sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Národní úřad pro průzkum (NRO) udělil společnosti HawkEye 360 novou zakázku na poskytování komerčních zpravodajských informací založených na monitorování rádiových frekvencí. Firma tím přechází z několikaletého testovacího programu do fáze operační podpory amerických zpravodajských a obranných institucí.
Společnost Rocket Lab plánuje v roce 2027 využít jednu ze svých družic Photon k demonstraci fungování datové sítě amerických vesmírných sil přímo na oběžné dráze.
LandSpace v úterý úspěšně přistála s prvním stupněm své rakety Zhuque-3 po druhém startu této rakety z pouště Gobi.
United Launch Alliance jmenovala Marka Pellera, dlouholetého manažera a vedoucího pracovníka společnosti, svým novým generálním ředitelem.
Evropská unie uvalila sankce na šéfa dceřiné společnosti Roskosmosu, která vyvíjí systém družic se syntetickou aperturou (SAR) pro ruskou armádu.
HEO, australská společnost, která využívá družice pro pozorování Země k pořizování snímků jiných vesmírných objektů, podepsala dohodu se společností Planet o přístupu k jejím družicím.
NASA plánuje letos v rámci programu komerčních služeb zadat další tři lunární mise, včetně orbitální sondy, která by nahradila sondu Lunar Reconnaissance Orbiter.
Tři společnosti byly vybrány, aby prověřily možnosti poskytování služeb odstraňování družic z oběžné dráhy (deorbitace) pro vládu USA. Pentagon zkoumá, zda by likvidaci dosluhujících kosmických aparátů bylo možné nakupovat od komerčních provozovatelů, místo aby ji zajišťovala specializovaná vládní kapacita.
Společnost Lynk Global dokončila fúzi se společností Omnispace a přejmenovala se na Elveo Mobile. Zároveň získala globálně koordinované pásmo S, které jí umožní rozšířit družicové služby typu D2D (přímé spojení zařízení s družicí) nad rámec základního zasílání zpráv.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když se řekne kosmonautika, většině lidí se vybaví některý z nejslavnějších okamžiků dobývání vesmíru. Někdo si vzpomene na přistání Apolla 11 na Měsíci, jiný na první let člověka do vesmíru v podání Jurije Gagarina, první výstup do volného prostoru, který uskutečnil Alexej Leonov, nebo na legendární raketoplány. Jen málokdo si však uvědomuje, že také Evropa investovala v posledních desetiletích do vesmírných projektů miliardy eur a vybudovala si vlastní, a hlavně nezávislou, cestu do vesmíru. Stejně jako v případě Spojených států se i zde nabízí otázka, zda se takové investice skutečně vyplatily. Odpověď je jednoznačná – ano. Evropská kosmonautika rozhodně není jen o vědě. Za mnoha projekty stojí snaha zajistit technologickou nezávislost Evropy, vytvořit vlastní navigační systémy, sledovat stav naší planety nebo umožnit evropským družicím a sondám cestu do vesmíru bez závislosti na zahraničních partnerech. Právě tyto cíle si vyžádaly obrovské investice, které se v některých případech počítají na desítky miliard eur. V dnešním článku se proto podíváme na pět nejdražších evropských kosmických projektů všech dob. Některé z nich zná téměř každý, jiné
Společnost Thales Alenia Space dopravila strukturální modely mise ExoMars do střediska v Cannes, kde je čekají vibrační a akustické testy. V dubnu 2024 ESA vybrala konsorcium vedené firmou Thales Alenia Space kontraktem v hodnotě 522 milionů Eur, který se týkal revidované mise ExoMars. Firma od té doby pracuje tak, aby stihla start plánovaný na rok 2028 na raketě Falcon Heavy. 12. května společnost Thales Alenia Space oznámila, že strukturální modely hardwaru mise ExoMars byly plně sestaveny a kvalifikovány úvodními testy na středisku v Turíně, načež mohly být přepraveny do střediska v Cannes. Strukturální modely jsou v podstatě plně reprezentativní verze roveru Rosalind Franklin, přeletového modulu a modulu pro vstup do atmosféry a průchod skrz ni i přistávací platformy, které poslouží k prověření mechanického návrhu ještě před dokončením letového hardwaru. První fáze zkoušek prověří, zda strukturální modely zvládnou odolat nástrahám startu na raketě. Ačkoliv Thales Alenia Space neposkytla specifické detaily o zkušební kampani, vibrační testy obvykle využívají vibrační stůl, který simuluje mechanické namáhání podobné tomu při startu, zatímco akustické zkoušky využívají speciální komoru k napodobení intenzivního
Říká se, že pro štěstí je potřeba vykročit správnou nohou. Ale pokud chcete přistát na Marsu, měli byste přistát ne jen na jednu správnou nohu, ale ideálně na všechny správné nohy. Evropští inženýři proto začali provádět dopadové zkoušky základní kostry čtyřnohého sestupového modulu programu ExoMars. Dopadové testy probíhaly z různých výšek při různých rychlostech na simulovaný povrch Marsu. Přistávací nohy budou kriticky důležitou součástí vybavení pro bezpečné přistání evropského vozítka Rosalind Franklin v roce 2030. Ještě před nohama přijde ke slovu tepelný štít, padáky a motory, které postupně zpomalí sestup sondy k povrchu rudé planety.
Společnost Loirtech, francouzský výrobce nástrojů, dodal na středisko firmy ArianeGroup v Saint-Médard-en-Jalles maketu tepelného štítu programu ExoMars. V dubnu 2024 udělila Evropská kosmická agentura kontrakt za 522 milionů Euro pro konsorcium vedené společností Thales Alenia Space, aby restartovalo vývoj mise ExoMars, v rámci které bude na Mars dopraveno vozítko Rosalind Franklin. Součástí konsorcia je i ArianeGroup, která zodpovídá za přední tepelný štít a prvky tepelné ochrany na konstrukci ochranné skořápky zvané aeroshell, které mají chránit rover během vstupu do atmosféry Marsu.
Nejkomplexnější padákový systém, jaký byl kdy určen pro fungování na Marsu, úspěšně zpomalil sestup makety přistávací platformy, která mohla bezpečně přistát na Zemi. Nebylo to ale jen tak. Stratosférický balón plněný heliem zvedl maketu přistávacího modulu a vynesl ji do výšky zhruba 30 kilometrů nad polárním kruhem, kde byl vydán pokyn ke shozu a aktivaci dvou velkých padáků, které vyklouzly ze svých vaků ve tvaru americké koblihy.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Evropská kosmická agentura ESA a její americká kolegyně NASA včera stvrdily svou spolupráci na projektu marsovského roveru Rosalind Franklin. Podpis dohody stvrzuje důležitý americký podíl na zajištění celé mise – třeba zajištění nosné rakety, prvky pohonného systému nezbytné pro přistání na Marsu, nebo topná tělíska pro samotný rover. Zástupci obou agentur podepsali nové Memorandum o porozumění, čímž formálně potvrdili poskytnutí klíčových služeb a systémů pro misi roveru Rosalind Franklin. ESA nyní počítá se startem této mimořádné mise v roce 2028. Půjde o její nejambicióznější průzkumnou misi, která bude pátrat po stopách dávného (či dokonce současného) života na Marsu.
Pokud nás čtete už nějaký ten čas, tak jistě víte, že každý rok navštěvujeme nizozemské centrum pro kosmický výzkum a technologie ESTEC, kde se koná tradiční den otevřených dveří. Návštěvníci mají jedinečnou možnost nahlédnout do místností, kde se testují a zkoušejí skutečné sondy, družice a jiný hardware. Krom toho tu vědci a pracovníci prezentují své mise a jsou vždy připraveni ochotně zodpovědět většinu dotazů. Ve výjimečných případech je k vidění také skutečná družice, či sonda. V předchozích letech tak například někteří z redakce viděli sondu Bepi-Colombo, ještě předtím než započala svou cestu k planetě Merkur a letos jsme mohli obdivovat další z technických kousků produkce ESA a to velmi zblízka.
Evropa zatím neměla s povrchovými výpravami na Mars moc štěstí. Se sondou Beagle II nebylo v prosinci 2003 vůbec navázáno spojení (i když průlet atmosférou i přistání přežila a na povrchu se začala rozkládat do pracovní konfigurace) a výsadkový modul Schiaparelli se v říjnu 2016 zřítil z výšky cca 3,7 km na povrch. Pro úplnost dodáváme, že Beagle II nebyl projektem ESA, ale byl britským přístrojem na misi Mars Express. Potvrdí se okřídlené „do třetice všeho dobrého“? Dnes v 17:32 h přistává na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy sonda ExoMars 2022 tvořená přistávací platformou Kazačok a roverem Rosalind Franklinová.
Start mise ExoMars 2022 měl být jedním z vrcholů právě končícího roku. Po několika letech složitého vývoje a technologických problémů byl hardware připraven ke startu. Čáru přes rozpočet však udělala ruská invaze na Ukrajinu. Evropská kosmická agentura v reakci na tento útok nejprve pozastavila spolupráci s agenturou Roskosmos na tomto projektu a poté ji i ukončila. Připomeňme, že ruská strana měla zajišťovat především nosnou raketu, přistávací plošinu a některé vědecké přístroje vozítka Rosalind Franklin. O stavu projektu ExoMars jsme si v květnu letošního roku povídali s Michalem Václavíkem z České kosmické kanceláře, který se projektu dlouhodobě aktivně věnuje a účastní se jednání expertů o dalším postupu v této otázce. Jelikož od rozhovoru uplynulo už více než půl roku a za tu dobu se odehrálo mnoho důležitých věcí, přinášíme Vám aktuální povídání se stejným expertem.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
