroj se dostal na palubu CubeSatu BRNOSat, který se vydá na oběžnou dráhu už v polovině roku 2026! Času tedy není nazbyt, takže s úvahami nad svým návrhem moc dlouho neotálejte.

Česká cesta do vesmíru začíná

O tom, že kosmonautika není jen krásný koníček pro laickou veřejnost, která může sledovat úžasné pokroky v tomto oboru, není potřeba dlouze diskutovat. Kosmický průmysl se v průběhu let vypracoval do pozice, ve které má významný vliv na ekonomiku daných států. Kdo si nechce nechat ujet vlak pokroku, měl by rychle nasednout. České akademické instituce i soukromé firmy již na tento trend dokázaly zareagovat a podílejí se na špičkových kosmických misích. Jenže v kosmonautice více než kde jinde platí, že není možné usnout na vavřínech a co stačilo včera, už může být zítra málo. Česká republika v tomto směru nechce stát stranou a proto byla spuštěna iniciativa, jejímž nejviditelnějším bodem může být let českého astronauta na oběžnou dráhu. Jak si ale řekneme, česká cesta do vesmíru není zdaleka jen o tom.

Vznikl Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 11. května založila první české vědecko-výzkumné pracoviště zaměřené na oblast vesmíru. Tomuto kroku předcházelo osm let mezinárodní činnosti v oblasti kosmického výzkumu. Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory bude mít přesah i mimo kosmický výzkum. Jeho specializace na fungování člověka a malých sociálních skupin se uplatní v širokém spektru exponovaných profesí. Datum spuštění Institutu nebylo zvoleno náhodně. V tento den by 90. oslavil Jaroslav Sýkora, stíhací pilot a sociolog, byl zakladatelem kosmického výzkumu v Česku.

Kosmotýdeník 606 (22.4. – 28.4.)

LASAR tým

Týden se s týdnem sešel a je proto ideální čas na další tradiční – již šesti stý šestý – přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se staly během posledních sedmi dní. A tentokrát budeme slavit! A to rovnou český úspěch. Tým středoškoláků uspěl v mezinárodní prestižní soutěži Conrad Challenge a přivezl si dvě ze tří cen! Krom toho se podíváme na parádní snímek vyhořelého druhého stupně japonské rakety, který je na oběžné dráze už od roku 2009. Vyfotila jej inspekční družice ADRAS-J. zajímat nás bude i další rekord rakety Falcon 9 a nezapomeneme ani na start čínské pilotované mise ShenZhou-18. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Náraz sondy DART změnil i tvar planetky Dimorphos

Když americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) 26. září 2022 záměrně narazila do cca 170metrové planetky Dimorphos, provedla hned několik změn. Praktická demonstrace ukázala, že by metoda kinetického impaktu mohla odklonit nebezpečnou planetku, pokud by někdy hrozila její srážka se Zemí. Nová studie nedávno zveřejněná v časopise  Planetary Science Journal, pod kterou jsou podepsáni i čeští odborníci Petr Pravec a Petr Scheirich, ukazuje, že náraz pozměnil nejen pohyb zasažené planetky, ale také její tvar. Cíl sondy DART, planetka Dimorphos, obíhá okolo větší planetky, která se jmenuje Didymos. Před nárazem měl Dimorphos alespoň přibližně tvar zploštělého sféroidu (oblate spheroid). Tento tvar můžeme přirovnat ke zmáčknutému míči, který je širší než vyšší. Na kruhové dráze ve vzdálenosti 1 189 metrů od Didymosu potřeboval Dimorphos 11 hodin a 55 minut k dokončení jednoho oběhu.

12 000 dílů se v Brně složilo do servisního modulu mise PLATO

Česká republika se v kosmonautice rozhodně nemá za co stydět. Její akademická pracoviště, ale i soukromé firmy se nezanedbatelným způsobem stále více podílejí i na rozsáhlých kosmických projektech. Jedním z nich je i teleskop PLATO, který připravuje Evropská kosmická agentura ESA. Jeho úkolem bude s pomocí 26 palubních kamer vyhledávat exoplanety a studovat jejich vlastnosti. Modul s vědeckým nákladem by však nemohl své úkoly plnit bez servisního modulu, který se stará o správné fungování všech systémů. Kostru tohoto klíčového prvku celé kosmické observatoře navrhli a postavili experti z firmy SAB Aerospace v Brně.

VZLUSAT-2 oslavil 2. narozeniny na oběžné dráze

Od vypuštění VZLUSATu-2, uplynuly 13. ledna letošního roku už dva roky. Během té doby malá družice dokázala zaznamenat 68 gama záblesků, ale také fotografovala povrch Země – za tímto účelem je vybavena dvojicí kamer. Jedna pořizuje fotografie s širokým záběrem o velikosti 500×400 km, druhá je pak určena pro detailní snímky oblastí 30×20km. VZLUSAT-2 je jedinou českou družicí, která je schopna fotografovat Zemi ve vysokém rozlišení. Ani po dvou letech na oběžné dráze však nemíří do starého železa. Od chvíle, kdy se český 3U CubeSat díky Falconu 9 dostal na oběžnou dráhu, obkroužil naši planetu více než 11 600×. Mezi zmíněnými 68 zachycenými gama záblesky se vyjímá ten ze 7. března 2023, který byl mimořádně jasný. Šlo dokonce o druhý nejsilnější gama záblesk, jaký se kdy podařilo zaznamenat. Pro vědce jsou cenná i data z rentgenových/gama palubních přístrojů s pixelovými detektory.

Možnosti českého výzkumu (nejen) na ISS

ISS a její budoucnost

Jaký zájem mají zástupci české akademické, průmyslové a další veřejnosti o české aktivity, které mohou být realizovány třeba na Mezinárodní kosmické stanici? To se nyní rozhodli zmapovat zástupci ministerstva dopravy ČR a vydali formální Žádost o informace. Poznatky, které získají, by měly sloužit k dalšímu posuzování a možná i k hodnocení, jak by mohly být přínosné při případném kosmickém letu zástupce ČR. Do celého procesu je zapojena Evropská kosmická agentura a proto je tato kampaň v angličtině. Případní zájemci mohou využít formulář a také workshop, který se uskuteční v prostorách ministerstva 1. února od 9:00. V jeho rámci se účastníci seznámí s technickými možnostmi, které stanice ISS nabízí k provádění experimentů. Zatímco dopoledne bude patřit spíše fyzikálním oborům, odpoledně se zaměří na medicínu, psychiku a fyziologii člověka.

Aleš Svoboda si musí na kosmickou misi počkat

Aleš Svoboda

Když se před několika měsíci na veřejnosti objevila zpráva, že společnost Axiom Space nabídla České republice možnost dopravit našeho občana na Mezinárodní kosmickou stanici, kde by strávil přibližně 10 dní, rozbušila se srdce celé řadě fanoušků kosmonautiky v našem státu. Nabídka s cenovkou minimálně 1,25 miliardy korun (podle některých zdrojů až 1,6 miliardy) sice nebyla levná, ale přínosy pro českou ekonomiku by byly ještě větší. Naděje na prvního kosmonauta z České republiky však před pár dny utichly, když ministerstvo dopravy ústy šéfa odboru kosmických aktivit a výzkumu, Václava Kobery, oznámilo, že na misi nejsou finance. Tento článek bude trochu jiný, než jaké obvykle na našem webu vycházejí, jelikož půjde spíše o zamyšlení nad celou situací.