Štítek ‘Mars’

Proč z Marsu uniká metan?

Jedním z nejpřekvapivějších odhalení amerického vozítka Curiosity bylo zjištění, že z povrchu kráteru Gale uniká metan. Tahle informace vědcům docela zamotala hlavu. Na Zemi produkují většinu metanu živé organismy, ale vědci zatím nenašli přesvědčivé důkazy současného či minulého života na Marsu a proto tam nečekali detekci metanu. A přesto malá laboratoř v útrobách roveru Curiosity, která se jmenuje SAM (Sample Analysis at Mars), opakovaně „vyčenichala“ stopová množství tohoto plynu v blízkosti povrchu kráteru Gale, což je jediné místo na povrchu Marsu, kde byl zatím metan objeven. Jeho pravděpodobným zdrojem by podle zjištění vědců měly být geologické procesy, které obnášejí reakci vody a hornin hluboko pod povrchem.

Kosmotýdeník 605 (15.4. – 21.4.)

Io

I v dalším týdnu se toho v kosmonautice dělo docela dost. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky se můžete těšit hned na několik témat. Kosmotýdeník se v hlavním tématu věnuje novinkám ohledně výzkumu vulkanického měsíce Io a planety Jupiter. Zejména morfologie na zmíněném měsíci je ještě exotičtější, než se zdálo. Nové vědecké poznatky byly prezentovány ve Vídni přímo od týmu americké sondy Juno. V dalších tématech si například aktualizujeme stav počtu startů raket Falcon 9 v letošním roce, podíváme se na plány na přetlakové lunární vozidlo, které budou využívat astronauti programu Artemis, anebo nás čeká loučení s vrtulníčkem Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Situace kolem projektu MSR pohledem Michala Václavíka

Nová architektura mise MSR - vozítko Perseverance se postará o dovoz vzorků a záloha budou dva vrtulníčky

Tento týden agentura NASA oznámila změny, které souvisejí s programem MSR (Mars Sample Return), v rámci kterého mají být na Zemi dopraveny vzorky, které na rudé planetě odebírá vozítko Perseverance. Program se prodražuje a doručení vzorků na zemi se oddaluje. NASA se proto obrátila na průmyslové firmy, aby předložily své návrhy na řešení této situace. Tématu jsme se věnovali v tomto článku, ale samotná problematika je mnohem hlubší a komplexnější. Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který je aktivním účastníkem odborných jednání o programu MSR, proto v minulých dnech na internetu prezentoval shrnutí, které umožňuje nahlédnout do stavu, ve kterém se MSR nachází. V tomto článku Vám toto shrnutí přinášíme v originální podobě, které jsme pouze doplnili o obrázky.

Návrat vzorků z Marsu se komplikuje

Administrátor NASA, Bil Nelson v pondělí prezentoval další plány americké kosmické agentury související s programem MSR (Mars Sample Return). Zmínil třeba hledání inovativních návrhů, jak dopravit vědecky cenné vzorky z Marsu na Zemi. Tyto vzorky by totiž vědcům pomohly jednak lépe porozumět vzniku a vývoji naší Sluneční soustavy, ale mohly by posloužit také pro přípravu budoucích lidských průzkumníků a také by se daly využít k pátrání po stopách dávného života. V uplynulém čtvrtstoletí vyvíjí NASA systematickou snahu lépe porozumět časné historii Marsu a tomu, jak by tyto poznatky mohly expertům pomoci s porozuměním procesů, které se týkají vzniku a vývoje obyvatelných světů včetně Země. Součástí tohoto úsilí je návrat vzorků z Marsu, což je již dvě desetiletí dlouhodobým cílem mezinárodního planetárního výzkumu. Na programu MSR totiž NASA spolupracuje s evropskou agenturou ESA. Americké vozítko Perseverance od svého přistání na Marsu v roce 2021 sbírá vzorky pro pozdější odběr a návrat na Zemi.

NIAC – Sny o budoucnosti #5 ALF

Agentura NASA financuje v rámci programu NIAC projekty, jejichž praktické uplatnění se nedá v blízké době očekávat. Na druhou stranu je potěšující sledovat, jakými směry by se v budoucnu mohla kosmonautika vydat. V rámci programu NIAC se setkáváme s projekty, které vypadají, jako kdyby opustily sci-fi knihy a filmy. Kdo ví, možná se u některých z nich ukáže, že tudy cesta nevede, ale i to je pokrok. U některých se však cesta ukáže a třeba za pár desítek let vznikne projekt založený na daném konceptu. Jak na tom bude projekt skrytý pod zkratkou ALF (celým názvem Add-on to Large-Scale Water Mining Operations on Mars to Screen for Introduced and Alien Life), nám ukáže až budoucnost. A teď už bude zbytek článku pokračovat přímou citací z klávesnic autorů tohoto projektu.

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 12. díl

Většina našich čtenářů bude patrně vědět, že letová fáze mise vrtulníčku Ingenuity skončila po téměř 3 letech aktivní činnosti letošního 18. ledna, kdy byl do zápisníku letů pořízen poslední záznam s pořadovým číslem 72. Od solu 1035 se z dříve létajícího technologického demonstrátoru stala statická sonda, lander, který se do atmosféry Marsu už nikdy nevznese. O této události a mnoha […]

NIAC – Sny o budoucnosti #4 MAGGIE

Program NIAC financuje studie projektů, u kterých se nedá předpokládat praktické uplatnění v blízké budoucnosti. Možná i proto jsou tak lákavé. Dávají nám možnost nahlédnout do budoucnosti, která v některých případech může splývat se sci-fi. Ne všechny podpořené projekty se však dočkají realizace. Jaký bude osud návrhu MAGGIE (Mars Aerial and Ground Global Intelligent Explorer), se kterým přišel Ge-Cheng Zha, zatím nevíme, ale na pohled vypadá mimořádně zajímavě.

Kosmotýdeník 602 (25.3. – 31.3.)

Mars river

Země se sedmkrát otočila a je proto skvělý čas na to se ohlédnout, co přinesla kosmonautika v tomto období. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na problematiku toho, kdy naposledy na Marsu tekly řeky a na povrchu se vyskytovala tekutá voda. Vozítko Curiosity při své jízdě k vrcholu hory Mount Sharp totiž našlo něco, co náš dosavadní pohled může změnit. V dalších tématech se zaměříme na přípravu třetí generace nákladních lodí Cygnus či první podrobnější informace o jedné z připravovaných komerčních orbitálních stanic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 600 (11.3. – 17.3.)

MMX

Dalších sedm dní je za námi a před vámi je přichystáno už 600. vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral úspěšné doručení přístroje MEGANE, který bude nedílnou součástí japonské mise MMX, která má ambiciózní cíle – prozkoumat měsíce Marsu a přivést vzorek na Zemi. V dalších tématech se podíváme na přípravu na poslední let rakety Delta IV Heavy, samozřejmě také na třetí integrační let Super Heavy Starship, či návrat posádky mise Crew-7. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Ochrana před kosmickým zářením je klíčová pro lety na Měsíc i Mars

Spolu s tím, jak se blíží náš návrat člověka na Měsíc, roste intenzita studia dozimetrické situace mimo ochrannou náruč naší atmosféry a magnetického pole. Intenzivní dozimetrický monitoring se realizoval během prvního využití kosmické lodi Orion v rámci letu Artemis I. Velmi zajímavé výsledky o radiaci na Marsu se získaly pomocí zařízení RAD, které je na palubě vozítka Curiosity. Před více než dvěma roky vyšel článek, který podrobně rozebral vlastnosti kosmického záření a možnosti ochrany před jeho dopady. Úsilí v této oblasti je v posledních letech stále intenzivnější, je tak zajímavé se podívat na některé nedávné zajímavé novinky. Připomeňme si, že kosmické záření ve vesmírném prostoru, které z větší části tvoří protony i těžší ionty, je dvojího původu.