Štítek ‘Mars’

Kosmotýdeník 600 (11.3. – 17.3.)

MMX

Dalších sedm dní je za námi a před vámi je přichystáno už 600. vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral úspěšné doručení přístroje MEGANE, který bude nedílnou součástí japonské mise MMX, která má ambiciózní cíle – prozkoumat měsíce Marsu a přivést vzorek na Zemi. V dalších tématech se podíváme na přípravu na poslední let rakety Delta IV Heavy, samozřejmě také na třetí integrační let Super Heavy Starship, či návrat posádky mise Crew-7. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Ochrana před kosmickým zářením je klíčová pro lety na Měsíc i Mars

Spolu s tím, jak se blíží náš návrat člověka na Měsíc, roste intenzita studia dozimetrické situace mimo ochrannou náruč naší atmosféry a magnetického pole. Intenzivní dozimetrický monitoring se realizoval během prvního využití kosmické lodi Orion v rámci letu Artemis I. Velmi zajímavé výsledky o radiaci na Marsu se získaly pomocí zařízení RAD, které je na palubě vozítka Curiosity. Před více než dvěma roky vyšel článek, který podrobně rozebral vlastnosti kosmického záření a možnosti ochrany před jeho dopady. Úsilí v této oblasti je v posledních letech stále intenzivnější, je tak zajímavé se podívat na některé nedávné zajímavé novinky. Připomeňme si, že kosmické záření ve vesmírném prostoru, které z větší části tvoří protony i těžší ionty, je dvojího původu.

Je pod povrchem u rovníku Marsu voda?

Mars Express

Větrem ošlehané hromádky prachu a nebo vrstvy ledu? Evropská sonda Mars Express se vrátila k jednomu z nejzáhadnějších útvarů na Marsu, aby objasnila jeho složení. Získané poznatky naznačují, že by se několik kilometrů pod povrchem mohly táhnout vrstvy vodního ledu. Šlo by o největší množství vody, jaké kdy bylo nalezeno v této části planety. Před 15 lety studovala sonda Mars Express oblast označovanou jako MFF (Medusae Fossae Formation) a odhalila zde docela masivní ložiska až do hloubky 2,5 kilometru. T těchto prvotních pozorování nebylo jasné, čím jsou tato ložiska tvořena, ovšem aktuální průzkum nyní přinesl odpověď.

Kosmotýdeník 593 (22.1. – 28.1.)

Další týden pomalu, ale jistě mizí nezadržitelně v dáli, ale stále ještě z něj pár hodin zbývá. Čas nedělního oběda s sebou již skoro pošestisté přináší další díl našeho nejstaršího seriálu. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku si povíme o tom, že dny nejdéle existující mise Evropské kosmické agentury, jsou již sečteny. Kromě toho se můžete těšit také na informace o suborbitálním letu SpaceShipTwo s posádkou, nebo o odkladu startu Falconu 9 s nákladní lodí Cygnus. Nevynecháme ani informace týkající se instalace lanovek na rampě LC-39B pro program Artemis, které by v případě problémů umožnily evakuaci horních pater přístupové věže.

Neuvěřitelný příběh vrtulníku Ingenuity skončil

Mise amerického vrtulníku Ingenuity, která psala významnou kapitolu historie, byla ukončena poté, co malý vrtulník překonal očekávání a provedl o desítky letů více, než se původně plánovalo. Ačkoliv helikoptéra stále stojí na svých nohách a komunikuje s pozemním střediskem, snímky z letu, který proběhl 18. ledna a tento týden dorazily na Zemi, naznačují, že jeden z rotorových listů utrpěl při přistání poškození a stroj tak již není letuschopný. Vrtulník Ingenuity byl postaven jakožto technologický demonstrátor, který měl provést během 30 dní až pět experimentálních letů. A výsledek? První vrtulový stroj na jiné planetě fungoval na povrchu Marsu téměř tři roky, provedl stěží uvěřitelných 72 letů, uletěl 14× delší trasu, než se očekávalo a ve „vzduchu“ strávil dohromady okolo dvou hodin.

Na co se těšit v roce 2024? (Bezpilotní kosmonautika)

Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Perseverance pokračuje v průzkumu i po 1000 solech

Rover Perseverance, který již překonal 1000. sol na povrchu Marsu, nedávno dokončil svůj průzkum dávné říční delty, která ukrývá důkazy o jezeru, které před miliardami let vyplňovalo kráter Jezero. Šestikolový rover zatím nasbíral celkem 23 vzorků, které odhalují geologickou historii této části Marsu. Jeden ze vzorků (pojmenovaný Lefroy Bay) obsahuje velké množství jemnozrnného oxidu křemičitého, který na Zemi dobře uchovává fosilie. Jiný vzorek (Otis Peak) zase obsahuje významné množství fosforečnanů, které jsou často spojovány se životem, jaký známe. Oba tyto vzorky jsou navíc bohaté na uhličitany, které mohou uchovávat informace o podmínkách okolního prostředí z doby, kdy tyto horniny vznikaly.

Nezvyklý pohled na horizont Marsu

Mars Odyssey

Astronauti často zůstávají v úžasu, když z oken na Mezinárodní kosmické stanici sledují zakřivení naší planety oddělující Zemi od prázdnoty kosmického prostoru. Nyní se vědci studující Mars rozhodli, že si to také vyzkouší. Využili k tomu americkou sondu Mars Odyssey, která minulý měsíc dokončila svůj 22. rok u rudé planety. Sonda na jejich povel pořídila sérii panoramatických snímků, které zachycují zakřivení Marsu schované pod mlhavými vrstvami oblaků a prachu. Po spojení deseti snímků do jednoho vznikl nejen svěží a okouzlující pohled na Mars, ale také tento obrázek pomůže vědcům lépe proniknout do podstaty marsovské atmosféry.

Komunikace s Marsem je dočasně omezena

Během aktuálního zhruba dva týdny dlouhého období, budou rovery i sondy pokračovat ve sběru dat, byť v omezeném rozsahu. Mezi 11. a 25. listopadem NASA přeruší z důvodu tzv. konjunkce Marsu posílání pokynů k rudé planetě. K tomuto jevu, kdy se Mars při pohledu od Země výrazně přiblíží ke Slunci (nebo se za něj přímo schová) dochází jednou za zhruba dva roky. Komunikace se přerušuje kvůli horkému ionizovanému plynu, který je vyvrhován ze Slunce a mohl by poškodit rádiové signály posílané ze Země. Pokud by tyto poškozené signály sonda přijala, mohla by začít vykonávat nežádoucí činnosti.

Noční labyrint na Marsu

Mezi obřím marsovským kaňonem Valles Marineris a nejvyššími sopkami Sluneční soustavy (oblastí Tharsis) se nachází lokalita Noctis Labyrinthus. Tento rozlehlý systém hlubokých údolí s příkrými svahy se táhne na délku zhruba 1190 kilometrů (ekvivalentem je třeba délka Itálie). V tomto článku najdete video zobrazující virtuální průlet nad východní částí Noctis Labyrinthus, který vznikl díky fotografiím z kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera) na evropské sondě Mars Express. Na videu je dobře vidět fascinující krajina obsahující místa, kde terén klesl pod původní úroveň. Intenzivní vulkanická činnost v nedaleké oblasti Tharsis je původcem těchto struktur. Vulkanismus způsobil, že se velké plochy marsovské kůry vyklenuly vzhůru, přičemž byly natahovány a tektonicky namáhány. To vedlo k jejich oslabení, popraskání a poklesu.