Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Vesmírné výzvy – září 2022

VV_2022_09

Asi nejepičtější událostí právě skončeného měsíce byl náraz sondy DART do planetky Dimorphos. Ani v září se nepodařilo odstartovat misi Artemis I. Po technických potížích nakonec start zastavilo počasí. Na ISS proběhla výměna posádek, konkrétně odlétl Sojuz MS-21 a ke stanici se připojil Sojuz MS-22. Další část Vesmírných výzev bude věnována výstupům kosmonautů do volného prostoru. Vně ISS se vydali Rusové a vně Nebeského paláce se podívali Číňané. Předposlední reportáž ukáže selhání suborbitálního nosiče New Shepard a na závěr vás čekají starty misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Podá SpaceX pomocnou ruku Hubbleovi?

Hubbleův vesmírný dalekohled při jedné ze servisních misí.

Agentura NASA a firma SpaceX podepsaly 22. září speciální neplacenou dohodu. Obě strany se navzájem zavázaly, že vypracují studii, která rozvine myšlenku, kterou předložila firma SpaceX ve spolupráci s programem Polaris. Jádrem této myšlenky je  návrh posunout Hubbleův teleskop pomocí pilotované kosmické lodi Crew Dragon na vyšší oběžnou dráhu. A pozor – ačkoliv je dohoda o studii teprve čerstvá a vše je vlastně na začátku, už teď je počítáno s tím, že by americká vláda za tuto službu nic nezaplatila. NASA uvádí, že nemá žádné plány na provedení či financování servisní mise k Hubbleovu teleskopu, či jakéhokoliv projektu, který by konkuroval tomuto novému návrhu. Úkolem aktuálně dohodnuté studie má být rozbor pro kosmickou agenturu, který by NASA pomohl lépe porozumět možnostem, které nabízí komerční firmy.

Pokec s kosmonautixem – Září 2022

Další měsíc utekl jako mávnutím kouzelného proutku a máme tu poslední pátek v měsíci. Ani tentokrát proto nepřerušíme tradici, kterou naši pravidelní čtenáři dobře znají. V osm hodin večer spustíme zhruba dvouhodinový přímý přenos, ve kterém budete o tématech rozhodovat Vy, diváci. Právě Vaše dotazy, které napíšete do YouTube chatu, budou rozhodovat o tom, co se bude v aktuálním vysílání probírat. Pokud tedy budete mít dnes večer čas a chuť, rádi vás u našeho 45. dílu Pokecu s kosmonautixem přivítáme.

Dva nové přístroje již sledují hurikán Ian

Dvojice nedávno vypuštěných mikrovlnných radiometrů již dokázala z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS nasbírat cenná data o tropické bouři, která v té době procházela přes Karibik. Oba nové přístroje byly navrženy a postaveny experty z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii proto, aby bylo možné poskytnout meteorologům data z oblastí nad oceány, aby bylo možné zlepšit předpovědi dalšího vývoje. Oba přístroje pořídily svá měření hurikánu Ian 27. září v době, kdy se nespoutaný přírodní živel blížil ke Kubě, odkud pak pokračoval severním směrem vstříc Spojeným státům americkým.

ŽIVĚ A ČESKY: Odstartuje Alpha napotřetí?

Po několika pokusech o start rakety Alpha firmy Firefly Aerospace, které opakovaně kazilo špatné počasí, bychom se mohli již zítra (30. září) dočkat startu v 09:01 našeho času. Raketa Alpha je poměrně velká raketa. Na výšku měří 29 metrů, v průměru 1,82 metrů a její nosnost na nízkou oběžnou dráhu je přibližně 1 000 kilogramů. Náklad bude tvořit několik CubeSatů a PicoSatů. Jde především o náhrady družic, které byly zničeny při prvním letu.

Zásah! Sonda DART splnila svůj úkol

Po desetiměsíční cestě kosmickým prostorem se americké sondě DART (Double Asteroid Redirection Test) podařilo poprvé v praxi demonstrovat metodu planetární obrany. Sonda 27. září v 1:14 SELČ úspěšně zasáhla cílovou planetku, jejíž dráhu se lidstvo poprvé pokusilo změnit. Řídící středisko na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Laurelu potvrdilo, že zásah byl úspěšný a proběhl v očekávaném čase. Mise DART, která je součástí širšího programu planetární obrany, měla vyzkoušet účinnost metody odklonu kosmického tělesa. Tyto nasbírané znalosti se budou hodit, až se jednou na kolizním kursu se Zemí objeví nějaká planetka či kometa. Zatím sice o žádném takovém riziku nevíme, ale to neznamená, že se na něj nemůžeme připravit.

Příprava na start JPSS-2

Na Vandenbergově základně v Kalifornii jsou v plném proudu přípravy na start družice JPSS-2 (Joint Polar Satellite System-2) pro Národní úřad pro oceány a atmosféru NOAA. Agentura NASA pro kolegy z NOAA zajistila vývoj a konstrukci přístrojů, samotné družice a pozemních systémů, ale i vypuštění družic, které NOAA provozuje. Technici v průběhu září připravovali novou družici v útrobách Astrotech Space Operations, přičemž tato budova se nachází přímo na Vandenbergově základně. Družice JPSS-2 má na své palubě čtveřici pokročilých přístrojů, které budou sledovat počasí a vývoj klimatu na Zemi. Start je momentálně plánován nejdříve na 1. listopadu. Poletí se z rampy SLC-3 a využita bude nosná raketa Atlas V v konfiguraci 401. Nosič tedy bude mít aerodynamický kryt o průměru 4 metry, k prvnímu stupni nebude připojen žádný pomocný motor na tuhé pohonné látky a horní stupeň Centaur bude jednomotorový.

Prstence Neptunu pohledem Teleskopu Jamese Webba

Teleskop Jamese Webba opět ukázal své schopnosti snímkovat objekty ve Sluneční soustavě, když pořídil své první snímky planety Neptun. Nejenže se teleskopu podařilo pořídit nejostřejší snímky prstenců vzdálené planety, ale jeho kamery také ukázaly Neptun doslova v novém světle. Vizuálně nejpřitažlivější jsou na nových snímcích jednoznačně krásně ostré prstence planety. Některé z nich nebyly pozorovány od chvíle, kdy se v roce 1989 sonda Voyager 2 stala prvním lidským výtvorem, který zblízka pozoroval Neptun. Kromě několika jasných a úzkých prstenců nám Webbův teleskop jasně ukázal i slabší prašné pruhy kolem Neptunu.

Relativity Space prodlužuje testy své rakety Terran 1

V posledních letech se jako houby po dešti vyrojily nové firmy, které se snaží uchytit na stále rostoucím trhu malých raket. Patří mezi ně i společnost Relativity Space, kterou asi budete znát především díky tomu, že při výrobě svých nosičů široce využívá metodu 3D tisku. Společnost se chlubí, že od dodávky surových materiálů po dokončenou raketu uplyne pouze 60 dní. 3D tisk kromě zkrácení výrobního času také výrazně snižuje počet potřebných dílů. Prvním želízkem v ohni firmy Relativity Space je malá raketa Terran 1, která by mohla na svou první misi odstartovat ještě letos. Na floridské startovní rampě LC-16 zatím stojí pouze 24 metrů vysoký první stupeň, ale firma rozhodně nezahálí a provádí statické zážehy jeho devíti kyslíkometanových raketových motorů Aeon-1.

První návštěva Europy po dekádách

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Ve čtvrtek 29. září v 11:36 SELČ se americká sonda Juno přiblíží na vzdálenost 358 kilometrů k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Sonda s výraznými fotovoltaickými panely by měla při tomto průletu pořídit snímky s jedním z nejvyšších rozlišení, jaké máme z Europy k dispozici. Kromě fotografií ale také sonda také nasbírá důležité údaje o vnitřní stavbě měsíce, jeho povrchovém složení, či ionosféře. Vědci se kromě toho těší i na údaje o tom, jak měsíc reaguje na silnou magnetosféru planety Jupiter. Tyto údaje budou velmi důležité pro přípravu budoucích misí – třeba Europa Clipperu, která má odstartovat v roce 2024, aby studovala tento ledový měsíc.