Štítek ‘Solar Orbiter’

Solar orbiter zasáhl výron koronální hmoty

Umělecká představa průletu sondy Solar orbiter kolem Venuše.

30. srpna vyvrhlo Slunce vstříc Venuši značné množství hmoty s nabitými částicemi. Zanedlouho pak tato bouře dorazila k druhé planetě ve směru od Slunce, kde se v té době zrovna nacházela sonda Solar Orbiter. Data z ní pomalu přichází na Zemi a zdá se, že tato událost ukázala, proč je možnost provádět lokální sledování kosmického počasí a jeho vlivů na kosmická tělesa tak důležitá. Naštěstí tento výron neměl na sluneční observatoř žádný negativní vliv. Solar orbiter je totiž postaven tak, aby drsným výronů ze Slunce nejen odolal, ale aby je i přímo měřil. Venuše ale z těchto událostí moc radost nemá. Výrony koronální hmoty mají tendenci narušovat její atmosféru a zbavovat ji plynů.

Kosmotýdeník 505 (15.5. – 22.5.)

Pomalu končí pro kosmonautiku poměrně důležitý týden, během kterého přibyla na seznam nová kosmická loď, která zatím v nepilotovaném režimu doletěla k ISS a spojila se s ní. V Kosmotýdeníku se krom tohoto budeme věnovat také sondě Solar Orbiter a jejímu blízkému průletu kolem Slunce, který přinesl řadu zajímavých dat a poznatků. V dalších tématech se krom Starlineru zaměříme také na aktuální vysokou kadenci startů rakety Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Solar orbiter zachytil obří protuberanci

Evropsko-americká sonda Solar orbiter zaznamenala největší sluneční protuberanci, která kdy byla zachycena na jediném snímku i s celým slunečním diskem. Protuberance jsou obří struktury propletených siločar magnetického pole, které udržují hustou koncentraci slunečního plazmatu rozptýleného nad povrchem Slunce. Někdy mohou mít podobu klenutých oblouků. Často jsou spojeny s výrony koronální hmoty, které (pokud jsou vyvrženy přímo k Zemi) mohou ohrozit naše technologie i každodenní život. Ke zmíněnému pozorování došlo 15. února a protuberance se rozšířila do vzdálenosti několika milionů kilometrů. Výron koronální hmoty nemířil k Zemi, ale spíše opačným směrem. Sluneční disk viditelný ze sondy (která se aktuálně blíží ke spojnici Slunce-Země) nenese žádné známky erupce. To znamená, že protuberance musela mít původ na straně Slunce, kterou aktuálně nevidíme.

Druhá kometa Solar orbiteru

Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.

Solar orbiter má svou vánoční kometu

Ačkoliv je evropská sonda Solar orbiter stavěná na pozorování Slunce, může se jí občas podařit i pozorování, které se Sluncem tak úplně nesouvisí. Do zorného pole jednoho jejího přístroje se nedávno dostala kometa Leonard, zhruba kilometrová koule tvořená prachem, kameny a ledem, která by měla 3. ledna proletět kolem Slunce. Pro vědecký tým Solar orbiteru to byla zajímavá výzva a proto se rozhodli, že budou po dobu několika dní pozorovat vývoj komety. Mezi 17. a 19. prosincem proto přístroj SoloHI pořizoval snímky pro časosběr přiložený níže. Na fotkách vidíme, jak kometa křižuje Mléčnou dráhu a v pravém horním rohu můžeme spatřit Merkur a Venuši. Druhá jmenovaná planeta je jasnější a posouvá se zleva doprava.

Kosmotýdeník 480 (22.11. – 28.11.)

Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální dění na základně Starbase, kde se SpaceX připravuje k prvnímu orbitálnímu testu rakety Super Heavy a lodě Starship. Podíváme se, kdy bychom se tohoto letu mohli dočkat. Dále nás bude zajímat například průlet sondy Solar Orbiter kolem Země, nevynecháme však ani starty Falconu 9 a rakety Sojuz. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Solar Orbiter se vrací k Zemi

Dokončená sonda Solar Orbiter před odesláním na Floridu.

Evropská sonda Solar orbiter se připravuje na gravitační manévr u Země, který předznamenává blížící se začátek hlavní vědecké mise zaměřené na průzkum Slunce a jeho účinků na tzv. kosmické počasí. Během přiblížení bude muset sonda proletět skrz oblasti s vyšší koncentrací kosmické tříště v okolí naší planety. ESA tak hovoří o nejriskantnějším průletu, jakékoliv vědecké mise. K maximálnímu přiblížení (460 km) dojde 27. listopadu v 5:30 SEČ nad severní Afrikou a Kanárskými ostrovy. Sonda se tedy k Zemi přiblíží na skoro stejnou vzdálenost, ve které obíhá stanice ISS (cca 420 km). Průlet je nezbytný k tomu, aby se sonda zbavila přebytečné pohybové energie a aby se dostala na správnou dráhu pro další blízký průlet kolem Slunce. Solar Orbiter však bude muset během průletu projít přes dvě oblasti se zvýšeným výskytem úlomků tzv. kosmického smetí.

Setkání u Venuše

Sondy Solar Orbiter a BepiColombo mají studovat různé objekty a startovaly více než rok od sebe, přesto se mezi 9. a 10. srpnem dostaly k planetě Venuši v rozestupu pouhých 33 hodin. Obě sondy potřebovaly využít gravitace této planety, která jim měla odebrat trošku energie, aby mohly zamířit blíže ke středu naší soustavy. Tento dvojitý průlet nabídl nevídanou možnost studovat Venuši i její okolí z různých míst ve stejnou chvíli. Navíc byly sondy na místech, kde se běžné orbitery nějaké planety nenachází.

Solar orbiter zachytil první erupci

Nová sonda určená ke studiu Slunce si užila velkou premiéru – pozorovala svou první sluneční erupci. Téměř přesně rok po startu, tedy 12. února 2021 zachytily přístroje na sondě náznaky výronu koronální hmoty (CME). Níže přiložený snímek pochází z palubního přístroje SoloHI (Solar Orbiter Heliospheric Imager), který sleduje sluneční vítr, prach a kosmické záření, které společně vyplňují prostor mezi Sluncem a planetami. Složený snímek trvá krátce a je zašumělý – přístroje na Solar Orbiteru pro dálkový průzkum totiž vstoupí do plné vědecké služby až v listopadu. Přístroj SoloHI použil jeden ze svých čtyř detektorů kadencí jen 15% oproti normálnímu stavu, aby snížil množství získaných dat. I přesto je na obrázku vidět náhlý výron částic (CME) ze Slunce, které se nachází mimo záběr kamery. CME začíná zhruba v polovině klipu a vypadá jako jasný výron – hustá první vlna CME se po záběru šíří směrem doleva.

Solar orbiter se blíží ke Slunci

Vizualizace sondy Solar Orbiter u Slunce.

O stejné věci se dá psát sto různými způsoby – jednotlivé verze se liší především podle toho, komu jsou určeny – jiná slova použijete pro komunikaci s dítětem v mateřské školce, jiná pro diskusi se středoškolákem a jiná v profesionální diskusi s odborníkem. Na našem webu se snažíme pokrývat široké spektrum těchto forem, aby si u nás mohl každý najít to své. Když jsme proto na webu Evropské kosmické agentury našli článek psaný nezvyklou formou imaginárního rozhovoru, řekli jsme si, že by mohl bavit i Vás – pokud jste ochotni překousnout trochu laičtější formu. Řeč bude o aktuální situaci, kdy se evropská sonda Solar orbiter z pohledu ze Země dostává do těsné blízkosti Slunce.