Štítek ‘přistání’

Cesta k lepšímu přistání na Měsíci

NASA se dlouhodobě snaží spolupracovat s různými soukromými firmami na různých úkolech – kromě jiného i na zajištění pokročilé navigace a možností přistání pro budoucí lunární mise. Nedávno například proběhla zkouška softwaru od NASA společně s navigačním systémem, který vytvořila firma Blue Origin. Během testu inženýři rozběhli v reálném čase simulaci přistání u jižního pólu Měsíce. Ukázalo se, že software od agentury byl správně integrován s navigačním systémem BlueNav-L od Blue Origin. Tato zkouška ukázala schopnost zpracovávat v reálném čase snímky za účelem identifikace geografických útvarů na povrchu Měsíce – byť při zkoušce pouze simulovaném. Díky tomu systém poskytuje landeru velmi přesné informace o jeho pozici.

Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 16 – Přípravy a přistání

VT_2020_51

20. září roku 1970 přistála na povrchu Měsíce sovětská sonda Luna 16. Jejím úkolem bylo odebrat z Měsíce vzorky a dopravit je na Zemi. V tomto díle si představíme události, které této misi předcházely, popíšeme si start sondy ze sovětského kosmodromu Bajkonur na špici nosné rakety Proton-K a přes přelet k Měsíci, usazení na jeho oběžné dráze se dostaneme až k okamžiku přistání.

Jak přistát na Marsu?

Jak přistát na Marsu

Mars je již od počátků dobývání vesmíru nejlákavější planetou pro robotický i budoucí pilotovaný průzkum. V současné době se jedná o nejlépe probádanou cizí planetu, na jejíž oběžné dráze pracuje celá řada automatických sond. Na povrch Marsu se vydaly desítky sond i vozítek, avšak jen zlomku z nich se podařilo úspěšně přistát. Mars je totiž pro přistání nesmírně složitým tělesem. Na jednu stranu obsahuje atmosféru, která nutí přilétající průzkumníky použít tepelný štít pro svou ochranu, na stranu druhou je tato atmosféra až příliš řídká, aby sestupující tělesa zpomalila dostatečně. Z tohoto důvodu je ke zpomalení zapotřebí dále využít raketových motorů. Jakýkoliv pokus o dobytí povrchu Rudé planety tak znamená použití kombinace různých přístupů pro dopravu sond na povrch.

Cesta na ISS, část třetí: Návrat a přistání

odpojení od ISS

Po půlroční rutině na palubě Mezinárodní vesmírné stanice plné vědecké práce a údržby čeká na astronauty návrat v lodi Sojuz na jejich rodnou planetu. Cesta dolů bývá mnohem kratší než cesta nahoru. To ale neznamená, že by se při ní nic nedělo, nebo že by snad byla nudná. Právě naopak! Přistání Sojuzu je ještě intenzivnější a divočejší zážitek, než jeho start. Přesvědčte se o tom sami ve videu, které jsme pro vás otitulkovali. Uvidíte podrobný popis každého úkonu od nástupu do Sojuzu, přes jeho odpojení od stanice, rozdělení jednotlivých sekcí a sestup atmosférou, až po závěrečné přistání na padáku.

ŽIVĚ: Rosetta přistává na kometě

Dnes dokončí evropská sonda Rosetta svojí více než dvanáct let trvající misi přistáním na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Sonda už provedla včera v 22:50 našeho času svůj poslední manévr, který ji poslal na kolizní dráhu s kometou. V té době se nacházela 19 kilometrů nad jejím povrchem. Dnes mezi 9:55 a 10:05 budou na sondu nahrány poslední příkazy, které zaručí správné natočení sondy na základě posledních navigačních dat. V současné době je čas dopadu sondy na kometu předpokládán v 12:40 našeho času, +- 20 minut. Tento údaj bude ještě v průběhu dne zpřesněn na +-2 minuty, poté co budou na sondu nahrány poslední příkazy. Tuto událost budeme doprovázet textovým přenosem s aktuálními informacemi, který začne okolo 9:00.

Přistání Rosetty se blíží

Přistání evropské sondy Rosetta na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko se nám už velice rychle blíží, a tak si pro nás ESA připravila hned několik zajímavých videí. Na prvním videu můžeme vidět vizualizaci průběhu sestupu Rosetty na povrch komety. Druhé video je další dílem povedeného animovaného seriálu Once upon a time, který krásně shrnuje celou misi sondy Rosetta i přistávacího modulu Philae. Posledním videem, na které se dnes podíváme je epilog ke krátkému filmu Ambition, který byl vypuštěn v roce 2014 po příletu Rosetty ke kometě 67P. Přistání Rosetty na kometě přijde v pátek 30 září a určitě si o něm připravíme ještě speciální článek.

Dragon se chystá k ISS, Falcon na přistání na pevnině

Další zásobovací let soukromé nákladní lodi Dragon je už na spadnutí, proto se v dnešním článku podíváme na detaily této mise. Jedná se v pořadí už o jedenáctý exemplář Dragonu, který se vydá do vesmíru. V útrobách nákladní lodi bude 1790 kilogramů zásob, vědeckých experimentů a náhradních dílů. V nehermetizovaném trunku pak bude upevněn stykovací adaptér IDA, náhrada za kus, který byl ztracen při misi CRS-7. Přistání prvního stupně je samozřejmě opět v plánu, po poslední sérii přistání na moři se však můžeme těšit na pokus o přistání na pevnině. Start samotný je zatím naplánovaný na pondělí v 6:45 našeho času. Přenos vám samozřejmě nabídneme živě s českým komentářem.

OBRAZEM: Další první stupeň se vrací do přístavu

První stupeň, který úspěšně přistál na plošině Of Course I Still Love You po misi Thaicom-8, se úspěšně vrátil do přístavu Port Canaveral. Jednalo se opět o velmi náročnou misi na vysoce energetickou dráhu, takže úspěšné přistání nebylo vůbec jednoduché. Hned na první pohled je vidět, že stupeň nesedí na plošině kolmo, ale je nakloněný zhruba o pět stupňů. Na vině je velice tvrdé přistání, při kterém došlo na speciální deformační zóny uvnitř přistávacích nohou, které svou deformací pohltily energii nárazu. Dokonce panovaly obavy, že se nepodaří stupeň úspěšně dovézt do přístavu. Žádný kolaps se naštěstí nekonal a stupeň už je v bezpečí přístavu zajištěn pomocí jeřábu.

Nejsledovanější hangár se zaplňuje

Hangár SpaceX na LC-39A

Mnozí z nás v poslední době sledovali s napětím pokusy firmy SpaceX o přistání použitých prvních stupňů raket Falcon 9. V prosinci se po několika neúspěšných pokusech podařil průlom v podobě přistání použitého stupně v rámci vynesení satelitu ORBCOMM-2. První přistání na ponton jsme pak mohli sledovat při vynášení zásobovací lodi Dragon ke stanici ISS 8. dubna. A do třetice se stejný husarský kousek s návratem prvního stupně – tentokrát opět na ponton – podařil firmě Elona Muska před deseti dny, 6. května během mise JCSAT-14. O tomto víkendu byl posledně zmíněný stupeň dopraven do hangáru u startovního komplexu LC-39A na Kennedy Space Center. SpaceX uvolnila několik fotografií, na kterých se chlubí zřejmě nejsledovanějším kosmickým hardwarem posledních týdnů.

Evoluce Falconu 9 a jeho přistání

Falcon 9 přistává

Budou tomu téměř čtyři roky od doby, kdy jsem sledoval první malý a nesmělý skok Grasshopperu na testovacím stanovišti. Byla sobota 21. září roku 2012 a SpaceX tehdy začala testovat motorické přistání prvního stupně rakety. Prozatím šlo o zmenšeninu raketového stupně s mohutnou podpůrnou konstrukcí, na které raketa stála. První poskočení Grasshopperu nebylo výše než dva metry. Když jsem viděl video z uskutečněného testu, na jednu stranu jsem měl velkou radost, že se sen pomalu stává realitou. Na stranu druhou jsem ale chtěl víc. První drobný skok byl na videu stěží vidět a hlavně, doba, za kterou měl první stupeň Falconu 9 přistát při ostré misi, se zdála neuvěřitelně daleko. Nejeden fanoušek SpaceX včetně mě měl tehdy skryté obavy, jak se budou testy přistání vyvíjet a zdali tato průkopnická firma vše dotáhne do úspěšného konce. Po třech letech a třech měsících od prvního skoku pak nejnovější verze Falconu 9 úspěšně vynesla několik satelitů ORBCOMM na oběžnou dráhu a první stupeň bezproblémově přistál kousek od místa startu. 8. dubna letošního roku pak přišlo ještě náročnější přistání na lodi v oceánu. Pojďme se v úchvatném videu podívat, jakou cestu prošel Falcon 9 od prvního drobného skoku Grasshopperu až k sebejistému přistání v minulém týdnu.