Jaký byl rok 2020?

Z roku 2020 zbývá v době vydání tohoto článku méně než 24 hodin a pokud tedy nezasáhne zákon schválnosti, neměli bychom se dočkat již žádné významné události. Nabízí se tedy (stejně jako v minulých letech touto dobou) zrekapitulovat právě končící rok a podívat se na něj nejen z hlediska výčtu důležitých momentů, ale i pohledem statistik. Zatímco svět neprožíval v roce 2020 lehké období, kosmonautice se v globálu dařilo. Pravda, některé projekty potkalo zpoždění vlivem restrikcí, které jsou spojené s epidemiologickými opatřeními, ale ve výsledku můžeme říct, že kosmonautika zůstala letos spíše neovlivněna problémy kolem Covid-19.

O krok blíže k silnějšímu hornímu stupni SLS

Umělecká představa pilotované kosmické lodě Orion s horním stupněm EUS

Každý kosmický projekt prochází v rámci svého vývoje několika důležitými milníky. Mezi ty nejdůležitější se řadí proces CDR (Critical Design Review) – kritické zhodnocení návrhu. Nyní tímto procesem prošel návrh horního stupně EUS (Exploration Upper Stage) pro raketu SLS. Panel expertů vyhodnocoval dokumenty spojené se všemi systémy stupně a zjišťoval, zda předložený návrh splňuje požadavky pro jeho ostré použití. Tento hodnotící proces potvrdil, že EUS splňuje požadavky kritického zhodnocení z hlediska odolnosti vůči kosmickému prostředí a po dokončení by měl zajistit bezpečný provoz pro astronauty.

5 skrytých zajímavostí na roveru Perseverance

O nejnovější americké pojízdné laboratoři určené k výzkumu Marsu se toho už napsalo hodně. Přesto se na vozítku dají najít detaily, o kterých mnoho lidí nemusí vůbec vědět – některé jsou čistě dekorativní, jiné plní i nějakou skutečnou funkci. NASA nyní vydala článek, kde informuje o pěti takových detailech – pravidelní čtenáři našeho webu už mají náskok, protože o některých detailech, které Vám dnes představíme, jsme již psali v nějakém starším článku. Vozítko Perseverance nese kromě špičkových vědeckých přístrojů i různé symboly, hesla a objekty – od úlomků meteoritů až po čipy se jmény 10,9 milionu lidí.

Cesta k lepšímu přistání na Měsíci

NASA se dlouhodobě snaží spolupracovat s různými soukromými firmami na různých úkolech – kromě jiného i na zajištění pokročilé navigace a možností přistání pro budoucí lunární mise. Nedávno například proběhla zkouška softwaru od NASA společně s navigačním systémem, který vytvořila firma Blue Origin. Během testu inženýři rozběhli v reálném čase simulaci přistání u jižního pólu Měsíce. Ukázalo se, že software od agentury byl správně integrován s navigačním systémem BlueNav-L od Blue Origin. Tato zkouška ukázala schopnost zpracovávat v reálném čase snímky za účelem identifikace geografických útvarů na povrchu Měsíce – byť při zkoušce pouze simulovaném. Díky tomu systém poskytuje landeru velmi přesné informace o jeho pozici.

Falcon při utajené misi vynesl dvě družice

Údaje, které zveřejňuje americká armáda, naznačují, že 19. prosince letěly na vyhrazenou misi pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství dvě družice. K vypuštění mise NROL-108 byla využita nosná raketa Falcon 9 od SpaceX. Určení a úkoly těchto družic zůstávají utajené. Dvě družice s označením USA-312 a USA-313 katalogizovaly Kosmické síly, konkrétně oddělení, které má na starost sledování oběžných drah všech družic a také objektů kosmické tříště, které obíhají Zemi.

ŽIVĚ: Poslední start roku 2020

Včera jsme Vás informovali o posledním letošním čínském startu a dnes přijde na řadu ten úplně poslední. Na kosmodromu CSG u města Kourou ve Francouzské Guyaně na svůj start čeká raketa Sojuz ST-A s horním stupněm Fregat-M. Nákladem je francouzská armádní družice CSO-2 (Composante Spatiale Optique) určená ke snímkování ve vysokém rozlišení ve viditelném světle. Družice CSO mají nahradit starší pozorovací družice Helios 2. Výroba dvou družic CSO stála 795 milionů Euro a dohoda obsahovala možnost rozšíření systému o třetí družici. Společnost Astrium poskytla družicovou platformu s avionikou a byla zodpovědná za integraci, testy a dodání družice agentuře CNES. Společnost Thales Alenia Space dodala optické snímkovací zařízení s velmi vysokým rozlišením.

Zkouška malého vozítka pro Měsíc

Výzkumníci z Kennedyho střediska na Floridě nedávno vložili malé robotické vozítko do 120 tun těžké komory naplněné prachem a kameny, které simulují lunární regolit. Čtyřkolové vozítko CubeRover přejíždělo přes duny tvořené ostrým prachem, otáčelo se na místě a zkoušelo jezdit nahoru a dolů po prudkém svahu, který byl vytvořen v laboratoři GMRO (Granular Mechanics and Regolith Operations). Celkově vozítko provedlo více než 150 testů mobility. Tvůrce roveru, firma Astrobotic Technology z Pittsburghu spolupracovala s týmem Swamp Works z Kennedyho střediska. Spolupráce se zaměřila především na manévrovatelnost vozítka a to, jak zajistit správné fungování senzorů, motorů a dalších systémů v prašném prostředí.

Čeká nás v neděli čínský start?

Nad chystaným dnešním čínským kosmickým startem se dlouho vedla diskuze, zda se letos uskuteční či nikoli. Hlavní organizace na poli nosných raket, tedy CALT (China Academy of Launch Vehicle Technology), CAST (China Academy of Space Technology) oznámily, že po startu nosné rakety CZ-8 (22. prosince) již žádný další start v letošním roce neuskuteční. Kdo však mlčel a stále mlčí je SAST (Shanghai Academy of Spaceflight Technology), výrobce nosných raket CZ-4B a CZ-4C. Šunkanda o intenzivních přípravných pracích na kosmodromu Ťiou-čchüan a vydané varování NOTAM potvrzují přípravu startu nosné rakety.

Kosmotýdeník 432 (21.12. – 27.12.)

Čtyř stý třicátý druhý Kosmotýdeník se stane posledním v tomto roce. Nicméně ani sváteční čas a období Vánoc nezanechalo kosmonautiku v ležérním nic nedělání a pojídání cukroví. Naopak! V hlavním tématu se proto podíváme na aktuální stav testování prototypů lodi Starship i na stavbu prvního exempláře nosiče Super Heavy. Podíváme se i na to, kdy by se mohla vznést Starship SN-9 a jak budou následovat další exempláře. V dalších tématech nahlédneme pod sukni evropského servisního modulu, nahlédneme na palubu a zhodnotíme, jak se slavily Vánoce na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na to, jak poprvé letěla nová čínská raketa CZ-8. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení, hezkou neděli a dobrý vstup do nového roku.

Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 16 – odběr vzorků a návrat

VT_2020_52

Sonda Luna 16 dopravila na Zemi 101 gramů materiálu z povrchu Měsíce, konkrétně z Moře hojnosti. Toto množství bylo výrazně menší, než kolik přivezly mise Apollo, ale to význam mise nijak nesnižuje. Luna 16 se stala první automatickou sondou, která na Zemi přivezla vzorky z nějakého cizího tělesa. A mimochodem – její vzorky se dostaly také do Československa.