Pomalu končí pro kosmonautiku poměrně důležitý týden, během kterého přibyla na seznam nová kosmická loď, která zatím v nepilotovaném režimu doletěla k ISS a spojila se s ní. V Kosmotýdeníku se krom tohoto budeme věnovat také sondě Solar Orbiter a jejímu blízkému průletu kolem Slunce, který přinesl řadu zajímavých dat a poznatků. V dalších tématech se krom Starlineru zaměříme také na aktuální vysokou kadenci startů rakety Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Boeing, Falcon 9, InSight, ISS, kosmické počasí, Kosmotýdeník, Mars, NASA, OFT-2, Slunce, Solar Orbiter, SpaceX, Starliner (CST-100) 
Nová kosmická sonda má zajistit nepřetržitý dohled nad naší nepředvídatelnou a někdy i tak trochu „neposlušnou“ hvězdou. Mise, která byla doposud označována jako Lagrange, bude první svého druhu. Díky umístění v unikátním místě si zachová svou pozici vůči Slunci i Zemi, odkud bude mít výhled na Slunce „ze strany“. Velmi dobře tak uvidí zdroje nebezpečné sluneční činnosti (například sluneční skvrny) ještě dříve, než se otočí směrem k Zemi a budou od nás vidět. Získaná data se použijí k včasné výstraze, aby měly vlády, firmy a organizace závislé na moderních technologických systémech, čas na přípravu. Tyto systémy totiž mohou být ohroženy právě silnou sluneční aktivitou. Nová mise zlepší naše bezpečí a pomůže nám lépe chránit kriticky důležitou infrastrukturu jako jsou rozvodné sítě, navigační či komunikační družice, ale tato mise zatím nemá jméno!
V listopadu 2009 odstartovala evropská družice SMOS, která během dalšího desetiletí poskytla mnoho dat ze svého mapování vlhkosti v půdě a koncentrace soli v povrchových vrstvách oceánů. Celkově tak pomohla zpřesnit naše chápání koloběhu vody. Zatímco plnila svou hlavní vědeckou misi, se téhle mimořádně úspěšné družici dařilo opakovaně překonávat očekávání. Přinesla totiž celou řadu nečekaných výsledků, které v mnoha případech vedly k praktickým aplikacím, které pomohly v běžném životě. A nyní SMOS opět překvapuje. Ukázalo se, že to, co bylo považováno za šum v naměřených datech, se dá využít ke sledování sluneční aktivity a kosmického počasí z oběžné dráhy.
V uplynulých dílech naší minisérie jsme se věnovali různým kosmickým projektům, na kterých se Česká republika podílí. Nejedná se o přehled všech českých aktivit – je to pouze jakýsi výběr zajímavých projektů s českou účastí, které byly představeny v polovině září na (dnes již uzavřené) výstavě Cosmos Discovery v Praze. Dnešní díl naváže na ty předchozí, přesto se bude v něčem lišit. Nebude v něm řeč o jednom konkrétním projektu, ale spíše o celém vědním oboru. Ačkoliv se o tom málo ví, tak právě dozimetrie dělá českým pracovištím v kosmonautice velmi dobré jméno. Zaslouží si tedy samostatnou zmínku v naší minisérii.
Rubrika Technologie Štítky: Česká republika, České stopy v kosmonautice, ISS, kosmické počasí, kosmické záření, Socrat-R 
NASA zahájí formulaci nové mise, která by měla studovat vyšší vrstvy zemské atmosféry – dynamické rozhraní naší planety s kosmickým prostorem. Tato oblast se neustále mění – zespoda ji ovlivňuje atmosférické počasí, shora zase počasí kosmické ve formě plazmatu a energie ze Slunce. Nová mise by měla jako první poskytnout systematické studium této oblasti v našem bezprostředním okolí. Vědci by tak měli získat data, která pomohou lépe porozumět jevům v této lokalitě a věří, že díky tomu budou schopni lépe předvídat, jak se bude tato oblast vyvíjet.
Družici Deep Space Climate Observatory (zkráceně DSCOVR) se podařilo dostat zpět do režimu vědeckých pozorování poté, co týmy odborníků z NASA a NOAA dokázaly na sondu vzdálenou 1,5 milionu kilometrů od Země poslat opravný softwarový balíček. Družice tak začala opět sbírat data o kosmickém počasí a znovu nabízí snímky osvětlené polokoule naší planety. Připomeňme ještě, že tato mise odstartovala v únoru 2015 na Falconu 9 pod hlavičkou agentury NOAA. Finanční podíl na přístroji měla NASA a raketu tehdy zaplatilo americké letectvo.
Tenhle příběh už se začíná podobat jihoamerické telenovele, ve které se hlavní protagonisté schází a zase rozchází, až se v tom člověk přestává orientovat. Vědecká mise ICON určená ke studiu interakce kosmického a pozemského počasí si prošla hned několika odklady kvůli technickým problémům na nosné raketě Pegasus-XL – změnilo se dokonce i místo startu. Projekt nabral výrazné zpoždění, které přesahuje dva roky, ale zítra brzy ráno našeho času by to snad mohlo vyjít. Shoz rakety z letadla je plánován na 3:25 našeho času, ale meteorologové varují – v tomto termínu je 70% pravděpodobnost špatného počasí. V případě záložního termínu se podmínky zlepší o 30 %. Každopádně my budeme v noci připraveni na živě a česky komentovaný přenos, který Vám slibujeme už dlouho.
Rubrika Aktuální dění Štítky: ICON, kosmické počasí, NASA, Northrop Grumman, Pegasus XL, počasí, Živě a česky 
Americká agentura NASA vybrala novou vědeckou misi, která vědcům pomůže lépe porozumět systému kosmického počasí. V ideálním případě by nabyté znalosti mohly pomoci tyto jevy a jejich změny lépe předpovídat. Kosmické počasí umí výrazně ovlivnit nejen fungování družic, ale i ohrozit zdraví astronautů. Ani lidé na Zemi nejsou před účinky tohoto fenoménu plně chráněni. Kosmické počasí umí narušit rádiovou komunikaci a v extrémních případech ničí i elektrické sítě. Ostatně o tom, co dokáží takzvané výrony koronální hmoty napáchat, jsme psali předevčírem v článku o evropské misi Lagrange. Dnes se podíváme na americký projekt, který by chtěl tento jev lépe prozkoumat.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
22. května 2022 
