Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Vesmírné výzvy – březen 2023

VV_2023_03

Březnové Vesmírné výzvy zahájíme představením skafandrů AxEMU. Pak se podíváme na dvě neúspěšné premiéry a sice start první rakety Terran 1, jejíž převážná část byla vytištěna na 3D tiskárně a start první rakety H3. V dalších dvou reportážích vyměníme posádky v západním segmentu ISS pomocí misí Crew-5 a Crew-6. Po Kosmonautice v kostce bude následovat návrat poškozené lodi Sojuz MS-22. Potom se zásobovací loď CRS-27 vydá k ISS. Následuje start družic SES-18 a SES-19. Závěr bude patřit startům kosmických konstelací, konkrétně OneWeb F17 a čtyř Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Aktualizovaný harmonogram sondy Psyche

Sonda Psyche

Americká sonda Psyche, která má studovat stejnojmennou planetku bohatou na kovy, je po ročním odkladu kvůli dokončení kriticky důležitých zkoušek na správné cestě ke startu letos v říjnu. Její startovní okno se otevře 5. října a zavře 25. října. Cílová planetka, která obíhá Slunce u vnějšího okraje hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, může být podle některých teorií pozůstatkem jádra takzvané planetesimály, základního stavebního kamene pro vznik klasické plnohodnotné kamenné planety. Vzhledem k posunutému termínu startu dostala sonda Psyche nový časový plán celé mise, který obnáší průlet kolem Marsu za účelem gravitačního manévru, což umožní přílet sondy k planetce v srpnu 2029. Sonda poté zahájí 26 měsíců trvající vědeckou fázi, při které bude sbírat pozorování a data během obíhání kolem planetky v různých výškách nad povrchem.

Pokec s kosmonautixem – Březen 2023

Člověk se ani nenaděje a už je tu další konec měsíce. Tentokrát vyšel poslední pátek v měsíci na úplný závěr března, takže tradiční Pokec s kosmonautixem bude mít možnost zrekapitulovat opravdu všechny důležité momenty, které nám kosmonautika v březnu přinesla. A které konkrétně to budou? To záleží jen a pouze na Vás, divácích. V rámci Pokecu s kosmonautixem jste to totiž právě Vy, kdo rozhoduje o směřování pořadu. Svými otázkami určujete, o čem se bude hovořit. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám přidáte – začínáme už dnes tradičně v osm hodin večer.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o start Falconu pro SDA

Včerejší pokus o start Falconu 9 byl z neupřesněného důvodu zastaven v době, kdy už začínala zážehová sekvence motorů Merlin na prvním stupni. SpaceX odvolala pokus o start v daném dni a po vyhodnocení se rozhodla, že se o start pokusí opět o 24 hodin později. Firma už má v kapse nový rekord v počtu startů raket Falcon v jednom kalendářním měsíci – v březnu jsme zaznamenali již osm jejich startů, ale šance na devátý stále existuje. Nákladem by mohlo být deset družic pro novou vojenskou síť určenou ke komunikaci a detekci nepřátelských střel. Počet družic na palubě však není stoprocentně jistý. 

Prospěšné poskakování po Měsíci

Když si vzpomeneme na legendární záběry, na kterých astronauti z programu Apollo poskakují po Měsíci, vypadá to jako velká zábava. Jenže takové měsíční poskakování může být mnohem užitečnější, než se může na první pohled zdát. Kupříkladu může mít blahodárný účinek na svaly, kosti a celý kardiovaskulární systém astronauta. Program s označením MoLo „Movement in low gravity environments“ (přeloženo: pohyb v prostředí s nízkou gravitací) simuluje na Zemi lunární gravitaci, které se někdy říká také hypogravitace. Vědci se v rámci tohoto programu zaměřují na to, jak se lidské tělo tomuto stavu přizpůsobuje. Experty na kosmickou medicínu z Evropského střediska astronautů v Kolíně nad Rýnem zajímá, jak může poskakování po Měsíci pomoci udržet zdravé kosti a svaly nebo dokonce podpořit jejich růst.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynese družice vyrobené SpaceX pro SDA

Dnes odpoledne je naplánován start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Nákladem bude deset družic vynesených v rámci programu SDA Tranche 0 L1. V rámci něj je v plánu vypustit celkem osmadvacet družic z nichž dvacet má tvořit tzv. Transport Layer, neboli transportní vrstvu, která bude sloužit ke sběru informací. Dalších osm družic má za úkol vytvořit sledovací vrstvu (Tracking Layer) a budou monitorovat balistické a hypersonické rakety. U těchto osmi družic je také zajímavé, že jejich stavbu zajišťují dvě firmy, a to L3Harris a SpaceX. Jelikož si družice objednala Americká vojenská rozvojová agentura, neznáme přesnou hmotnost družic, ale jelikož první stupeň bude přistávat na pevnině, nebude příliš veliká.

Známe termín prvního pilotovaného letu Starlineru

CFT-1

Ve středu 29. března od 20:00 SELČ pořádala NASA se zástupci firmy Boeing telekonferenci, na které byly představeny aktuální novinky a stav příprav prvního pilotovaného letu lodě Starliner, kterou vyvinula firma Boeing pro účel dopravy posádek na Mezinárodní kosmickou stanici. Loď provází poslední roky řada problémů spojených s vývojem a testováním. Nyní už se značně přiblížil její první pilotovaný let. Ten měl dle dosavadních plánů proběhnout na konci dubna, nicméně ve středu byl oznámen odklad a zároveň preferovaný den startu: 21. července 2023. Na tento den je plánován let s dvoučlennou posádkou k Mezinárodní kosmické stanici. Proč došlo k dalšímu odkladu a jaká je vlastně cesta, kterou musela nová loď projít k této misi?

ŽIVĚ: Falcon 9 vynese dalších 56 Starlinků

Z měsíce března už zbývají pouze poslední desítky hodin, ale firma SpaceX chce před koncem prvního čtvrtletí roku 2023 stihnout ještě dva starty svých raket Falcon 9 z opačných pobřeží USA. Na čtvrteční start z Kalifornie je zatím čas, tomu se budeme věnovat v samostatném článku až zítra, ale dnes se zaměříme na 21. start SpaceX v letošním roce, který by měl proběhnout dnes ve 22:11 SELČ z floridské rampy číslo 40. V rámci mise Starlink 5-10 SpaceX využije počtvrté použitý první stupeň, který se pokusí o přistání na mořské plošině Just Read the Instructions. Druhý stupeň zatím na oběžnou dráhu ve výšce 299 × 338 kilometrů, která bude vůči rovníku skloněna o 43º, dopraví 56 družic Starlink 1,5. generace. Ty se následně pomocí svého iontového pohonu přesunou na provozní dráhu ve výšce 530 kilometrů.

Dvojice družic Proba-3 je plně integrována

Mise Proba-3

Dvojice družic, které na oběžné dráze v rámci mise Proba-3 poletí v přesné formaci, jsou již dokončeny. Všechny palubní přístroje a senzory, které jim umožní vůči sobě manévrovat s milimetrovou přesností již byly integrovány na jejich paluby. Obě družice jsou také již zabaleny do mnohovrstvé izolace a připraveny na zkoušky v simulovaném kosmickém prostředí. Družice se momentálně nachází proti sobe v čisté místnosti firmy Redwire Space (dříve QinetiQ Space) v belgickém Kruibeke. Při příležitosti jejich integrace zástupci projektu Proba-3 přizvali k návštěvě areálu delegace z Belgie a Španělska.

Na Zemi se vrátil poškozený Sojuz MS-22

V polovině prosince došlo na lodi Sojuz MS-22 k nečekané události, když z jednoho okruhu začalo unikat chladicí médium. Následovaly kontroly, inspekce a analýzy, na základě kterých bylo rozhodnuto, že poškozená loď není považována za úplně bezpečnou pro původně plánovaný návrat posádky. Došlo tedy k urychlenému vypravení lodi Sojuz MS-23, která ke stanici dorazila bez posádky a ve které se mají podle nového harmonogramu vracet Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio. Sojuz MS-22, ve kterém tato trojice přiletěla na ISS, se dnes v 11:57 SELČ odpojil od modulu Rassvet, u kterého strávil 187 dní, 13 hodin a 51 minut. Odletem Sojuzu MS-22 také na ISS začala 69. dlouhodobá expedice, do níž automaticky přešli všichni současní obyvatalé stanice.