Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropský přístroj na palubě Webbova teleskopu má za sebou úvodní zkoušky, které ověřily, že funguje správně. 3. března 22:35
Po dvou týdnech bych vám opět chtěl nabídnout plnohodnotnou přednášku. Řeč v ní bude o jednom z nejdražších astronomických teleskopů, který se kdy vydal do vesmíru. Samozřejmě jak všichni podle názvu tušíte, jde o dalekohledu Jamese Webba. Dalekohled samotný je společným projektem americké NASA, evropské ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Na svou pouť do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země se vydal 25. prosince 2021 z jihoamerického kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Již během jeho cesty docházelo k postupnému vyklápění jeho konstruce, aby po dosažení cílové oběžné dráhy mohl začít být uváděn do provozu. Jaké úkony byly již provedeny, co všechno ještě dalekohled čeká, aby mohl začít provádět vědecká pozorování? Na tyto a další otázky by nám v dnešní přednášce rádi nabídli odpověď dva přednášející. Jednoho z nich všichni dobře znáte, je jím Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix. Tím druhým je Ing. Petr Dvořák, který pracuje ve Středoevropském Středoevropském technologickém institutu CEITEC a na FSI Vysokého učení technického v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Dnes naposledy vychází série otázek a odpovědí ohledně Teleskopu Jamese Webba. Pokusili jsme se v sedmi dílech vybrat nejčastěji pokládané otázky a informace okolo tohoto neuvěřitelného projektu. Samotný teleskop lze s přehledem považovat za technický zázrak moderní doby. Složitá mechanika rozložení, precizní řízení na dálku, špičková technika. To vše svědčí o mimořádnosti této mise. V sedmé, a poslední dávce odpovědí se mimo jiné dozvíte jak se veřejnost bude dozvídat o nových objevech, a kde najde snímky? Dále bude věnován prostor k vysvětlení některých použitých vědeckých pojmů. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste projít předešlé části zda tam třeba už není, a pokud ne, klidně svou otázku položte v komentářích pod článkem.
V minulém dílu jsme přinesli pět fotografií z přípravy Orionu a nosné rakety SLS pro misi Artemis 3. Cílem mise je ve spolupráci s lunárním landerem Starship pilotované přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce. Ke sbírce fotografií nyní přidáváme momentku z přepravy vodíkové nádrže určené pro centrální stupeň rakety SLS pro Artemis 3. Náhledová fotografie k článku byla pořízena 18. ledna 2022 v továrně Michoud Assembly Facility v New Orleans. Zachycuje přesun nádrže z budovy 303 do budovy 451, která se nachází mimo hlavní areál budov. Protože jde o významný milník v přípravě nádrže, připomeňme si její historii.
Evropsko-americká sonda Solar orbiter zaznamenala největší sluneční protuberanci, která kdy byla zachycena na jediném snímku i s celým slunečním diskem. Protuberance jsou obří struktury propletených siločar magnetického pole, které udržují hustou koncentraci slunečního plazmatu rozptýleného nad povrchem Slunce. Někdy mohou mít podobu klenutých oblouků. Často jsou spojeny s výrony koronální hmoty, které (pokud jsou vyvrženy přímo k Zemi) mohou ohrozit naše technologie i každodenní život. Ke zmíněnému pozorování došlo 15. února a protuberance se rozšířila do vzdálenosti několika milionů kilometrů. Výron koronální hmoty nemířil k Zemi, ale spíše opačným směrem. Sluneční disk viditelný ze sondy (která se aktuálně blíží ke spojnici Slunce-Země) nenese žádné známky erupce. To znamená, že protuberance musela mít původ na straně Slunce, kterou aktuálně nevidíme.
Brněnská firma SAB Aerospace si připsala další úspěšně získaný kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou. Tento kontrakt se týká vývoje a výroby pokročilého systému, který má zajistit hladké vypouštění družic. Takzvané low shock separační zařízení se přitom zatím v Evropě nikde nevyrábí. Česká republika tedy má být na co hrdá. K dosavadním úspěchům tak můžeme přidat další položku. V čem vlastně spočívá unikátnost tohoto systému? Jak již název napovídá, zařízení bude využívat jedinečnou technologii, která zajistí dokonale hladké uvolnění družic. Dříve bylo odpojení nákladu od nosiče zajišťováno pomocí pyropatron, ale tento systém měl své nevýhody. V extrémním případě mohla jejich aktivace ohrozit stabilitu družice. Nový systém proto bude využívat mnohem bezpečnější systém založený na předepjatých pružinách. Nové zařízení bude umožňovat vyladění pružin přímo pro potřeby konkrétní družice a její uvolnění od horního stupně nosiče tak bude plynulé a bez nežádoucích otřesů.
NASA koncem tohoto roku oznámí jména čtyř astronautů, kteří poletí na první pilotované misi programu Artemis, jejíž start je v současné době naplánován na rok 2024, řekl nedávno ředitel divize NASA pro pilotovaný kosmický průzkum. Očekává se, že posádku budou tvořit tři američtí astronauti a jeden kanadský astronaut. Mise Artemis 2 by měla odstartovat dva roky po testovacím letu Artemis 1 nepilotované testovací misi, která má odstartovat nejdříve v březnu z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.
Poté, co Dalekohled Jamese Webba 24. ledna úspěšně dorazil na dráhu kolem libračního bodu L2 soustavy Slunce – Země, začali pozemní experti pracovat na dalších složitých úkolech. V sérii komplexních kroků začali pouštět elektrickou energii do všech vědeckých přístrojů, došlo také k vypnutí ohřívačů, aby mohl začít proces chladnutí, což povede k zachycení prvních fotonů primární kamerou. Tím započne několik měsíců trvající nastavování a ladění všech palubních systémů. Zatímco přístroj MIRI a některé prvky ostatních přístrojů se dočkaly dodávek elektřiny už v týdnech, které přišly po 25. prosinci, kdy observatoř startovala, dokončení napájení zbylých přístrojů NIRCam, NIRSpec a FGS/NIRISS přišlo až v minulých dnech. Týmy zodpovědné za provoz se již chystají na další důležitý milník – tím bude vypnutí ohřívačů v přístrojích. Přítomnost ohřívačů jistě mnoho čtenářů překvapí – zvlášť když se často opakuje nutnost co nejnižší teploty na senzorech. Ohřívače však plnily důležitou roli – udržovaly důležité optické prvky v teple, čímž bránily riziku kondenzace vody či ledu. Když přístroje dosáhly předem definovaných kritérií pro celkové teploty, může tým vypnout tyto
Dalších sedm dní je za námi a i tentokrát se v kosmonautice dělo mnoho zajímavých věcí. Je tedy ideální čas na pravidelný týdenní souhrn těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika přinesla. Hlavním tématem tentokrát bude aktuální stav přípravy evropské rakety Vega-C k jejímu premiérovému startu. Dále se podíváme na nově vyvíjený evropský znovupoužitelný nosič, anebo na video testu motoru Raptor-2 společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.