Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kosmický hardware se dá testovat i na chodbě

Umělecká představa mise Proba-3 -dvě družice budou vzdálené zhruba 144 metrů a jedna bude dělat druhé umělé zatmění Slunce.

Nejdelší chodba na největším středisku Evropské kosmické agentury se proměnila v testovací místo, kde se ověřovaly technologie pro jednu z nejzajímavějších misí, které ESA chystá – Proba-3. Dvě družice, které budou tvořit tuto misi, se srovnají tak, aby jedna vrhala na druhou stín. Druhá družice díky tomu bude moci spatřit vnitřní vrstvy sluneční atmosféry. Jenže takto přesný let ve formaci může být realizován jen s pomocí senzorového systému, který je založen na vizuálním kontaktu. Jen tehdy se může jedna družice aktivně zaměřit na druhou. Dvojice sond v rámci mise Proba-3 poletí ve vzdálenosti 144 metrů, což umožní pozorovat korónu. Kromě toho se ale počítá s manévry pro změnu formace, které mohou změnit vzájemnou vzdálenost až na 25, či naopak na 250 metrů.

OBRAZEM: Centrální stupeň SLS opouští stanoviště B-2

Pracovníci ze Stennisova střediska u Bay St. Louis, stát Mississippi, se 19. a 20. dubna pustili do sesazení prvního letového exempláře centrálního stupně rakety SLS ze zdejšího testovacího stanoviště B-2, což souvisí s jeho blížícím se přesunem na Kennedyho středisko na Floridě. Při sesazení bylo potřeba vyzvednout stupeň z jeho vertikální pozice, kde strávil více než rok, spustit jej opatrně k zemi a přitom jej pomalu překlápět do horizontální polohy. Stupeň bude nyní naložen na člun Pegasus, který se postará o přepravu na Kennedyho středisko. Jak již bylo uvedeno výše, stupeň opouští Stennisovo středisko po více než roce. Za tu dobu tady prošel celou řadou zkoušek a vše vyvrcholilo 18. března statickým zážehem čtyř motorů RS-25 v plné délce. Šlo mimochodem o nejsilnější zkoušku, jaká byla na Stennisově středisku provedena za posledních 40 let.

Blíží se lety Starlinků na polární dráhu

Během startů z Vandenbergovy základny se zatím nepřistávalo na pevninu

Pauza ve využívání hlavního amerického kosmodromu na západním pobřeží se pomalu chýlí ke konci. SpaceX totiž plánuje brzy obnovit pravidelné starty z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Rakety Falcon 9 odsud mají zhruba od července letošního roku vynášet družice Starlink pro celosvětové připojení k internetu na polární oběžné dráhy. Družice na této dráze umožní firmě vyplnit mezery v pokrytí a také zajistit konektivitu k internetu i v okolí pólů. Gwynne Shotwell, prezidentka firmy uvedla, že plány SpaceX počítají se zahájením vypouštění družic Starlink na polární dráhu letos v létě. Doposud se téměř všechny družice Starlink dostaly na dráhu ve výšce 550 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 53°.

Jak ovlivnila sonda OSIRIS-REx odběrné místo?

7. dubna se sonda přiblížila povrchu planetky Bennu nejvíce od 20. října 2020, kdy tu odebrala vzorky. Odběrná hlava se tehdy zabořila 48,8 centimetru do povrchu planetky zatímco výron stlačeného dusíku zvířil okolní materiál, jehož část skončila v odběrné hlavě. O další zvíření se postaraly trysky sondy, které se postaraly o její vzdálení od povrchu. Srovnání snímků pořízených před odběrem a po něm tak mohlo odhalit jednoznačné změny. V místě odběru je nyní dobře patrná prohlubeň, na jejímž dně jsou větší balvany, které byly pořízeny při odběru. Stejně tak je vidět výrazné navýšení množství dobře odrazivého materiálu v okolí místa odběru, který kontrastuje obecně tmavším povrchem. Stejně tak je vidět, že se posunulo mnoho kamenů. Jako náhledový obrázek je použita fotka před odběrem.

Nový jeřáb pro mise Artemis

S tím, jak se blíží nová éra pilotovaných kosmických misí, dokončuje se stále více vylepšení a modernizací podpůrných systémů, které mají tento plán pomoci uskutečnit. V šedesátých letech minulého století vznikla budova dnes nazývaná Neil Armstrong Operations and Checkout (O&C) Building, ve které se sestavovaly užitečné náklady a testovaly kosmické lodě ve všech pilotovaných programech od Mercury. Pracovníci z American Crane and Equipment Corporation nedávno vyměnili dříve používaný jeřáb za nový, který nabízí vyšší nosnost a také lepší řízení. Našli bychom jej na kolejnicích u stropu haly high bay a tento nový jeřáb se přidá k dalším dvěma, které jsou ve stejné hale na nižších kolejnicích. Poprvé by měl být využit v rámci příprav na pilotovanou misi Artemis II, když zvedne loď Orion po spojení návratového a servisního modulu.

SLEDUJEME: První vrtulový let mimo Zemi

Pokud se nic nepokazí, měly by se  19. dubna v 9:30 našeho času roztočit rotory vrtulníku Ingenuity až na 2400 otáček za minutu a stroj by se měl odlepit od povrchu Marsu, vystoupat do výšky zhruba tří metrů, kde zůstane půl minuty viset a pak autonomně přistane na místě, odkud se vznesl. Vše bude ze vzdálenosti několika desítek metrů sledovat rover Perseverance, přes který se také budou odesílat veškerá naměřená data a snad i fotografie. Data by měla na Zemi dorazit kolem 12:15 a na stejný čas NASA plánuje i spuštění přímého přenosu z řídícího střediska. Jelikož se jedná o historický okamžik, který zatím v kosmonautice nemá obdoby, je mezi veřejností o tyto novinky oprávněný zájem. Dnes Vám proto nabízíme článek, ve kterém najdete nejen přehrávač přenosu od NASA, ale i psaný online přenos, který rozjedeme v pondělí kolem poledne.

Kosmotýdeník 448 (12.4. – 18.4.)

Tento týden přinesl tolik zásadních novinek, událostí a momentů, že se tomu až nechce věřit. V našem pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní se na řadu z nich podíváme. Hlavním tématem Kosmotýdeníku však bude dnešní překročení jedné nehmatatelné hranice sondou New Horizons, která se nachází ve vzdálených končinách sluneční soustavy. Dalšími tématy budou přípravy na mise Crew-2, přistání Sojuzu MS-17 a třeba i let rakety New Shepard společnosti Blue Origin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Starship vrátí člověka na Měsíc

Píše se rok 1969 a na Měsíci přistává lunární modul mise Apollo 11. Inženýři firmy Grumman, kteří za něj zodpovídají, zažívají chvíle strachu i nebývalé radosti – jejich projekt se konečně dostal ke zlatému vrcholu … skok v čase aktivován, posouváme se o 50 let dopředu +/- nějaký ten měsíc. Píše se rok 2021 a NASA již několik let hovoří o návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. Rakety Space Launch System se už staví a stejně jsou na tom i kosmické lodě Orion. Chybí jen lander, který by posádku dopravil na povrch Měsíce a zpět. Proto NASA vyhlásila program HLSHuman Landing System. Do něj se měly přihlásit americké firmy, které by se tohoto úkolu chtěly zhostit.

ŽIVĚ: Sojuz MS-17 se vrací

Dnešní noc pro nespavce přináší jednu kosmonautickou událost. V sobotu bude mezi 00:10 a 00:30 (všechny časy jsou v SELČ) uzavřen průlez mezi modulem Poisk a kosmickou lodí Sojuz MS-17. Ve 3:32:30 bude vydán povel k odletu a Sojuz MS-17 se ve 3:34:00 oddělí od stanice a připraví na návrat zpět na Zemi. Na palubě budou dva ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov a americká kosmonautka Kathleen Rubins. Ti tvořili dlouhodobou posádku ISS od 14. října 2020, kdy v 10:48:47 zadokovali svoji kosmickou loď k modulu Rassvet.

„Pachatel“ Crew Dragon se vrátil na místo činu

SpaceX před několika dny převezla po Mysu Canaveral kosmickou loď Crew Dragon Endeavour. Stroj vybavený novým tepelným štítem a několika strukturálními vylepšeními čekalo připojení k raketě Falcon 9 před plánovaným čtvrtečním startem se čtyřmi astronauty vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Loď se v úterý vydala na cestu z Mysu Canaveral, kde SpaceX provádí údržbu Crew Dragonů mezi jejich misemi, aby zanedlouho dorazila do montážní haly v blízkosti rampy 39A. V této hale pracovníci SpaceX vyzvedli loď z transportéru a překlopili ji do horizontální polohy, aby mohla být spojena s nosnou raketou Falcon 9. SpaceX by ráda vyvezla dokončenou sestavu na rampu koncem tohoto týdne, aby mohla o víkendu provést nácvik předstartovních činností spojený se statickým zážehem.