křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Solar Orbiter, jejíž misi vede Evropská kosmická agentura, prolétla tzv. magnetickou kličkou (anglicky switchback), tedy esovitým záhybem magnetických siločar ve slunečním větru. Analýza charakteristických vlastností vzácně pozorovaných částic uvnitř kličky umožnila vědeckému týmu sondy vystopovat původ tohoto jevu až k povrchu Slunce a odhalit další podrobnosti o slunečním magnetismu, nevyzpytatelném původci nebezpečných slunečních bouří. Slunce má silné a neklidné magnetické pole. Toto pole nejen ovlivňuje dění na samotné hvězdě, ale je také unášeno do okolního prostoru slunečním větrem – proudem horkých nabitých částic (plazmatu), který neustále uniká ze Slunce. Magnetické siločáry se mohou při cestě Sluneční soustavou kroutit, přetrhávat či ohýbat zpět. Sluneční vítr spolu se svým proměnlivým magnetickým polem vytváří celou řadu fascinujících jevů, jejichž studium vědcům pomáhá porozumět dění na naší hvězdě i v jejím okolí. V roce 2022 Evropská kosmická agentura oznámila, že sonda Solar Orbiter zaznamenala záhyb v magnetickém poli slunečního větru, označovaný anglicky jako switchback neboli magnetická klička. Ačkoliv byly tyto jevy v blízkosti Slunce pozorovány mnohokrát, vědci stále diskutují o tom, jak vznikají.
Když vědci agentury NASA v srpnu 2025 poprvé pozorovali rádiový záblesk ze Slunce, nebylo na něm nic mimořádného. Ale tento záblesk trval a trval a trval. Typicky jsou podobné sluneční rádiové záblesky dlouhé jen pár hodin až dní. Ale tenhle konkrétní byl jiný. Ve chvíli, kdy skončil, měl za sebou 19 dní existence, což dalece překonalo očekávání vědců i předešlý rekord, který činil pouhých pět dní.
Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat. Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.
I tento týden byl na kosmonautické aktivity bohatý. Tentokrát si jako hlavní téma probereme jedno rekordní pozorování, které provedla sluneční evropská sonda Soler Orbiter, díky které jsme mohli poprvé spatřit jižní polární pól naší nejbližší hvězdy. V dalších tématech se můžete těšit na jeden čínský start s družicí, která chce pozorováním magnetického pole ukázat možnost předpovídání zemětřesení či erupcí. Čeká nás také netradiční pohled na dvojici připravovaných japonských raket, nebo testování lunárního landeru od Blue Origin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Od svého startu v roce 2020 provedla evropská sonda Solar orbiter hned několik gravitačních manévrů u Země i Venuše, které postupně snížily její oběžnou dráhu a sonda se tak mohla více přiblížit ke Slunci. Zatím ještě nikdy se však nedostala tak blízko k povrchu Venuše, jako včera, 18. února 2025. Ve 21:48 SEČ prolétla jen 379 kilometrů od Venuše. Pro srovnání, Mezinárodní kosmická stanice krouží kolem Země ve výšce zhruba 415 kilometrů.
Evropské sondě Solar orbiter se vůbec poprvé v historii podařilo najít souvislost mezi měřením slunečního větru v jejím okolí a snímky slunečního povrchu ve vysokém rozlišení z velké blízkosti. Tento úspěch otevírá sluneční fyzice nové možnosti ke studiu oblastí, které slouží jako zdroje slunečního větru. Tímto výrazem se označuje nepřerušený proud elektricky nabitých částic, které vyletují od Slunce. Sluneční vítr je silně proměnlivý a jeho charakteristiky jako třeba rychlost, hustota a složení závisejí na tom, ze které části povrchu Slunce dané částice vyšly. Navzdory desetiletím věnovaným tomuto oboru jsou stále určité aspekty původu slunečního větru pochopeny jen slabě. Ve chvíli, kdy sluneční vítr dorazí k Zemi, bývá už mnoho detailů nečitelných. Je tedy prakticky nemožné vystopovat jejich původ a určit specifický region na povrchu Slunce, ze kterého částice vyšly.
Sonda Solar orbiter pořídila snímky zachycující velmi nezvyklé a stále se proměňující scenérie, které jsou vidět při pohledu na Slunce zblízka. Sondě se podařilo zachytit přechod ze spodních vrstev sluneční atmosféry do mnohem teplejší vnější koróny. Vlasové struktury jsou tvořeny nabitým plynem (plazmatem), který se šíří podél siločar magnetického pole vycházejících z nitra Slunce. Nejjasnější oblasti mají teplotu okolo jednoho milionu stupňů Celsia, zatímco chladnější materiál vypadá tmavší, jelikož pohlcuje záření. Zmíněné video natočil 27. září 2023 přístroj EUI (Extreme Ultraviolet Imager) umístěný na sondě Solar Orbiter v době, kdy se sonda nacházela přibližně ve třetinové vzdálenosti od Slunce oproti Zemi. Blížila se nejnižšímu bodu své dráhy ve vzdálenosti 43 milionů kilometrů, kam dorazila 7. října.
17. duben roku 2021 byl na Slunci vlastně skoro stejný jako každý jiný den. To se ale změnilo, když výjimečná erupce vyvrhla z jeho povrchu obří oblak materiálu. Podobné výrony ze Slunce nejsou neobvyklé, ale tento se vyznačoval nezvykle širokým rozptylem, ve kterém vyslal vysokoenergetické protony a elektrony téměř rychlostí světla. Tyto částice postupně zaregistrovalo hned několik kosmických sond, které se pohybují ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Bylo to dokonce poprvé, kdy byly vysokoenergetické protony a elektrony (zkráceně SEP – solar energetic particles) pozorovány sondami na pěti hodně vzdálených místech mezi Sluncem a Zemí, ale i u Marsu. Nyní tyto odlišné výhledy na sluneční erupci odhalují, že různé druhy potenciálně nebezpečných SEP mohou být vyvrhovány různými jevy na Slunci do různých směrů, takže mají široký rozptyl.
Kdo se někdy nepodíval na oblohu a nepozoroval fascinovaně Slunce. Tento objekt na obloze nám dává spoustu věcí potřebných k životu, jako je světlo nebo teplo, a v přenesené podobě vlastně i skoro všechny další druhy energie. Velká řada způsobů, kterými získáváme na zemi energii, je původně energií sluneční. Slunce bylo navíc velmi důležité i z hlediska měření času, s čímž souvisí obživa lidstva. Není proto divu, že u řady kultur získalo Slunce náboženský význam. Ať už jde o starý Egypt, Řecko, Řím, Mezopotámii, Indii nebo mayskou kulturu, tam všude existovali sluneční bohové. My dnes víme, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd ve vesmíru a že jej ovládají čistě přírodní procesy. Naše vyprávění ale musíme začít právě v dávných dobách, kdy se odehrávaly první seriózní pokusy o pozorování Slunce.
Atmosféra Slunce se jmenuje koróna a je tvořena plazmatem, tedy elektricky nabitým plynem, s teplotou okolo milionu stupňů Celsia. Právě tato teplota je pro vědce záhadou, jelikož povrch Slunce má „pouze“ okolo 6 000 °C. Koróna by měla být chladnější než povrch, protože energie Slunce pochází z termojaderných reakcí v jeho jádru a věci přirozeně chladnou tím víc, čím dále jsou od zdroje tepla. A i přesto je koróna více než 150× teplejší než povrch Slunce. Vědci tedy už dlouho tuší, že zde musí hrát roli nějaká jiná metoda přenosu energie do plazmatu, ale nikdo zatím neprokázal, oč by mohlo jít. Teorií bylo mnoho, ale žádná nebyla průkazná.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
