Štítek ‘raketový motor’

NASA pokročila ve vývoji inovativní trysky

Expertům z NASA se nedávno podařilo vyrobit a otestovat 3D tištěnou hliníkovou trysku raketového motoru, která je díky použitému materiálu i výrobní metodě lehčí než konvenční trysky. Nový postup by mohl umožnit kosmickým letům zvýšit množství vynášeného nákladu. Inženýři z Marshallova střediska v alabamském Huntsville navázali v rámci programu NASA Announcement of Collaborative Opportunity spolupráci s firmou Elementum 3D z coloradského města Erie, aby společně vytvořili svařovatelný typ hliníkové slitiny, která by byla dostatečně odolná pro použití v raketových motorech. Ve srovnání s ostatními kovy má hliník nižší hustotu a umožňuje tak výrobu vysokopevnostních a přitom lehkých dílů. Ovšem kvůli své nízké odolnosti vůči extrémním teplotám a tendenci praskat při svařování, se hliník většinou při aditivních výrobních metodách dílů pro raketové motory nepoužíval – až doposud.

Kosmotýdeník 562 (19.6. – 25.6.)

Dalších sedm dní mizí nezadržitelně v propadlišti historie a než skočíme rovnýma nohama do nového týdne, musíme si ještě připomenout, co nám vlastně uplynulé dny přinesly na poli kosmonautiky. V duchu nejlepších tradic posledních let jsme se ani tentokrát nenudili. V hlavním tématu si posvítíme na důležitý test při vývoji evropských technologií pro přistávání raket. U evropských nosičů ještě zůstaneme, protože na kosmodromu v Kourou se naskytl první pohled na raketu Ariane 6 na rampě. Dočkáte se ale i zmínky o novém rekordu firmy SpaceX, nevynecháme ani test Starship 25 a ukážeme si krásné fotky ze startu rakety Delta IV Heavy. Jak sami vidíte, čeká nás toho hodně, tak pojďme na to.

Indie zahájila testy motoru pro novou rodinu nosných raket

Kosmická agentura ISRO provedla první integrovaný test prototypu semikryogenního motoru o výkonu 2000 kN v nově zprovozněném zařízení na testování nových kapalinových motorů. Středisko se nazývá ISRO Propulsion Complex (IPRC) poblíž hory Mahendragiri. Agentura otestovala konfiguraci označenou jako Power Head Test Article (PHTA). Ta zahrnuje všechny systémy motoru kromě spalovací komory. Test je první ze série testů plánovaných k ověření návrhu systému přívodu pohonné látky, včetně nízkotlakého a vysokotlakého turbočerpadla, generátoru plynu a řídicích komponent. Středisko pro systémy kapalinových motorů (LPSC) ISRO provedlo návrh a vývoj semikryogenního raketového motoru s tahem 2000 kN za účasti indického průmyslu.

NASA prověřuje inovativní raketový motor

Agentura NASA v souvislosti příprav na zavedení dlouhodobé lidské přítomnosti na Měsíci vyvíjí řadu technologií. Tým inženýrů zodpovědných za vývoj pohonných systémů se pustil do něčeho, co zatím NASA nikdy nedělala – vyvinuli a otestovali plnorozměrový exemplář rotačního detonačního raketového motoru (RDRE = rotating detonation rocket engine). Jedná se o pokročilý návrh raketového motoru, který by mohl významně změnit způsob, jakým vzniknou příští pohonné systémy. RDRE se od tradičních raketových motorů odlišuje tím, že vytváří tah pomocí nadzvukového spalovacího fenoménu označovaného jako detonace. Tento návrh vytváří ve srovnání s tradičními pohonnými systémy více energie při použití menšího množství pohonných látek. Má tak potenciál k uplatnění jak na pilotovaných landerech, tak i na meziplanetárních výpravách.

První zážeh evropského znovupoužitelného motoru

Evropská kosmická agentura připravuje znovupoužitelný raketový motor Prometheus nové generace. Nyní, když má za sebou první zážeh, udělal celý projekt velký krok ke zkouškám, při kterých projde sérií statických zážehů. Práce probíhají v prostorách firmy ArianeGroup ve francouzském Vernonu a jakožto testovací stanoviště se používá demonstrátor znovupoužitelného stupně Themis. Motor Prometheus s tahem okolo 100 tun výrazně využívá nové materiály i výrobní postupy, které mají za úkol snížit náklady na desetinu oproti motoru Vulcain 2 pro Ariane 5, jehož vylepšená varianta (Vulcain 2.1) má pohánět centrální stupeň Ariane 6.

Mezihvězdné lety – realita či fikce?

Kdo by občas nezatoužil podívat se do vzdálených světů, k jiným hvězdám a jejich planetám. Sen mnoha vizionářů a spisovatelů sci-fi však není dnes, i přes ohromný pokrok naší civilizace, o mnoho bližší než před 200 roky. Do civilizace, jakou známe ze Star Wars máme ještě hodně daleko. Nevíme ani zda budou někdy mezihvězdné lety v této podobě realizovatelné. Co to je za nesmysl, říkáte si možná, vždyť přece několik kosmických sond letí ke hvězdám již nyní. Ano, letí, ale poletí ještě stovky tisíc až miliony let, dokud ve velké vzdálenosti neminou tu nejbližší a v té době navíc už s nimi dávno nebudeme mít žádný kontakt. Nás však budou zajímat mise realizovatelné v průběhu jediného lidského života, tedy zhruba v horizontu 100 roků. Pohovoříme dnes o tom, jaké možnosti ve splnění těchto odvážných cílů máme a jaké překážky, které nám klade fyzika musíme překonat. Dozvíme se i jaké vedlejší důsledky by cestování prostorem na velké vzdálenosti mělo. 

OBRAZEM: Letové kusy motorů BE-4

Raketové motory BE-4 spalující kapalný kyslík a kapalný metan mají pohánět hned dvě kosmické rakety. Tyto produkty firmy Blue Origin najdou uplatnění nejen na prvním stupni jejich vlastní rakety New Glenn, ale i na prvním stupni rakety Vulcan od firmy United Launch Alliance. Právě druhý jmenovaný nosič bude jejich prvním příjemcem a kvůli zpoždění v jejich výrobě nabrala zpoždění i raketa samotná. Čekání na raketové motory BE-4 je však již u konce. Šéf United Launch Alliance, Tory Bruno, se nedávno na Twitteru pochlubil fotografiemi letových exemplářů těchto motorů pro první let Vulcanu.

Zážehy korekčních motorů pro přistání na Měsíci

Budoucí lunární landery vyslané k Měsíci v rámci programu Artemis by mohly používat korekční trysky nové generace. Jde vlastně o malé raketové motory, které mají za úkol korigovat dráhu či výšku stroje, stejně tak mohou zajišťovat i vstup na oběžnou dráhu Měsíce nebo sestup k povrchu. Než se však tyto malé raketové motory vydají k Měsíci, aby tam doručily vědecké přístroje a technologické demonstrátory, musí projít zevrubným testováním na pozemských zkušebních stanovištích.

3D vytištěná spalovací komora pro budoucí Vegu

Spalovací komora metanového motoru M10 vytvořená metodou 3D tisku podstoupila první sérii ostrých statických zážehů. Pokud jste o motoru M10 zatím neslyšeli, není se co divit. Zatím totiž není v provozu – s jeho nasazením na horním stupni nejlehčí evropské rakety Vega se počítá až v rámci komplexní modernizace tohoto nosiče po roce 2025. „Výsledky jsou povzbudivé a naše týmy specialistů na pohony jsou na správné cestě k vývoji této nové technologie, která umožní další vývoj raket Vega,“ uvedl Giorgio Tumino, který má v evropské kosmické agentuře na starosti vývoj rakety Vega a zařízení Space Rider, které by umožnilo návrat z oběžné dráhy.

Nová motorárna Blue Origin

Dnes byla v Huntsville v Alabamě slavnostně přestřižena páska u závodu na výrobu a testování motorů BE-4 and BE-3U. 17. února 21:50