sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americká sonda Lucy přinesla blízké pohledy na zajímavě tvarovaný fragment planetky, který se zformoval asi před 150 miliony lety. Sonda již na Zemi posílá snímky, které byly pořízeny během jejího průletu. Lucy se 20. dubna 2025 přiblížila k planetce Donaldjohanson na přibližně 960 kilometrů. U této planetky byly již dříve pozorovány výrazné výkyvy jasnosti v průběhu desetidenní periody. Potvrdila se tak očekávání některých členů týmu Lucy, když první snímky ukázaly něco, co vypadá jako protáhlá kontaktní dvojplanetka, tedy objekt vzniklý srážkou dvou menších těles. Tým však překvapil zvláštní tvar úzkého krčku spojujícího oba laloky, který podle NASA vypadá jako dva do sebe vnořené kornouty zmrzliny.
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Už jen jednotky dní a desítky milionů kilometrů dělí americkou sondu Lucy od jejího druhého blízkého přiblížení k planetce z hlavního pásu. Tentokrát na ni čeká planetka Donaldjohanson. Chystaný průlet představuje zevrubný nácvik postupů pro hlavní vědeckou fázi mise sondy Lucy, tedy na průlet kolem několika Trojánů, tedy planetek, které sdílejí s Jupiterem oběžnou dráhu kolem Slunce. První planetka, se kterou se sonda Lucy setkala, se jmenovala Dinkinesh. 1. listopadu 2023 ji sonda prozkoumala a objevila i její malý měsíček Selam. Tým tehdy získal zkušenosti, které se mu budou hodit při aktuálním průletu.
Ačkoliv následující setkání sondy Lucy s planetkou Donaldjohanson bude sloužit primárně k nácviku postupů pro pozdější sledování planetek na dráze planety Jupiter, nový vědecký článek naznačuje, že tato malá planetka z hlavního pásu může být překvapivá i sama o sobě. Nové modely totiž naznačují, že planetka Donaldjohanson mohla vzniknout před cca 150 miliony let rozpadem většího tělesa – vlastností její oběžné dráhy a rotace se přitom od té doby významně proměnily. Až sonda Lucy 20. dubna 2025 proletí kolem této zhruba pětikilometrové planetky, nasbírá data, která by mohla poskytnout nezávislý pohled na tyto procesy. Získané poznatky budou založeny na jejím tvaru, povrchové geologii a historii kráterů.
Hera, první evropská mise zaměřená na planetární obranu, odstartovala v říjnu 2024 a vydala se na cestu k dvojplanetce Didymos, kterou má studovat jak s pomocí vlastních vědeckých přístrojů, tak i díky dvěma CubeSatům (Milani a Juventas), přičemž hlavní důraz bude kladen na průzkum následků prvního pokusu lidstva o změnu dráhy planetky. Evropská mise Ramses využije velkou část technologií vyvinutých pro sondu Hera, aby usnadnila svůj rychlý vývoj. Ani zde tak nebudou chybět dva spolucestující CubeSaty.
Rozbory prachu a kamínků, které z planetky Bennu přivezla americká sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security–Regolith Explorer) odhalily molekuly, které jsou na naší planetě klíčem k životu. Vědci ale také našli molekuly, které dokazují přítomnost slané vody, která mohla sloužit jako médium pro interakci a kombinace těchto látek. Jak už tomu v podobných případech bývá, i tentokrát musíme upozornit, že se nejedná o objev života jako takového. Podle vědců však tyto objevy naznačují, že podmínky nezbytné pro rozvoj života byly v mladé Sluneční soustavě hojně rozšířené, což zvyšuje naděje na to, že život mohl vzniknout i na jiných planetách a měsících.
Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Těchto 138 nově objevených planetek má rozměry v rozmezí od ekvivalentu autobusu až po ekvivalent stadionu. Objekty těchto rozměrů nejsou v hlavním pásu pozorovatelné pomocí pozemských observatoří. Znalost, kolik planetek hlavního pásu je v různých velikostních kategoriích, může vědcům prozradit něco o tom, jak se planetky v průběhu věků měnily vlivem kolizí. Tento proces souvisí s tím, jak některá tělesa v historii unikla z hlavního pásu, ale i s tím, jak některé kamínky končí na Zemi v podobě meteoritů. Článek prezentující tento výzkum byl publikován 9. prosince v časopise Nature.
Evropská kosmická agentura podepsala s firmou OHB Italia SpA kontrakt v hodnotě 63 milionů Eur, který má pokrýt zahájení přípravných prací na navržené misi Ramses (Rapid Apophis Mission for Space Safety) určené k průzkumu známé planetky Apophis. 13. dubna 2029 se tato planetka o průměru 375 metrů prosmýkne kolem naší planety jen 32 000 kilometrů nad jejím povrchem. To je blíž než desetina vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc! Tato extrémně vzácná událost přitáhne pozornost celého světa a nabídne jedinečnou vědeckou příležitost pro vědecký výzkum a především obor planetární obrany.
Po zhruba měsíc trvajícím období mlčení vydala agentura NASA aktualizovaný dokument vyzývající k hledání nápadů, jak by se dala recyklovat dvojice malých sond určených k průzkumu planetek. Důležité je, že v aktualizovaném dokumentu bylo odstraněno mnoho technických detailů. NASA zveřejnila 30. srpna žádost o informace (RFI – request for information), v níž žádá o vyjádření ke koncepci využití v současnosti uskladněné mise Janus k návštěvě planetky Apophis před jejím blízkým průletem kolem Země v dubnu 2029.
V rámci vzájemné výměny vzorků přivezených z různých planetek poskytla americká agentura NASA své japonské kolegyni JAXA část vzorků z planetky Bennu, které na Zemi dopravila americké mise OSIRIS-REx. Vzorky byly oficiálně předány z rukou zástupců NASA během slavnostního ceremoniálu, který se uskutečnil 22. srpna v kampusu agentury JAXA v japonském městě Sagamihara. Tato výměna navazuje na podobný krok, ke kterému došlo v listopadu 2021. Tehdy ale vzorky poskytovali Japonci Američanům. Šlo o materiál z planetky Ryugu, který odebrala japonská sonda Hayabusa 2. Tato vzájemná dohoda umožňuje oběma agenturám sdílet vědecké pokroky a posouvat výzkumnou i technologickou spolupráci na misích pro dopravu vzorků z planetek. Vědecké cíle obou misí se točí kolem porozumění původu a historie jednoduchých, na organické látky bohatých planetek a toho, jakou roli mohly hrát při formování planet.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
