sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V rámci naší minisérie, která vzniká z materiálů pořízených na výstavě Cosmos Discovery v Praze u příležitosti nových exponátů českých příspěvků do kosmonautiky, jsme se už zaměřili na program Vesmír pro lidstvo, ukázali jsme si účast českých expertů na vědeckých misích JUICE a ExoMars, TARANIS a Solar orbiter. Dnes se však podíváme do opravdu vzdálené budoucnosti – tedy alespoň z hlediska reálné kosmonautiky. Představíme si evropský projekt LISA, na kterém má Česká republika také podíl a který má startovat v roce 2034. Jen stěží byste na našem webu hledali článek o termínově vzdálenější misi. Tuto nevýhodu však projekt LISA nahrazuje mimořádnou atraktivitou – má totiž studovat fenomén, který lidstvo s jistotou potvrdilo teprve před pár lety – gravitační vlny.
10. listopadu by měl Falcon 9 vynést z Vandenbergovy základny v Kalifornii nejnovější družici, která je určena ke sledování Země. V rámci spolupráce mezi institucemi v USA a Evropě by měla družice Sentinel 6A zahájit nejméně pět a půl roku dlouhou misi, v rámci které by měla nasbírat zatím nejpřesnější údaje o globální výšce mořské hladiny a o tom, jak zvyšování hladin oceánů reaguje na změny klimatu. Kromě toho by měla tato družice přinést údaje o teplotách a vlhkosti atmosféry, což zlepší předpověď počasí a klimatické modely.
Suborbitální raketa Volna vynášela z ponorky K-496 Borisoglebsk test nahustitelné technologie pro vstup a sestup (do atmosféry). Nosič však selhal. 6. října 5:43
V minulém díle naší minisérie jsme se věnovali českému podílu na francouzské misi TARANIS, která má startovat na raketě Vega začátkem listopadu. Dnes si ale posvítíme na jiný projekt, kde se česká stopa otiskla opravdu výrazně – čeká nás vědecká sonda Evropské kosmické agentury Solar orbiter určená k průzkumu Slunce. Ta odstartovala na raketě Atlas V začátkem letošního roku a česká pracoviště se podílela hned na několika jejích přístrojích. Projekt Solar orbiter tak v našem miniseriálu nemůžeme vynechat – právem se řadí mezi největší české příspěvky ke kosmickým projektům.
Poté, co španělská družice SEOSAT-Ingenio pro snímkování Země ve vysokém rozlišení opustila 24. září výrobní areál firmy Airbus v Madridu, ji čekala cesta na kosmodrom v Kourou, kam bezpečně dorazila. Tady se bude připravovat na svůj start, který je zatím plánován na listopad letošního roku. SEOSAT-Ingenio se vydal na cestu uzavřený ve speciálním transportním kontejneru a na kosmodrom s ním cestovala také francouzská družice Taranis, na které má podíl i Česká republika. Obě družice mají společně startovat na raketě Vega. Technici na letišti se postarali o bezpečné vyložení z letadla a kontejnery byly umsítěny na tahač určený k převozu na samotný kosmodrom.
Tento zářijový týden jsem se rozhodl věnovat velkým postavám české a československé popularizace astronomie a kosmonautiky. První díl jsem věnoval panu docentu Luboši Perkovi a druhý Antonínu Vítkovi a dnes se opět zastavíme u kosmonautiky. Rád bych Vám rád představil pana docenta Jana Koláře, současného ředitele České kosmické kanceláře a dlouholetého popularizátora kosmonautiky. Od absolvování na ČVUT v Praze v roce 1967 se řadu let zabýval možnostmi využívání družicových dat pro sledování zemského povrchu. Od roku 1975 začal věnovat problematice dálkového průzkumu Země. V roce 1981 založil laboratoř dálkového průzkumu na Stavební fakultě ČVUT. V letech 1984 až 1992 byl místopředsedou Československé komise pro kosmický výzkum. Ti starší z vás si ho však nejsnáze vybaví, když si zavzpomínají na patrně nejsledovanější televizní přenos všech dob, kterým bylo přistání Neila Armstronga a Edwina Aldrina v červenci 1969. Docent Jan Kolář toto přistání komentoval společně s Antonínem Vítkem a Josefem Koubkem pro Československou televizi. V dnešní přednášce nám povypráví o českém a československém kosmickém výzkumu, o jeho úspěších i úskalích, přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků. Po Janu Koláři je pojmenovaná planetka
Přiloženou mozaiku infračervených snímků saturnova měsíce Enceladu vytvořili vědci ze všech dat tohoto druhu, která nasbírala sonda Cassini. Ta obíhala kolem Saturnu mezi roky 2004 a 2017. Sonda skončila svou misi plánovaným vstupem do atmosféry, ale její data jsou stále využívána pro nové objevy. Cassini prolétla kolem Enceladu celkem 147×, z čehož 23 průletů bylo klasifikovány jako blízké. Přístroj VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) při nich sbíral data, která mohou odhalit informace o teplotě a složení materiálů na povrchu, ale i velikost a krystalovitost ledových útvarů.
Sledování kryosféry je nezbytné pro kompletní zhodnocení, predikci a přizpůsobení se klimatické variabilitě a souvisejícím změnám. Evropská kosmická agentura proto podepsala dohodu s firmami Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space. Kontrakt se týká stavby nové družice pro studium Země, která dostala jméno CRISTAL (Copernicus Polar Ice and Snow Topography Altimeter). Její start je plánován na rok 2027 a družice ponese vůbec poprvé v historii polárního výzkumu dvoufrekvenční radarový výškoměr a mikrovlnný radiometr, které mají měřit mocnost mořského ledu, sněhové pokrývky i pevninských ledovců.
ESA nyní testuje prototyp antény o průměru 2,6 metru. Jde o reflektorovou anténu z kovové sítě, která představuje významný pokrok pro evropský kosmický sektor. Verze této antény bude možné vyrobit tak, aby představovaly libovolný tvar, který si designéři přejí. Něco takového bylo doposud možné pouze s tradičními pevnými anténami. „Tohle je opravdové evropské prvenství,“ říká s radostí Jean-Christophe Angevain, který má v ESA na starosti návrh antén a dodává: „Čína a USA také pracují na podobných technologiích tvarovaných síťových reflektorů. Je potřeba, aby mohly být na oběžné dráze rozmístěny dostatečně velké antény, které by jinak byly příliš objemné, aby se vešly do krytu rakety a zároveň splňovaly požadované úrovně výkonu.“
Dnes jsem pro vás vybral přednášku pracovníka České kosmické kanceláře a popularizátora kosmonautiky Michala Václavíka, který má díky své práci vynikající a naprosto originální informace o kosmonautice, ať už jde o pilotované mise či bezpilotní sondy. V přednášce vám představí společný projekt Evropské kosmické agentury a ruského Roskosmosu, který asi všichni znáte pod názvem ExoMars. Jedná se o dvoudílnou misi. Během první mise byla v roce 2016 k Marsu odstartována sonda TGO, jejíž součástí byl i přistávací modul EDM nazvaný též Schiaparelli. V přednášce se dozvíte, jaké jsou úkoly sondy na oběžné dráze a jaký byl osud přistávacího pouzdra. V další části přednášky nám poté Michal Václavík představí přípravy druhé části tohoto společného projektu. Podle plánů z roku 2019 se mělo startovat letos a ruská raketa Proton-M měla vynést k Marsu ruskou přistávací platformu Kozáček a evropský rover Rosalind Franklin. My už dnes však víme, že letos v březnu byla mise odložena na rok 2022. Přes tento nepříjemný fakt vás rozhodně čeká informacemi nabitá přednáška, která pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
