Štítek ‘Airbus’

Příprava evropského servisního modulu mise Artemis III

Evropská kosmická agentura se pochlubila fotografií z výroby v pořadí již třetího servisního modulu lodi Orion. Ten v současné době (společně se čtvrtým exemplářem) vzniká ve výrobním závodě firmy Airbus v německých Brémách. Servisní moduly jsou pro lodě Orion klíčovým prvkem, který umožní návrat lidí na Měsíc po více než půl století. Tyto moduly zajistí kosmické lodi pohon, elektrickou energii, řízení teploty a astronautům dodají zásoby vody a kyslíku. Celou loď Orion totiž tvoří dvě základní části – americká návratová kabina a evropský servisní modul. Obě části pak spojuje adaptér modulu pro posádku vyráběný v režii NASA.

První družice Eurostar Neo prošla testy

První družice postavená v rámci programu Eurostar Neo od agentury ESA má za sebou zevrubné zkoušky. Družice Eutelsat Hotbird 13F je jedním členem z páru identických družic, které postavila firma Airbus pro společnost Eutelsat v rámci partnerského projektu s ESA. Cílem snažení je posílit inovace a konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu. Po dosažení pracovní oběžné dráhy ve výšce 36 000 kilometrů nad Zemí se obě identické družice postarají o posílení a rozšíření družicového vysílání více než tisícovky televizních kanálů pro zákazníky po celé Evropě, ale i v severní Africe, Severní Americe a Blízkém východě, čímž nahradí tři starší družice.

Vývoz SLS „očima“ Pléiades Neo

Z úvodního snímku to vypadá, že start gigantické rakety s kosmickou lodí Orion je již za dveřmi. Ve skutečnosti si ještě minimálně pár měsíců budeme muset počkat, a na start s lidmi ještě déle. Návrat muže (nebo ženy) na naši přirozenou družici ovšem přijde. Nebude to ale dočasné, tentokrát tam prý už zůstaneme. 17. března 2022 provedla NASA v Kennedyho vesmírném středisku (KSC) vůbec první přesun (vývoz) kompletní sestavy SLS s kosmickou lodí, která si to z budovy VAB namířila na rampu 39B. Událost neušla ani celé řadě profesionálních fotografů, kteří nás zásobovali skutečně povedenými snímky, ale ještě o level výš jsou snímky pořízené z vesmíru družicí Pléiades Neo-4.

Zkoušky teleskopu Euclid

Evropská mise Euclid dosáhla dalšího vývojového milníku. Podařilo se prokázat, že teleskop a jeho přístroje dokáží fungovat a dosáhnout očekávaných možností i v extrémních podmínkách kosmického prostoru. Euclid má studovat temnou hmotu a energii. Ty sice nemohou být přímo pozorovány žádným teleskopem, ale můžeme sledovat účinky jejich přítomnosti na rozložení galaxií ve vesmíru. Už dlouho se vědělo, že se vesmír […]

Přeprogramovatelná družice je natankována

Pokročilá telekomunikační družice, která může být využita k mnoha různým účelům byla naplněna pohonnými látkami a chystá se na start 30. července. Družice Quantum vznikla v rámci programu ESA pro partnerské projekty a jde o prvního zástupce nové generace plně překonfigurovatelných družic, které mohou na oběžné dráze reagovat na změny poptávky na Zemi během své patnáctileté služby. Její komunikační svazky mohou být prakticky v reálném čase přesměrovány, takže mohou poskytovat informace pasažérům na palubách pohybujících se lodí či letadel. Tyto svazky se dají přizpůsobit jediným tlačítkem, takže družice zvládne odbavit více dat, pokud stoupne poptávka.

Sonda JUICE dostala své dlouhé rameno

Evropská sonda JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) prošla dalším důležitým milníkem. Inženýři firmy Airbus v jejich středisku pro integraci družic v německém Friedrichshafenu připojili k tělu sondy MAGBOOM – rameno, které nese magnetometr. Konkrétně se jedná o pět magneticky citlivých senzorů, které je potřeba držet v dostatečné vzdálenosti od těla sondy kvůli minimalizaci rušení jejich měření. Senzory jsou součástí přístrojů J-MAG a RPWI (Radio and Plasma Wave Investigation). J-MAG je sestava magnetometrů, které mají studovat magnetosféru Jupiteru a její interakci s největšími měsíci – Europou, Callisto a hlavně Ganymedem, který má vlastní magnetické pole. RPWI pak prozkoumá emise radiových vln a plazmatické prostředí v okolí Jupiteru a jeho měsíců.

Gateway (únor 2021)

Dne 9. února NASA oznámila, že pro vynesení spojených modulů PPE a HALO lunární orbitální stanice Gateway vybrala raketu Falcon Heavy s prodlouženým aerodynamickým krytem. Smlouva na poskytnutí startovní služby se SpaceX včetně souvisejících přípravných a podpůrných služeb a profinancování nákladů je uzavřena v hodnotě přibližně 332 milionů dolarů. Start se uskuteční nejdříve v květnu 2024 z komplexu 39A. Bližším podrobnostem, jako patnáctitunová hmotnost sestavy, doručovací subsynchronní přechodová dráha ke geostacionární, následná desetiměsíční přeletová fáze na cílovou dráhu NRHO a dalším technickým informacím o konstrukci obou modulů jsme se věnovali v listopadovém dílu tohoto seriálu. Podle aktuální informace jsou však parametry počáteční oběžné dráhy Země stále předmětem přezkumu.

Integrace teleskopu Euclid pokračuje

Evropský teleskop Euclid, který bude mít za úkol studium temné hmoty vzniká v čisté místnosti firmy Airbus ve francouzském Toulouse. Euclid bude snímkovat miliardy galaxií až do vzdálenosti 10 miliard světelných let. Každých 80 minut pořídí snímek nové části oblohy s vysokým rozlišením. V průběhu šesti let takto pokryje více než třetinu celé oblohy. V datech se pak bude měřit tvar a vzdálenost zmíněných miliard galaxií. Firma se nyní na svém Facebookovém profilu pochlubila fotografiemi z integrace přístroje VIS do příslušné sekce.

Družice ve velkých výškách atmosféry

Budoucnost může být různá. Jedno je ovšem jisté. Pokrok se zastavit nedá a tak nás jistě čeká řada inovací, které možná mohou na první pohled vypadat šíleně nebo utopicky, ale opak je pravdou. Vylepšení se v nadcházejících letech zřejmě dočkají některé druhy družic, zejména ty snímkovací. Jejich nevýhodou jsou vysoké výdaje a nasazení v extrémním prostředí kosmu, které vyžaduje speciální úpravy. Jinou nevýhodou například je, že se musí podřídit zákonům nebeské mechaniky a neustále tak velkou rychlostí kroužit kolem Země. Což je fakticky omezuje v dlouhodobém zaměření se na konkrétní místo, které se zdá v danou chvíli něčím zajímavé. Výjimku tvoří družice na geostacionární oběžné dráze (GEO). Geostacionární oběžná dráha je však od Země tak daleko, že k získání jakéhokoli rozumného rozlišení snímkovací družice (řekněme 1 m) je zapotřebí velmi pokročilá optika a obrovské zrcadlo. Družice na geostacionární dráze, třeba 36 000 km od Země, může zůstat zaměřená na dané místo na planetě 24 hodin denně po celý rok. Toho využívají např. i komunikační družice k zajištění nepřetržité komunikace a k přenosu televizního vysílaní, ale tyto dráhy využívají samozřejmě i některé snímkovací a meteorologické družice. Ty například poskytují obrázky celého kotouče Země cca každých 30 minut, aby mohly pozorovat pohyb oblačnosti. Tou největší slabostí podobných družic tedy je relativně velká vzdálenost od Země, se kterou jsou spojeny logistické problémy.

Bartolomeo zahájil cestu vstříc ISS

Výzkumná platforma Bartolomeo, kterou postavila společnost Airbus pro Mezinárodní kosmickou stanici, dorazila na Kennedyho kosmické středisko na Floridě. Tento přesun znamená významný milník k něčemu, co doposud v kosmickém prostoru nebylo možné. Až se po březnovém startu připojí k Mezinárodní kosmické stanici, stane se z něj první komerční výzkumná platforma připojená k ISS. Celý projekt zafinancovala společnost Airbus a jeho provoz bude podporovat i Evropská kosmická agentura. Na této platformě může být umístěno až 12 různých zařízení, která budou mít zajištěné dodávky energie a přenos dat na Zemi.