Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokročilá telekomunikační družice, která může být využita k mnoha různým účelům byla naplněna pohonnými látkami a chystá se na start 30. července. Družice Quantum vznikla v rámci programu ESA pro partnerské projekty a jde o prvního zástupce nové generace plně překonfigurovatelných družic, které mohou na oběžné dráze reagovat na změny poptávky na Zemi během své patnáctileté služby. Její komunikační svazky mohou být prakticky v reálném čase přesměrovány, takže mohou poskytovat informace pasažérům na palubách pohybujících se lodí či letadel. Tyto svazky se dají přizpůsobit jediným tlačítkem, takže družice zvládne odbavit více dat, pokud stoupne poptávka.
O tom, že se v České republice pracuje na skvělých kosmických projektech, nemůže být sporu. České firmy i akademická pracoviště se podílí na celé řadě významných mezinárodních projektů. Nyní však přichází čas posunout se na další úroveň. Česká republika se dočká svého prvního projektu, který spadá do Národního kosmického plánu. Evropská kosmická agentura totiž k realizaci doporučila projekt SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications). Jeho potenciál není malý, protože by mohl položit základy pro budoucí těžbu planetek. Konkrétně půjde o dvě družice s hmotností 20 kilogramů. Každá z nich bude mít na palubě tři přístroje, které budou studovat hlavně úlomky planetek (resp. meziplanetární hmoty obecně), které vstupují do naší atmosféry.
Evropská kosmická agentura se rozhodla, že rozšíří schopnosti chystané rakety Ariane 6 pomocí dodatečného horního stupně Astris. Kontrakt na vývoj za 90 milionů euro byl podepsán s hlavním dodavatelem, firmou Arianespace. Jedná se o součást strategie ESA, která chce rozšířit schopnosti nové rakety, aby byla schopna pokrýt širší spektrum požadavků na dopravu do kosmického prostoru. Astris, který má letět poprvé v polovině roku 2024, bude nepovinný přídavný horní stupeň pro Ariane 6 vybavený rozhraním pro přímé připojení nákladu. Tento horní stupeň by měl umožnit Ariane 6 obsloužit nové spektrum dopravních služeb. Raketa by totiž díky němu mohla zvládnout i mise s komplexními přesuny mezi oběžnými drahami.
Náhledový snímek pořízený na Materials and Electrical Components Laboratory, tedy jedné z testovacích laboratoří v nizozemském technologickém srdci agentury ESA, středisku ESTEC, zachycuje průběh zkoušky hardwaru pro novou generaci evropských meteorologických družic. Ukázalo se, že detektor pro blízkou infračervenou oblast pro přístroj FCI (Flexible Combined Instrument) poletí na družici MTG-I (Meteosat Third Generation – Imaging) je náchylný na nechtěné dopady rušivého bočního zbloudilého světla našeho Slunce. Bylo tedy navrženo řešení k snížení této náchylnosti – velmi tenká kovová maska by byla nalepena na vrchní část sestavy, přičemž její pečlivě navržené otvory by umožnily světlu pronikat jen v požadovaných místech, čímž by se minimalizovalo riziko vstupu zbloudilého světla.
Na náhledovém snímku vidíte srdce přístroje EMS (Exospheric Mass Spectrometer), který bude studovat množství vody na Měsíci. Spektrometr byl včera doručen do NASA jakožto součást přístroje PITMS. Nyní se začne chystat na svůj start k Měsíci. EMS je založen na tzv. iontové pasti, což je chytré detekční zařízení, které výzkumníkům umožňuje identifikovat a kvantifikovat atomy a molekuly v plynném vzorku a určit odpovídající spektrum. Vědci z The Open University a RAL Space vyvinuli EMS v rámci kontraktu s agenturou ESA. Lunární molekuly po vstupu do senzoru budou bombardovány elektrony z ohřátých drátů, čímž vzniknou ionty. Ty pak budou udržovány pomocí elektrického pole, které vytvoří precizně tvarované elektrody. Ionty pak budou z této pasti uvolněny, když se zvýší jejich poměr hmotnosti vůči náboji. Zamíří pak do detektoru, který identifikuje a kvantifikuje jejich chemické složení.
Mezinárodní Dalekohled Jamese Webba prošel závěrečným zhodnocením mise, které je nutné pro start na Ariane 5 z kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Tento milník realizovaný společností Arianespace, která zde funguje jako poskytovatel startu, potvrzuje, že raketa Ariane 5, Dalekohled Jamese Webba i letový plán jsou připraveny ke startu. Kromě toho je také konkrétně potvrzeno, že všechny aspekty nosné rakety a nákladu jsou plně kompatibilní. Během startu zažije teleskop celou řadu vnějších sil, vibrací, změn teploty a elektromagnetického záření. Všechna těchnická zhodnocení provedená firmou Arianespace zaměřená na klíčové aspekty mise včetně letové trajektorie a oddělení nákladu, ukázala pozitivní výsledky.
Zprávy o detekci (nebo naopak „nedetekci“) metanu v atmosféře Marsu zajímají jak vědce, tak i informovanou veřejnost. Na Zemi je velké množství metanu vytvářeno mikroorganismy, které pomáhají trávit hovězímu dobytku rostlinnou stravu – vzniklý plyn je pak uvolňován do ovzduší. Jenže na Marsu není žádný dobytek, ani ovce či kozy a přesto tu vědci pátrají po metanu. Jeho objev by totiž mohl naznačovat, že na rudé planetě byly (nebo stále jsou) mikroorganismy, které tento plyn vytváří. Je ale potřeba říct, že metan nemusí vždy vznikat pouze s přispěním mikroorganismů či jiných forem života. Vytvářet jej mohou i geologické procesy spojené s interakcí hornin.
Cenná data z družic pozorujících naši planetu proudí na Zemi velkou rychlostí díky (jak ESA říká) nejpokročilejší komunikační síti, jaká kdy vznikla. Denní i noční snímky z radarů, multispektrální fotky vegetace ve vysokém rozlišení, údaje o pevnině i vodních plochách, vodních tocích i pobřežních oblastech, nebo informace pro mimořádné události – to vše proudí na Zemi téměř v reálném čase. Čtveřice družic na nízké oběžné dráze již provedla více než 50 000 datových spojení s dvojicí geostacionárních komunikačních družic, které jsou součástí evropského programu EDRS (European Data Relay System).
Po startu vloni v listopadu a po více než šesti měsících pečlivé kalibrace nejpokročilejší mise určené k měření vzestupu mořské hladiny, je nyní družice Sentinel 6 Michael Freilich v plně provozním režimu. To znamená, že její data jsou k dispozici výzkumníkům klimatu, expertům na předpovědi počasí a oceánů, ale i dalším uživatelům. Sentinel 6 A je členem rodiny misí Copernicus od Evropské unie, ale implementace jeho měření je výsledkem mimořádné spolupráce mezi agenturami ESA, Eumetsat, NASA a NOAA s přispěním francouzské kosmické agentury CNES. Celou misi Sentinel 6 budou tvořit dvě identické družice, které odstartují v rozmezí pěti let. Zatímco Sentinel 6A odstartoval 21. listopadu 2020, Sentinel 6B má naplánovaný start na rok 2025.
V pátek se dva astronauti opět vydají z útrob ISS do volného prostoru. Budou pokračovat ve vylepšeních energetického systému, který zajistí stanici více energie a který zároveň otestuje technologie pro lunární stanici Gateway. Přímý přenos NASA TV začne ve 12:30 SELČ, přičemž astronauti opustí modul Quest kolem 14:00 SELČ a jejich výstup bude trvat zhruba šest a půl hodiny. Do volného prostoru se vydá dvojice, která společně zvládla oba předešlé výstupy – Američan Robert Kimbrough a Francouz Thomas Pesquet. Jejich úkolem bude nainstalovat a rozvinout druhý z celkem šesti nových panelů iROSA, který bude umístěn na poli 4B.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.