Planet Labs
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čína se chystá vypustit další moduly stanice Tiangong, aby nasytila rostoucí poptávku po vědeckém výzkumu a potenciálně posílila mezinárodní spolupráci. Aktuálně nejsilnější čínská raketa, Dlouhý pochod 5B, má být podle oficiálních míst nosičem těchto nových modulů. „V souladu s plánem zajistí Dlouhý pochod 5B také vynesení dodatečných modulů pro pilotovanou kosmickou stanici,“ uvedl Wang Jue z CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) 30. dubna v televizi CCTV (China Central Television). Žádný oficiální časový plán misí nebyl zveřejněn, ale zdá se, že komentáře potvrzují plány na přidání modulů k Tiangongu, orbitální základně ve tvaru písmene T se třemi moduly, která byla postavena v letech 2021-2022.
Čína vyslala k orbitální kosmické stanici Tiangong svou devátou pilotovanou misi. Shodou okolností tento start vyšel na 55. výročí startu první čínské družice, která nesla jméno Dongfanghong-1. Čína se od té doby dostala do užší světové špičky a na svém kontě má i řadu prvenství – třeba první družicovou síť na vzdálené retrográdní dráze Měsíce, když družice DRO-B dokončila v tomto měsíci závěrečný manévr. Aby toho nebylo málo, tak čínský komerční kosmický sektor pokračuje v rozšiřování úctyhodným tempem. Firma LandSpace třeba dokončila sestavování prvního exempláře rakety ZhuQue-3 a 100. kus raketového motoru Tianque sjel z výrobní linky v Huzhou.
Dvojice čínských astronautů provedla minulý pátek výstup do volného prostoru. V rámci EVA nainstalovali astronauté ochranné stínění proti vesmírnému odpadu na vnější stranu modulu Wentian kosmické stanice Tiangong.
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol prozkoumat asteroid 65803 Didymos. Asi nejzajímavější událost měsíce října nám přinesl zhruba o týden později pátý testovací let rakety Starship, při kterém se podařilo i zachytit přistávající booster Super Heavy. O den později se z rampy LC-39A odlepil Falcon Heavy se sondou Europa Clipper určenou k průzkumu měsíce Europa planety Jupiter. Přesuňme se již do měsíce listopadu, kdy se začala skládat nejsilnější raketa světa Space Launch System pro misi Artemis II. I v listopadu jsme se dočkali testovacího letu rakety Starship v pořadí již šesté. Poslední událostí, která stála za zmínku je návrat posádky kosmické lodi Shenzhou 18 z půlročního pobytu na čínské stanici Tiangong. V prosinci se zaměříme na start družice Sentinel-1C evropské kosmické agentury určené k dálkovému průzkumu Země. Evropská kosmická agentura v prosinci uskutečnila i další zajímavý start, kterým byla
V minulých dnech jsme si představili nejočekávanější události roku 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice a máme za sebou i shrnutí nepilotované kosmonautiky za rok 2024. Nyní je tedy čas uzavřít tuto sérii z přelomu roku rekapitulací roku 2024 z hlediska pilotované kosmonautiky. Také v tomto oboru se totiž událo mnoho zajímavých věcí, které by rozhodně neměly zapadnout. Jak už je v našich článcích zvykem, budou i tentokrát do výčtu pilotované kosmonautiky zařazeny i nákladní kosmické lodě. Létají totiž k obydleným kosmickým stanicím a bez jejich služby by astronauti na těchto stanicích nemohli existovat.
Ani tuto předvánoční neděli nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku jsme se tentokrát zaměřili na to, jak se ULA připravuje na třetí let rakety Vulcan a zda získá certifikaci pro zakázky národní obrany i přesto, že druhá mise zaznamenala anomálii během letu. V dalších tématech nás čeká změna jízdního řádu budování komerční stanice Axiom, dále také třetí zakázka pro lunární lander Blue Ghost a samozřejmě nevynecháme ani start české družice LASARsat. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Měsíc šedý a pustý. Přitom důvěrně známý, ale stále tajemný. Právě k němu směřuje naše budoucnost a pokračující přítomnost v průzkumu vesmíru. Všechny plánované velké projekty s ním nějakým způsobem počítají. Ať už je to stanice Gateway, program Artemis nebo čínský program Chang’e v jehož rámci se má na povrchu luny budovat mezinárodní základna. Nesmím vynechat ani Indii, která rozvíjí své schopnosti a též deklaruje, že cílem snah je přistání na Měsíci. Sny Koperníka, Keplera, Verna a dalších pomalu ožívají. Není to jen pošetilé plýtvání zdroji, je to v prvé řadě naše přirozenost a v té druhé snaha o přežití. Náš satelit vzdálený 400 000 tisíc kilometrů bude klíčové kosmické těleso pro nadcházející desetiletí a to z mnoha důvodů. Měsíc je v podstatě klíčem k rozšíření lidské přítomnosti po Sluneční soustavě. Ovšem pobyt na našem souputníkovi není vůbec jednoduchý. Čeká nás velké množství překážek a technologických výzev, kterým bude třeba čelit. Celkově budování čehokoli na povrchu bude mnohem složitější podnik než byl program Apollo. Stejně neskutečné ovšem našim předkům kdysi připadalo postavit galeonu, která byla ve své době
Příprava na první start rakety New Glenn, soutěž o logo LASARSatu i mnoho dalších dílčích kosmonautických událostí. Takový byl další kosmonautikou napěchovaný týden. V našem pravidelném souhrnu toho nejzajímavějšího z kosmonautiky z uplynulého týdne se však zaměříme i na další události. V hlavním tématu třeba na start a začátek čínské mise ShenZhou 19, která je zajímavá hned z několika pohledů. V dalších tématech si připomeneme, že výroba raket Atlas V se chýlí k úplnému závěru a na výrobní lince je poslední exemplář. Vydáme se také na Starbase, kde je maketa lunární verze Starship a dojde i na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dnes ráno ve 2:43 našeho času se od kosmické stanice Tiangong odpojila pilotovaná kosmická loď Shenzhou 17, ve které se na Zemi vraceli tři muži – velitel Tang Hongbo (Tchang Chung-po), pilot Tang Shengjie (Tchang Šeng-ťie) a systémový operátor Jiang Xinlin (Ťiang Sin-lin). Kosmická loď na oběžné dráze nestrávila mnoho času volným letem. Už před polednem našeho času se její návratová kabina snesla do autonomní oblasti Vnitřní Monogolsko. Ke kontaktu s povrchem v oblasti Dongfeng (Tung-feng) došlo v 11:46 našeho času.
Dnes ve 14:58 SELČ odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan raketa CZ-2F/G s kosmickou lodí Šen-čou 18. Ta se ve 21:32 SELČ spojila se stanicí Tiangong, kam dovezla trojici ve složení Ye Guangfu, Li Cong a Li Guangsu. 25. dubna 22:56
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
