Štítek ‘ESA’

Gateway (květen 2022)

Na náhledové fotografii k dnešnímu článku je maketa modulu HALO připravované kosmické stanice Gateway. Maketa bude po dokončení používána pro trénink astronautů v Johnsonově vesmírném středisku NASA. Modul HALO konstrukčně vychází z nákladní kosmické lodi Cygnus. S průměrem modulu 3,07 metru proto astronauti už mají letové zkušenosti, HALO však bude protažený na délku sedmi metrů. Na začátku našeho seriálu měla být prvním pilotovaným letem Orionu ke stanici Gateway mise Artemis 3. Časem se však plán mise změnil a prioritu dostal pilotovaný let na Měsíc. Protože Gateway v té době ještě nemá být na oběžné dráze Měsíce, bylo rozhodnuto připojit Orion přímo k lunárnímu landeru. Přesto přípravy mise v seriálu nadále sledujeme. Návštěva Gateway tak čeká až posádku mise Artemis 4. Minulý díl se zabýval hlavně finančními záležitostmi, čtenáři však měli příležitost zhlédnout i fotografie z výroby Orionů pro Artemis 3 a Artemis 4.

Hledejte rozdíly na kometě a pomozte vědcům

Každý asi někdy hrál nějakou variantu hry „najdi deset rozdílů mezi dvěma obrázky“. Evropská kosmická agentura nyní navázala spolupráci s organizací Zooniverse a výsledkem je projet Rosetta Zoo, do kterého nyní agentura láká zájemce z řad široké veřejnosti. I Vy tak můžete pomoci vědcům lépe porozumět tomu, jak se povrch komety mění v průběhu času, kdy kometa prolétává kolem Slunce. Evropská sonda Rosetta strávila na oběžné dráze komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko více než dva roky. Vědci tak dostali možnost studovat kometu zblízka a nasbírali data, jaká tu dříve nebyla. Cílem vědců je nyní využít tyto údaje k rozlousknutí některých tajemství spojených se vznikem a vývojem Sluneční soustavy. Zhruba v polovině období, kdy Rosetta studovala jádro, se kometa dostala do takzvaného perihelu – na své dráze se nejvíce přiblížila ke Slunci. Kometa se ke Slunci dostala na vzdálenost 186 milionů kilometrů a poté se zase začala vzdalovat. To znamená, že povrch komety byl v různých fázích mise osvětlen odlišně.

Skládání první rakety Vega-C

Sestavování nosné rakety Vega-C, která vyrazí na svou premiérovou misi, začalo 15. dubna dopravením prvního stupně P120 na tuhé pohonné látky na vzletovou rampu raket Vega, která se nachází na evropském kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Mimochodem P120 bude létat i na raketě Ariane 6 – buďto ve dvojicích nebo ve čtveřicích (podle charakteru mise) jakožto pomocný urychlovací stupeň. V průběhu 22. dubna došlo k usazení mezistupně na vrchol P120C. Na tomto mezistupni pak bude umístěn druhý stupeň Z40, který je také na tuhé pohonné látky.

Konečně! JWST má plně nastavená zrcadla

Dlouhý a mimořádně pečlivý proces zarovnávání optických prvků Teleskopu Jamese Webba byl dokončen. Mohlo tedy přijít kompletní zhodnocení, které ukázalo, že observatoř je schopna pořizovat čisté a správně zaostřené snímky pomocí každého ze čtyř výkonných palubních přístrojů. Nyní, když byl dokončen sedmý (a tedy poslední) krok procesu zarovnávání zrcadel, proběhlo klíčové zasedání týmu, který měl tuto činnost na starost. Jeho členové se jednohlasně shodli, že JWST je připraven na přechod do poslední fáze příprav – zavádění vědeckých přístrojů do provozu. Tato činnost by měla trvat zhruba dva měsíce, takže by vědecká činnost mohla začít letos v létě.

Příprava na lunární navigační systém

Testovací verze jedinečného přijímače signálů navigačních družic byl doručen k integraci do sondy Lunar Pathfinder. Přijímač navigačních signálů NaviMoon je navržen tak, aby mohl provést doposud od země nejvzdálenější korekci navigačního signálu. Bude přitom pracovat se signály, které jsou milionkrát slabší než ty, které přijímají třeba naše chytré mobilní telefony. „Tento inženýrský model přijímače NaviMoon představuje první kus hardwaru, který vznikl v rámci iniciativy Moonlight od agentury ESA. Ta cílí na vývoj specializovaných komunikačních a navigačních služeb pro Měsíc,“ vysvětluje Javier Ventura-Traveset, šéf navigačního vědeckého oddělení agentury ESA, pod které spadají všechny činnosti ESA spojené s lunární navigací a dodává: „Poletí na sondě Lunar Pathfinder, která bude kroužit kolem Měsíce. Zde provede zatím nejvzdálenější korekci navigační pozice – bude to na vzdálenost více než 400 000 kilometrů s přesností na méně než 100 metrů. To představuje mimořádnou inženýrskou výzvu, protože na takové vzdálenosti už budou slabé signály družic GPS a Galileo jen stěží odlišitelné od šumu na pozadí. Tato demonstrace bude znamenat skutečnou změnu paradigmatu pro navigaci na oběžné dráze Měsíce.“

ŽIVĚ A ČESKY: Mise Crew-4 přilétá k ISS

Dnes dopoledne v 9:52 SELČ jsme byli svědky spěšného startu rakety Falcon 9. Ta z floridské rampy LC-39A dopravila na oběžnou dráhu kosmickou loď Crew Dragon Freedom, v jejíchž křeslech seděli dva muži a dvě ženy. Aby mohla tato posádka strávit plánovaný téměř půl rok na stanici ISS, musí se s ní nejprve spojit. Tento automatický manévr je naplánován na 28. dubna okolo 2:15 SELČ, přičemž čas se ještě může změnit. Pokud se Vám tedy nebude chtít spát, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

ESA zmapuje radiační zátěž letu k Měsíci

Malé, ale šikovné budou evropské senzory, které se na palubě první americké mise Artemis svezou k Měsíci. Tady budou mapovat radiační prostředí po dobu celé cesty. Konkrétně se jedná o pět špičkových zařízení, z nichž každé má rozměry srovnatelné s balíčkem hracích karet. Všechny tyto přístroje budou umístěny uvnitř návratové kabiny lodi Orion a připojeny k panelům jejích stěn na různých místech. Díky tomuto experimentu bude možné zaznamenávat údaje o radiačním prostředí v útrobách lodi po celou dobu a navíc s pomocí několika senzorů. Systém EADs (ESA Active Dosimeters) umožní vědcům co možná nejpřesnější pohled na změny kosmického záření v průběhu mise, ale také na celkové dávky, které bezpilotní mise Artemis I dostane.

Palivový systém rampy pro Ariane 6 otestován

Evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně se připravuje na příchod nové rakety Ariane 6. Poslední kolo testů zahrnuje testování systému dodávek paliva do rakety, do kterého spadají palivové zásobníky, palivová potrubí a mechanická ramena, které raketu na rampě přidržují a zároveň slouží k tankování rakety. Ariane 6 využívá jako palivo kapalný vodík a kapalný kyslík jako okysličovadlo. Při posledním provedeném testu se ověřovalo, zda se ramena dokáží správně a včas odpojit.

Kosmotýdeník 500 (11.4. – 17.4.)

Loď Shenzhou-13 po přistání

Je nedělní poledne a Kosmonautix vám již tradičně servíruje Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Dnes máme i malý důvod k oslavě, jelikož se jedná o pětisté vydání! Ale nezdržujme se a pojďme se podívat na hlavní téma, kterým je úspěšné přistání čínské pilotované lodě Shenzhou-13. V dalších tématech nahlédneme pod pokličku testování Ariane 6, odklad testovacího čerpání paliva do SLS, anebo se podíváme na nová vozidla, která budou vozit posádky misí Artemis k rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Přístroj MIRI na JWST zchladl na pracovní teplotu

Teleskop Jamese Webba má být schopen pozorovat první galaxie, které se zformovaly po Velkém třesku. Aby toho ale dosáhl, musí být jeho přístroje nejprve ochlazeny – a to hodně výrazně. Sedmého dubna se přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument), společné dílo agentur ESANASA, dostal na svou konečnou pracovní teplotu pod 7 kelviny (-266°C). „Mám velkou radost, že po tolika letech tvrdé práce nyní přístroj MIRI zchladnul a je připraven k dalším krokům. To, že jeho chladič pracoval tak dobře, je velkým milníkem pro celou misi,“ přiznává Gillian Wright, hlavní vědecká pracovnice přístroje MIRI a ředitelka Britského střediska astronomické techniky ATC. Společně s dalšími třemi palubními přístroji nejprve MIRI zchladnul díky stínu ze slunečního štítu s rozměry tenisového kurtu na zhruba 90 kelvinů (- 183 °C).