Kosmonautix.cz

V roce 2016 začalo plánování malého vzletového komplexu na Kennedyho kosmickém středisku, který měl sloužit různým uživatelům. Nyní se tento návrh podařilo převést do skutečnosti – komplex určený pro malé a střední nosiče je připraven na vstup do služby. Celá věc je unikátní v tom, že od 60. let minulého století jde o první nově vzniklou rampu na Kennedyho středisku. Zatím byly jako poslední vytvořeny obří rampy LC-39A a B, ze kterých startovaly rakety Saturn IB a V, raketoplány, Ares I-X, Falcon 9 a Falcon Heavy. Oproti těmto rampám je komplex 48 vskutku trpasličí.

Rubrika Aktuální dění

Štítky: Astra Space, Boeing, Kennedy Space Center, NASA, Vector, XS-1

Pokec s kosmonautixem – prosinec 2020

25. prosince 2020

Poslední pátek v měsíci = Pokec s kosmonautixem. Tohle železné pravidlo držíme už skoro dva roky a neporušíme jej ani nyní. Pokud tedy chceme ve Vánočním čase na chvíli zapomenout na televizní pohádky a další tradiční činnosti spojené s obdobím mezi svátky, rádi Vás zveme ke sledování našeho posledního letošního přímého přenosu. Čtyřiadvacátý díl Pokecu s kosmonautixem jako obvykle začne ve 20:00 a témata, která v přátelské atmosféře zazní, záleží na Vás – divácích. Právě Vaše dotazy, které napíšete do chatu rozhodnou o tom, co budeme v tomhle díle řešit.

Rubrika Ostatní

Štítky: Pokec s Kosmonautixem, živě

Ultračistá pouzdra na vzorky z Marsu

25. prosince 2020

Pod pojmem technický zázrak si můžeme představit každý něco jiného. Většinou se však shodneme na tom, že věc s takovým označením musí být chytře vymyšlená, pečlivě vyrobená a perfektně plnit své úkoly. Většinou si však také řekneme, že zázrak techniky musí být něco velkého a hodně složitého. Dnes Vás seznámíme s jedním takovým zázrakem techniky – jeho malé rozměry tomu sice neodpovídají, ale z hlediska designu a výroby jde opravdu o špičku svého druhu. Řeč bude o pouzdrech na vzorky, která letí na palubě roveru Perseverance k Marsu. Tato pouzdra musí být v první řadě dokonale pevná, aby vzorky z Marsu dorazily na Zemi absolutně nepoškozené. Ale to není jediný požadavek.

Rubrika Aktuální dění

Štítky: Mars, MSR, NASA, Perseverance

Japonci rozbalili překrásný dárek

24. prosince 2020

9 Komentářů »

Vážení čtenáři, a našem webu bývá tradicí, že na Štědrý den odpoledne vydáváme článek, který není zaměřen na aktuální dění. Jeho úkolem je popřát jménem celé redakce našeho webu všem našim čtenářům co možná nejkrásnější prožití Vánoc se všemi, které máte rádi. Letos si dovolím udělat malou výjimku. Tedy, aby nedošlo k mýlce, to přání jménem celé redakce Vám všem pochopitelně platí, ale letos k němu přidám ještě jednu horkou aktualitu. Zatímco my si své dárečky rozbalíme až večer (a Američané až zítra ráno), zaměstnanci agentury JAXA si už svůj dárek rozbalili. Je sice rozměrově malý, ale zato na něj čekali několik let a ukrývá ohromný potenciál.

Rubrika Aktuální dění

Štítky: Hayabusa 2, JAXA, Ryugu

Vánoce na Tritonu

24. prosince 2020

Lukáš Houška

16 Komentářů »

Je Štědrý den a tak je čas na výjimečný vánoční článek. Zvu vás na vánoční výpravu k Tritonu. Na příběh mise, která by se klidně v budoucnu mohla odehrát a kde si projdeme trnitou cestu jedné vědkyně a jejího snu o misi na měsíc Triton. Komu forma, kterou jsem letos zvolil, nevyhovuje, může se zkusit poohlédnout po starších vánočních článcích. Například v roce 2014 jsme se podívali, jak se slaví Vánoce ve vesmíru. V roce 2015 jsme se vypravili za emotivními okamžiky dobývání vesmíru v minulosti a společně je znovu prožili. Dnes vás zveme na výpravu za trochou fantazie a za trochou toho poučení o kosmonautice. Pokud se vám zdá, že současná situace není úplně příjemná, může vám pak tento příběh pomoci ukázat, že jsou před námi zásadnější výzvy, během kterých si na pandemii ani nevzpomeneme. Za redakci Kosmonautixu vám přeji krásný Štědrý den.

Rubrika Aktuální dění

Štítky: Triton, Vánoce

Mise Artemis I pohledem servisního modulu

23. prosince 2020

3 Komentářů »

Evropská kosmická agentura hraje v americkém programu Artemis významnou roli. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že nejdůležitější částí kosmické lodi Orion je návratová kabina, není tomu tak. Ano, v návratové kabině budou od mise Artemis II sedět lidé a právem se na tento díl bude zaměřovat pozornost, ale bez servisního modulu by loď neměla elektrickou energii, nemohla by manévrovat a komplikované by byly také další činnosti. Tohle všechno má na starost právě servisní modul, který vyrábí Evropská kosmická agentura.

Rubrika Budoucnost, Foto a video

Štítky: Artemis I, ESA, Orion

Dlouhý pochod 8 si odbyl premiéru

23. prosince 2020

12 Komentářů »

Čína 22. prosince ve 5:37:37,198 SEČ provedla první start nové rakety Dlouhý pochod 8 a rovnou s pěti družicemi na palubě. „Jednalo se o technologickou družici XJY 7 pro pozorování Země doplněnou o čtveřici menších družic – etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS, experimentální telekomunikační družici Tianqi 12, a technologické družice pro pozorování Země Zhixing-1A (optická) a Haisi-1 (radarová),“ upřesnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Start tohoto nosiče ze vzletového komplexu LC-201 na kosmodromu Wenčchang představuje první krok na cestě k částečně znovupoužitelné raketě, která by časem mohla být znovupoužitelná – konkrétně její centrální stupeň a pomocné urychlovací stupně.

Rubrika Aktuální dění

Štítky: Čína, Dlouhý pochod 8

Co prozradí kosmické bubliny?

22. prosince 2020

Na náhledovém obrázku dnešního článku vidíte něco, co byste na první pohled asi jen stěží dokázali určit. Díváte se na bublinu, která vznikla v rámci nástupce experimentu Multiscale Boiling, který je znám také jako Rubi. A proč má bublina na fotce tak nezvyklý tvar? O její protažení se postaraly elektrostatické síly. Ty se nevyužívají jen k tomu, aby vznikaly podobné působivé fotky, ale také pro lepší vědecké porozumění procesu varu. Var zná lidstvo už tisíce let, ale stále nemáme tento proces plně pochopený – zvlášť v podmínkách mikrogravitace. Pochopení toho, jak se chová proces varu ve stavu mikrogravitace, je pro vědce důležité, protože gravitace hraje důležitou roli. Bez jejího účinku vypadá var jakoby zpomaleně a vznikají při něm také větší bubliny. Díky tomu mohou vědci pozorovat a měřit efekty a projevy, které jsou při varu na Zemi buďto příliš rychlé nebo příliš malé.

Rubrika Ostatní

Štítky: ESA, ISS, věda na ISS

Gateway (prosinec 2020)

22. prosince 2020

Jiří Hošek

23 Komentářů »

V posledních čtyřech odstavcích minulého dílu jsme se pokusili o odhad vlivu příštího amerického prezidenta na pilotované průzkumné lety NASA. K vyjmenovaným faktorům, které mohou mít vliv na případnou úpravu strategického směru pro NASA, je nutno přidat i současné čínské kroky směřující k zintenzivnění průzkumu Měsíce. Ty jsou reprezentovány nejen chystaným čtvrtým krokem v čínském programu nepilotovaného průzkumu Měsíce, který bude spočívat v průzkumu zdrojů v oblasti jižního pólu a možností jejich využití, ale i letošním zkušebním nepilotovaným kosmickým letem lunární verze nové čínské kosmické lodi XZF-SC a vývojem nové „rakety 921“ využívající technologie současné nejsilnější čínské rakety CZ-5. Představitelé čínské kosmonautiky se rozhodli nečekat na dokončení technologicky, finančně a časově náročné rakety CZ-9 a nejnovější vize by mohla vést k přistání čínské posádky na Měsíci v roce 2030. V zájmu udržení kroku se světovými velmocemi učinil stejný krok i Roskosmos. Protože těžká raketa Jenisej sklouzne do 30. let, zahrnuje koncept pilotované mise k Měsíci pro druhou polovinu 20. let raketu Angara A5M s kosmickou lodí Orel a raketu Angara A5V s urychlovacím stupněm.

Rubrika Budoucnost

Štítky: Artemis III, CSA, ESA, Gateway, Gateway (seriál), Měsíc, NASA, RL-10, RS-25, SLS

Teleskop Euclid dostal přístroje

21. prosince 2020

2 Komentářů »

Evropský hledač tajemství temné energie a temné hmoty je opět o krok blíže ke startu. Jeho přístroje pro viditelnou a infračervenou část spektra prošly kvalifikační a přejímací kontrolou. Nyní jsou již plně integrovány do nákladového modulu nového teleskopu. Jedná se o významný pokrok v rámci celého sestavování kosmické observatoře Euclid, která by měla do kosmického prostoru zamířit v roce 2022. Přístroje pro viditelnou a infračervenou část spektra jsou nezbytně důležité pro měření tvarů a vzdáleností miliard galaxií. Vědci tak budu moci rekonstruovat deset miliard let kosmické historie, díky čemuž se přiblíží k lepšímu poznání tajemné temné hmoty a temné energie, které podle dosavadních poznatků dominují našemu vesmíru.