Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: SpaceX vynáší již čtvrtou družici pro Intelsat

Zítra ráno nás čeká start Falconu 9 s telekomunikační družicí Intelsat 40e. Za výrobu družice na platformě SSL-1300 je zodpovědná firma Maxar. Zajímavost je, že NASA uzavřela s firmou Maxar dohodu, že na jedné z komerčních družic bude umístěn přístroj TEMPO. Ten je určen především pro měření aerosolů, oxidu siřičitého, ozónu a dalších plynů v atmosféře nad Spojenými státy, Kanadou a Mexikem. Družice bude umístěna nad 91° západní délky, díky čemuž bude mít skvělý výhled na zmíněné oblasti. První stupeň, který poletí po čtvrté, se pokusí o přistání na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat v Atlantiku. 

ŽIVĚ: Přeparkování Sojuzu MS-23

Počet obyvatel Mezinárodní kosmické stanice ISS se zítra sníží ze sedmi na čtyři. Tento stav však potrvá pouze pár desítek minut a poté se opět zmíněný počet vrátí na běžnou hodnotu. Zítra v dopoledních hodinách nás totiž čeká přeparkování lodi Sojuz MS-23 z modulu Poisk na modul Pričal. Do ruské lodi usedne tříčlenná posádka, která se v ní bude letos v září vracet na Zemi, tedy Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio. Kompletní posádka musí být na palubě své lodi z prostého důvodu – pokud by po odpojení od stanice došlo k jakémukoliv problému a Sojuz se nemohl připojit zpět, přišli by členové jeho posádky o záchrannou loď, do které by se uchýlili v případě problémů.

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2023)

Na přelomu února a března byly do kabiny Orionu pro misi Artemis II nainstalovány zbývající boxy avioniky, demontované z Orionu z mise Artemis I. Tím byl splněn milník, který představoval velkou časovou nejistotu. Před půl rokem jsme zmínili zprávu Úřadu vládní odpovědnosti GAO, podle níž bude NASA kvůli opětovnému použití avioniky a následujícím integračním aktivitám potřebovat mezi oběma starty minimálně 27 měsíců času. V minulém dílu jsme napsali, že představitelé NASA stále věří, že by mohl existovat prostor pro urychlení časové osy, aby vedla ke startu v roce 2024. Díky včasnému dokončení instalace avioniky mohli zástupci NASA na telekonferenci 7. března sdělit, že stále sledují časovou osu vedoucí ke startovní připravenosti v listopadu 2024. Nastal čas na jmenování posádky….

Noví astronauti ESA zahájili výcvik

Vloni na podzim vybraní noví evropští kandidáti na kosmonauty dorazili 3. dubna do střediska přípravy astronautů v německém Kolíně nad Rýnem, aby zahájili svůj 12 měsíců trvající základní výcvik. Pětičlenná skupina (Sophie Adenot, Pablo Álvarez Fernández, Rosemary Coogan, Raphaël Liégeois a Marco Sieber) byla společně s dvanácti záložními astronauty vybrána z více než 22 500 zájemců, kteří pocházeli ze všech členských států ESA. Kandidáti na kosmonauty nyní budou trénováni na nejvyšší úroveň standardů, aby se řádně připravili na své budoucí kosmické mise. Během základního tréninku je čekají školení zaměřená na vše, co souvisí s kosmickým průzkumem, technickými i vědeckými obory, kosmickými systémy a jejich provozem, ale i s výstupy do volného kosmického prostoru a chybět nebude ani nácvik přežití v divočině.

ŽIVĚ: Kdo se po půlstoletí opět vydá k Měsíci?

Program Artemis, který má vrátit člověka na povrch Měsíce a umožnit jeho dlouhodobou přítomnost na Měsíci, vloni začal úspěšnou testovací bezpilotní misí Artemis I. Nyní tedy přichází čas udělat další velký krok, kterým bude pilotovaná testovací mise Artemis II. V jejím rámci se čtyřčlenná posádka (tři zástupci NASA a jeden zástupce kanadské agentury CSA) vydají k Měsíci, který lidé opustili před více než 50 lety. Právě dnes (3. dubna) má přijít oficiální oznámení posádky, která se této výjimečné mise zúčastní. NASA TV má naplánovaný začátek přenosu na 17:00 SELČ a v tomto článku najdete vložený přehrávač tohoto přenosu. V dalších dnech vyjde na našem webu podrobnější představení nominované čtveřice.

GRBAlpha – nejjasnější gama záblesk

Elektromagnetické záření dělíme podle energie na několik druhů. Viditelné světlo známe od nepaměti, avšak mnohé další typy tohoto záření byly objeveny až v 19. nebo 20. století. Například nejenergetičtější záření gama objevil Paul Villard v roce 1900. Postupem času si všechny druhy elektromagnetického záření našly cestu i do kosmického výzkumu. Pro gama paprsky je to dokonce jediná cesta, neboť jeho vlnové délky atmosféra k povrchu Země téměř vůbec nepropouští. Postupem času se v kosmickém prostoru vystřídala řada důležitých družic specializovaných na gama astronomii. Za všechny jmenujme alespoň observatoře Compton a stále aktivní Fermi.

Kosmotýdeník 550 (27.3. – 2.4.)

FLEX

Již 550 týdnů se setkáváme u pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautky v uplynulých sedmi dnech. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřené na podpis vůbec první komerční smlouvy pro lunární verzi Starship společnosti SpaceX. Zákazníkem je společnost Astrolab, která využije kapacitu této lodi k dopravě jejich vozítka FLEX. V dalších tématech se podíváme na dění na čínské kosmické stanici, anebo na odklad startu nové rakety Vulcan od společnosti ULA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 startuje s družicemi pro SDA

Start Falconu 9 s první porcí družic systému Tranche 0 byl ve čtvrtek stornován v době zážehu motorů. Páteční i sobotní termíny nebyly využity a SpaceX se rozhodla, že se o start pokusí až v neděli. Tomuto plánu hraje do karet i předpověď počasí, která slibuje devadesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek. Tím pádem bychom se při návratu podruhé použitého prvního stupně na pevninu mohli dočkat velmi povedených záběrů. Pokud tedy budete mít dnes odpoledne čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho přenosu.

Vesmírné výzvy – březen 2023

VV_2023_03

Březnové Vesmírné výzvy zahájíme představením skafandrů AxEMU. Pak se podíváme na dvě neúspěšné premiéry a sice start první rakety Terran 1, jejíž převážná část byla vytištěna na 3D tiskárně a start první rakety H3. V dalších dvou reportážích vyměníme posádky v západním segmentu ISS pomocí misí Crew-5 a Crew-6. Po Kosmonautice v kostce bude následovat návrat poškozené lodi Sojuz MS-22. Potom se zásobovací loď CRS-27 vydá k ISS. Následuje start družic SES-18 a SES-19. Závěr bude patřit startům kosmických konstelací, konkrétně OneWeb F17 a čtyř Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Aktualizovaný harmonogram sondy Psyche

Sonda Psyche

Americká sonda Psyche, která má studovat stejnojmennou planetku bohatou na kovy, je po ročním odkladu kvůli dokončení kriticky důležitých zkoušek na správné cestě ke startu letos v říjnu. Její startovní okno se otevře 5. října a zavře 25. října. Cílová planetka, která obíhá Slunce u vnějšího okraje hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, může být podle některých teorií pozůstatkem jádra takzvané planetesimály, základního stavebního kamene pro vznik klasické plnohodnotné kamenné planety. Vzhledem k posunutému termínu startu dostala sonda Psyche nový časový plán celé mise, který obnáší průlet kolem Marsu za účelem gravitačního manévru, což umožní přílet sondy k planetce v srpnu 2029. Sonda poté zahájí 26 měsíců trvající vědeckou fázi, při které bude sbírat pozorování a data během obíhání kolem planetky v různých výškách nad povrchem.