sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

První fotky ze šestého průletu BepiColombo kolem Merkuru

8. ledna letošního roku prolétla evropsko-japonská mise BepiColombo pošesté kolem Merkuru, čímž provedla svůj závěrečný gravitační manévr potřebný k úpravě oběžné dráhy, aby mohla koncem roku 2026 začít obíhat kolem této planety. Sestava obou sond a přeletového modulu se tentokrát prosmýkla jen pár set kilometrů nad severním pólem Merkuru. Blízké snímky zachycují potenciálně ledové krátery, jejichž dna se nacházejí v trvalém stínu, ale i rozlehlé sluncem osvětlené severské pláně. V 6:59 SEČ se BepiColombo ocitla jen 259 kilometrů nad chladnou noční stranou Merkuru. Zhruba o sedm minut později prošla přesně nad severním pólem planety, načež se dočkala čistých pohledů na sluncem ozářené oblasti u severního pólu.

„Chybí definitivní rozhodnutí o způsobu návratu vzorků z Marsu na Zemi,“ říká o novinkách v MSR Michal Václavík

Zástupci agentury NASA včera na tiskové telekonferenci představili novinky v programu MSR, který má na Zemi dopravit vědecky cenné vzorky z Marsu pro další výzkum. Novinky jsme shrnuli v dnešním hlavním článku. Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který se již několik let aktivně účastní jednání v tomto programu, však představené novinky nepotěšily. V tomto článku se dočtete o jeho osobním pohledu na celou situaci. „(NASA – pozn. aut.) bohužel nedodržela dříve slíbené, tedy že bude vybráno pouze jedno konečné řešení a okamžitě se přistoupí k vývoji a stavbě. Naopak se šlo podbízivě na ruku průmyslu a minimálně 1,5 roku drahocenného času se bude pracovat na dvou paralelních přístupech k naplnění amerického podílu na misi MSR,“ uvedl Michal Václavík na svém profilu na síti X a dodal: „I když je již nyní zřejmé, který z přístupu je spíše životaschopný a již nyní realizovatelný.“ NASA představila dvě verze – první bude metoda sky-crane, která dopravila na Mars vozítka Curiosity a Perseverance, druhou variantou je pak využití velkého komerčního landeru. „Celkem logicky a v souladu s doporučeními z dubna loňského roku dojde

Šestý průlet BepiColombo kolem Merkuru

8. ledna se evropsko-japonská mise BepiColombo prosmýkne jen 295 km nad povrchem Merkuru, přičemž k maximálnímu přiblížení dojde v 6:59 SEČ. Sonda této příležitosti využije k fotografování Merkuru, jedinečným měřením podmínek v okolí planety a jemnému doladění provozu vědeckých přístrojů před zahájením vlastní vědecké fáze. Tento šestý (a závěrečný) gravitační manévr sníží rychlost sond a změní jejich trajektorii letu, aby byly připraveny na rok 2026, kdy vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Obě sondy jsou na cestě již více než šest let a celkem využijí devět gravitačních manévrů – jednoho u Země, dvou u Venuše a celkem šesti u Merkuru. Aby byl každý ze šesti průletů kolem malé kamenné planety maximálně využit, palubní kamery a další vědecké přístroje vždy studují Merkur a jeho okolí.

Mohou s kosmickým průzkumem pomoci ponorky?

Podle Evropské kosmické agentury se ponorky jeví jako jedinečné výzkumné platformy ke studiu adaptace lidí na extrémní prostředí, kterým může být nejen hloubka oceánů, ale i kosmický prostor. ESA, Portugalská kosmická agentura a portugalské námořnictvo nyní tato plavidla využívají k podmořskému průzkumu a napodobení izolace při kosmických misích. První posádka experimentu SubSea se vrátila 16. prosince na pobřeží po 60 dnech podmořské expedice. Vědecké týmy z univerzit v Německu, Itálii a Portugalsku sledují, jak se mezi 25 dobrovolníky obývajícími nevelký prostor mění stres, nálada i celá dynamika posádky. V mnoha ohledech tito lidé zažívají podmínky srovnatelné s těmi, které mají astronauti v omezených prostorách kosmických lodí a stanic.

Umístěte si domů sondu Hera, byť jen virtuálně

Celý život sníte o tom, že budete mít doma kosmickou sondu? To Vám sice nesplníme, ale díky pokroku v moderní technice se k této vizi můžete přiblížit, jak to jen jde. Díky nedávno spuštěné aplikaci, která je zdarma k dispozici pro všechny s headsety Apple Vision Pro, Meta Quest 3, či 3S VR, můžete umístit evropskou sondu Hera klidně doprostřed obýváku. Aplikaci Guardians of Earth vyvinul italský startup DIVE ve spolupráci s týmem zodpovědným za misi Hera. Výsledek umožňuje uživatelům si podrobně prohlédnout virtuální sondu, naučit se, jak vlastně funguje, sestavit její díly a sledovat její cestu meziplanetárním prostorem k cílové planetce.

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky se bude odehrávat na oběžné dráze, protože jedno z velkých témat loňského roku byla i první pilotovaná mise kosmické lodi Starliner. Asi nejzajímavějším měsícem roku v kosmonautice byl ale říjen. Nejprve se totiž 8. října vydala k asteroidu 65803 Didymos, aby o několik dní později odstartovala americká sonda Europa Clipper určená k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. Pokud jde o zájem divácký, ten jednoznačně představovali čtyři testovací lety lodi Starship americké firmy SpaceX. O všech těchto tématech nám povypráví šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Přednášku můžete shlédnout buď osobně, tedy v budově Přírodovědecké fakulty v Benátské ulici 2 v Praze, nebo na serveru youtube. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.

Jaký byl rok 2024? (Nepilotovaná kosmonautika)

Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.

Na co se těšit v roce 2025? (Bezpilotní kosmonautika)

Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.