Zatímco před týdnem jsme dopodrobna rozebrali již nefunkční observatoře z pohledu jejich významu pro fyziku, dnes se v našem miniseriálu posuneme více do současnosti. Zaměříme se totiž na sondy a teleskopy, které jsou v současnosti stále v provozu. Některé z nich fungují již poměrně dlouhou dobu, zatímco jiné jsou v kosmickém prostoru poměrně čerstvě, společné ovšem mají to, že již dnes významně prohlubují naše znalosti o vesmíru.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Chandra, ESA, Fermi, Gaia, NASA, Parker Solar Probe, Swift, The Neil Gehrels Swift Observatory Proslulý sluneční fyzik a fyzik plazmatu Eugene Newman Parker, po němž se jmenuje Parker Solar Probe, nás navždy opustil 15. 3. ve věku 94 let. 24. března 19:10
Americká sonda Parker Solar Probe se připravuje na svůj již jedenáctý průlet takzvaným perihelem, což je bod oběžné dráhy, který se nachází nejblíže ke Slunci. Již 25. února se sonda dostane do vzdálenosti pouze 9,2 milionu kilometrů od naší hvězdy! Půjde tedy o vyrovnání rekordu z desátého průletu perihelem, ke kterému došlo vloni 21. listopadu. Pro vědce je mimořádně zajímavé, že při aktuálním průletu se bude sonda nacházet nad stranou Slunce, která je otočena k Zemi! To znamená, že se otevírá mnoho možností ke spolupráci s různými sondami v okolí Země. Ve vědecké praxi totiž platí, že nejcennější jsou data, která jsou v jednu chvíli naměřena na různých místech.
Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.
Rubrika Aktuální dění Štítky: ESA, kometa, NASA, Parker Solar Probe, Slunce, SOHO, Solar Orbiter, STEREO 
Náš program přelomu roku je u svého konce. Po shrnutí událostí, které nás čekají v roce 2022, rekapitulaci událostí pilotované kosmonautiky i statistik našeho portálu přichází čas na poslední článek. Ten dnešní se bude zabývat zhodnocením roku 2021 na poli nepilotované kosmonautiky. Nejprve si zopakujeme ty nejdůležitější momenty uplynulých 12 měsíců a poté se zaměříme na statistiky startů, které proběhly právě ve skončeném roce. Není potřeba chodit kolem horké kaše – rok 2021 doslova překypoval starty, ostatně jen v prosinci proběhlo na celém světě 23 pokusů o dosažení oběžné dráhy!
Rubrika Aktuální dění Štítky: Al-Amal (Hope), Alpha (raketa), BepiColombo, Čína, DART, ESA, Ingenuity, IXPE, Juno, JWST, Lucy, NASA, Nuri, Parker Solar Probe, Perseverance, statistika, Tianwen-1, UAE 
Poprvé v historii můžeme říct, že se nějaká sonda dotkla Slunce. Americká sonda Parker Solar Probe totiž poprvé proletěla svrchní atmosférou naší životodárné hvězdy, takzvanou korónou. Při té příležitosti analyzovala okolní částice a měřila tamní magnetické pole. Dá se říct, že tento milník představuje velký krok pro sondu samotnou a ohromný skok pro výzkum Slunce. Podobně jako přistání na Měsíci umožnilo vědcům porozumět tomu, jak náš průvodce vznikl, první dotek s materiálem, ze kterého je Slunce tvořeno, pomůže vědcům odhalit klíčové informace o naší nejbližší hvězdě a jejím vlivu na celý planetární systém.
Fyzika je fascinující vědou, která nám za staletí své existence odhalila již mnoho záhad o světě kolem nás, od tajemství vesmíru až po složení hmoty. Snad ještě více otázek však zůstává nezodpovězeno, ačkoliv na nich mnohdy pracují největší mozky vědeckého světa. To by vás ale nemělo překvapit, často se říká, že jeden vyřešený problém ve vědě odhalí dalších deset problémů o nichž nevíme nic. Dnes se na některé z těchto velkých záhad společně podíváme, nejméně dvě totiž úzce souvisí i s kosmonautikou. Představíme si nicméně i další mimořádně zajímavé problémy, každý z nich v případě vyřešení znamenající Nobelovu cenu za fyziku a věčnou slávu.
Rubrika Historie, Ostatní, Technologie Štítky: astrofyzika, fyzika, Galileo (sonda), kvantová fyzika, NEAR Shoemaker, Parker Solar Probe, Pioneer, Pioneer 10, reliktní záření, SOHO Americká sonda poprvé vstoupila do koróny, nejvyšší vrstvy atmosféry našeho Slunce. Nové poznatky shrnuje tým fyziků ve Physical Review Letters. 15. prosince 23:40
Díky nedávnému průletu kolem Venuše (došlo k němu 16. října) se americká sonda Parker Solar Probe chystá na další průlet skrz nejnižší bod oběžné dráhy vůči Slunci. Sonda je podle dostupných informací v dobrém stavu a všechny její systémy fungují podle očekávání. Při průletu, ke kterému dojde 21. listopadu sonda překoná své vlastní rekordy – jak ten rychlostní, tak i vzdálenostní (oba vztažené vůči Slunci). Při desátém průletu perihelem (z celkem 24 plánovaných) se dostane ke Slunci na vzdálenost 8,5 milionu kilometrů a dosáhne maximální rychlosti 163 kilometrů za sekundu (vztaženo vůči Slunci). Palubní vědecké přístroje jsou již plně připraveny měřit vlastnosti slunečního větru větru blízko jeho zdroje. Sonda ale přináší i další důležité objevy.
Sonda na průzkum Slunce 29.04. 2021 v 08:46 UTC se zapsala jako družice s nejmenší vzdáleností od Slunce. Byla 0,0743AU od Slunce. Heliocentrická rychlost byla 147,7 km/s. 30. dubna 15:06
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
22. července 2022 
