Štítek ‘ESA’

Druhá družice Scout má zelenou

Poté, co byl vloni v prosinci posvěcen výběr první mise Scout, dala ESA zelenou zahájení vyjednávání s britskou firmou Surrey Satellite Technology Ltd, která má vést vývoj druhé mise Scout – HydroGNSS. Mise Scout mají doplnit sérii existujících družic ESA z programu Earth Explorer (Průzkumník Země) a jsou součástí nového programu Earth Observation FutureEO Programme. Jejich úkolem je demonstrovat možnosti malých družic, které mohou přinášet údaje s přidanou vědeckou hodnotou. Jde jednak o miniaturizaci existujících technologií, ale i o prověření nových metod. Jelikož se má u tohoto programu využívat svižný vývojový proces, měly by mít mise v projektu Scout úctyhodné parametry – od začátku jednání do startu mají uplynout maximálně tři roky a cena je omezena třiceti miliony Euro. Do této sumy jsou započítány všechny náklady – od vývoje kosmického i pozemního segmentu, startu i uvedení do provozu na oběžné dráze.

Od výzkumu vody ke kosmickému počasí

V listopadu 2009 odstartovala evropská družice SMOS, která během dalšího desetiletí poskytla mnoho dat ze svého mapování vlhkosti v půdě a koncentrace soli v povrchových vrstvách oceánů. Celkově tak pomohla zpřesnit naše chápání koloběhu vody. Zatímco plnila svou hlavní vědeckou misi, se téhle mimořádně úspěšné družici dařilo opakovaně překonávat očekávání. Přinesla totiž celou řadu nečekaných výsledků, které v mnoha případech vedly k praktickým aplikacím, které pomohly v běžném životě. A nyní SMOS opět překvapuje. Ukázalo se, že to, co bylo považováno za šum v naměřených datech, se dá využít ke sledování sluneční aktivity a kosmického počasí z oběžné dráhy.

Navigační systémy se využijí i u Měsíce

Evropská mise Lunar Pathfinder má k Měsíci dopravit pokročilý přijímač navigačních signálů, který tu provede historicky první určení pozice na oběžné dráze kolem Měsíce při využití zemského navigačního systému. Experimentální zařízení má představovat první malý krok k velkému cíli Evropské kosmické agentury – rozšířit v průběhu tohoto desetileté pokrytí spolehlivého navigačního systému včetně jeho komunikačních linek i k průzkumníkům na oběžné dráze Měsíce a jednou i k těm na jeho povrchu. Lunar Pathfinder, jehož start je plánován na konec roku 2023, má zajistit komerční retranslační služby pro lunární mise, ale také posune provozní možnosti navigačních družic.

Nové údaje o zemské gravitaci z ukončené mise

Ačkoliv mise evropské družice GOCE skončila před více než sedmi lety, tak vědci stále využívají rozsáhlý balík kvalitních dat o zemské gravitaci, který tato družice vytvořila. Mohou díky tomu nahlédnout hluboko pod povrch naší planety a najít odpovědi na mnohé otázky. Například nedávný výzkum ukázal, jak to dopadne, když vědci zkombinují data z družice GOCE s měřeními provedenými na povrchu. Výsledkem je nový model zemské kůry a svrchního pláště. Je to vůbec poprvé, kdy byl takový model vytvořen tímto způsobem. Tato metoda navíc vrhá nové světlo na procesy spojené s deskovou tektonikou, které souvisí s jevy jako jsou zemětřesení či sopečná činnost.

Sonda JUICE dostala své dlouhé rameno

Evropská sonda JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) prošla dalším důležitým milníkem. Inženýři firmy Airbus v jejich středisku pro integraci družic v německém Friedrichshafenu připojili k tělu sondy MAGBOOM – rameno, které nese magnetometr. Konkrétně se jedná o pět magneticky citlivých senzorů, které je potřeba držet v dostatečné vzdálenosti od těla sondy kvůli minimalizaci rušení jejich měření. Senzory jsou součástí přístrojů J-MAG a RPWI (Radio and Plasma Wave Investigation). J-MAG je sestava magnetometrů, které mají studovat magnetosféru Jupiteru a její interakci s největšími měsíci – Europou, Callisto a hlavně Ganymedem, který má vlastní magnetické pole. RPWI pak prozkoumá emise radiových vln a plazmatické prostředí v okolí Jupiteru a jeho měsíců.

Test kamery hledače exoplanet

Klíčová technologie evropského lovce exoplanet, teleskopu Plato, prošla vakuovým testem, který měl prověřit, že základ této mise bude fungovat správně. Testovací maketa kamery vysoké 80 centimetrů s průměrem objektivu 12 centimetrů strávila 17 dní v termálně-vakuové komoře. Zkoušky proběhly v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v nizozemském Noordwijku a napodobovaly se při nich podmínky, kterým bude teleskop čelit ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od země, kde bude jeho pracoviště.

Mars Express rozlouskl další záhadu

Když v jižních oblastech Marsu začne jaro, objeví se u téměř dvacetikilometrové sopky Arsia Mons oblak tvořený částicemi vodního ledu, který se táhne stovky kilometrů daleko, aby se za pár hodin rozplynul. Podrobná dlouhodobá studie založená na 63 pozorováních nyní odhaluje tajemství tohoto jevu. Výzkumníkům přitom velice pomohla nová měření z „marsovské webkamery“ na evropské sondě Mars Express. Tahle sonda už dříve zachytila tento typ oblaků, které se vznáší nad Arsia Mons jen kousek na jih od rovníku Marsu. Překvapivé bylo, že Arsia Mons je jedinou oblastí s nízkou marsopisnou šířkou, kde se tyto mraky objevují. Je to také jediná z mnoha podobných sopek, kde se takový oblačný závoj v této části roku objevuje. Jev dostal označení AMEC (Arsia Mons elongated cloud – protáhlý oblak u Arsia Mons).

Kontrakt pro raketu startující z Marsu

NASA udělila kontrakt na projekt MAPS (Mars Ascent Propulsion System) společnosti Northrop Grumman Systems Corporation. Ta má poskytnout podporu a produkty pro pohonný systém expertům z Marshallova střediska v Huntsville, stát Alabama. Společně s úspěšným přistáním roveru Perseverance můžeme tento uzavřený kontrakt považovat za další krok vstříc realizaci americko-evropského projektu MSR (Mars Sample Return). Jde o mimořádně ambiciozní program planetárního průzkumu, který staví na desetiletích vědeckého výzkumu, poznatků a zkušeností s průzkumem Marsu. Smlouva byla uzavřena s fixním poplatkem plus náklady a služby v rámci této mise mají potenciální hodnotu 60,2 milionu USD a maximální potenciální hodnotu 84,5 milionu USD. Práce na programu MAPS začne okamžitě prvotní fází, která bude trvat 14 měsíců. Po ní mohou v případě potřeby přijít další dvě fáze, o jejichž využití může rozhodnout agentura NASA.

Evropanka na misi Crew-4

Po účasti Thomase Pesqueta (Crew-2) a Matthiase Maurera (Crew-3) bude mít ESA svého zástupce i v misi Crew-4. Do Crew Dragonu usedne známá Italka Samantha Cristoforetti. 3. března 12:05

ESA přemýšlí o průzkumu lunárních jeskyní

V rámci prvního kroku pro odhalení podpovrchových lunárních tajemství se ESA obrátila na veřejnost s žádostí o posílání návrhů, jak detekovat, zmapovat a prozkoumat lunární jeskyně. Pět návrhů bylo vybráno k podrobnějšímu rozpracování formou studií. Z těchto pěti prací se postupně vyvinuly tři scénáře samotné průzkumné mise. V rámci první (viz videonávrh univerzity z Manchesteru) by šlo o předběžný průzkum vstupních otvorů a podzemních jeskyní, druhý scénář počítá se spuštěním sondy do prohlubně a prozkoumáním první části jeskyně. Třetí se pak zaměřuje na průzkum podzemních lávových tunelů pomocí autonomních roverů.