Štítek ‘cubesat’

CubeSat prozkoumá vztah Slunce a Země

Emil Atz, doktorand strojního inženýrství na Bostonské univerzitě říká, že když se pustíte do stavby družice o velikosti krabice od bot, naučíte se o ní prakticky vše. Postupně získáte zkušenosti, jak napsat žádosti o její financování, později přijdou zkušenosti, kam dát šrouby, by to drželo pohromadě a poté se naučíte, jak otestovat každý přístroj, aby bylo jisté, že bude fungovat správně. A nakonec se budete muset naučit, jak se se svým výtvorem rozloučit. „Je to děsivá představa. Čtyři roky věnujete svůj veškerý čas práci na zařízení, které pak uložíte do vypouštěcího zařízení rakety a už nikdy ho neuvidíte,“ říká Atz a dodává: „Nechtěl za ním zavřít dvířka.“

Družice spolupracující jako včely v úlu

Skupiny malých družic by spolu mohly komunikovat, aby nasbíraly data o důležitých meteorologických jevech v různých částech dne či roku a navíc z různých úhlů. Takové skupiny družic využívající algoritmy strojového učení by mohly přinést revoluci ve vědeckém chápání změn počasí a klimatu. Sabrina Thompson pracuje na softwaru pro malé družice, s jehož pomocí by mohly tyto družice navzájem komunikovat, identifikovat vědecky hodnotné cíle pozorování, koordinovat orientaci a načasování, aby bylo možné získat odlišné pohledy na stejný cíl.

CubeSat Sunstorm se dočkal prvního měření

Malá evropská družice Sunstorm sledující Slunce vytvořila svůj první snímek naší nejbližší hvězdy v rentgenové části spektra. Tento významný milník přišel jen po týdnu od vypuštění na raketě Vega. Sunstorm je 2U CubeSat, což znamená, že je tvořen ze dvou základních kostek s hranou délky 10 cm. Ve svých útrobách skrývá inovativní rentgenový spektrometr označovaný XFM-CS (X-ray Flux Monitor for CubeSats), který vyvinul finský tým v čele se společností ISAWARE. Jeho úkolem je detekovat rentgenové pulsy vytvářené slunečními erupcemi – výbušným uvolněním magnetické energie, které můžeme sledovat jako ohromné záblesky na povrchu Slunce. Tyto jevy následně ovlivňují kosmické počasí, mohou ohrozit družice, i pozemní rozvody energie či komunikační sítě. Nebezpečí hrozí také letadlům, které se v dané době pohybují v polárních oblastech.

ŽIVĚ: Raketa Vega startuje

Na dnešní noc je naplánován ze vzletové rampy ELV na evropském kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně start nosné rakety Vega (mise VV19). Vzlet je očekáván v úterý ve 03:47:06 SELČ. Hlavním nákladem je francouzská družice Pléiades-Neo 4 pro pozorování Země s prostorovým rozlišením až 30 cm. Družice o hmotnosti 922 kg bude umístěna na retrográdní oběžnou dráhu s výškou perigea 614 km, apogea 625 km a sklonem 97,89°. Pléiades-Neo 4 doplní v dubnu vypuštěnou družici číslo 3. V roce 2022 přibudou ještě dvě družice Pléiades-Neo a bude tak dokončena malá konstelace. Družice Pléiades-Neo budou následně schopny s vysokým rozlišením nasnímat 2 miliony km² za den. S přenosem takto velkého objemu dat budou využívat optické vysokorychlostní přenosové linky na družice evropského systému družic EDRS.

Adaptér pro Orion se chystá na misi Artemis I

Na Kennedyho středisku na Floridě pokračuje příprava CubeSatů, které mají letět jako sekundární náklad na raketě SLS při její premiérové misi Artemis I. Technici zodpovědní za pozemní systémy společně s dodavatelskou firmou Jacobs a pochopitelně i s vývojáři těchto malých družic o velikosti krabice od bot prošli závěrečnou přípravnou fází a usadili CubeSaty do adaptéru OSA (Orion stage adapter). Tento prstencovitý díl bude sedět na horním stupni rakety SLS, tedy na stupni ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage) a na něj bude usazena kosmická loď Orion. Všechny CubeSaty budou uvolněny ve chvíli, kdy SLS splní svůj primární úkol – navede loď Orion na dráhu vstříc Měsíci.

CAPSTONE se chystá na let k Měsíci

Vizualizace cubesatu CAPSTONE

Malý CubeSat, který má startovat ještě letos, bude hrát velkou roli v průzkumu Měsíce. Týmy zodpovědné za CubeSat CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) již provádí závěrečné přípravy družice, která si v této rozměrové kategorii připíše další prvenství. CAPSTONE má letět do cislunárního prostoru, tedy do oblasti v okolí Měsíce a prokázat inovativní technologii navigace mezi družicemi. Kromě toho má tento CubeSat také otestovat specifickou oběžnou dráhu kolem Měsíce, kterou má za několik let využívat kosmická stanice Gateway.

Pokročilé systémy pro sluneční plachetnice

NASA vyvíjí nové rozkládací struktury, technologie a materiály, které by mohly sloužit budoucím slunečním plachetnicím k nízkonákladovým kosmickým misím. Stejně jako je klasická plachetnice poháněna větrem, který se opírá do plachty, sluneční plachetnice využívají k pohonu tlaku slunečního záření. Nepotřebují tedy klasické pohonné látky. NASA proto v rámci mise ACS3 ( Advanced Composite Solar Sail System) hledá možnosti kompozitních materiálů. Jde o kombinaci materiálů s různými vlastnostmi, které by mohly vytvořit lehké nosníky vysouvané z CubeSatu. Data získaná z mise ACS3 budou přímo využita v návrzích budoucích kompozitních systémů slunečních plachetnic. Ty mohou být využity třeba jako včasná výstraha před extrémy kosmického počasí, hledání blízkozemních planetek, přenosu dat a jednou třeba najdou uplatnění i v pilotovaných misích.

Družice ze dřeva

Historicky první družicí vyrobenou ze dřeva by se měl stát finský WISA Woodsat. Na projektu se podílí i materiáloví experti agentury ESA, kteří nejen pomáhají s předstartovními zkouškami, ale také přidali soubor experimentálních senzorů. WISA Woodsat je 1U CubeSat s rozměry 10 × 10 × 10 centimetrů a na první pohled připomíná ostatní standardizované krychle nanodružic. Jeho povrchové panely jsou vyrobeny z překližky. Jediné externí části, které nejsou ze dřeva, jsou hliníkové kolejničky používané pro uvolnění družice a také její kovová tyčka pro pořizování autoportrétů.

Vesmírná technika: Družice typu CubeSat

VT_2021_24

Jsou malé, dostávají stále více prostoru a je o nich čím dál tím víc slyšet. Tak nějak by se daly stručně popsat malé družice postavené na základě standardu označovaného CubeSat. Družice tvořené základními krychlemi s délkou hrany 100 milimetrů otevřely kosmický prostor mnohem většímu množství vědeckých pracovníků, tak i akademické sféře. Celý příběh těchto malých družic, které se staví i v České republice, se začal psát v 90. letech 20. století na Stanfordově univerzitě v Kalifornii.

VZLUSAT-2 změnil poskytovatele služeb

Původně měl český CubeSat VZLUSAT-2 letět na oběžnou dráhu už začátkem letošního roku na Falconu 9 při sdílené misi Transporter 1 s desítkami dalších malých družic. Jenže nakonec neletěl. Za všechno mohly administrativní nedostatky. Nikoliv však na české straně, ale u společnosti Momentus. Ta v celé věci působí v pozici poskytovatele letových služeb. Stručně a zjednodušeně řečeno – jedná se o prostředníka mezi SpaceX a výrobci družic. Pro misi Transporter 1 však společnost Momentus nezískala od federálního úřadu FAA povolení k vynesení svého zařízení, které mělo uvolnit několik CubeSatů včetně VZLUSAT-2. Chyby se stávají, ale jelikož SpaceX do budoucna plánuje další podobné mise, nebylo nic ztraceno – český CubeSat měl letět letos v létě na další sdílené misi. Jenže nepoletí. Společnost Momentus opět nezískala povolení od FAA.