sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.

Neuraspace

Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 16 – odběr vzorků a návrat

VT_2020_52

Sonda Luna 16 dopravila na Zemi 101 gramů materiálu z povrchu Měsíce, konkrétně z Moře hojnosti. Toto množství bylo výrazně menší, než kolik přivezly mise Apollo, ale to význam mise nijak nesnižuje. Luna 16 se stala první automatickou sondou, která na Zemi přivezla vzorky z nějakého cizího tělesa. A mimochodem – její vzorky se dostaly také do Československa.

Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.


Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .

Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.

Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
14 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Miroslav Pospíšil
Miroslav Pospíšil
4 let před

Díky oběma autorům (Michal & Dušan) za tento díl. Je moc fajn dozvědět se spoustu drobných a zároveň pravdivých technických detailů o 50 let staré návratové misi.

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před

Díky za pochvalu. „Spoustu drobných a zároveň pravdivých technických detailů“ má na svědomí Michal, který píše texty.

Miroslav Pospíšil
Miroslav Pospíšil
4 let před
Odpověď  Dušan Majer

Vím a Michal ví že vím, ale je to vaše společné dílko, takže kredit pro oba. 🙂
Napsal jsem to hlavně pod dojmem toho, že jsem si nedávno na YT pustil záznam přednášky na stejné téma od někoho jiného, kdo sice přednáší velmi sugestivně, ale s faktickou správností už je to slabší.
Takže proto ještě jednou díky vám dvěma za „šíření pravdy“. 😉

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před

Já vím, že Ty víš, ale napsal jsem to třeba pro další, kteří to nemusí vědět. 😉 Jsme oba moc rádi, že se Ti video líbilo.

FritzLochmann
FritzLochmann
4 let před

Zaujímavý film, zaujímavý počin, ale je to slabá náplasť za po*ebabraný mesačný program s N1
Napriek tomu im nemožno v tomto smere uprieť prvenstvo
Len škoda že teraz prešľapujú v bahne

Spytihněv
Spytihněv
4 let před

Jaký měli důvod k tomu, že si akci naplánovali na měsíční noc? Museli přidat osvětlení okolí, tím riskovali poruchu a práci naslepo (což se i vyplnilo), navíc velmi nepříznivé „počasí“ (zima jako v morně). A k tomu šlo ještě o nevyzkoušenou věc. Jediné, co mě napadá (když pominu nabízejicí se konspirační teorie, které ovšem neberu) je, že rozkaz zněl jasně.

Michal Václavík
4 let před
Odpověď  Spytihněv

Vycházelo se z příhodných podmínek pro přelet a v podstatě nezáleželo, za jakých podmínek sonda na povrch přistane. Naopak pro přistávací radar bylo příhodnější přistání v noci. Za dne měly přistát a nebo přistály sondy Luna 5, Luna 7, Luna 17, Luna 20, Luna 21 a Luna 23. Velmi krátce po východu Slunce Luna 8 a Luna 9. V noci pak sondy Luna 13, Luna 16, Luna 18 a Luna 24.

Spytihněv
Spytihněv
4 let před

Hádám, že návratové Luny nedisponovaly kamerou, která by v reálném čase sledovala sestup, takže bylo asi opravdu jedno, zda se přistává ve dne nebo v noci. Ale řekl bych, že práce na povrchu pod dozorem ze Země ve dne snazší je.

Jinak opět diky, video bylo hodně zajímavé, mám rád retro mise a tohle je přesně ono. Pokud jde o dva záhadné doutniky vyčuhující z pouzdra, tak tady jsem kdysi docela dlouho tápal, o co jde. A těším se na Lunu 24, na nový způsob odběru. Ani teď nevím, jestli měla osvětlení jako L16.

Michal Václavík
4 let před
Odpověď  Spytihněv

Luna 24 neměla žádné kamery a tedy ani nebylo třeba osvětlení.

Vaclav
Vaclav
4 let před

Rusové podnikli celkem 11 pokusů o návrat vzorků. Většinu zatajili. Návrat se jim podařil až na 6-tý pokus. Sondy tohoto typu zřejmě začali stavět v okamžiku kdy bylo jasné, závod o člověka na Měsíci prohráli a tudíž se pokusili alespoň jako první získat vzorky z Měsíce. Nestihli to, k čemuž přispěla i  poruchovost nosiče i vlastní sondy. Údaje jsou na WIKI. Američané s něčím podobným nepočítali a návratový program zjistili až při Luně 15 v době letu Apolla-11, které mohlo startovat již místo A-10, to , že přistání astronautů na Měsíci neurychlili, ač mohli, se jim mohlo v případě úspěchu L-15 šeredně vymstít.

billicek
billicek
4 let před

Vyvolali jste ve mně tímto článkem úžasnou vzpomínku – já si s tím regolitem hrál dikobrazím ostnem pod mikroskopem. Bylo to kolem roku 1980 a já byl na návštěvě u prof. Bauera (mineraloga) na VŠCHT v Thákurovce v Dejvicích. Chodil jsem tam za ním kvůli nerostům. Řekl mi, ať si sednu za mikroskop, jestli prý poznám, co to je. A že si mám s těmi zrnky pohrát, že jdou dobře přemisťovat tím dikobrazím ostnem. Tak jsem si s nimi pohrával – zrnka byla tmavá s ostrými hranami. Vypadá to jako čedič, řekl jsem panu Bauerovi. Jseš blízko, odpověděl, ale je to regolit z Měsíce, z Luny 16, máme to tu na výzkum…
Ještě si vzpomínám, že pro dikobrazí ostny si profesor chodil do pražské ZOO, myslím, že jejich ideální elektrostatické vlastnosti objevil on a po něm je začali používat i v zahraničí. Ale kdoví, třeba už to zapadlo.
Když jsem příhodu líčil druhý den spolužákům na gymplu, nikdo mi to nevěřil. Ale byla to pravda.

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  billicek

Tak to je moc hezký příběh! Jsme rádi, že jsme Vám jej mohli díky tomuto videu připomenout.

Rado
Rado
4 let před

Díky. A to vážne návratové púzdro dosiahlo takého preťaženia a hlavne teploty? Vie niekto, ktoré teleso dosiahlo najväčšiu teplotu pri brzdení atmosférou? To ten azbest toľko zvládne? A zaujímavé je aj to ako rusi pracujú. Astronauti boli týždne v karanténe a rusi len tak holými rukami. Teda ak to nebolo len propagačné video 🙂

Michal Václavík
4 let před
Odpověď  Rado

Přetížení ano, teploty ne. Jak jsem psal ve videu jednalo se o teplotu okolního plazmatu a ne povrchu návratového pouzdra.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.