Štítek ‘Ryugu’

Proč jsou některé planetky poseté kameny?

Vědci se domnívali, že planetka Bennu má povrch připomínající písečnou pláž, kde dominuje jemný písek a drobné oblázky, což by bylo ideální pro odběr vzorků. Díky pozorováním pozemskými teleskopy se zdálo, že se tu nachází rozlehlé oblasti jemnozrnného materiálu (jemnozrnného regolitu), přičemž rozměry jeho části byly menší než pár centimetrů. Ovšem když k planetce koncem roku 2018 dorazila sonda OSIRS-REx, spatřily její kamery povrch pokrytý balvany. Už tak dost záhadný nedostatek jemného regolitu byl ještě záhadnější, když vědci pozorovali důkazy procesu, kterým by teoreticky mohly být balvany obrušovány na jemný regolit.

Vesmírné výzvy – prosinec 2020

VV_12_2020

Závěr roku byl z hlediska kosmonautiky opravdu hektický. Na Zemi doputovaly vzorky dokonce ze dvou vesmírných těles. Čínská sonda Chang’e 5 přivezla měsíční regolit a Hayabusa 2 horninu z asteroidu. K ISS se vydala zásobovací mise CRS-21. Nešlo o nic menšího než novou verzi zásobovací lodě Dragon od SpaceX. Tato firma se v prosinci postarala o úžasný zážitek pro své fanoušky, když si udělal krátký výlet k obloze prototyp Starship ve verzi SN-8. Na Falconu 9 startovala družice SXM-7. Na témže typu rakety zahájila svojí misi i tajná vojenská družice NROL-108. To NROL-44 se nechal vynést na hřbetě rakety Delta IV Heavy. Svou premiéru si odbyla i čínská raketa Dlouhý pochod 8.
Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Jaký byl rok 2020?

Z roku 2020 zbývá v době vydání tohoto článku méně než 24 hodin a pokud tedy nezasáhne zákon schválnosti, neměli bychom se dočkat již žádné významné události. Nabízí se tedy (stejně jako v minulých letech touto dobou) zrekapitulovat právě končící rok a podívat se na něj nejen z hlediska výčtu důležitých momentů, ale i pohledem statistik. Zatímco svět neprožíval v roce 2020 lehké období, kosmonautice se v globálu dařilo. Pravda, některé projekty potkalo zpoždění vlivem restrikcí, které jsou spojené s epidemiologickými opatřeními, ale ve výsledku můžeme říct, že kosmonautika zůstala letos spíše neovlivněna problémy kolem Covid-19.

Japonci rozbalili překrásný dárek

Vážení čtenáři, a našem webu bývá tradicí, že na Štědrý den odpoledne vydáváme článek, který není zaměřen na aktuální dění. Jeho úkolem je popřát jménem celé redakce našeho webu všem našim čtenářům co možná nejkrásnější prožití Vánoc se všemi, které máte rádi. Letos si dovolím udělat malou výjimku. Tedy, aby nedošlo k mýlce, to přání jménem celé redakce Vám všem pochopitelně platí, ale letos k němu přidám ještě jednu horkou aktualitu. Zatímco my si své dárečky rozbalíme až večer (a Američané až zítra ráno), zaměstnanci agentury JAXA si už svůj dárek rozbalili. Je sice rozměrově malý, ale zato na něj čekali několik let a ukrývá ohromný potenciál.

Vzorky, které přivezla Hayabusa 2

14. prosince otevřeli odborníci z agentury JAXA návratové pouzdro sondy Hayabusa 2. Ze všeho nejdříve se dostali k několika malým černým zrníčkům z planetky Ryugu. Bylo tedy jisté, že sonda dokázala na Zemi dopravit cenný materiál. Tato zrníčka se však nenacházela v odběrné komoře, ale v jakési „předsíni“. Po podrobném zaznamenání všech zjištěných aspektů mohlo přijít otevření první ze tří komor, které jsou určené pro uchování vzorků. Z čisté laboratoře mohla přijít pozitivní zpráva. Komora A obsahuje černý materiál (viz náhledový obrázek článku s vyváženými barvami). Už tohle množství vypadá velmi dobře a to se jedná jen o první komoru, přičemž pouzdro obsahuje tři. Je však možné, že třetí komora bude prázdná.

Kosmotýdeník 429 (30.11. – 6.12.)

Pouzdro mise Hayabusa-2 s drahocennými vzorky z planetky Bennu

Jen v málokterém týdnu se toho ohledně kosmonautiky děje tolik, jako právě v tom, který právě minul! Pojďte se v pravidelném souhrnu nejzajímavějšího kosmonautického dění ohlédnout za všemi těmi výjimečnými událostmi. Asi nikoho nepřekvapí, že hlavním tématem Kosmotýdeníku bude úspěšně přistání návratového pouzdra mise Hayabusa-2, které přivezlo zatím neznámé množství vzorků z planetky Ryugu. Budeme se však věnovat i dění u Měsíce, kde se na oběžné dráze našeho nejbližšího přirozeného souputníka úspěšně setkaly obě části sondy Chnag’e-5. Nevynecháme však ani další dění a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Materiál z potenciálně nebezpečné planetky míří k Zemi

K Zemi se přibližuje japonská sonda Hajabusa 2 s materiálem odebraným z planetky Ryugu. Při setkání s naší planetou sonda na začátku prosince 2020 vypustí návratové pouzdro se vzorky z povrchu planetky. Návratová schránka přistane v australské poušti a samotná sonda bude pokračovat v cestě k další planetce. Kromě materiálu z Měsíce získaném díky sondě Čchang-e 5 by se začátkem prosince mohly do rukou vědců dostat i vzorky z planetky Ryugu. Jde o planetku s číslem 162173, která byla objevena v roce 1999. Jde o planetku patřící do skupiny Apollo. Má takovou dráhu, že je pro Zemi potenciálně nebezpečná.

Hayabusa 2 veze k Zemi vzorky z planetky Ryugu

Pouzdro se vzorky z povrchu planetky Ryugu nasbírané japonskou sondou Hayabusa 2 by mělo přistát 6. prosince v jižní Austrálii, čímž bude zakončena šestiletá mise. Zástupci Japonské kosmické agentury JAXA společně se zástupci Australské kosmické agentury uvedli, že se na tuto událost již připravují. Sonda uvolní pouzdro se vzorky v době, kdy bude na kolizní dráze se Zemí, následně provede úhybný manévr, aby i nadále obíhala kolem Slunce. Návratové pouzdro o průměru zhruba 40 centimetrů je vybaveno tepelným štítem. Ten bude nezbytný, neboť ke vstupu do atmosféry dojde rychlostí víc než 43 000 km/h (11,9 km/s). Závěrečnou fázi přistání pak obstará padák, na kterém se náklad snese k povrchu.

Kosmotýdeník 400 (11.5. – 17.5.)

Právě vyšel čtyř stý Kosmotýdeník, který vás jako každý týden seznámí s tím, co zajímavého se stalo v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Dnes bude hlavním tématem dokoupení dalšího křesla v Sojuzu pro amerického astronauta – proč se tak stalo a kolik to bude NASA stát? V dalších tématech se podíváme například na odložený start malé čínské rakety Kuaizhou 1A, která byla uzemněna kvůli Koronaviru, nevynecháme ani přípravy na misi DM-2 a nachystané jsou i tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Jaký byl rok 2019?

Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.