6. ledna 2019
Vinci je raketový motor schopný vícenásobných zážehů. Jeho nasazení na horním stupni rakety Ariane 6 zlepší její provozní flexibilitu a také zajistí schopnost stažení horního stupně z oběžné dráhy po ukončení hlavní mise, tedy po vynesení nákladu. Při testovacím procesu motor Vinci absolvoval více než 140 zkoušek, při kterých byl opakovaně zažeháván v prostředí, které se blíží vakuu. Tyto zkoušky byly nezbytné k dokončení kvalifikačního procesu tohoto nového hardwaru.
Vizualizace motoru Vinci během prezentace.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Vůbec poslední kvalifikační test proběhl 12. listopadu 2018 na testovacím stanovišti firmy ArianeGroup u francouzského města Vernon (severozápadně od Paříže). Motor tak při testech hořel více než 14 hodin. Jedná se o motor spalující kapalné kryogenní pohonné látky, konkrétně zkapalněný kyslík a zkapalněný vodík. Technologicky vychází z motoru HM7B (létal na různých raketách Ariane včetně Ariane 5 ECA). Oproti němu získal Vinci schopnost provést až pět restartů.
Jedná se také o první evropský motor, který využívá takzvaný expanzní cyklus. Díky němu se mohl motor zbavit plynového generátoru, který by jinak zajišťoval pohon čerpadel obou složek. Pohon turbočerpadel u motorů s expanzním cyklem zajišťuje turbína. Tu však roztáčí zvětšující se (expandující – odtud název) palivo, které se ohřívá při průchodu kanálky ve spalovací komoře.
Tah ve vakuu je stanoven na 180 kN, tlak ve spalovací komoře dosahuje 6,08 MPa a specifický impuls ve vakuu je velice pěkných 465 s. Motor měří na délku 4,2 metru při průměru 2,15 metru. V suchém stavu váží 550 kilogramů – bez trysky pak 160 kg.
Motor Vinci při kvalifikační zkoušce.
Zdroj: https://www.esa.int
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://www.ariane.group/…successful_qualification_tests_diaporama_4.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Vinci_rocket_engine_%2814050083338%29.jpg
https://www.esa.int/…/Vinci_engine_qualified_in_tests.png
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Od čoho vyplýva 5x možnosť reštartu? Je to výdrž hardware (laicky povedané, nevydržia to trubky viac krát) alebo nejaké „palivo“, ktorým sa zapaľujú motory?
Hledal jsem a zatím 100procentní odpověď nenašel. Nepoužívají hyperbolika, ale zapalují to elektricky:
http://anne.pacros.pagesperso-orange.fr/career/IAC-02-S-1-03.pdf
„A H2/O2 gas fed torch, electrically initiated by a spark system is used for engine ignition.“
Z této věty:
„Fuel and oxidizer for the igniter are stored in high-pressure vessels.“
…jen usuzuji, že si H2/O2 neberou z hlavních nádrží, mají separátní, takže tady je (možná) to omezení.
BJ
pokud je oxidant i palivo ve vysokotlakých nádržích, tak určitě nepoužívá ty hlavní, neb tam moc velký tlak není 😉
@Radoslav Karásek: nastartovat raketový motor na KPH (aniž by doslova detonoval :D) je bez nadsázky jeden z nejtěžších úkolů při jeho vývoji.
V suchém stavu váží 550 kilogramů – bez trysky pak 160 kg.
Tryska váží 400kg?
Podle dostupných informací ano.
Tryska je karbon-keramická a nasazovací, takže ve složeném stavu ušetří 2 m délky rakety – což pravděpodobně vyváží její vyšší hmotnost.
Ta skládací tryska je u vakuových motorů skvělá. Škoda, že se tím ESA moc nechlubí a animaci z rozkládání jsem tak bohužel nenašel. Používá podobnou technologii ještě někdo?
Vysouvací trysku používá RL-10B2 na Deltě III a IV. Vysouvá se na tyčích šroubovým závitem.
Vyborne spravy a ukazka ze aj ked to v ramci EU a ESA nie je vzdy idealne, este stale vie Europa vyprodukovat spickovy hardver 🙂
…když jim dáte tak dvacet let na vývoj… 😀 https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1290095800888668