Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 16 – odběr vzorků a návrat

VT_2020_52

Sonda Luna 16 dopravila na Zemi 101 gramů materiálu z povrchu Měsíce, konkrétně z Moře hojnosti. Toto množství bylo výrazně menší, než kolik přivezly mise Apollo, ale to význam mise nijak nesnižuje. Luna 16 se stala první automatickou sondou, která na Zemi přivezla vzorky z nějakého cizího tělesa. A mimochodem – její vzorky se dostaly také do Československa.

Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.


Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .

Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.

Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

14 komentářů ke článku “Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 16 – odběr vzorků a návrat”

  1. Miroslav Pospíšil napsal:

    Díky oběma autorům (Michal & Dušan) za tento díl. Je moc fajn dozvědět se spoustu drobných a zároveň pravdivých technických detailů o 50 let staré návratové misi.

  2. FritzLochmann napsal:

    Zaujímavý film, zaujímavý počin, ale je to slabá náplasť za po*ebabraný mesačný program s N1
    Napriek tomu im nemožno v tomto smere uprieť prvenstvo
    Len škoda že teraz prešľapujú v bahne

  3. Spytihněv napsal:

    Jaký měli důvod k tomu, že si akci naplánovali na měsíční noc? Museli přidat osvětlení okolí, tím riskovali poruchu a práci naslepo (což se i vyplnilo), navíc velmi nepříznivé „počasí“ (zima jako v morně). A k tomu šlo ještě o nevyzkoušenou věc. Jediné, co mě napadá (když pominu nabízejicí se konspirační teorie, které ovšem neberu) je, že rozkaz zněl jasně.

    • Michal Václavík napsal:

      Vycházelo se z příhodných podmínek pro přelet a v podstatě nezáleželo, za jakých podmínek sonda na povrch přistane. Naopak pro přistávací radar bylo příhodnější přistání v noci. Za dne měly přistát a nebo přistály sondy Luna 5, Luna 7, Luna 17, Luna 20, Luna 21 a Luna 23. Velmi krátce po východu Slunce Luna 8 a Luna 9. V noci pak sondy Luna 13, Luna 16, Luna 18 a Luna 24.

      • Spytihněv napsal:

        Hádám, že návratové Luny nedisponovaly kamerou, která by v reálném čase sledovala sestup, takže bylo asi opravdu jedno, zda se přistává ve dne nebo v noci. Ale řekl bych, že práce na povrchu pod dozorem ze Země ve dne snazší je.

        Jinak opět diky, video bylo hodně zajímavé, mám rád retro mise a tohle je přesně ono. Pokud jde o dva záhadné doutniky vyčuhující z pouzdra, tak tady jsem kdysi docela dlouho tápal, o co jde. A těším se na Lunu 24, na nový způsob odběru. Ani teď nevím, jestli měla osvětlení jako L16.

  4. Vaclav napsal:

    Rusové podnikli celkem 11 pokusů o návrat vzorků. Většinu zatajili. Návrat se jim podařil až na 6-tý pokus. Sondy tohoto typu zřejmě začali stavět v okamžiku kdy bylo jasné, závod o člověka na Měsíci prohráli a tudíž se pokusili alespoň jako první získat vzorky z Měsíce. Nestihli to, k čemuž přispěla i  poruchovost nosiče i vlastní sondy. Údaje jsou na WIKI. Američané s něčím podobným nepočítali a návratový program zjistili až při Luně 15 v době letu Apolla-11, které mohlo startovat již místo A-10, to , že přistání astronautů na Měsíci neurychlili, ač mohli, se jim mohlo v případě úspěchu L-15 šeredně vymstít.

  5. billicek napsal:

    Vyvolali jste ve mně tímto článkem úžasnou vzpomínku – já si s tím regolitem hrál dikobrazím ostnem pod mikroskopem. Bylo to kolem roku 1980 a já byl na návštěvě u prof. Bauera (mineraloga) na VŠCHT v Thákurovce v Dejvicích. Chodil jsem tam za ním kvůli nerostům. Řekl mi, ať si sednu za mikroskop, jestli prý poznám, co to je. A že si mám s těmi zrnky pohrát, že jdou dobře přemisťovat tím dikobrazím ostnem. Tak jsem si s nimi pohrával – zrnka byla tmavá s ostrými hranami. Vypadá to jako čedič, řekl jsem panu Bauerovi. Jseš blízko, odpověděl, ale je to regolit z Měsíce, z Luny 16, máme to tu na výzkum…
    Ještě si vzpomínám, že pro dikobrazí ostny si profesor chodil do pražské ZOO, myslím, že jejich ideální elektrostatické vlastnosti objevil on a po něm je začali používat i v zahraničí. Ale kdoví, třeba už to zapadlo.
    Když jsem příhodu líčil druhý den spolužákům na gymplu, nikdo mi to nevěřil. Ale byla to pravda.

  6. Rado napsal:

    Díky. A to vážne návratové púzdro dosiahlo takého preťaženia a hlavne teploty? Vie niekto, ktoré teleso dosiahlo najväčšiu teplotu pri brzdení atmosférou? To ten azbest toľko zvládne? A zaujímavé je aj to ako rusi pracujú. Astronauti boli týždne v karanténe a rusi len tak holými rukami. Teda ak to nebolo len propagačné video 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.