křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Nuri (NeonSat a CubeSaty)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.

Milton Windler

Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.

Esrange

Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.

Rheinmetall

Německá obranná společnost Rheinmetall a italská vesmírná společnost Argotec vypustily první družici vyvinutý v rámci nového partnerství. Družice byla navržena tak, aby pomáhala vojenským silám odhalovat pozemní aktivitu, která by mohla signalizovat vznikající vzdušnou hrozbu.

HyImpulse

Německá společnost HyImpulse získala licenci ke startům z kosmodromu ve Skotsku, zatímco aktiva společnosti Orbex, která plánovala tento areál využívat, byla prodána.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: dvojplanetka

NASA představila data z průletu sondy Lucy kolem planetky

Dokonce i malé planetky mohou být poměrně komplexní. Během svého loňského průletu kolem planetky Donaldjohanson to potvrdila americká sonda Lucy, jejíž data ukázala, že planetka se na oběžné dráze nezvykle vrtí, má tvar buráku a v relativně nedávné minulosti prošla výraznou aktivitou. Tato planetka, která vznikla spojením úlomků po prudké srážce před 155 miliony let, byla proměněna malou, ale neúprosnou silou slunečního záření, přičemž si zachovala stopy po krátkodobé přítomnosti kapalné vody ve své dávné minulosti. Hlavním pásem planetek si to vloni svištěla americká sonda Lucy, která směřuje ke speciálním planetkám, Trojánům Jupiteru. 20. dubna 2025 prolétla jen 1040 km od planetky Donaldjohanson a pořídila její první snímky zblízka. Nasbíraná data ukázala, že namísto rotace kolem jedné osy, jako jiné planetky či planety, má Donaldjohanson komplikovanou rotaci kolem dvou os. Vědci také mohli spatřit protáhlý tvar planetky připomínající burák a povrch s krátery a hřebeny.

Zásah sondy DART změnil dráhu dvojplanetky kolem Slunce

Náraz sondy změnil dráhu celé dvojplanetky kolem Slunce. Mimo jiné tím bylo potvrzeno, že kinetický impaktor by mohl být vhodnou metodou planetární obrany pro odklon blízkozemní planetky. Nový výzkum odhalil, že když americká sonda DART v září 2022 záměrně narazila do měsíčku Dimorphos, nedošlo pouze ke změně pohybu zasaženého měsíčku kolem jeho hlavního průvodce. Náraz také posunul oběžnou dráhu obou planetek kolem Slunce. Didymos a Dimorhops navzájem spojené gravitací obíhají jeden kolem druhého kolem sdíleného těžiště, takže změny na jedné planetce ovlivní i tu druhou.

Cíl sondy Hera inspiruje vědecký výzkum

Evropská sonda Hera zatím prochází závěrečnou fází předstartovních zkoušek, ale cíl, ke kterému se vydá, víří představivost vědců už nyní. Speciální vydání časopisu Nature Communications obsahuje studie věnované planetce Didymos a jejímu měsíčku Dimorphos, které jsou založeny na zhruba pět a půl minuty trvajícím záznamu, který z dostatečné blízkosti pořídila americká sonda DART než narazila do druhého jmenovaného objektu. Výzkumníci využili také snímky pořízené po nárazu z italského CubeSatu LICIACube.

ŽIVĚ: Sonda DART Zasáhne planetku Dimorphos

První praktický test planetární obrany je tu. V úterý 27. září v 1:14 středoevropského letního času dojde ve vzdálenosti 11 milionů kilometrů od Země ke srážce americké sondy DART s planetkou Dimorphos. Tato planetka o průměru zhruba 170 metrů obíhá ve vzdálenosti přibližně 1,2 kilometru od planetky Didymos, která má průměr okolo tři čtvrtě kilometru. Sonda DART do ní má narazit rychlostí přibližně 22 000 km/h (cca 6,1 km/s) a drobně, ale přesto měřitelně pozměnit její oběžnou dráhu. Vůbec poprvé v historii tak lidstvo vyzkouší metodu, která by se jednou mohla uplatnit ve chvíli, kdyby naší planetě hrozila srážka s kosmickým tělesem. Tuto mimořádnou událost bude pokrývat hned několik přímých přenosů včetně jednoho českého – v tomto článku najdete jejich přehled.

Kolizi sondy DART budou sledovat i evropské antény

Už jen dny nás dělí od chvíle, kdy americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) narazí do planetky Dimorphos. Ta nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí a není důvod se obávat, že by ji mohla kolize namířit na naši planetu. Cílem experimentu je drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky a pomoci vědcům zpřesnit modely, které by se použily k odklonu planetky, která by v budoucnu mohla Zemi ohrožovat. Americká sonda v současné době míří vstříc dvojici gravitačně spojených planetek, které obíhají kolem Slunce. Tato dvojplanetka je známá jako Didymos a menší ze dvou těles označujeme jako Dimorphos. Právě tento měsíček se stane 27. září v 1:14 SELČ prvním terčem praktické zkoušky tzv. kinetického impaktoru.

Jednoduché schéma sondy DART

První snímek dvojplanetky Didymos od sondy DART

Sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) nedávno pořídila první snímek dvojplanetky Didymos, do jejíž menší části, planetky Dimorphos, má 26. září záměrně narazit. Planetka sice pro Zemi žádné nebezpečí nepředstavuje, ale jde o první praktický test metody kinetického impaktu, která by mohla posloužit v rámci planetární obrany. Zmíněný snímek nepořídila kamera DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical navigation) „jedním cvaknutím“. Jedná se o složeninu z 243 snímků, které vznikly 27. července. V té době dělilo sondu od cíle zhruba 20 milionů kilometrů a proto Didymos vypadá nenápadně. Experti ani nevěděli, zda kamera DRACO vůbec dokáže na takovou dálku planetku spatřit. Po složení 243 snímků se týmu podařilo zpracovat data tak, aby byla dvojplanetka vidět a mohla tak být určena její pozice na snímku.

DART se na kosmodromu chystá na start

Pouhé dva dny po opuštění Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu (stát Maryland) byl speciální transportní kontejner pečlivě přidělaný k návěsu silničního tahače dopraven do Kalifornie. Na zdejší kosmodrom dopravil americkou sondu DART (Double Asteroid Redirection Test), pro kterou se jedná o poslední pozemskou zastávku před vypuštěním do kosmického prostoru. Tahač, sonda a malý konvoj inženýrů a techniků z APL společně 2. října krátce po obědě vjely na základnu nedaleko města Lompoc. „Ačkoliv samotný přesun trval jen pár dní, dá se říct, že šlo o opravdu dlouhou cestu,“ říká Elena Adams, inženýrka z APL a dodává: „Všichni máme radost a s úlevou sledujeme, jak kamion bezpečně dorazil na Vandenbergovu základnu a jak DART může zahájit poslední přípravy na start.“

Sonda Hera v představách umělce studuje kráter vytvořený dopadem sondy DART.

Neuvěřitelná dobrodružství mise Hera

Mezi fanoušky kosmonautiky bychom našli asi jen minimum těch, kteří by neznali animovanou sérii o sondě Rosetta z dílny Evropské kosmické agentury. ESA si je tohoto popularizačního potenciálu vědoma a proto chce podobný formát využít i u chystané mise Hera a ukázat krásy kosmonautiky hlavně těm později narozeným, kteří teprve hledají cestu k tomuto oboru. Seznamte se tedy s Herou, naším vlastním detektivem zaměřeným na planetky. Společně se dvěma CubeSaty o velikosti příručního kufříku (sledovačem kamenů Milani a radarovým průzkumníkem Juventas) se Hera vydává na dobrodružství, při kterém prozkoumá Didymos a Dimorphos – dvojici planetek, která představuje typické zástupce tisíců podobných objektů, které mohou představovat riziko srážky se Zemí.

Mise Hera míří k výrobě – podílí se i ČR!

Evropská kosmická agentura uzavřela 15. září kontrakt za 129,4 milionů Euro, který pokrývá detailní návrh, výrobu a zkoušky projektu Hera – první evropské mise zaměřenou na planetární obranu. Ambiciózní mise představuje evropský podíl na mezinárodní misi, která má vyzkoušet změnu dráhy planetky. Kromě toho se však Hera zaměří i na dlouhodobý průzkum dvojplanetky Didymos – Dimorphos. Hera pojmenovaná po řecké bohyni manželství má společně s americkou misí DART (Double Asteroid Redirect Test), prvním lidským výtvorem, který se přiblíží k dvojplanetce, což je málo prozkoumaná kategorie kosmických objektů, do které spadá zhruba 15 % všech známých planetek.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.