křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

BlackSky Technology

Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.

Astrolight

Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.

SpaceX

V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.

FCC

Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.

Margaret Hamilton

Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.

NASA

NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

ESA zmapuje radiační zátěž letu k Měsíci

Malé, ale šikovné budou evropské senzory, které se na palubě první americké mise Artemis svezou k Měsíci. Tady budou mapovat radiační prostředí po dobu celé cesty. Konkrétně se jedná o pět špičkových zařízení, z nichž každé má rozměry srovnatelné s balíčkem hracích karet. Všechny tyto přístroje budou umístěny uvnitř návratové kabiny lodi Orion a připojeny k panelům jejích stěn na různých místech. Díky tomuto experimentu bude možné zaznamenávat údaje o radiačním prostředí v útrobách lodi po celou dobu a navíc s pomocí několika senzorů. Systém EADs (ESA Active Dosimeters) umožní vědcům co možná nejpřesnější pohled na změny kosmického záření v průběhu mise, ale také na celkové dávky, které bezpilotní mise Artemis I dostane.

Palivový systém rampy pro Ariane 6 otestován

Evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně se připravuje na příchod nové rakety Ariane 6. Poslední kolo testů zahrnuje testování systému dodávek paliva do rakety, do kterého spadají palivové zásobníky, palivová potrubí a mechanická ramena, které raketu na rampě přidržují a zároveň slouží k tankování rakety. Ariane 6 využívá jako palivo kapalný vodík a kapalný kyslík jako okysličovadlo. Při posledním provedeném testu se ověřovalo, zda se ramena dokáží správně a včas odpojit.

Loď Shenzhou-13 po přistání

Kosmotýdeník 500 (11.4. – 17.4.)

Je nedělní poledne a Kosmonautix vám již tradičně servíruje Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Dnes máme i malý důvod k oslavě, jelikož se jedná o pětisté vydání! Ale nezdržujme se a pojďme se podívat na hlavní téma, kterým je úspěšné přistání čínské pilotované lodě Shenzhou-13. V dalších tématech nahlédneme pod pokličku testování Ariane 6, odklad testovacího čerpání paliva do SLS, anebo se podíváme na nová vozidla, která budou vozit posádky misí Artemis k rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Přístroj MIRI na JWST zchladl na pracovní teplotu

Teleskop Jamese Webba má být schopen pozorovat první galaxie, které se zformovaly po Velkém třesku. Aby toho ale dosáhl, musí být jeho přístroje nejprve ochlazeny – a to hodně výrazně. Sedmého dubna se přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument), společné dílo agentur ESA a NASA, dostal na svou konečnou pracovní teplotu pod 7 kelviny (-266°C). „Mám velkou radost, že po tolika letech tvrdé práce nyní přístroj MIRI zchladnul a je připraven k dalším krokům. To, že jeho chladič pracoval tak dobře, je velkým milníkem pro celou misi,“ přiznává Gillian Wright, hlavní vědecká pracovnice přístroje MIRI a ředitelka Britského střediska astronomické techniky ATC. Společně s dalšími třemi palubními přístroji nejprve MIRI zchladnul díky stínu ze slunečního štítu s rozměry tenisového kurtu na zhruba 90 kelvinů (- 183 °C).

Testy velké antény pro misi Biomass

Je to největší anténa, jaká se kdy testovala v radiofrekvenční komoře Hertz, která patří agentuře ESA. Tato anténa s průměrem 5 metrů není určena k letu na oběžnou dráhu, přesto s kosmonautikou souvisí. Bude sice umístěna na povrchu Země, ovšem měla by pomoci zkalibrovat měření družice Biomass, jejímž úkolem je zmapování všech lesů na Zemi. „Jde o obzvlášť náročnou testovací kampaň kvůli velkým rozměrům a velmi nízkým frekvencím v pásmu P, které bude Biomass používat, aby pronikly skrz koruny stromů,“ vysvětluje Luis Rolo, inženýr ESA, který dohlíží na testy a dodává: „Většinou tu testujeme větší družice a sondy, ale jejich antény bývají výrazně menší – běžně mají průměr od půl do dvou metrů. Ovšem celý tenhle díl je samostatná vysílací anténa, jejíž okraje se téměř dotýkají stěn. To znamená, že během testů zaznamenáváme aspekty testovací komory, které jsme dříve během několika let zkoušek nezachytili. Vyvinuli jsme však metodu měření založenou na vícenásobném příjmu z různých zdrojů v komoře. Tato zkombinovaná data pak pomohou odečíst podobné environmentální efekty, takže získáme velmi přesné

Přístroj MIRI

MIRI – superchladný drahokam JWST

Teleskop Jamese Webba je vybaven čtveřicí vědeckých přístrojů, které budou pozorovat vesmír především v infračervené části spektra s lehkým přesahem do okraje viditelné části. Mezi těmito čtyřmi přístroji má jedinečné místo přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument), který se zaměří na odlišné vlnové délky než tři zbývající přístroje. S tím ale souvisí také různé technologické výzvy, které dokáží nejlépe popsat odborníci, kteří tento přístroj připravovali. Na webu NASA nedávno vyšel velmi srozumitelně sepsaný článek, který společně sepsali Konstantin Penanen, Bret Naylor (specialisté na kryochlazení z NASA JPL), Alistair Glasse (vědec z britského astronomického střediska, který se podílí na přístroji MIRI) a Macarena Garcia Marin (vědec z ESA, který má na starost přístroj MIRI a jeho kalibrace). Níže najdete překlad jejich článku.

Galileo pomáhá zachraňovat životy

Dnešek, 6. duben, bývá označován jako Den 406. Má to zdůraznit důležitost pohotovostních vysílačů, které pracují na této frekvenci, ale i družic, které přijímají jejich signály. Právě mezi nimi jsou i evropské družice Galileo. Jejich hlavním úkolem je sice navigace, ale systém také po celém světě přijímá nouzové zprávy a předává je oblastním záchranným a pátracím složkám. Kdykoliv zamíříte mimo dosah mobilní sítě (ať už to bude putování divočinou nebo plachtění na otevřeném moři), vystavujete se riziku, protože opouštíte možnost snadného kontaktu s místními záchrannými složkami. Den 406 má připomenout, aby s sebou lidé v takovém případě vzali pohotovostní vysílač o rozměrech velké ruční svítilny. Pokud se dostanete do problémů, začnete s jeho pomocí na frekvenci 406 MHz vysílat SOS signál, který automaticky zachytí spolupracující družice a okamžitě jej předá pozemním stanicím, které Vám pošlou pomoc.

Rover Rosalind Franklin je připraven k letu

Evropské vozítko Rosalind Franklin má díky své vrtačce a analytickým přístrojům jedinečnou schopnost pátrat po stopách dávného života na Marsu. Bude to první rover schopný vrtat dva metry pod povrch Rudé planety, poprvé také využije inovativní metody pohybu včetně tzv. wheel-walkingu k překonávání překážek. Startovní okno v roce 2022 sice už po nedávném ukončení spolupráce s agenturou Roskosmos není možné, stále probíhají přípravy hardwaru. V březnu tak proběhlo systémové zhodnocení System Qualification and Flight Acceptance Review. Hodnotící komise potvrdila, že rover by byl připraven k včasnému odeslání na kosmodrom a že celý program měl dostatečnou časovou rezervu pro start v okně, které se otevíralo 20. září 2022.

Sentinel 6A na Vandenbergově základně po vyjmutí z transportního kontejneru.

Sentinel 6A převzal pomyslné žezlo

22. března se nejnovější evropsko-americká družice určená k měření výšky mořské hladiny, tedy Sentinel 6A Michael Freilich, stala oficiální referenční družicí pro globální měření výšky mořské hladiny. Znamená to, že všechna měření výšky mořských hladin pořízená jinými družicemi, budou porovnávána s daty ze Sentinelu 6A, aby se prověřila jejich přesnost. Tato družice se na oběžnou dráhu vydala v listopadu 2020, aby navázala na více než 30 let dlouhý odkaz družice TOPEX/Poseidon, která začala s měřením výšky mořské hladiny v devadesátých letech minulého století. Jejich štafetový kolík od té doby převzalo několik dalších družic, z nichž poslední je Sentinel 6A. Jeho dvojče, Sentinel 6B, má startovat v roce 2025.

I Váš mobil může pomoci výzkumníkům

Nedávno vydaná aplikace pro systém Android umožňuje proměnit Váš mobilní telefon ve vědecký senzor. Nechte jej každou noc u okna a povolte přístup k určování pozice pomocí družic. Váš telefon pak bude zaznamenávat droboučké odchylky družicových signálů. Získaná data poté projdou procesem strojového učení a výsledkem by měly být analýzy počasí v atmosféře, ale i toho kosmického. Aplikaci CAMALIOT vyvinula agentura ESA v rámci programu NAVISP (Navigation Innovation and Support Programme) s podporou GNSS Science Support Centre – také v rámci agentury ESA. Tato aplikace je vhodná pro více než 50 modelů telefonů na trhu, které disponují dvoufrekvenčními přijímači navigačních dat.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.