Štítek ‘Tiangong’

Kosmotýdeník 474 (11.10. – 17.10.)

Je nedělní poledne a vychází čerstvé vydání přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát let čínské pilotované lodi Shenzhou-13, na který se však podíváme s otázkou, zda budou na čínskou kosmickou stanici létat také mezinárodní posádky. V dalších tématech se zaměříme například na certifikaci modulů firmy Axiom, na start Sojuzu, který vynášel OneWeb, přistání lodě Sojuz MS-18 a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Start lodi Šen-čou 13

Dnes nás čeká významná mise. Na 18:23 SELČ je ze vzletové rampy 43/91 kosmodromu Ťiou-čchüan naplánován start nosné rakety CZ-2F ve verzi G určené pro pilotované kosmické výpravy. Na oběžnou dráhu bude dopravena kosmická loď Šen-čou 13. Posádku tvoří velitel Čaj Č‘-kang, který se již účastnil mise Šen-čou 7, letová specialistka/pilotka Wang Ja-pching se zkušeností z mise Šen-čou 10 a nováček Jie Kuang-fu na pozici letového specialisty. Na čínské kosmické stanici stráví minimálně 5 měsíců. Na nadirový stykovací uzel modulu Tchien-che se Šen-čou 13 připojí 16. října okolo 01:00 SELČ.

Kosmotýdeník 470 (13.9. – 19.9.)

Po dalších sedmi dnech je tu čerstvé a pravidelné vydání přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník se samozřejmě bude věnovat i dvěma hlavním tahákům tohoto týdne – tedy přistání čínské kosmické lodě ShenZhou-12 a misi Inspiration4. Hlavním tématem však bude začátek stavby nové výrobní haly společnosti SpaceX pro výrobu atmosférických metanových motorů Raptor, která roste u testovacího zařízení McGregor. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Čínský výstup do volného prostoru

Výstup začal v 02:38 SELČ otevřením poklopu přechodové komory a kosmonauti Nie Chaj-šeng a Liou Po-ming strávili v kosmickém prostoru 5 hodin a 55 minut (do 08:33 SELČ). 20. srpna 15:30

Kosmotýdeník 457 (14.6. – 20.6.)

Tento týden byl ve znamení startů zajímavých misí. Od letu velmi zřídka kdy vídané rakety Minotaur 1, až po pilotovaný let lodi Shenzhou 12, která dopravila tříčlennou posádku do nové čínské kosmické stanice. I těmto událostem se budeme věnovat, ale v hlavním článku se zaměříme na laserovou komunikaci a na to, jak spolupráce vládní agentury s komerčním sektorem může pomáhat rozvoji nových technologií. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí uplynulého týdne je tedy připraven k vašemu přečtení. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Čínská nákladní loď startuje

Středeční pokus o start čínské rakety Dlouhý pochod 7 musel být zrušen z důvodu závady na pozemním vybavení. Problém se však podařilo rychle vyřešit a začala se řešit otázka, kdy se poletí. Vše hře byly různé termíny – od čtvrtka do neděle, ale aktuálně se zdá, že bychom se startu měli dočkat už dnes v 19:09. Na oběžnou dráhu má dorazit druhý exemplář nákladní lodi Tianzhou, která nese několik tun nákladu. Jejím cílem je modul Tianhe – základní blok čínské kosmické stanice. Loď Tianzhou veze zásoby, které využije už za pár týdnů posádka pilotované lodi Shenzhou 12.

ŽIVĚ: Start lodi Tianzhou 2

Nosná raketa Dlouhý pochod 7 má z kosmodromu Wenchang odstartovat dnes v 19:35. Přímý přenos má být na této adrese. 19. května 17:15

Kosmotýdeník 450 (26.4. – 2.5.)

NASA

K nedělnímu obědu je pro vás již tradičně přichystán Kosmotýdeník, pravidelný souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. V aktuálním čtyřstém padesátém vydání se v hlavním tématu podíváme na prvních 100 dní administrativy nového amerického prezidenta a na to, jak podporuje aktivity NASA. Dočkáte se však i jasných náznaků, že Blue Origin chystá let prvních turistů na hranice kosmického prostoru, anebo informací o čtvrtém letu vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Čína začne budovat svou kosmickou stanici

Čínská kosmonautika je na prahu dalšího významného kroku – blíží se zahájení budování modulární kosmické stanice určené pro pilotovanou kosmonautiku, která ponese jméno Tiangong, případně Tchien-kung, pokud použijeme českou transkripci. Budování stanice začne letos a očekává se, že v roce 2022 po jedenácti misích (tři starty různých modulů, čtyři starty nákladních lodí a čtyři starty pilotovaných lodí) bude stavba dokončena. Čína tak pokračuje ve svém postupném vývoji, který začal testovacími nepilotovanými starty lodí Šenčou 1 až 4. Po nich přišly pilotované mise Šenčou 5 (s jedním astronautem), 6 a 7 (s tříčlennou posádkou) a u mise Šenčou-7 přišel i první čínský výstup do volného prostoru.

Kosmotýdeník 317 (8.10. – 14.10.)

Máme za sebou týden, který byl napěchovaný událostmi v kosmonautice. Je na čase si otřít pot z čela a události jakými byla nehoda rakety Sojuz při vynášení pilotované lodě Sojuz MS-10, anebo přepnutí teleskopu Chandra do nouzového režimu nechat nyní trochu stranou. Kosmotýdeník vám přinese i další zprávy. Například se dozvíte novinky o aktuálních plánech nové generace čínských pilotovaných lodí. Podíváme se také na nový výrobní závod společnosti RocketLab a přijde i na další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.