NASA
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman by měl být vypuštěn na konci srpna, tedy o devět měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Společnost K2 Space získala nové financování ve výši 500 milionů dolarů, čímž za pouhých sedm měsíců více než zdvojnásobila svou hodnotu. Výrobce družic se nyní připravuje na přechod od demonstračních misí na oběžné dráze k realizaci velkých komerčních a vojenských zakázek.
Americké vesmírné síly zadaly společnosti SpaceX dvě zakázky na vynesení vojenských družicových konstelací v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Jde o dosud největší veřejně oznámený soubor misí v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3.
Americké ministerstvo dopravy navrhuje vyjmout udělování licencí pro komerční kosmické starty z působnosti řady předpisů na ochranu životního prostředí. Tento krok přivítali zástupci kosmického průmyslu, zatímco ekologické organizace jej kritizují.
Společnost Sophia Space 30. července oznámila udělení patentu, který sdílí s Kalifornským technologickým institutem (Caltech). Patent se týká velkých modulárních datových center umístěných ve vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tento týden byl plný kosmonautických událostí! Dočkali jsme se fotek hned dvou planetek a také startu české a slovenské (ale v Česku vyrobené) družice. Krom toho by se tento týden dal také označit za týden vícenásobně použitelných raket! Jen do Kosmotýdeníku se dostalo úspěšné zachycení čínské CZ-10B, zkoušky s čínskou raketou Hyperbola-3 a také úspěšný japonský test se zařízením RV-X. V hlavním tématu se pak budeme věnovat novému cvičebnímu stroji, na kterém na ISS trénuje evropská astronautka Sophie Adenot. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Astronautka Evropské kosmické agentury (ESA) Sophie Adenot vyzkoušela na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prototyp evropského skafandru určeného pro činnost uvnitř kosmických lodí (IVA – Intravehicular Activity). Současně prošel druhý prototyp sérií zkoušek přežití ve vodě v Marseille.
Prototyp evropského skafandru pro použití v útrobách kosmické lodi / stanice (IVA = intravehicular activity) vyvinutý v rámci programu zahájeného agenturou CNES dorazil na Mezinárodní kosmickou stanici v kosmické lodi Dragon 2. Oblek bude na stanici testovat francouzská astronautka Sophie Adenot. Projekt EuroSuit byl zahájen v prosinci 2023 v rámci národního programu Spaceship FR, jehož cílem bylo posílení vývoje klíčových technologií potřebných pro budoucí pilotované výpravy mimo nízkou oběžnou dráhu Země.
S tím, jak se lidstvo připravuje na pilotované výpravy mimo nízkou oběžnou dráhu, zůstává jedna velká výzva stále nevyřešena – jak udržet astronauty v mikrogravitaci zdravé. Bez každodenního cvičení jejich svaly, kosti i kardiovaskulární systém zeslábnou, což může mít vliv na úspěšnost mise a bezpečnost astronautů, což platí především pro destinace jako je Měsíc, či Mars, kde bude muset posádka autonomně fungovat prakticky okamžitě po přistání. Právě proto Evropská kosmická agentura ESA vyvinula zařízení E4D (European Enhanced Exploration Exercise Device = Evropské zařízení pro pokročilé cvičení k průzkumu). Jedná se o kompaktní a přitom víceúčelový posilovací systém vhodný pro kosmické lety, který je navržen tak, aby udržel astronauty silné a připravené na fyzické nároky spojené s návratem na Zemi, či prací na površích kosmických těles.
5. ledna došlo na středisku evropských astronautů EAC v Kolíně nad Rýnem ke speciální událostí – francouzská astronautka Evropské kosmické agentury, Sophie Adenot, zde sázela svůj astronautský strom na počest své první kosmické mise, pojmenované εpsilon. Toto symbolické gesto oslavuje její dosavadní úspěchy i budoucí misi a zároveň posiluje hluboké propojení mezi kosmickými průzkumníky a planetou, která je jejich domovem. Příběh Sophie se podobá jejímu stromu – od kořínků, které jsou zasazené v Kolíně nad Rýnem až po raketu, která ji vynese k nebi. Vybraný strom, ambroň západní (Liquidambar styraciflua), je známý svou odolností a silou, přičemž tyto vlastnosti potřebují i astronauti připravující se na kosmický let. Na podzim se jeho listy zbarvují do ohnivě rudé barvy, což připomíná plameny startující rakety i ducha průzkumu. Sophie byla vybrána do oddílu kariérních astronautů ESA v roce 2022, kdy se do oddílu záložních astronautů dostal i náš Aleš Svoboda. A nyní Francouzka již několik měsíců trénuje na svůj první kosmický let, misi εpsilon, která má odstartovat nejdříve 15. února 2026. Sophie se vydá na dlouhodobou výpravu
Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené jméno mise první členky nového oddílu evropských astronautů, která se vydá na dlouhodobou misi na ISS. V dalších tématech nás čeká start a přistání japonské rakety od japonské společnosti Honda, statický zážeh opakovatelně použitelného a ocelového prvního stupně čínské rakety Zhuque-3, či na explozi Starship S36. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
První dva zástupci evropských astronautů, kteří vyšli z náboru z roku 2022, se dočkali letové nominace. Francouzka Sophie Adenot a Belgičan Raphaël Liégeois se díky tomu dočkají svého prvního letu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, přičemž obě jejich mise by měly odstartovat v roce 2026. Tento významný milník pro nové členy oddílu astronautů, kteří teprve před pár týdny oficiálně dokončili svůj základní výcvik, byl oznámen 22. května odpoledne našeho času v rámci Kosmické rady, která se včera a dnes koná v Bruselu. V rámci živě vysílaného přenosu jejich letovou nominaci oznámil Josef Aschbacher, generální ředitel agentury ESA.
Vloni na podzim vybraní noví evropští kandidáti na kosmonauty dorazili 3. dubna do střediska přípravy astronautů v německém Kolíně nad Rýnem, aby zahájili svůj 12 měsíců trvající základní výcvik. Pětičlenná skupina (Sophie Adenot, Pablo Álvarez Fernández, Rosemary Coogan, Raphaël Liégeois a Marco Sieber) byla společně s dvanácti záložními astronauty vybrána z více než 22 500 zájemců, kteří pocházeli ze všech členských států ESA. Kandidáti na kosmonauty nyní budou trénováni na nejvyšší úroveň standardů, aby se řádně připravili na své budoucí kosmické mise. Během základního tréninku je čekají školení zaměřená na vše, co souvisí s kosmickým průzkumem, technickými i vědeckými obory, kosmickými systémy a jejich provozem, ale i s výstupy do volného kosmického prostoru a chybět nebude ani nácvik přežití v divočině.
Poslední velké doplnění oddílu evropských astronautů proběhlo v roce 2009. Tehdy byli mezi evropské astronauty přidáni Samantha Cristoforetti, Alexander Gerst, Andreas Mogensen, Luca Parmitano, Timothy Peake a Thomas Pesquet, které dnes už dobře známe, protože někteří z nich byli na Mezinárodní kosmické stanici již dvakrát. Aby tito astronauti měli své nástupce, vyhlásila Evropská kosmická agentura v loňském roce nové výběrové řízení na pozici astronauta. Ze všech členských států dorazilo téměř 23 000 přihlášek a vůbec poprvé se mohli přihlásit i Češi. Několikakolovým výběrem, který nakonec vzhledem k velkému počtu zájemců trval déle, než se čekalo, nakonec prošlo 17 nejlepších mužů a žen. A mezi nimi je dokonce i jeden Čech! V tomto článku najdete stručné medailonky všech 17 nových evropských astronautů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.