Štítek ‘ExoMars 2022’

Dnes v 17:32 h přistává ExoMars na Marsu aneb článek, který nevznikl

Evropa zatím neměla s povrchovými výpravami na Mars moc štěstí. Se sondou Beagle II nebylo v prosinci 2003 vůbec navázáno spojení (i když průlet atmosférou i přistání přežila a na povrchu se začala rozkládat do pracovní konfigurace) a výsadkový modul Schiaparelli se v říjnu 2016 zřítil z výšky cca 3,7 km na povrch. Pro úplnost dodáváme, že Beagle II nebyl projektem ESA, ale byl britským přístrojem na misi Mars Express. Potvrdí se okřídlené „do třetice všeho dobrého“? Dnes v 17:32 h přistává na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy sonda ExoMars 2022 tvořená přistávací platformou Kazačok a roverem Rosalind Franklinová.

NASA je za současné situace jediným vhodným partnerem, říká Michal Václavík o misi ExoMars

Vozítko pojmenované po Rosalind Franklin

Jedním z vrcholů, které měla kosmonautika v roce 2022 přinést, měl být start rakety Proton-M s misí Exomars 2022. Ta se v minulých letech potýkala s různými technickými problémy a potkaly ji i několikaleté odklady. Nyní je již technika připravena, ale přesto ke startu nedojde. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu totiž Evropská kosmická agentura přerušila spolupráci s Ruskem na tomto projektu. Bylo jasné, že se musí najít náhradní řešení – a ne jen jedno. Celý projekt je totiž značně komplikovaný a svou roli hrají kromě technických otázek roli i finance. Jak je na tom celý projekt v současné době, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který se projektu dlouhodobě aktivně věnuje a účastní se jednání expertů o dalším postupu v této otázce.

Na co se těšit v roce 2022? (Bezpilotní kosmonautika)

Vážení čtenáři, starý rok 2021 se kvapem blíží ke svému konci a proto je čas nejen bilancovat, ale také se začít dívat do roku následujícího. Na našem webu už několik let držíme tradici, že v posledních dnech končícího roku přinášíme článek s pohledem na očekávané události roku příštího a naopak nový rok otevíráme rekapitulací nejdůležitějších momentů roku právě skončeného. Ani na přelomu let 2021 a 2022 tomu nebude jinak. Po důkladném zvážení množství zajímavých momentů jsme došli k názoru, že nejlepší bude tyto články rozdělit na dva. Dělit můžeme podle různých kategorií – mise mířící k Zemi a dále, podle toho, zda jde o soukromé či státní projekty, podle států a každý by jistě dokázal vymyslet celou řadu dalších možností. Nakonec jsme se rozhodli rozdělit články podle toho, zda se týkají pilotované či nepilotované kosmonautiky. Dnes se tedy můžete těšit na očekávané starty raket bez lidí či na vědecké mise různých sond a zítra si posvítíme na lety s lidmi,dění na kosmických stanicích i na chystané zásobovací lety.

Dvojitý test padáků pro ExoMars byl úspěšný

Největší dosud vyrobený padák pro přistání na Marsu dokončil svůj první úspěšný výškový shozový test. Jde o významný milník, který zajišťuje, že se start mise ExoMars 2022 v příštím roce opravdu stihne. Zkouškami tak letos prošly jak primární tak i sekundární padáky mise. V nadpisu ale píšeme o dvojitém testu. Ve skutečnosti totiž v americkém Oregonu proběhly zkoušky dvě – ta první přišla 21. listopadu a druhá následovala 3. prosince. V rámci těchto testů se pozornost zaměřila na podzvukový padák o průměru 35 metrů, který v roce 2023 zajistí zpomalení klesání přistávací plošiny Kozáček s roverem Rosalind Franklin. V čem se od sebe oba testy lišily? V tom, kdo vyrobil testovaný padák. První test totiž absolvoval padák vyrobený evropskou společností Arescosmo, zatímco ve druhém případě se testoval produkt americké firmy Airborne Systems.

Rover Rosalind Franklin dokáže opustit písečnou past

Zkouška provedená v pozemském simulátoru povrchu Marsu spočívala v opuštění oblasti jemného písku a rover si s úkolem poradil tak, že to vypadalo na první pohled jednoduše. Zkouška začala ve chvíli, kdy mělo vozítko dvě přední kola prakticky kompletně zahrabaná do písku. Následně měl rover vyzkoušet svůj jedinečný režim označovaný jako wheel-walking, tedy kráčení s koly. Dva metry dlouhá cesta nakonec roveru zabrala jen asi 20 minut. Vozítko se z pasti dostalo především díky pomalé a promyšlené koordinaci pohybů.

Ladění fotek pro rover Rosalind Franklin

Ať už jde o panoramatické snímky, nebo detailní fotky, 3D mapy terénu, či kontrolní snímky kol, pozemské dvojče evropského roveru Rosalind Franklin zkouší široké spektrum nastavení snímání, aby letový hardware mohl z Marsu v rámci mise ExoMars přinést ty nejlepší vědecké poznatky. Vědecké oči v rámci této mise představuje soubor panoramatických kamer zkráceně označovaný PanCam. Neletový exemplář na „hlavě“ pozemského testovacího roveru Ground Test Model dosahuje podobné úrovně detailů, jaká se očekává od vozítka Rosalind Franklin po jeho přistání na Marsu v roce 2023.

Příprava na evropské marsovské vrtání

Dvojče evropského vozítka Rosalind Franklin nikdy (na rozdíl od letového kusu) neopustí Zemi, přesto se mu nyní podařil velký úspěch. Rover provedl vrt do hloubky 1,7 metru, kde odebral vzorky. Bylo tak dosaženo mnohem větší hloubky, než o jakou se pokusil kterýkoliv marsovský rover v historii. Zkušební odběr materiálu z tvrdého kamene a doručení tohoto vzorku do laboratoře ve vozítku představuje důležitý milník v rámci příprav mise ExoMars 2022. „Dlouho očekávaný úspěch vrtačky pro ExoMars na Zemi by byl na Marsu významným prvenstvím,“ potvrzuje David Parker, ředitel pilotovaného a robotického průzkumného programu ESA. Nejhlubší vrt, jaký lidstvo doposud provedlo na rudé planetě totiž dosahuje hloubky zhruba 7 centimetrů.

MRO možná změní svou dráhu

Mars Reconnaissance Orbiter (MRO)

Agentura NASA zvažuje, že jedna z jejích nejstarších sond u Marsu změní svou oběžnou dráhu, aby mohla být k dispozici pro misi Mars 2020, jejíž hlavní prvek tvoří vozítko Perseverance. Jenže také zde je něco za něco. Tato změna na druhou stranu ovlivní sběr vědeckých dat a také dostupnost sondy pro ostatní mise. Americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) byla vypuštěna v roce 2005 a k Marsu s sebou přinesla soubor šesti vědeckých přístrojů včetně kamery s vysokým rozlišením. Kromě vědeckého výzkumu se však MRO také hojně využívá k obousměrnému datovému přenosu mezi Zemí a sondami na povrchu rudé planety.

Testy padáků pro ExoMars pokračují

Velikost prvků mise ExoMars.

Systém padáků, který pomůže vozítku Rosalind Franklin a přistávací platformě Kozáček dosednout na Mars, dokončil plnorozměrové výškové zkušební shozy. Při nich se využily předesignované systémy, které se musely změnit po neúspěšných loňských testech. Tentokrát už vytažení padáků i zpomalení zátěže probíhalo podle očekávání. Testovací maketa měkce dosedla a padáky byly zachráněny pro následnou inspekci. Ta odhalila, že přesto došlo k poškození vrchlíku, což může naznačovat, že by se týmy měly ještě zaměřit na časnou fázi nalévání vzduchu do padáku.

České stopy v kosmonautice – ExoMars a JUICE

Sonda Juice se vydá zkoumat Jupiter a jeho měsíce

Minulý pátek jsme Vám přinesli první díl minisérie věnované představení alespoň některých českých kosmických projektů. Také dnes budeme v tomto tématu pokračovat a přineseme Vám další informace od zástupců Akademie věd, kteří 10. září vystoupili na pražské výstavě Cosmos Discovery v rámci tiskové konference věnované novým exemplářům, které souvisí s českým podílem na kosmických projektech. Stejně jako minule bych chtěl už na začátku zdůraznit, že se rozhodně nejedná o všechny projekty, na kterých se ČR podílí, existují i další. Máme tedy být rozhodně na co hrdí.