FLEX

  • Nové lunární rovery mají na Měsíci čekat na posádku Artemis 4

    Nové lunární rovery mají na Měsíci čekat na posádku Artemis 4

    Dušan Majer2 komentáře

    Cíl NASA vybudovat u jižního pólu Měsíce aktivní základnu bude částečně záviset na schopnosti přepravovat astronauty z jednoho místa na jiné. V současné době soupeří dvě soukromé firmy i to, aby agentuře NASA nabídly tuto schopnost do konce roku 2027. Minulý měsíc NASA vybrala firmy Astrolab a Lunar Outpost, aby vyvinuly lunární terénní rovery, které bude možné dodat agentuře příští rok. Jedná se o dvě ze tří firem, které byly v roce 2024 oznámeny v rámci kontraktu LTV, který měl vyústit ve vybrání pouze jednoho vozítka. Namísto toho NASA požádala firmy, aby přišly s jednodušším designem, který nepotřebuje desetiletou potenciální výdrž na povrchu Měsíce, ale spíše by se mělo jednat o něco, co by mohlo být připraveno včas pro první pilotované lunární přistání z programu Artemis, které je momentálně plánováno na začátek roku 2028.

  • Na co se těšit v roce 2026? (Bezpilotní kosmonautika)

    Na co se těšit v roce 2026? (Bezpilotní kosmonautika)

    Dušan Majer14 komentářů

    Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat.  Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.

  • Kosmotýdeník 660 (5. 5. – 11. 5.)

    Kosmotýdeník 660 (5. 5. – 11. 5.)

    Lukáš Houška11 komentářů

    Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vzal zajímavý vědecký článek o tom, že kůra na Venuši se možná samovolně obnovuje i bez přítomnosti dekové tektoniky. V dalších tématech nás čeká třeba vstup modulu Resillience na oběžnou dráhu Měsíce, testování skafandrů a vozítka pro program Artemis, či pěkné video z testování některých částí rakety Neutron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Lander Griffin ponese při své premiéře vozítko FLIP

    Lander Griffin ponese při své premiéře vozítko FLIP

    Dušan Majer2 komentáře

    Společnost Astrobotic 5. února v prohlášení oznámila, že koncem letošního roku dopraví do okolí jižního pólu Měsíce lunární vozítko postavené firmou Venturi Astrolab. Rover FLIP (FLEX Lunar Innovation Platform) bude hlavním nákladem landeru při misi Griffin-1, který má přistát do regionu Nobile blízko jižního pólu Měsíce. Pittsburská firma Astrobotic několik měsíců hledala náklady pro misi Griffin-1 poté, co NASA vloni v červenci oznámila, že tento lander nevyužije pro misi svého roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover), ale ponechá si zakázku na komerční lunární užitečný náklad, která byla společnosti Astrobotic zadána pro doručení roveru VIPER. Agentura také uvedla, že by namísto VIPERu mohla poslat k Měsíci hmotnostní simulátor, ale místo toho dovolí firmě Astrobotic hledat komerční náklady, které by mohly VIPER při této misi nahradit.

  • Kosmotýdeník 550 (27.3. – 2.4.)

    Kosmotýdeník 550 (27.3. – 2.4.)

    Lukáš Houška6 komentářů

    Již 550 týdnů se setkáváme u pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautky v uplynulých sedmi dnech. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřené na podpis vůbec první komerční smlouvy pro lunární verzi Starship společnosti SpaceX. Zákazníkem je společnost Astrolab, která využije kapacitu této lodi k dopravě jejich vozítka FLEX. V dalších tématech se podíváme na dění na čínské kosmické stanici, anebo na odklad startu nové rakety Vulcan od společnosti ULA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗