Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Noví astronauti ESA zahájili výcvik

Vloni na podzim vybraní noví evropští kandidáti na kosmonauty dorazili 3. dubna do střediska přípravy astronautů v německém Kolíně nad Rýnem, aby zahájili svůj 12 měsíců trvající základní výcvik. Pětičlenná skupina (Sophie Adenot, Pablo Álvarez Fernández, Rosemary Coogan, Raphaël Liégeois a Marco Sieber) byla společně s dvanácti záložními astronauty vybrána z více než 22 500 zájemců, kteří pocházeli ze všech členských států ESA. Kandidáti na kosmonauty nyní budou trénováni na nejvyšší úroveň standardů, aby se řádně připravili na své budoucí kosmické mise. Během základního tréninku je čekají školení zaměřená na vše, co souvisí s kosmickým průzkumem, technickými i vědeckými obory, kosmickými systémy a jejich provozem, ale i s výstupy do volného kosmického prostoru a chybět nebude ani nácvik přežití v divočině.

ŽIVĚ: Kdo se po půlstoletí opět vydá k Měsíci?

Program Artemis, který má vrátit člověka na povrch Měsíce a umožnit jeho dlouhodobou přítomnost na Měsíci, vloni začal úspěšnou testovací bezpilotní misí Artemis I. Nyní tedy přichází čas udělat další velký krok, kterým bude pilotovaná testovací mise Artemis II. V jejím rámci se čtyřčlenná posádka (tři zástupci NASA a jeden zástupce kanadské agentury CSA) vydají k Měsíci, který lidé opustili před více než 50 lety. Právě dnes (3. dubna) má přijít oficiální oznámení posádky, která se této výjimečné mise zúčastní. NASA TV má naplánovaný začátek přenosu na 17:00 SELČ a v tomto článku najdete vložený přehrávač tohoto přenosu. V dalších dnech vyjde na našem webu podrobnější představení nominované čtveřice.

GRBAlpha – nejjasnější gama záblesk

Elektromagnetické záření dělíme podle energie na několik druhů. Viditelné světlo známe od nepaměti, avšak mnohé další typy tohoto záření byly objeveny až v 19. nebo 20. století. Například nejenergetičtější záření gama objevil Paul Villard v roce 1900. Postupem času si všechny druhy elektromagnetického záření našly cestu i do kosmického výzkumu. Pro gama paprsky je to dokonce jediná cesta, neboť jeho vlnové délky atmosféra k povrchu Země téměř vůbec nepropouští. Postupem času se v kosmickém prostoru vystřídala řada důležitých družic specializovaných na gama astronomii. Za všechny jmenujme alespoň observatoře Compton a stále aktivní Fermi.

Kosmotýdeník 550 (27.3. – 2.4.)

FLEX

Již 550 týdnů se setkáváme u pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautky v uplynulých sedmi dnech. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřené na podpis vůbec první komerční smlouvy pro lunární verzi Starship společnosti SpaceX. Zákazníkem je společnost Astrolab, která využije kapacitu této lodi k dopravě jejich vozítka FLEX. V dalších tématech se podíváme na dění na čínské kosmické stanici, anebo na odklad startu nové rakety Vulcan od společnosti ULA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 startuje s družicemi pro SDA

Start Falconu 9 s první porcí družic systému Tranche 0 byl ve čtvrtek stornován v době zážehu motorů. Páteční i sobotní termíny nebyly využity a SpaceX se rozhodla, že se o start pokusí až v neděli. Tomuto plánu hraje do karet i předpověď počasí, která slibuje devadesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek. Tím pádem bychom se při návratu podruhé použitého prvního stupně na pevninu mohli dočkat velmi povedených záběrů. Pokud tedy budete mít dnes odpoledne čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho přenosu.

Vesmírné výzvy – březen 2023

VV_2023_03

Březnové Vesmírné výzvy zahájíme představením skafandrů AxEMU. Pak se podíváme na dvě neúspěšné premiéry a sice start první rakety Terran 1, jejíž převážná část byla vytištěna na 3D tiskárně a start první rakety H3. V dalších dvou reportážích vyměníme posádky v západním segmentu ISS pomocí misí Crew-5 a Crew-6. Po Kosmonautice v kostce bude následovat návrat poškozené lodi Sojuz MS-22. Potom se zásobovací loď CRS-27 vydá k ISS. Následuje start družic SES-18 a SES-19. Závěr bude patřit startům kosmických konstelací, konkrétně OneWeb F17 a čtyř Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Aktualizovaný harmonogram sondy Psyche

Sonda Psyche

Americká sonda Psyche, která má studovat stejnojmennou planetku bohatou na kovy, je po ročním odkladu kvůli dokončení kriticky důležitých zkoušek na správné cestě ke startu letos v říjnu. Její startovní okno se otevře 5. října a zavře 25. října. Cílová planetka, která obíhá Slunce u vnějšího okraje hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, může být podle některých teorií pozůstatkem jádra takzvané planetesimály, základního stavebního kamene pro vznik klasické plnohodnotné kamenné planety. Vzhledem k posunutému termínu startu dostala sonda Psyche nový časový plán celé mise, který obnáší průlet kolem Marsu za účelem gravitačního manévru, což umožní přílet sondy k planetce v srpnu 2029. Sonda poté zahájí 26 měsíců trvající vědeckou fázi, při které bude sbírat pozorování a data během obíhání kolem planetky v různých výškách nad povrchem.

Pokec s kosmonautixem – Březen 2023

Člověk se ani nenaděje a už je tu další konec měsíce. Tentokrát vyšel poslední pátek v měsíci na úplný závěr března, takže tradiční Pokec s kosmonautixem bude mít možnost zrekapitulovat opravdu všechny důležité momenty, které nám kosmonautika v březnu přinesla. A které konkrétně to budou? To záleží jen a pouze na Vás, divácích. V rámci Pokecu s kosmonautixem jste to totiž právě Vy, kdo rozhoduje o směřování pořadu. Svými otázkami určujete, o čem se bude hovořit. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám přidáte – začínáme už dnes tradičně v osm hodin večer.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o start Falconu pro SDA

Včerejší pokus o start Falconu 9 byl z neupřesněného důvodu zastaven v době, kdy už začínala zážehová sekvence motorů Merlin na prvním stupni. SpaceX odvolala pokus o start v daném dni a po vyhodnocení se rozhodla, že se o start pokusí opět o 24 hodin později. Firma už má v kapse nový rekord v počtu startů raket Falcon v jednom kalendářním měsíci – v březnu jsme zaznamenali již osm jejich startů, ale šance na devátý stále existuje. Nákladem by mohlo být deset družic pro novou vojenskou síť určenou ke komunikaci a detekci nepřátelských střel. Počet družic na palubě však není stoprocentně jistý. 

Prospěšné poskakování po Měsíci

Když si vzpomeneme na legendární záběry, na kterých astronauti z programu Apollo poskakují po Měsíci, vypadá to jako velká zábava. Jenže takové měsíční poskakování může být mnohem užitečnější, než se může na první pohled zdát. Kupříkladu může mít blahodárný účinek na svaly, kosti a celý kardiovaskulární systém astronauta. Program s označením MoLo „Movement in low gravity environments“ (přeloženo: pohyb v prostředí s nízkou gravitací) simuluje na Zemi lunární gravitaci, které se někdy říká také hypogravitace. Vědci se v rámci tohoto programu zaměřují na to, jak se lidské tělo tomuto stavu přizpůsobuje. Experty na kosmickou medicínu z Evropského střediska astronautů v Kolíně nad Rýnem zajímá, jak může poskakování po Měsíci pomoci udržet zdravé kosti a svaly nebo dokonce podpořit jejich růst.