Další týden je za námi a pro vás je opět přichystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky z uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere nově představený projekt evropského znovupoužitelného a možná i pilotovaného stroje SUSIE. Podíváme se však také na odklad startu rakety SLS na misi Artemis I, anebo na další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Ariane 6, ESA, Ingenuity, ISS, Kosmotýdeník, Mars, NASA, Sojuz MS-22, SUSIE 
Teleskop Jamese Webba zachytil 5. září své první snímky Marsu. Tato mezinárodní kosmická observatoř, která vznikla ve spolupráci americké, evropské a kanadské kosmické agentury poskytla jedinečný pohled díky své infračervené specializaci. Vědci tak získali data o naší sousední planetě, která vhodně doplní údaje nasbírané dalšími teleskopy, ale i lokálními orbitery, landery a rovery přímo na Marsu. NASA však hned na začátku upozorňuje, že tato data ještě neprošla recenzním řízením. Agentura však nechtěla čekat a pochlubila se předběžnými výsledky už nyní. Webbův teleskop se nachází zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním centru L2 soustavy Slunce – Země. Odsud má dobrý výhled na pozorovatelný disk Marsu, tedy část povrchu osvětlenou Sluncem, která je otočená k teleskopu. JWST tak mohl zachytit snímky, ale i spektrální měření s spektrálním rozlišením, které je potřebné ke studiu krátce trvajících fenoménů jako jsou prachové bouře, projevy počasí, sezónní změny a podobně během jediného pozorování. Tento proces se provádí v různých částech marsovského dne – přes den, za soumraku i v noci.
Když rover Perseverance na Marsu dorazil do dávné říční delty, začala tím jeho druhá vědecká kampaň. Ta je již v plném proudu a vozítko odebírá vzorky z míst, která vědci určili jako nejlepší pro nalezení důkazů případného dávného mikroskopického života na rudé planetě. Rover již odebral z oblasti vyschlé delty od 7. července čtyři vzorky, takže celkový počet získaných vědecky atraktivních vzorků vzrostl na 12. „K průzkumu jsme si kráter Jezero vybrali, protože jsme se domnívali, že měl nejlepší podmínky k tomu, aby poskytl vědecky perfektní vzorky. A teď víme, že jsme rover skutečně poslali na správné místo,“ říká Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor NASA pro vědu a dodává: „První dvě vědecké kampaně přinesly úžasnou různorodost vzorků, které se dopraví na Zemi v rámci programu Mars Sample Return.“
Rubrika Aktuální dění Štítky: Mars, Mars Sample Return, NASA, organické látky, Perseverance, SHERLOC 
Máme za sebou další týden a před vámi je připraveno aktuální vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na připravovanou družici Meteosat, která se stane prvním zástupcem třetí generace těchto meteorologických družic a může výrazně pomoci s předpověďmi počasí. Dále se zaměříme na statický zážeh lodi Starship S24, test motoru společnosti Astra, anebo nedělní rekordní start Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Astra Space, Boeing, ESA, Ingenuity, Kosmotýdeník, Mars, MTG (Meteosat Third Generation), NASA, OFT-2, SpaceX, Starliner, Starship S24 
Astronauti, u kterých existuje možnost, že by se mohli vydat k Měsíci, podstupují v rámci páté fáze kampaně Pangaea od agentury ESA špičková školení zaměřená na geologii. Od výběru míst přistání pro budoucí mise programu Artemis až po návrhy vědeckých činností – kurs si klade za cíl udělat z kosmických průzkumníků vědce pracující v terénu. 6. září zahájil Němec Alexander Gerst a Američanka Stephanie Wilson intenzivní kurs, který je zavede na různá místa Evropy. V rámci tréninku se naučí, jak správně číst terén, jak sbírat vědecky cenné vzorky hornin, nebo jak efektivně nasbíraná geologická pozorování komunikovat týmům na Zemi.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Alexander Gerst, Artemis, ESA, Mars, Měsíc, NASA, Pangaea, Stephanie Wilson 
Tak jako každou neděli je i tuto připraven pravidelný souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Raketa SLS sice na misi Artemis I neodstartovala, ale i tak se dělo mnoho zajímavých událostí. V hlavním tématu se například podíváme na zajímavou studii o polárních zářích na Marsu, která vznikla díky spolupráci dvou týmů dvou sond. Podíváme se také na Boca Chica, anebo na nové mise pro Crew Dragon. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Al-Amal (Hope), Boca Chica, Crew Dragon, JWST, Kosmotýdeník, Mars, MAVEN, NASA, polární záře, Starship S24 
Nově vytvořená mapa, která se zaměřuje především na minerály po celé planetě, byla pečlivě vytvořena z údajů, které během uplynulého desetiletí nasbíraly přístroje OMEGA (Observatoire pour la Mineralogie, l’Eau, les Glaces et l’Activité) na sondě Mars Express a CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) na sondě MRO. Zmíněné minerály si můžeme představit jako horniny, které byly v minulosti pozměněny účinky vody a běžně se přetransformovaly v jíly a soli. Na Zemi vznikají jíly ve chvíli, kdy voda reaguje s horninami, přičemž odlišné podmínky dávají vzniknout různým typům jílů. Například jílovité minerály jako smektit a vermikulit vznikají, když relativně malé množství vody reaguje s kameny a tak si zachovají většinu chemických prvků, které měly původní vyvřelé horniny. U zmíněného smektitu a vermikulitu se jedná o železo a hořčík. Pokud je však množství vody relativně velké, mohou být horniny pozměněny více – rozpustné prvky jsou odneseny pryč a na místě zůstávají na hliník bohaté jíly jako je kaolin.
Je tu nedělní poledne a jak již jistě víte, to je naprosto ideální si chvíle si připomenout, co nám v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika! Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal zatím poslední start rakety Electron, která vynášela tajnou misi pro NRO. V článku se zpětně ohlédneme i za dalšími misemi pro tento úřad. V dalších tématech nás například čeká usazení prvního člena posádky nepilotované mise Artemis I, anebo si připomeneme prozatím poslední let malého suborbitálního raketového turistického stroje New Shepard. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Atlas V, Blue Origin, Curiosity, Electron, Kosmotýdeník, Mahia, Mars, NASA, New Shepard, NROL, NROL-199, Rocket Lab 
6. srpna 2012 se na Marsu odehrála jedinečná podívaná. A i když jsme ji zažívali jen zprostředkovaně díky internetovému online přenosu, přesto jsme trnuli a poté nevěřícně žasli, co za šílenství si inženýři z NASA vymysleli – a hlavně – ono to fungovalo! V kráteru Gale se podařilo měkce posadit přímo na šest kol přelomovou pojízdnou laboratoř – vozítko Curiosity. Jednalo se o nejpřesnější přistání v tehdejší historii dobývání Marsu. Byl využit vznášející se jeřáb, a přestože vše bylo důkladně testováno, tak způsob, jakým to vše automaticky, bez zásahu ze Země, vyšlo, byl ohromující. Dnes je to deset let, během kterých Curiosity výrazně upřesnila naše představy o dávné obyvatelnosti Marsu. Přímo kráter Gale byl nepochybně vhodným prostředím pro případné mikroorganismy, tedy samozřejmě v případě, že by zde před miliardami let žily. Přímo jejich stopy nebo důkazy tato marsovská laboratoř nehledala, ale přesto svou misi splnila na výbornou. A zdaleka nekončí.
Je to 25 let od doby, co na Marsu přistála mise Mars Pathfinder. Součástí této mise byl vůbec první rover, který se projel po povrchu Marsu. Jednoho červencového večera roku 1997 jela Jennifer Trosperová domů z práce v laboratoři tryskového pohonu a držela na volantu snímek povrchu Marsu. Ten samý den jen o pár hodin dříve přistála na Marsu mise Mars Pathfinder a byl pořízen snímek červené, suťovité krajiny. „Když jsem byla na dálnici, měla jsem ten obrázek na volantu a pořád jsem se na něj dívala,” řekla Trosperová a zavzpomínala. „Pravděpodobně jsem se měla lépe dívat na cestu.”
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
25. září 2022 
