Minulý pátek jsme Vám přinesli první díl minisérie věnované představení alespoň některých českých kosmických projektů. Také dnes budeme v tomto tématu pokračovat a přineseme Vám další informace od zástupců Akademie věd, kteří 10. září vystoupili na pražské výstavě Cosmos Discovery v rámci tiskové konference věnované novým exemplářům, které souvisí s českým podílem na kosmických projektech. Stejně jako minule bych chtěl už na začátku zdůraznit, že se rozhodně nejedná o všechny projekty, na kterých se ČR podílí, existují i další. Máme tedy být rozhodně na co hrdí.

prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.
Zdroj: https://www.avcr.cz/

Mezi výzkumy, které má veřejnost nejraději, se již dlouho řadí průzkum Marsu. Evropská kosmická agentura společně s Ruskem připravuje program ExoMars a i v něm najdeme českou stopu. „Je to projekt, který se táhne už nějakou dobu a potvrzuje, že kosmické projekty trvají dlouho. Není to jen o tom postavit aparaturu a něco změřit, ale musíte ty přístroje připravovat třeba i desetiletí. Z našeho pohledu to ale bylo rychlé. Do tohoto projektu jsme se dostali v roce 2015 a měli startovat v roce 2018,“ vzpomíná Ondřej Santolík, vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AVČR a dodal: „Přihlásili jsme se do soutěže Evropské kosmické agentury o přístroj, který by doplnil přístrojové vybavení na přistávací platformě. Tu staví v Rusku, ale evropské přístroje tam měly několik míst. Jedním z nich, doufejme, že bude náš analyzátor elektromagnetických vln.“

WAM – český analyzátor elektromagnetických vln pro přistávací plošinu mise ExoMars 2022.
Zdroj: https://www.esa.int/

V roce 2018 však ExoMars neodstartoval, jelikož měla jeho příprava velký skluz. O dva roky později to již vypadalo nadějněji, ale nepodařilo se zajistit všechny zkoušky a hřebíčkem do rakve byla pandemie COVID-19. Nyní se tedy počítá se startem v roce 2022 a musíme věřit, že jak vozítko, tak přistávací plošina budou fungovat. „Náš přístroj by měl měřit elektromagnetické vlny, které se v okolí vyskytují a které nikdo na povrchu Marsu doposud neměřil, takže čekáme různá překvapení.  Doufáme, že bychom mohli vidět nějaké signály, které se k nám dostanou z vnějšího kosmického prostoru – sondy, které obíhají kolem Marsu je už vidí. Můžeme také zaznamenat elektromagnetické signály od případných výbojů v atmosféře Marsu. Ty doposud nikdo neviděl, ale je tu spousta důvodů, aby tam existovaly na nabitých částečkách prachu v atmosféře,“ uvedl profesor Santolík.

Příprava sestupového modulu mise ExoMars 2020.
Zdroj: http://www.esa.int

S tímto projektem souvisí i jedna zajímavá popularizační aktivita Telefonát z Marsu, na které se podílí akademie věd a časopis Vesmír. „Protože měříme na frekvencích, které jsou slyšet, tak do jeho paměti můžeme dát skutečné zvuky, které nám lidé naposílali v rámci soutěže. Máme skoro 600 půlminutových záznamů a z nich je teď vybráno 11 a jeden z nich počítáme, že pošleme na Zemi po (doufejme) úspěšném přistání jako první testovací data našeho přístroje.“ Hlasování stále probíhá, takže se můžete zapojit i touto cestou.

Vědecké přístroje sondy JUICE.
Zdroj: https://indico.cern.ch/

Další projekt, na kterém bude česká stopa, je chystaná evropská mise JUICE, u které se Češi kromě jiného podílí na přípravě přístroje RPWI. Tato sonda se má vydat k Jupiteru, kde už nyní pracuje americká sonda Juno. „Vidí spousty signálů od blesků v atmosféře Jupiteru. Na sondu JUICE stavíme přístroj, který by měl na těchto frekvencích také něco detekovat. Doufejme, že také nějaký blesk zachytíme. Hlavním cílem je ale výzkum ledových měsíců planety Jupiter – třeba Ganymed má své vlastní magnetické pole. Takže máte magnetické pole Ganymedu, které s tím měsícem obíhá v magnetosféře Jupiteru,“ uvedl Ondřej Santolík a dodal: „Sonda Galileo, která tam letěla už dříve, tam našla zajímavé jevy v elektromagnetickém oboru spektra, které jsou podobné tomu, co vidíme na Zemi – takové elektromagnetické vlny na slyšitelných frekvencích, které štěbetají podobně jako ptáci. Ty jsou i u Ganymedu a mohou urychlovat elektrony. U Země to má praktické důsledky, jelikož urychlují elektrony ve vnějším radiačním pásu Země a tam jsou geostacionární družice, které to může poškodit nabíjením jejich povrchu.“

Příští pátek bude následovat další díl, ve kterém si posvítíme na evropskou družici Taranis, do jejíhož startu zbývá pouze několik týdnů. Také na ní se aktivně podílejí čeští specialisté.

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/exploring_jupiter/17065944-1-eng-GB/Exploring_Jupiter.jpg
https://www.avcr.cz/…/.content/galerie-obrazku/medailonky/santolik.jpg
https://www.esa.int/…/ExoMars_electromagnetic_sensor_structural_model.jpg
http://www.esa.int/…/ExoMars_descent_module_components.jpg
https://indico.cern.ch/…/JUICE_radiation_measurement_instruments_TorgeirPaulsen.pdf