Štítek ‘CLPS’

Kosmotýdeník 542 (30.1. – 5.2)

Další týden je za námi a před vámi je nyní připraveno nejnovější vydání aktuálního přehledu těch nejzajímavějších zpráv, které přinesla kosmonautika v právě uplynulém týdnu. Tentokrát se v hlavním tématu podíváme na výběr nového vedoucího oddílu amerických astronautů, kterým se stal Joe Acaba a kterého čeká výběr posádek misí Artemis. V dalších tématech se zaměříme na výběr nového místa pro přistání landeru Peregrine, který se chystá na Měsíc, anebo na přípravu prvního letošního startu ruské rakety Proton-M. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Skončily testy lunárního spektrometru

Experti z Kennedyho střediska na Floridě nedávno dokončili zkoušky hmotnostního spektrometru MSolo (Mass Spectrometer observing lunar operations), který má k Měsíci letět v rámci mise PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Půjde o první demonstraci technologií k využívání místních zdrojů na Měsíci. Bude to také poprvé, kdy nějaká americká sonda provede na Měsíci robotický odběr a následnou analýzu podpovrchového ledu. V rámci zkoušek si přístroj prošel vibračními testy, kdy zažil chvění srovnatelné s vibracemi při startu rakety. Jako poslední byly prověřeny parametry letového kusu přístroje související s rozložením hmoty v něm a s tím souvisejícím určením těžiště. Tyto testy byly dokončeny 22. listopadu, což znamenalo také dokončení celé testovací kampaně.

Kosmotýdeník 515 (25.7. – 31.7.)

Je tady neděle a tedy ideální čas se ohlédnout za tím, co nám za uplynulých sedm dní přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na zprávu, kde americká společnost Masten zapojená do programu NASA pro komerční doručování nákladu na Měsíc, vyhlásila bankrot. Podíváme se proto, jaká mise je v ohrožení. Dále se zaměříme na zánik centrálního stupně rakety CZ-5, který neřízeně vstoupil do atmosféry a připomeneme si také posádku připravované mise Crew-5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Lander firmy Draper dosedne na odvrácenou stranu

NASA oznámila, že firmě Draper z Cambridge ve státě Massachusetts udělila kontrakt na dopravu vědecko-výzkumného nákladu na Měsíc v roce 2025. Komerční doprava bude zajištěna v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), který spadá pod rozsáhlejší program Artemis. Firma Draper dostane v rámci kontraktu 73 milionů dolarů a za to zajistí kompletní transportní služby včetně integrace nákladu, přesun ze Země k Měsíci a provoz nákladů. Tento uzavřený kontrakt je již osmou smlouvou na dopravu nákladu na Měsíc, kterou NASA uzavřela se soukromými firmami v rámci programu CLPS.

Odklad roveru VIPER

Program CLPS (Commercial Lunar Payload Services) umožní zajištění lunárních dodávek od amerických společností pro užitečné zatížení, které rozšiřuje možnosti vědy, průzkumu nebo komerčního rozvoje Měsíce. Skrze program CLPS si agentura NASA u společnosti Astrobotic z Pittsburghu objednala doručení vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) na povrch Měsíce, kde bude hledat vodní led a další suroviny. Tyto poznatky umožní lépe porozumět původu a rozložení vody na Měsíci. Bude také možné určit, jak nejlépe tyto zdroje vytěžit pro budoucí pilotované průzkumné mise. Původně se očekávalo, že firma Astrobotic doručí VIPER na Měsíc v listopadu 2023, ovšem NASA nyní požádala firmu Astrobotic a tým zodpovědný za misi VIPER o změnu termínu doručení roveru k lunárnímu povrchu na listopad 2024.

Rameno pro lunární lander

Firma Maxar má bohaté zkušenosti s výrobou robotických ramen pro americké sondy – z jeho produkce pochází ramena šesti marsovských landerů a roverů. Společnost se nyní pochlubila novinkou z vývoje svého nejnovějšího výtvoru – ramene SAMPLR (Sample Acquisition, Morphology Filtering and Probing of Lunar Regolith). Jde o jeden z 12 externě vyvíjených nákladů LSITP (Lunar Surface Instrument and Technology Payloads), které NASA vybrala k dopravě na Měsíc v rámci programu komerčních lunárních landerů CLPS (Commercial Lunar Payload Services), které spadají pod hlavičku velkého programu Artemis.

Letový model landeru Peregrine

Společnost Astrobotic 20. dubna odhalila letový exemplář svého lunárního landeru Peregrine. Stalo se tak při příležitosti návštěvy firemní centrály vrcholnými představiteli agentury NASA a americké vlády. V tomto případě už tedy nejde o žádné rozměrové makety či testovací modely, jaké jsme viděli dříve. Letový model je, jak už jeho název napovídá, tím exemplářem, který skutečně poletí k Měsíci na raketě Vulcan s horním stupněm Centaur, které připravuje společnost United Launch Alliance. Odhalení letového exempláře můžeme považovat za důkaz úrovně připravenosti landeru Peregrine. Termín startu sice nebyl konkrétně určen, ale blíží se – zatím se nejčastěji skloňuje čtvrté čtvrtletí letošního roku. Firma Astrobotic ve své tiskové zprávě k tomuto milníku nezapomněla zdůraznit, že Peregrine je první lander vybraný v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), který odhalil svůj letový hardware. Je také možné, že se tento stroj stane prvním americkým výtvorem, který přistane na povrchu Měsíce od ukončení legendárního programu Apollo.

Modul Firefly k Měsíci vynese Falcon 9

Bezpilotní modul Blue Ghost vynese na Měsíc raketa SpaceX. Předběžně plánováno na rok 2023. Let je součástí programu NASA CLPS. Zdroj

Malé kamery pro sledování lunárních landerů

Technika a miniaturizace dělají ohromné pokroky – zatímco ještě relativně nedávno byly miniaturní kamery výsadou filmů o špionech, dnes mohou najít uplatnění i v kosmickém výzkumu. Dnes bude řeč o malých černých kamerách, které mají rozměry srovnatelné sotva s polovinou počítačové myši. Tyto kamery nemají pracovat samy – inženýři chtějí použít čtyři exempláře najednou, aby bylo možné lépe porozumět procesům, které probíhají pod landerem v době, kdy přistává na povrchu Měsíce a spaliny z přistávacích motorů začnou odfoukávat jemné částečky regolitu.

Zkouška malého vozítka pro Měsíc

Výzkumníci z Kennedyho střediska na Floridě nedávno vložili malé robotické vozítko do 120 tun těžké komory naplněné prachem a kameny, které simulují lunární regolit. Čtyřkolové vozítko CubeRover přejíždělo přes duny tvořené ostrým prachem, otáčelo se na místě a zkoušelo jezdit nahoru a dolů po prudkém svahu, který byl vytvořen v laboratoři GMRO (Granular Mechanics and Regolith Operations). Celkově vozítko provedlo více než 150 testů mobility. Tvůrce roveru, firma Astrobotic Technology z Pittsburghu spolupracovala s týmem Swamp Works z Kennedyho střediska. Spolupráce se zaměřila především na manévrovatelnost vozítka a to, jak zajistit správné fungování senzorů, motorů a dalších systémů v prašném prostředí.